Shahinsova invaze do Malé Asie (615) - Shahins invasion of Asia Minor (615) - Wikipedia
Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale její zdroje zůstávají nejasné, protože jí chybí vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace.(Září 2011) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
V roce 615, během pokračující války s Byzantskou říší, Sásánovská armáda pod spahbodShahin napadl Malá Asie a dosáhl Chalcedon, přes Bospor od Konstantinopol. Bylo to v tomto bodě, podle Sebeos že Heraclius souhlasil, že odstoupí a byl připraven stát se klientem sásánovského císaře Khosrow II, což umožnilo římské říši stát se Peršanem stav klienta, a dokonce umožnit Khosrowovi II zvolit si císaře.[1][2] Sassanidové již v předchozím roce dobyli římskou Sýrii a Palestinu. Po jednáních s byzantským císařem Heraclius, byl byzantský velvyslanec vyslán do perského Shahanshahu Khosrau II a Shahin se znovu stáhl do Sýrie.
Nebylo to poprvé, co Peršané postavili své armády u zdí Konstantinopole, ale tentokrát byla invaze rozšířenější. Počínaje rokem 614 zasahovali Peršané do Malé Asie. V roce 614 zajali Meliten a Shahin rozdělil své armády na dvě, jedna armáda pochodovala k plenění Sardis a Milétu a jeho armáda postupuje směrem Chalcedon. Navzdory úspěšnému ústupu zpět do Sýrie si Peršané Caesarea (moderní Kayseri ) a klíčové arménské pevnosti Theodosiopolis (moderní Erzurum ) a Martyropolis. Podle Sebeos, když v roce 615 dorazili do Chalcedonu, Heraclius souhlasil, že odstoupí, a byl připraven stát se klientem sásánovského císaře Khosrowa II., což umožnilo římské říši stát se Peršanem stav klienta, a dokonce umožnit Khosrowovi II zvolit si císaře.[1][2]