Stonava - Stonava

Stonava

Stonawa
Obec
Kostel sv. Máří Magdalény
Svatý Marie Magdaléna Kostel
Vlajka Stonava
Vlajka
Erb Stonavy
Erb
Stonava leží v České republice
Stonava
Stonava
Umístění v České republice
Souřadnice: 49 ° 49'0 ″ severní šířky 18 ° 31'31 ″ východní délky / 49,81667 ° N 18,52528 ° E / 49.81667; 18.52528Souřadnice: 49 ° 49'0 ″ severní šířky 18 ° 31'31 ″ východní délky / 49,81667 ° N 18,52528 ° E / 49.81667; 18.52528
Země Česká republika
KrajMoravskoslezský
OkresKarviná
První zmínka1388
Vláda
• StarostaOndřej Feber [cs ]
Plocha
• Celkem13,87 km2 (5,36 čtverečních mil)
Nadmořská výška
259 m (850 stop)
Populace
 (2020-01-01[1])
• Celkem1,864
• Hustota130 / km2 (350 / sq mi)
Časové pásmoUTC + 1 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 2 (SELČ )
Poštovní směrovací číslo
735 34
webová stránkawww.stonava.cz

Stonava (polština: O tomto zvukuStonawa (Pomoc ·informace ), Němec: Steinau) je obec a obec v Okres Karviná v Moravskoslezský kraj z Česká republika. Má asi 1900 obyvatel. Leží na Řeka Stonávka, v historické oblasti Těšínské Slezsko. Polská menšina tvoří 19,4% populace.[2]

Etymologie

Název je topografického původu, odvozený od staršího názvu místní řeky Stonávky, který sám označoval šumící řeka.[3]

Dějiny

Obec mohla být poprvé zmíněna v roce 1388 jako Stoena (Stozna?).[3][4] Tak jako Stonawa to bylo pak zmínil se v 1432, německé jméno Steinau se objevil v 18. století.[3]

Obec politicky patřila tehdy k Těšínské vévodství, založená v roce 1290 v procesu feudální fragmentace Polska a byl ovládán místní pobočkou Slezská dynastie Piast. V roce 1327 se z vévodství stalo poplatek z Království české, která se po roce 1526 stala součástí Habsburská monarchie.

Vesnice se stala sídlem katolíka farní, uvedený v rejstříku Petrova pence platba z roku 1447 mezi 50 těšínskými farnostmi děkanství tak jako Stinavia.[5] Po 40. letech 15. století Protestantská reformace v těšínském vévodství zvítězil a místní katolický kostel převzal Luteráni. Byl jim odebrán (jako jeden z asi padesáti budov v regionu) zvláštní komisí a vrácen zpět Římskokatolický kostel dne 26. března 1654.[6]

Po Revoluce roku 1848 v rakouském císařství, moderní obecní divize byl zaveden v obnovené Rakouské Slezsko. Obec jako obec byla přihlášena minimálně od roku 1880 k politický okres a právní okres z Freistadt.

Podle sčítání lidu provedeného v letech 1880, 1890, 1900 a 1910 počet obyvatel obce vzrostl z 2 040 v roce 1880 na 3 952 v roce 1910. Pokud jde o mluvený jazyk hovorově většina byla polsky hovořící (rostla z 90,1% v roce 1880 na 99% v roce 1910), doprovázená česky mluvícími (maximálně 158 nebo 7,8% v roce 1880, poté klesla na 0,1 až 0,4%) a německy mluvícími ( maximálně 43 nebo 2,1% v roce 1880). Pokud jde o náboženství, v roce 1910 to byla většina Římští katolíci (77,7%), následovaný Protestanti (21.1%), 3 Židé a 42 ostatní.[7] Obec byla také tradičně obývána Slezské Lachs, mluvení Těšínský slezský dialekt, navíc průmyslový růst přilákal velký příliv migrujících pracovníků, většinou ze západu Galicie.

Po první světová válka, pád Rakousko-Uhersko, Polsko-československá válka a rozdělení Těšínské Slezsko v roce 1920 se obec stala součástí Československo. V návaznosti na Mnichovská dohoda, v říjnu 1938 společně s Zaolzie region, ke kterému byl připojen Polsko, administrativně organizováno v Frysztat County z Slezské vojvodství.[8] Vesnici poté připojil nacistické Německo na začátku druhá světová válka. Po válce byl obnoven do Československo.

Pozoruhodné osoby

Galerie

  • Hrob 20 polských vojáků zavražděných českými legionisty dne 26. ledna 1919

  • Dělnický dům

  • Luteránský kostel

  • Polská základní škola

Reference

  1. ^ „Obyvatelstvo obcí - 1. ledna 2020“. Český statistický úřad. 2020-04-30.
  2. ^ „Veřejná databáze: sčítání lidu 2011“. Český statistický úřad. 2011.
  3. ^ A b C Mrózek, Robert (1984). Nazwy miejscowe dawnego Śląska Cieszyńskiego [Místní názvy bývalého Těšínského Slezska] (v polštině). Katovice: Slezská univerzita v Katovicích. p. 166. ISSN  0208-6336.
  4. ^ Panika, Idzi (2010). Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528) [Těšínské Slezsko ve středověku (do roku 1528)] (v polštině). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie. p. 303. ISBN  978-83-926929-3-5.
  5. ^ „Registrum denarii sancti Petri in archidiaconatu Opoliensi sub anno domini MCCCCXLVII per dominum Nicolaum Wolff decretorum doctorem, archidiaconum Opoliensem, ex Commissione reverendi v Christo patris ac domini Conradi episcopi Wratislaviensis, sedis apostolice collectoris, collecti“. Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens (v němčině). Vratislav: H. Markgraf. 27: 361–372. 1893. Citováno 21. července 2014.
  6. ^ Broda, Jan (1992). „Materiały do ​​dziejów Kościoła ewangelickiego w Księstwie Cieszyńskim i Państwie Pszczyńskim w XVI i XVII wieku“. Z historii Kościoła ewangelickiego na Śląsku Cieszyńskim (v polštině). Katowice: Dom Wydawniczy i Księgarski „Didache“. 259–260. ISBN  83-85572-00-7.
  7. ^ Piątkowski, Kazimierz (1918). Stosunki narodowościowe w Księstwie Cieszyńskiem (v polštině). Těšín: Macierz Szkolna Księstwa Cieszyńskiego. 274, 291.
  8. ^ „Ustawa z dnia 27 października 1938 r. O podziale administracyjnym i tymczasowej organizacji administracji na obszarze Ziem Odzyskanych Śląska Cieszyńskiego“. Dziennik Ustaw Śląskich (v polštině). Katowice. č. 18/1938, poz. 35. 31. října 1938. Citováno 1. července 2014.

Další čtení

  • Rudnik, Czesława (únor 2009). „Stonawskie memento“. Zwrot: 8–10.

externí odkazy