Samar Das - Samar Das

Samar Das
narozený(1925-12-10)10. prosince 1925
Dháka, Východní Bengálsko (Nyní Bangladéš )
Zemřel25. září 2001(2001-09-25) (ve věku 75)
obsazeníhudebník
Ocenění

Samar Das (bengálský: সমর দাস) (10. prosince 1925 - 25. září 2001) byl a Bangladéšština hudebník a skladatel. Stal se jedním z nejdůležitějších hudebních režisérů v Pákistán a následně Bangladéš a byl skladatelem více než 2 000 písní.[1]

Časný život

Samar Das se narodil v bengálské křesťanské rodině ve staré ulici Nabadwip Basak Dháka.[1] Jeho rodina se hluboce zabývala hudbou a úvodní školení absolvoval doma. Svou hudební kariéru zahájil hraním Bansi (Indická flétna), kytara a klavír ve středu Dháky v All India Radio.

Kariéra jako přední hudební režisér

V roce 1953 nastoupil HMV jako pianista v jejich doprovodném orchestru. V roce 1966 se stal hlavním hudebním ředitelem Kulturní akademie v Pákistánu v Karáčí. Také v roce 1966 vedl pákistánskou delegaci k Společenstvi Hudební festival v Londýně. V roce 1951 byl jmenován hudebním ředitelem v Dhaka Radio.

Byl hudebním režisérem více než 50 bengálských a urdských filmů v Indii, Pákistánu a Bangladéši. Byl prvním hudebním režisérem prvního filmu Bangladéše „Mukh-o-Mukhosh“, který režíroval a produkoval Abdul Jabbar Khan. Jeho nejslavnější skóre pro indický film bylo pro bengálský film z Kalkata, Loterie. Vtrhl na pákistánskou filmovou scénu svým skóre pro první bengálský film natočený v Pákistánu, Mukh O Mukhosh, a stal se slavným přes noc. Další slavná skóre pod jeho vedením byla Asiya a Nabarun. Napsal strašidelné melodie pro jeden z prvních filmů natočených v nezávislém Bangladéši, Dhirey Bahey Meghna a byl zodpovědný za podání Hemanta Mukherjee a Sandhya Mukhopadhyay, dva z nejvýznamnějších indických bengálských zpěváků té doby, do Bangladéše, aby zaznamenali přehrávané písničky.

Byl vybrán jako hudební ředitel pro Jihoasijské federační hry, které se konaly v Dháce v letech 1985 a 1995, kde jeho orchestrace vidělo a slyšelo odhadované publikum přes 500 milionů v celém SAARC zemí během zahajovacího a závěrečného ceremoniálu.

Samar Das byl zakládajícím prezidentem Bangladéše Sangeet Parishad. V roce 1987 byl Samar Das jmenován hlavním učitelem hudby pro výcvik studentů Bangladéšská armáda Vojenská skupina v kantonu Dháka. Pomáhal mu a komunikoval kapitán Ataur Rahman jménem náčelníka bangladéšské armády generálporučíka Atiqura Rahmana G + (v důchodu)

Role bojovníka za svobodu

Samar Das hrál prominentní roli v Bangladéšská osvobozenecká válka v roce 1971. Byl jedním z hlavních organizátorů Swadhin Bangla Betar Kendra, tajná rozhlasová stanice vysílala do Mukti Bahini osvobozenecká armáda a obecná populace pod pákistánskou okupací. Das byl jmenován hlavním hudebním ředitelem rozhlasové stanice a během této doby složil četné vlastenecké písně, které se staly nesmírně populární. Mezi nimi byli Purba Digantey Surjya Uthechey, Bhebo Na Ma Go Tomar Chhelera a Nongar Tolo Tolo, Samay Je Holo Holo.

Když Rabíndranáth Thákur píseň Amar Shonar Bangla byl vybrán jako národní hymna Bangladéše, Das si uvědomil, že neexistuje žádná západní notace tohoto dílu, kterou by orchestry mohly hrát, jak je běžné u národních hymen. Das přepsal Tagoreovu píseň do západní notace a vykreslil téměř bojovou verzi původně lidové písně. Tato verze národní hymny se stále hraje každé ráno a večer v bangladéšské televizi a rádiu.[1]

Například v roce 1985 spolupracoval s Muktijoddha Kalyan Trust (Freedom Fighter Benevolence Trust) na sestavení sbírky písní z osvobozenecké války s původními zpěváky Swadhin Bangla Betar Kendra, aby získal finanční prostředky pro rodiny zraněných bojovníků za svobodu . Album vyšlo v sadě dvou LP disků s názvem Ekti Phool Ke Bachabo Bole.

Ceny a ocenění

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Komol, Khalid Hasan (2012). „Das, Samar“. v Islám, Sirajule; Jamal, Ahmed A. (eds.). Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh (Druhé vydání.). Asijská společnost Bangladéše.