Soběšovice - Soběšovice

Soběšovice
Vesnice
Kostel v obci
Kostel v obci
Vlajka Soběšovic
Vlajka
Erb Soběšovic
Erb
Soběšovice leží v České republice
Soběšovice
Umístění v České republice
Souřadnice: 49 ° 43'47 ″ severní šířky 18 ° 27'55 ″ východní délky / 49,72972 ° N 18,46528 ° E / 49.72972; 18.46528Souřadnice: 49 ° 43'47 ″ severní šířky 18 ° 27'55 ″ východní délky / 49,72972 ° N 18,46528 ° E / 49.72972; 18.46528
ZeměČeská republika
KrajMoravskoslezský
OkresFrýdek-Místek
První zmínka1305
Vláda
• StarostaPetr Voznica
Plocha
• Celkem3,65 km2 (1,41 čtverečních mil)
Nadmořská výška
330 m (1080 stop)
Populace
 (2019)[1]
• Celkem884
• Hustota240 / km2 (630 / sq mi)
Poštovní směrovací číslo
739 38
webová stránkahttp://www.sobesovice.cz/

Soběšovice (polština: Sobieszowice nebo Szobiszowice, Němec: Schöbischowitz) je vesnice v Okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, Česká republika. To má populaci 805 (2006). Nachází se na břehu Přehrada Žermanice, v historické oblasti Těšínské Slezsko.

Jméno je patronymic v původu odvozené z osobního jména Sobiesz (Soběš). v Slezská němčina začátek s + vocalis A nebo Ó byl často transformován do sch zvuk, tedy Schöbischowitz a tak i v minulosti v polštině Szobiszowice (sz v polských korespondentech š v češtině).[2]

Dějiny

Obec byla poprvé zmíněna v latinské listině z r Vratislavská diecéze volala Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis od kolem 1305 jako položka apud Sobnonem (Sobisonem?).[3][4][5] Znamenalo to, že vesnice byla v procesu určování polohy (velikost pozemku k zaplacení a desátek z dosud nebyl upřesněn). Vznik vesnice byl součástí větší sídelní kampaně konané koncem 13. století na území, které bude později známé jako Horní Slezsko.

Politicky obec patřila původně k Těšínské vévodství, založená v roce 1290 v procesu feudální fragmentace Polska a byl ovládán místní pobočkou Piastova dynastie. V roce 1327 se z vévodství stalo poplatek z Království české, která se po roce 1526 stala součástí Habsburská monarchie.

Obec se stala sídlem katolíka farní, uvedený v rejstříku Petrova pence platba z roku 1447 mezi 50 těšínskými farnostmi děkanství tak jako Sobieschowicz.[6] Po 40. letech 15. století Protestantská reformace v těšínském vévodství zvítězil a místní katolický kostel převzal Luteráni. Byl jim odebrán (jako jeden z asi padesáti budov v regionu) zvláštní komisí a vrácen zpět Římskokatolický kostel dne 25. března 1654.[7] Farnost poté nebyla obnovena.

Náhrobek Bernada Primuse, majitele Dolních Soběšovic od roku 1828

Po Revoluce roku 1848 v rakouském císařství moderní obecní divize byl zaveden v obnovené Rakouské Slezsko. Obec jako obec byla přihlášena k odběru politický a právní okres z Těšín. Podle sčítání lidu provedeného v letech 1880, 1890, 1900 a 1910 počet obyvatel obce klesl z 949 v roce 1880 na 863 v roce 1910, přičemž většinu tvořili rodilí mluvčí češtiny (z 97,7% v roce 1880 na 98,1% v roce 1900, poté klesl na 89,5%) doprovázeno polsky mluvící menšinou (až 1900 mezi 1,6% a 2,2%, poté 91 nebo 10,5% v roce 1910) a teprve v roce 1880 v doprovodu německy mluvících lidí (7 nebo 0,7%). Pokud jde o náboženství, v roce 1910 to byla většina Římští katolíci (94,6%), následovaný Protestanti (5.4%).[8]

Po první světová válka, vypadnout z Rakousko-Uhersko, Polsko-československá válka a rozdělení Těšínské Slezsko v roce 1920 se stala součástí Československo. Bylo připojeno uživatelem nacistické Německo na začátku druhá světová válka. Po válce byl obnoven do Československo.

Stavba Přehrada Žermanice na Řeka Lučina v letech 1951-1958 vedlo k částečnému zatopení Soběšovic a těžbě východního území obce za vzniku nové obce Lučina v roce 1956.

Reference

  1. ^ "Obyvatelstvo obcí České republiky". Český statistický úřad. 1. ledna 2019.
  2. ^ Mrózek, Robert (1984). Nazwy miejscowe dawnego Śląska Cieszyńskiego [Místní názvy bývalého Těšínského Slezska] (v polštině). Katovice: Uniwersytet Śląski w Katowicach. str. 170. ISSN  0208-6336.
  3. ^ Panika, Idzi (2010). Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528) [Těšínské Slezsko ve středověku (do roku 1528)] (v polštině). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie. 297–299. ISBN  978-83-926929-3-5.
  4. ^ Schulte, Wilhelm (1889). Codex Diplomaticus Silesiae T.14 Liber Fundationis Episcopatus Vratislaviensis (v němčině). Vratislav.
  5. ^ „Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis“ (v latině). Citováno 13. července 2014.
  6. ^ „Registrum denarii sancti Petri in archidiaconatu Opoliensi sub anno domini MCCCCXLVII per dominum Nicolaum Wolff decretorum doctorem, archidiaconum Opoliensem, ex Commissione reverendi v Christo patris ac domini Conradi episcopi Wratislaviensis, sedis apostolice collectoris, collecti“. Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens (v němčině). Vratislav: H. Markgraf. 27: 361–372. 1893. Citováno 21. července 2014.
  7. ^ Broda, Jan (1992). „Materiały do ​​dziejów Kościoła ewangelickiego w Księstwie Cieszyńskim i Państwie Pszczyńskim w XVI i XVII wieku“. Z historii Kościoła ewangelickiego na Śląsku Cieszyńskim (v polštině). Katowice: Dom Wydawniczy i Księgarski „Didache“. 259–260. ISBN  83-85572-00-7.
  8. ^ Piątkowski, Kazimierz (1918). Stosunki narodowościowe w Księstwie Cieszyńskiem (v polštině). Těšín: Macierz Szkolna Księstwa Cieszyńskiego. 263, 281.

externí odkazy