Pořadí bitvy pákistánské armády, prosinec 1971 - Pakistan Army order of battle, December 1971
![]() | tento článek obsahuje lasičková slova: vágní fráze, které často doprovázejí předpojatý nebo neověřitelné informace.Srpna 2019) ( |
Dne 25. Března 1971 Pákistánská armáda, podporováno polovojenské jednotky zahájila vojenská operace uklidnit povstalecké oblasti Východní Pákistán, což vedlo k prodlouženému konfliktu s bengálštinou Mukti Bahini.:87–97[1] Ačkoli konvenční v přírodě během března – května 1971 se brzy změnilo na partyzánské povstání od června téhož roku. Indická armáda nepodporoval přímo bengálský odpor, ale zahájil Provoz Jackpot na podporu povstání od května 1971.
Počáteční rozmístění pákistánských ozbrojených sil bylo bojovat a potlačit činnost Mukti Bahini. To se v průběhu času měnilo a do prosince 1971 byly nasazeny 3 pěchoty a 2 divize ad hoc, aby čelily Mitro Bahini.
Souvislosti: Počáteční nasazení proti Mukti Bahini
Od března 1971 Pákistánská armáda je Východní velení pod jeho velitelem Generálporučík A.A.K. Niazi, začal vojenské nasazení poskytovat obranu hranice spojené s Indií proti a možný průnik podle Indická armáda.:81–83[1] Během této doby 9. pěší divize se sídlem v Jessore pod vedením generálmajora čínské vlády Shaukata Riaza převzal oblast odpovědnosti za péči o pečující oblast jižně od Řeka Padma pro obranu hranic spojených s Indií, zatímco 16. pěší divize se sídlem v Bogra pod vedením svého generálmajora Nazar Hussain Shah byl odpovědný za oblast severně od Padmy a západně od Jamuna řeky.:80–92[1]
14. pěší divize pod vedením generálmajora čínské vlády Rahima Khana měla sídlo v Dháka která měla celou oblast odpovědnosti za zbytek provincie.:92[1]
Původní plán byl založen na sérii cvičení známých jako Titumeer, které se konaly v letech 1970–1971, byly několikrát revidovány a schváleny v říjnu 1971.:119–120[2] Před vytvořením konečného pořadí bitvy generál Niazi vytvořil 4 pěchotní brigády ad hoc a 2 pěší divize ad hoc.:126[3] Konečné pořadí bitvy před 3. prosincem 1971 bylo:[4]
Východní velitelství, Dháka[5]
Velitel, Východní velení: Genpor. A.A.K. Niazi
GOC, 14. pěší divize (do března '71): Genmjr. Khadim Hussain Raja
Vojenský poradce: Genmjr. Rao Farman Ali
COS: Briga. Baqir Siddiqi
CO Dělostřelectvo: Brig. S.S.A. Kashim
CO Obrněný: Plk. Bakhtier
CO Inženýři: Brig. Iqbal Sharif
CO Signály: Brig. Areef Reza
CO Lékařský: Brig. Fahim Ahmed Khan
CO SSG armáda: Podplukovník Tariq Mehmood
Dir. ISPR: Hlavní, důležitý Siddique Salik
Dir. Vojenská rozvědka: Hlavní, důležitý K.M. Arif
- Jednotky pod kontrolou velitelství:
** 6. ženijní pluk
** 10. ženijní pluk - oddělen od různých míst
** 11. ženijní pluk - podplukovník Sarwar
** 43. Light Ack Ack - podplukovník Mohammad Afzal
** 19. signální pluk
** 3. prapor komanda (méně prvků)
** Army Aviation Squadron # 4 - podplukovník Liakat Bokhari
Dhaka Defense Scheme (adhoc)
Briga. Kashim (North): Dhaka Cantonment & Tongi area
Briga. Mian Mansoor (východ): Munshiganj & Narayanganj
Briga. T.H. Malik: Hilli & Bogra
Briga. Bashir: Dhácké město
Briga. William Harrison: Comilla & Chittagong
- Jednotky velitelství a sektoru EPCAF:
- Policie a Razakars
36 ad hoc pěší divize
GOC: generálmajor Muhammad Jamshed HQ Dhaka
Oblast činnosti: okresy Dháka, Tangail a Mymensingh
- 93. pěší brigáda: Brig Abdul Qadir Khan, velitelství Mymensingh
- 83 Nezávislé. Maltová baterie
- 31 Baluch - Jamalpur
- 33 Paňdžáb - Mymensingh
- 71 Wing WPR - Kishorganj
- 70 Wing WPR - Bijaipur
14. pěší divize
GOC: generálmajor Abdul Majid Qazi, HQ Brahmanbaria
Oblast činnosti: okresy Sylhet a Northern Comilla
- 31. polní dělostřelectvo - Ashuganj - Brahmanbaria - Shamshernagar
- 88 Nezávislá maltová baterie - Sylhet
- 171 Nezávislá maltová baterie - Comilla
Sylhet
- 202 Adhoc Brigade: Brig. Salimullah
- 31 Paňdžáb – Sylhet
- 91 Mujahid Force Prapor - Sunamganj
- 12 Azad Kašmír – Sylhet
Také: Wings of Tochi, Thal a Khyber skauti
Moulvibazar
- 313 pěší brigáda: brig. Iftikar Rana
- 22 Baloch – Kulaura (Bitva o Gazipur )
- 30 Frontier Force - Shamshernagar (v Kamalganj)
- 91 Mujahid Force (minus elements) & Tochi Scouts - Sherpur
Brahmanbaria
- 27. pěší brigáda: Brig. Saadullah
- 33. Baluch - Kasba
- 12. Frontier Force - Akhaura
- 2 vojska M-24 Chaffee - Akhaura
39 Divize ad hoc
GOC: generálmajor Rahim Khan (nahrazen brig. Mian Mansoor) - Chandpur
Oblast činnosti: Comilla, Feni a severní Chittagong
- 53. polní dělostřelectvo - Comilla
Comilla
- 117. pěší brigáda: brig. Sheikh M.H. Atif
- 30 Paňdžáb - Saldanadi
- 25. Frontier Force - Mainamati
- 12. Azad Kašmír - Comilla
Feni
- 53. pěší brigáda: brig. Aslam Niazi
- 15. Baluch - Belonia
- 39. Baluch - Laksham
- 23. Punjab - Mean Bazar
- 21 Azad Kašmír - Laksham
Ramgarh
- 91. brigáda ad hoc: brig. Mian Taskeenuddin HQ Chittagong
Chittagong
- 97. samostatná brigáda: brig. Ata Mohd. Khan Malik
- 48. Baluch - Chittagong
- 2 SSg komando - Rangamati
- 60. Wing Rangers - Ramgarh
- 61. Wing Rangers - Cox's Bazar
- Námořní kontingent
- 46. Light Ack Ack baterie
16. pěší divize
GOC: generálmajor Nazar Hussain Shah HQ: Bogra, pak Natore
Oblast činnosti: Rajshahi, Bogra, Dinajpur, Rangpur a Pabna
Okresy
** 29. jízda bez prvků - Rangpur
- 48. polní pluk - Thakurgaon
- 80. polní pluk - Hili
- 117. minometná baterie - Kurigram
Saidpur
- 23. pěší brigáda: Brig. Iqbal Shaffi
- 25. Paňdžáb - Lalmanirhut
- 26. Frontier Force - Dinajpur
- 48. Paňdžáb - Thakurgaon
- 8 Paňdžáb - Rangpur
- 34. Punjab - Nilphamari
- 86. mudžáhid - Gaibandha
Bogra
- 205. pěší brigáda: brig. Tajammul Hussain Malik HQ: Khetlal
- 32. Baluch - Ghoraghat
- 4. Frontier Force - Hili
- 3. Baluch - Jaipurhut
Nator
- 34. pěší brigáda: Brig. Mir Abdul Nayeem
- 32. Punjab - Nawabganj
- 13. Frontier Force - Sapahar
Rajshahi
- Rajshahi brigáda ad hoc[6]
9. pěší divize
GOC: genmjr. HM. H. Ansari HQ Jessore
Oblast činnosti: Khulno Jessore, Kushtia, Faridpur, Barisal a okresy Patuakhali
- Obrněná letka 3. ind. - Jessore
- 55. polní dělostřelectvo - Satkhira a Chaugacha
- 49. polní dělostřelectvo - Chuadanga
- 211. nezávislá maltová baterie - Chaugacha
Jhenidha
- 57. pěší brigáda: brig. Manzoor Ahmed
- 18. Paňdžáb - Daršana
- 50. Paňdžáb - Jhenida
- 29. Baluch - Kushtia
- Squadron 29. kavalérie - Kushtia
Jessore
- 107. pěší brigáda: Brig. Malik Hayat Khan
- 22. Frontier Force - Benapole
- 38. Frontier Force - Afra
- 6. Paňdžáb - Jessore
- 21. Paňdžáb - Satkhira
- 15. Frontier Force - Jessore
- 12. Paňdžáb - Jessore
Khulno
- 314. brigáda ad hoc: plk. Fazle Hamid[7]
Pákistán letectvo
Velí letecký důstojník, Základna Dacca: Air Cdre Inamul Haque Khan
Velící důstojník (operační křídlo): GP.Capt. Zulfiqar Ali Khan
Poplatek za důstojníka (OIC), Squadron č. 14 „Ocasní vrtulníky“: Wg. Cdr. Mohammed Afzal Chowdhury
Velící důstojník vlajky, východní námořní velení: R. Adm Mohammad Shariff
CO Pákistán Marines /CO SSG Navy: Kapitán Ahmad Zamir
Dir. MILCOM: Cdr. T.K. Chán
Dir. Nav Intel.: Cdr. Mansurul Haq
- 4 dělové čluny: PNS Rajshahi, Comilla, Sylhet a Jessore
- 1 hlídkový člun: PNS Balaghat
- 17 ozbrojených člunů[8]
Viz také
- Pořadí bitvy u Mitro Bahini
- Vývoj východního velitelského plánu Pákistánu
- Vojenské plány bangladéšské osvobozenecké války
- Časová osa bangladéšské osvobozenecké války
- Indicko-pákistánské války a konflikty
Reference
- ^ A b C d Salik, Siddiq, Svědek kapitulace
- ^ Quereshi, generálmajor Hakeem Arshad, 1971 Indo-Pak War: A Soldiers Story, str. 119-120
- ^ Salik, Siddiq, svědek kapitulace, str. 126
- ^ Jacob, genpor. JFR, Kapitulace v Dacce: Zrození národa, str. 184-p. 188
- ^ A b Niazi, genpor. AAK, Zrada východního Pákistánu, str. 184-p. 187
- ^ Salik, Siddiq, Svědek kapitulace, str. 148
- ^ Salik, Siddiq, Svědek kapitulace, str. 138
- ^ Salik, Siddiq, svědek kapitulace, str. 133
Zdroje
- Salik, Siddiq (1997). Svědek kapitulace. ISBN 81-7062-108-9.
- Jacob, genpor. JFR (2004). Surrender at Dacca: Birth of A Nation. University Press Limited. ISBN 984-05-1532-2.
- Qureshi, generálmajor Hakeem Arshad (2003). Válka Indo Pak 1971: Příběh vojáků. Oxford University Press. ISBN 0-19-579778-7.
- Islám, major Rafiqul (2006). Příběh milionů. Ananna. ISBN 984-412-033-0.
- Niazi, generálporučík A.A.K. (1998). Zrada východního Pákistánu. Oxford University Press. ISBN 0-19-577727-1. Bengálský překlad: Samudro Prakashana, 2003 ISBN 984-8080-24-4
- Hassan Khan, genpor. Gul (1978). Vzpomínky na generálporučíka Gul Hassan Khan. Oxford University Press. ISBN 0-19-547329-9. Bengálský překlad: Pákistán Jokhon Bhanglo, University Press Ltd. 1996 ISBN 984-05-0156-9
- Ali Khan, generálmajor Rao Farman (1992). Jak se Pákistán rozdělil. Jung Publishers. Bengálský překlad A. T. M. Shamsuddin: Bangladesher Janmo, University Press Ltd. 2003 ISBN 984-05-0157-7