Srbské rukopisy - Serbian manuscripts
Toto je seznam Srbské rukopisy (srbština: Srpski rukopisi), obsahující důležitá díla připisovaná Srbsko nebo Srbové. Většina děl je teologických, s několika biografiemi a ústavami. Díla byla napsána v azbuce, s výjimkou některých raných děl v hlaholice.
Počet raně srbských rukopisů, tj. Těch, které byly vytvořeny před koncem 14. století, se odhaduje na 800–1 000. Počet srbských rukopisů z 12. až 17. století, které se nacházejí mimo Srbsko, se odhaduje na 4 000–5 000 . Největší počet rukopisů se nachází v Evropě. Největší a nejdůležitější sbírka je umístěna na Hilandar na Mount Athos. Druhá největší sbírka se s největší pravděpodobností nachází v Rusku, kde jsou uloženy stovky rukopisů.[1] Během roku bylo zničeno více než tisíc středověkých rukopisů Německé bombardování Bělehradu (1941).[2] Digitální Srbská národní knihovna (NBS) digitalizovala několik rukopisů, zahrnuty na jejich webových stránkách.
Středověk
Práce | Datum (originál) | Autor nebo editor | Popis | Digitální kopie |
---|---|---|---|---|
Codex Marianus[3] | 975–1025 | Neznámý | Kniha evangelia (V Hlaholika ) | |
Grškovićev odlomak Apostola | 12. století | Neznámý | (V hlaholice) | |
Mihanovićev odlomak | 12. století | Neznámý | (V hlaholice) | |
Miroslavovo evangelium | 1185–86 | Grigorije žák pro Miroslav z Hum | Kniha evangelia | v NBS |
Charta Hilandar | 1189 | Stefan Nemanja a Svatý Sava | Charta | |
Karyes Typikon | 1199 | Svatý Sava | Typikon | |
Charta Hilandar (II) | 1200–01 | Stefan První korunovaný | Charta (revize) | |
Život sv. Symeona (Vita Simeonis) | 1208 | Svatý Sava | Hagiografie (životopis) | |
Studenica Typikon | 1208 | Svatý Sava | Typikon | v NBS |
Vukanovo evangelium | 1200–08 | Mnich Simeon pro Vukan Nemanjić | Kniha evangelia | |
Psaltir Typikon | 13. století | Svatý Sava | Typikon | |
Dopis hegumenu Spiridonovi | 13. století | Svatý Sava | Osobní dopis | |
Bělehradský proroctví | 13. století | neznámý | Lektorský | |
Život svatého Symeona | 1216 | Stefan První korunovaný | Životopis | |
Zakonopravilo (Svatý Sava je Nomocanon) | 1219 | Svatý Sava | Občanské právo a církevní právo (středověká ústava). | |
Bratko Menaion | 1234 | Mnich Bratko | Menaion | |
Život sv. Sávy | 1242–43 | Domentijan | Životopis | |
Charta Stona | 1253 | Stefan Uroš I. | Charta | |
Dragoljův kód | 1259 | Mnich Dragolj | Osvětlený rukopis | |
Život sv. Sávy[4] | 1261 | Teodosije Hilandarian | Životopis[5] | |
Život sv. Simeona | 1264 | Domentijan Hilandarian | Životopis[5] | |
Bělehrad makedonský Oktoih | 13. století | |||
Trebnik | 13. století | |||
březen menaion | 13. století | |||
Hagiografie | 13. století | Svatý Sava | Hagiografie | |
Charta společnosti Hilandar | 1302 | Stefan Milutin | Ztracený | |
Časoslov | 1300–10 | |||
Život kralja Milutina (Život krále Milutina) | 1323–26 | Danilo II | Životopis | |
Život Stefana Dečanskog (Život Stefana z Dečani) | 1331– | Danilo II | Životopis | |
Život arhiepiskopa Danila II | po roce 1337 | Žák Danila II | Životopis | |
Život kraljeva i arhiepiskopa srpskih | 1337–40 | Danilo II | Životopis | |
Život sv. Arsenije | 1324–37 | Danilo II | Životopis | |
Rodoslov (carostavnik) | 1337 | Arcibiskup Nikodim | Životopis | |
Dušanův zákoník | 1349 | Císař Dušan | Ústava | |
Nikola Stanjević Gospel | 1350 | Mnich Feoktist | Kniha evangelia | |
Kalist Rasoder | 1354 | Kalist Rasoder | Tetraevangelion, známá také jako kniha „Serres Gospel“ | |
Dorotej z Hilandaru | 1382 | listina pro klášter Sv Drenča | ||
Charta Ravanica | 1381 | Princ Lazar | Charta | |
Srbský Alexandride | 14. století | Život Alexandr Veliký | ||
Nikoljsko jevanđelje | 14. století | Kniha evangelia se sídlem v Irsku (Dublin RU 147) | ||
Mnichovský srbský žaltář | 1370–1395 | Osvětlené žaltář | ||
Oxford srbský žaltář | pozdní 14. století | žaltář | ||
Února Menaion | ||||
Život svatého Stefana z Dečani | 1402–09 | Grergory Tsamblak | Životopis | |
Těžařský zákoník | 1412 | Stefan Lazarević | Zákoník | |
Karlovački rodoslov | 1418–27 | |||
Radoslavovo evangelium (Radoslavljevo jevanđelje) | 1429 | písař Radoslav | Kniha evangelia, který se nachází na Ruská národní knihovna v Petrohradě | v NBS |
Charta kláštera sv. Pavla[4] | 1430 | George Brankovic | Charta | |
Život despota Stefana Lazareviće | 1431 | Constantine of Kostenets | Životopis | |
Slovo o pravopisu | 143X | Constantine of Kostenets | ||
Služabnik | 1453 | Nachází se v Srbská národní knihovna (RS 538) | ||
Varaždin apostol | 1454 | tři přepisovatelé | Apostol (Skutky apoštolů a novozákonní epištoly) | |
Dečani kronika | druhá polovina 15. století | Přepis z 18. století | ||
Cetinje Octoechos | 1494 | Hieromonk Makarije | Octoechos | |
Bogorodičnik | 15. století | Theotokarion držen v Hilandar.[6] | ||
Goražde Psalter | 1521 | Teodor Ljubavić | Tištěný žaltář |
Raně novověké období
Viz také
Reference
- ^ Зоран Радисављевић (21.11.2014). „Хиландар чува највредније српске рукописе“. Култура. Politika.
- ^ „Сећање на 6. април у Народној библиотеци Србије“. Влада Републике Србије. 5. dubna 2005.
Народна библиотека Србије основана је 1832. године. Располагала је фондом од приближно 300 000 књига, 1,390 рукописних књига, повеља и других списа из 12, 13. и 14. ве Више од 100 рукописа било је на пергаменту. Располагала је и збиркама турских рукописа, старих штампаних књига од 15. до 17. века, старих карата, сарат, Ту су биле сабране и све књиге штампане у Србији од 1832. године, као и оне које су штампане у суседним земљама, комплетне библиотеке Вука Караџића, Лукијана Мушицког, Ђуре Даничића, П. М. Шафарика и других. Првог априла 1941. године целокупна библиотека била је спакована svých 150 сандука, спремна за евакуацију Трифуновић забранио евакуацију просветно-културних установа Београда a наредио да се драгоценс Зграда је погођена запаљивим бомбама 6. априла у 16 часова, а целокупни фонд Народне библиотеке Србије, с вредним и оригиналним средњовековним рукописима, неповратно је изгубљен. Нова зграда, у којој се национална библиотека и данас налази, свечано је отворена 6. априла 1973. годи
- ^ Závěr o srbském původu kodexu byl sporný, protože existují návrhy, které byly napsány v dnešní severní Albánii, severní Makedonii nebo na hoře Athos v bulharském jazykovém prostředí.
- ^ A b Rodoslovlje.com
- ^ A b Vstup Slovanů do křesťanstva, str. 218
- ^ Slovanské rukopisy Hilandar: Kontrolní seznam slovanských rukopisů z kláštera Hilandar. 30, 31, 59.
Zdroje
- Cernic, L. a Bogdanovic, D., 1981. O atribuci středověkých srbských cyrilských rukopisů. Textologie středověké jihoslovanské literatury.
externí odkazy
- „Ћирилски рукописи“. Digitální národní knihovna Srbska. 2012. Archivovány od originál dne 12.10.2014.
- Srbská národní knihovna. „Ћирилске рукописне књиге> О збирци“. Збирке.
- Knihovna Digital Matica srpska. "Index of" Ћирилске рукописне књиге"". Matica srpska.
- Brana Tomić. „Srbské rukopisy“.