Shion Miura - Shion Miura
Shion Miura | |
---|---|
Nativní jméno | 三浦 し を ん |
narozený | 1976 (věk 43–44) Tokio, Japonsko |
obsazení | Prozaik, esejista |
Národnost | japonský |
Alma mater | Waseda University |
Žánr | Beletrie, esej |
Pozoruhodné práce |
|
Pozoruhodné ceny |
|
Shion Miura (三浦 し を ん, Miura Shion, narozen 1976) je Japonský spisovatel. Získala Cena Naoki, cena Oda Sakunosuke a Cena japonských knihkupců. Její práce byla upravena pro film a televizi a její knihy byly přeloženy do čínština, korejština, vietnamština, Angličtina, Němec a italština.
raný život a vzdělávání
Miura se narodila v roce Tokio, Japonsko v roce 1976.[1] Zatímco navštěvovala univerzitu, plánovala se stát redaktorkou, ale byla podepsána literárním agentem a začala svou spisovatelskou kariéru.[2] Vystudovala Waseda University.[3]
Kariéra
Rok po absolvování Wasedy vydala Miura svůj první román, Kakuto suru mono ni maru (Úspěšný stupeň pro ty, kteří bojují).[2] Získala 135. místo Cena Naoki v roce 2006 za její knihu Mahoro ekimae Tada benriken.[4] Román a jeho pokračování byly adaptovány do série filmů od Tatsushi Ōmori,[5] A TV Tokio televizní show,[6] a a manga série.[7] Její román Kaze ga tsuyoku fuiteiru (Běh s větrem), o 2 bývalých elitních běžcích, kteří se navzájem inspirují, aby se znovu rozběhli, byla publikována v roce 2006 a později adaptována na hraný film z roku 2009 a 2018 NTV animovaná série.[8] V roce 2008 její román Hikari (Světlo), byl publikován příběh o znásilnění, vraždě a následcích v průběhu času.[9] Hikari byl adaptován do napínavého filmu z roku 2017 režiséra Tatsushi Ōmori.[10][11]
Miurův román Fune wo amu (Sestavení lodi), asi 15leté úsilí o vytvoření nového slovníku s názvem Velká pasáž, byl publikován Kobunsha v roce 2011.[12] V roce 2012 Fune wo amu vyhrál Cena japonských knihkupců.[13] A 2013 filmová adaptace Fune wo amu, režie Yuya Ishii, vyhrál několik Ceny Japonské akademie, včetně Best Picture.[14] V roce 2016 TV Fuji upravil román do anime série, také nazývaná Fune wo amu.[15] Anglická verze Fune wo amu, přeložila Julia Winters Carpenter, byla vydána v roce 2017 pod názvem Velká pasáž.[16] Kris Kosaka z The Japan Times popsáno Velká pasáž jako „stylisticky zdatný, s posunem příběhů, které se plynule spojují, jak se příběhy postav překrývají v čase a prostoru.“[17]
V roce 2015 Miura román Ano ie ni kurasu yonin no onna, příběh, který volně sleduje prostředí a témata Jun'ichirō Tanizaki práce Sestry Makioky, vyhrál 32. cenu Oda Sakunosuke.[18][19]
Miura citoval Kenji Maruyama a Hideo Nakai jako oblíbení autoři.[1] Je jejím fanouškem jo manga a sbírku jejích esejů o jo byla vydána pod názvem Shumi ja nainda (Není to jen koníček) v roce 2006.[20]
Uznání
- 136. 2006 Cena Naoki (2006)[21]
- 2012 9. den Cena japonských knihkupců[22]
- Cena Oda Sakunosuke z roku 2015[23]
Film a další adaptace
- Kaze ga tsuyoku fuiteiru (Běh s větrem) Film z roku 2009[8]
- Mahoro ekimae Tada benriken (Tada's Do-It-All House) Film z roku 2011[24]
- Fune wo amu (Velká pasáž) Film z roku 2013[25]
- Mahoro ekimae bangaichi, 2013 TV Tokio televizní show[6]
- Mahoro ekimae kyosokyoku (Tada's Do-it-All House: Disconcerto), Film z roku 2014[5]
- Fune wo amu, 2016 TV Fuji anime série[15]
- Hikari (A pak tam bylo světlo), Film z roku 2017[11]
- Kaze ga tsuyoku fuiteiru (Běh s větrem), 2018 NTV animovaná série[8]
Funguje
Beletrie
- Kakutōsuru mono ni maru, Soshisha, 2000, ISBN 9784794209603
- Watakushi ga katarihajimeta kare wa, Shinchosha, 2004, ISBN 9784104541034
- Mukashi žádný hanashi, Gentōsha, 2005, ISBN 9784344007413
- Kaze ga tsuyoku fuiteiru (Běh s větrem), Shinchosha, 2006, ISBN 9784104541041
- Mahoro ekimae Tada benriken (Údržbáři ve městě Mahoro), Bungei Shunjū, 2006, ISBN 9784163246703
- Kimi wa Porarisu, Shinchosha, 2007, ISBN 9784104541058
- Bukka o ezuFutabasha, 2007, ISBN 9784575235944
- Hikari, Shueisha, 2008, ISBN 9784087712728
- Mahoro ekimae bangaichi, Bungei Shunjū, 2009, ISBN 9784163286006
- Fune wo amu (Pletení lodi), Kobunsha, 2011, ISBN 9784334927769
- Koguresō monogatari, Shōdensha, 2010, ISBN 9784396633462
- Mahoro ekimae kyōsōkyoku, Bungei Shunjū, 2013, ISBN 9784163825809
- Ano ie ni kurasu yonin no onna, Chūō Kōron Shinsha, 2015, ISBN 9784120047398
Literatura faktu
- Shion no shiori, Shinchosha, 2002, ISBN 9784104541010
- Jinsei gekijō, Shinchosha, 2003, ISBN 9784104541027
- Otome nageyari, Ōta Shuppan, 2004, ISBN 9784872338591
- Momoiro towairaito, Ōta Shuppan, 2005, ISBN 9784872339734
- Shumi ja nainda, Shinshokan, 2006, ISBN 9784403220487
- Ayatsurare bunraku kanshō, Popurasha, 2007, ISBN 9784591097830
- Monzetsu supairaru, Shta Shuppan, 2008, ISBN 9784778311025
Vybraná díla v angličtině
- Velká pasáž, trans. Juliet Winters Carpenter, AmazonCrossing, 2017, ISBN 9781477823071
Reference
- ^ A b 瀧 井, 朝 世 (1. července 2004). „第 33 回 : 三浦 し を ん さ ん“ (v japonštině). WEB 本 の 雑 誌. Citováno 5. července 2018.
- ^ A b „Autoři: Shion Miura“. Knihy z Japonska. Citováno 5. července 2018.
- ^ Ichikawa, Makoto. „Waseda, literatura a Waseda Bungaku“. Waseda online. Yomiuri Shimbun. Citováno 5. července 2018.
- ^ 上 塚, 真 由 (26. července 2006). „第 135 回 直 木 賞 受 賞 作家: 三浦 し を ん さ ん & 森 絵 都 さ ん に 聞 く「 自 分 探 し 」か ら「 社会 性 」へ“ (v japonštině). Sankei Shimbun. Citováno 5. července 2018.
- ^ A b Schilling, Mark (15. října 2014). „Dva muži a tot dělají napůl slušný film“. The Japan Times. Citováno 5. července 2018.
- ^ A b „ま ほ ろ 駅 前番 外地“ (v japonštině). TV Tokio. 11. ledna 2013. Citováno 5. července 2018.
- ^ „「 ま ほ ろ 駅 前 」2 巻 、 山田 ユ ギ ペ ー パ ー を 町 田 市 限定 で 配 布“. Komická Natalie (v japonštině). Natalie. 4. března 2011. Citováno 5. července 2018.
- ^ A b C „風 が 強 く 吹 い て い る : 三浦 し を ん の 駅 伝 小説 が 10 月 に テ レ ビ ア ニ メ 化 プ ロ ダ ク シ ョ ン I.G 制作“. MANTAN Web (v japonštině). 31. května 2018. Citováno 15. ledna 2019.
- ^ „三浦 し を ん『 光 』刊行 記念 ス ペ シ ャ ル イ ン タ ビ ュ ー“. Renzaburo (v japonštině). 26. listopadu 2008. Citováno 5. července 2018.
- ^ „井 浦 新 & 瑛 太 25 日 公開 、 映 画「 光 」で 共 演 日常 に 潜 む 狂 気 と 暴力 性“. Mainichi Shimbun (v japonštině). 18. listopadu 2017. Citováno 5. července 2018.
- ^ A b Schilling, Mark (29. listopadu 2017). "'A pak tu bylo světlo: okamžiky krásy pohlceny miserabilismem “. The Japan Times. Citováno 5. července 2018.
- ^ 北上, 次郎 (20. října 2011). „舟 を 編 む 三浦 し を ん 著“. Nihon Keizai Shimbun (v japonštině). Citováno 5. července 2018.
- ^ „【2012 年 本 屋 大 賞】 直 木 賞 作家 ・ 三浦 し を ん『 舟 を 編 む 』に 決定“. Oricon News (v japonštině). 10. dubna 2016. Citováno 5. července 2018.
- ^ Schilling, Mark (8. března 2014). "'The Great Passage 'vyhrává nejlepší film na japonských Oscarech ". Odrůda. Citováno 5. července 2018.
- ^ A b „三浦 し を ん 原作 ア ニ メ『 舟 を 編 む 』声優 陣 に 櫻井 孝 宏 、 神 谷 浩 史 、 坂 本 真 綾“. Cinra.net (v japonštině). 18. srpna 2016. Citováno 5. července 2018.
- ^ Nimura, Janice P. (11. srpna 2017). „Beletrie z Japonska, pro starý svět a nový“. The New York Times. Citováno 5. července 2018.
- ^ Kosaka, Kris (23. prosince 2017). "'The Great Passage ': Shion Miura's dictionary of life ". The Japan Times. Citováno 5. července 2018.
- ^ „三浦 し を ん さ ん 最新 作「 あ の 家 に 暮 ら す 四人 の 女 」何 げ な い 日常 の い と お し さ“. Sankei News (v japonštině). 24. srpna 2015. Citováno 5. července 2018.
- ^ „織田 作 之 助 賞 堂 垣 園 江 さ ん 、 三浦 し を ん さ ん 選 ば れ る“. Mainichi Shimbun (v japonštině). 17. prosince 2015. Citováno 5. července 2018.
- ^ „シ ュ ミ じ ゃ な い ん だ“ (v japonštině). Shinshokan. Citováno 5. července 2018.
- ^ „直 木 賞 受 賞 者 一 覧“ (v japonštině).日本 文学 振興 会. Citováno 5. července 2018.
- ^ „こ れ ま で の 本 屋 大 賞“ (v japonštině).本 屋 大 賞. Citováno 5. července 2018.
- ^ „こ れ ま で の 織田 作 之 助 賞 受 賞 作 一 覧“ (PDF) (v japonštině). Osaka Institute pro podporu literatury. Citováno 5. července 2018.
- ^ „ま ほ ろ 駅 前 狂 騒 曲“. Eiga.com (v japonštině). Citováno 5. července 2018.
- ^ 福田, 麗 (13. července 2012). „松 田龍平 & 宮 崎 あ お い 、 異色 の„ 辞書 “映 画 で 共 演! 本 屋 大 賞 受 賞 作「 舟 を 編 む 」が 映 画 化!“. Kino dnes (v japonštině). Citováno 5. července 2018.