Shebna nápis - Shebna inscription

Shebna nápis
	Shebna nápis
Materiál	Vápenec
Velikost	160 cm dlouhý, 52 cm vysoký
Vytvořeno	7. století př. N. L
Současné umístění	britské muzeum, Londýn
Identifikace	1871 1107,1, WA 125205

The Nápis Shebna nebo Royal Steward Inscription, známý jako KAI 191, je důležitý Proto-hebrejština nápis nalezen ve vesnici Silwan mimo Jeruzalém v roce 1870. Po průchodu různými rukama nápis koupila britské muzeum v roce 1871.^[1]

Nápis je přerušen v místě, kde by byl pojmenován majitel hrobky, ale bibličtí vědci navrhli spojení s Shebna, na základě verše v bible zmínku o královské stevard který byl vyzván k vybudování nápadné hrobky.

Bylo zjištěno Charles Simon Clermont-Ganneau, asi deset let před Siloam nápis, což z něj činí první starověký hebrejský nápis, jaký byl kdy nalezen.^[2] Clermont-Ganneau napsal asi o tři desetiletí později: „Mimochodem mohu pozorovat, že objev těchto dvou textů byl učiněn dlouho před objevem nápisu v tunelu, a proto se zdá, že to lidé obecně nepoznají. ve skutečnosti to byl první, který nám umožnil spatřit autentický exemplář hebrejské monumentální epigrafie z období judských králů. ““^[3]

Text se považuje za „pozoruhodnou“ podobnost s textem Tabnitový sarkofág z Sidone.^[4]

Objev

Nápis byl nalezen na domě v obci Silwan (viz značka „x“). Tato mapa je z Průzkum arzenálu Jeruzaléma, publikované jen několik let před objevem nápisu.

Vepsaný překlad byl nalezen francouzštinou archeolog, Charles Simon Clermont-Ganneau v roce 1870 nad vchodem do domu v Silwan, historická palestinská vesnice jižně od Jeruzalém. Clermont-Ganneau zařídil, aby byl nápis zakoupen a odstraněn Britským muzeem jeden rok po jeho objevení.

Popis

The vápenec nápis byl tak vážně poškozen, že nebylo možné úplně dešifrovat scénář až do roku 1952. Nápis je přesto významný, protože údajně popisuje postavu z Bible zvanou Shebna, kterou poslal král Ezechiáš vyjednávat s Asyrský armáda. Třířádková hebrejština pohřeb nápis naznačuje, že jeskyně byla hrobkou královny Šebny stevard krále Ezechiáše (715–687 př. n. l.).

Text nápisu

Psaní je v Biblická hebrejština v Paleo-hebrejský scénář a lze jej datovat do sedmého století př. n. l. Níže uvedený přepis je napsán čtvercovým hebrejským písmem, které vzniklo asi 400 let po skutečném nápisu.

Čtvercový scénář	זאת [קבורת ...] יהו אשר על הבית. אי [ן פה] כסף ו [ז] הב אם [עצמותיו ועצמות] אמתה אתה. ארור הא [דם] אשר יפ [תח] את זאת ‎
Přepis	z't [qbwrt…] yhw ‘šr‘ l hbyt. „Y [n ph] ksp w [z] hb ‚M [‘ ṣmwtyw w‘ṣmwt] ‘m. „Rwr h“ [dm] “šr yp [tḥ] ‘t ne
Romanizace	zot [qebarot ...] yahu 'asher ‘al ha bayt. ‘Ay [n peh] chesep we [za] hab ‘Im [‘ atzemotaw we ‘atzemot]‘ amatoh ’itoh. „Arur ha“ a [matka] “asher yip [tach] ‘a zot
Překlad	To je ... [... ...] ... iah, královský stevard^[5]. Tady není žádný stříbrný nebo zlato tady pouze ... [jeho kosti] ... a jeho kosti služebná s ním. Prokletý muž kdo to otevře

„Služebná“ je označována hebrejsky ‚Amatah, ekvivalentní výrazu „služebná "odkazoval se na konkubíny na různých místech v Tóra.

Judův královský stevard

Královský stevard nebo dvorní komorník byl ve starověku mocnou postavou Judah. Podle Kniha Izaiáše (Izajáš 22: 15–16 ), byl povolán královský správce ustanovený králem Ezechiášem Shebna a byl vyzván, aby se postavil příliš grandiózně hrobka. Ačkoli je jméno královského stevarda v místě, kde je jmenován úředník, rozbité, předpokládalo se to na základě biblického verše, že tento monumentální nápis pochází z hrobky Šebny.

Viz také

Reference

^ Sbírka Britského muzea
^ Avigad, N. (1953). Epitaf královského stevarda ze Siloam Village. Israel Exploration Journal, 3 (3), 137-152: „Nápis, o kterém se zde diskutuje, je podle slov jeho objevitele prvním„ autentickým exemplářem hebrejské monumentální epigrafie z období judských králů “, protože byl objeven deset let před nápisem Siloamský tunel. Nyní po jeho rozluštění můžeme dodat, že je (po Moabitském kameni a nápisu Siloamský tunel) třetím nejdelším monumentálním hebrejským nápisem a prvním známým textem hebrejského hrobového nápisu předexilické období. “
^ Clermont-Ganneau, 1899, Archeologické výzkumy v Palestině 1873-1874, Sv. 1, str. 305
^ Christopher B. Hays (2010), Znovu vykopání Šebnovy hrobky: Nové čtení Isa 22, 15-19 v jeho starověkém kontextu Blízkého východu „Zeitschrift für die Alttestamentliche Wissenschaft; „Podobnost nápisu s nápisem Tabnita ze Sidonu (KAI1.13, COS2.56) je pozoruhodná a rozšiřuje se dokonce i na tvrzení, že uvnitř nejsou žádné drahé kovy.“
^ „Královský stevard“ - doslova „na dům“.

Další čtení

F. Frances (Ed), Poklady Britského muzea, Londýn, 1972
D. Colon, Starověké umění Blízkého východu, British Museum Press, Londýn, 1995

[1] Sbírka Britského muzea

[2] Avigad, N. (1953). Epitaf královského stevarda ze Siloam Village. Israel Exploration Journal, 3 (3), 137-152: „Nápis, o kterém se zde diskutuje, je podle slov jeho objevitele prvním„ autentickým exemplářem hebrejské monumentální epigrafie z období judských králů “, protože byl objeven deset let před nápisem Siloamský tunel. Nyní po jeho rozluštění můžeme dodat, že je (po Moabitském kameni a nápisu Siloamský tunel) třetím nejdelším monumentálním hebrejským nápisem a prvním známým textem hebrejského hrobového nápisu předexilické období. “

[3] Clermont-Ganneau, 1899, Archeologické výzkumy v Palestině 1873-1874, Sv. 1, str. 305

[4] Christopher B. Hays (2010), Znovu vykopání Šebnovy hrobky: Nové čtení Isa 22, 15-19 v jeho starověkém kontextu Blízkého východu „Zeitschrift für die Alttestamentliche Wissenschaft; „Podobnost nápisu s nápisem Tabnita ze Sidonu (KAI1.13, COS2.56) je pozoruhodná a rozšiřuje se dokonce i na tvrzení, že uvnitř nejsou žádné drahé kovy.“

[5] „Královský stevard“ - doslova „na dům“.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]