Porýní regiolect - Rhinelandic regiolect - Wikipedia

Podmínky Porýní, rýnský, a Porýní regiolekt odkazovat na lidová přednáška mluvený v tzv Porýní Západu Německo. Tato jazyková oblast je přibližně tvořena západním směrem Severní Porýní-Vestfálsko, severně od Porýní-Falc a několik menších přilehlých oblastí, včetně některých oblastí v sousední země.

Ačkoli existuje něco jako rýnský přízvuk a regiolekt to používá, rýnská odrůda není jednoduše Němec mluvený s přízvuk. Ve skutečnosti se liší od Standardní němčina v několika tisících[1] běžně používané doplňkové slova, fráze, a idiomy, a nějaký gramatické konstrukce. Stejně jako ostatní německé regiolekty neexistuje ani striktní definice toho, co tvoří rýnsko; lze to mluvit způsobem velmi blízkým standardní idiom, ale pokud si místní lidé navzájem povídají, je to pro obyvatele jiných německy mluvících regionů většinou nesrozumitelné.[Citace je zapotřebí ]

Lingvisté klasifikovat rýnský regiolekt jako a nářeční paleta standardní němčiny, která má silnou substrát mnoha různých místních komunitních jazyků Porýní.[2] Jako takový zaujímá střední pozici mezi skupinou staršího Západu Střední německé jazyky, a Nízké francké jazyky mluvené v Porýní a novější standardní němčině. Ta byla do oblasti přivezena teprve nedávno, pod pruský panování, když místní mluvčí spojili mnoho běžných vlastností a slov svých místních jazyků do standardního jazyka. Vznikl tak nový regiolekt, který se v mnoha ohledech řídí konvencemi standardní němčiny, ale zároveň navazuje na místní jazykové tradice, díky čemuž je srozumitelný v mnohem širší oblasti než původní místní jazyky. Přesto však stále odráží rozdíly uvnitř EU kontinuum dialektu Porýní, protože mluvčí často upřednostňují odlišná slova, styly nebo jazykové formy v závislosti na podoblasti, ze které pocházejí.[3]

Vědecké uznání a dokumentace

Liší se napříč subregiony Porýní a neustále se vyvíjí. Porýní regiolekt není snadno formalizován. Ačkoli to mluví miliony lidí, je zřídka zapsáno, což brání vědeckému zacházení. Dlouho to bylo považováno za „pouhé hovorová řeč „vědeckou komunitou, oceněn příliš nízko být předmětem vážného uznání a výzkumu. Teprve nedávno[4] posunul se do středu zájmu empirický výzkum některých lingvisté. Nejvýznamnější je lingvistické oddělení Institut für Landeskunde und Regionalgeschichte (Ústav pro regionální studia a historii, bývalý: Amt für Rheinische Landeskunde (ARL) - Úřad pro rheinlandské regionální znalosti a dokumentaci) Landschaftsverband Rheinland (LVR) k této práci přispěl.

Dnešní vědci Landschaftsverband pozorovali, dokumentovali a zkoumali jazykový vývoj v EU Provincie Rýn a v poslední době Porýní Během posledních desetiletí vydali několik studií současného regiolektu a také vědecké knihy a práce, populární věda knihy, články a eseje. Některá z jejich zjištění jsou k dispozici v dokumentu Celosvětová Síť.[5] Pravidelně provádějí průzkumy na základě tištěných dotazníky které lze v poslední době také získat a odeslat prostřednictvím e-mailem. Tyto průzkumy jsou doplňovány, rozšiřovány a aktualizovány pomocí jejich interaktivních webových stránek Mitmachwörterbuch der rheinischen Umgangssprache[6] (Kooperativní slovník rýnského hovorového jazyka) od roku 2007.

Literatura o hovorových jazycích a hovorové němčině obecně uvádí seznam slov a frází pocházejících z Porýní, přičemž vhodně označuje jejich regionální původ.[7]

Navzdory tomu, že zjevně nebyl vytvořen heen pro tento účel a vůbec nezahrnuje odkazy na regiolect, známý rozsáhlý kompilát s více svazky Rheinisches Wörterbuch[8] je nicméně obvykle velmi užitečné při hledání náznaků pravděpodobných významů slov rýnského regiolektu, které nelze určit z jiných zdrojů. Mnoho regiolektivních slov[9] pocházejí ze slov v místním jazyce nebo jsou s nimi totožná, jsou uvedena v dokumentu Rheinisches Wörterbuch. Obvykle nesou identické, příbuzné nebo docela podobné významy.[10]

Gramatické a syntaktické odchylky od standardní němčiny

  • Dvě z nejdůležitějších a nejpřitažlivějších charakteristik Porýní jsou: progresivní čas a takzvaný „přivlastňovací“ dativ ", oba ve standardním jazyce neexistují. Porýní konstruuje progresivní tvary se slovesem" být ", předložkou"dopoledne„(=„ u “) a infinitiv, např.„Ich bin am Warten"(doslovně: Jsem na počkání) je ekvivalentní angličtině „I am waiting“. Posesive-dative konstrukce nahrazuje standard genitiv. Vlastník se jmenuje v dativu, následuje přivlastňovací zájmeno, např. "der alten Frau ihr Mann"(doslovně: stará žena její manžel), což odpovídá angličtině „manžel staré ženy“. Následující příkladná věta obsahuje jak progresivní slovesnou konstrukci, tak přivlastňovací dativ. Věty, jako je tento, jsou v rýnské řeči běžné, ale pro německé mluvčí, které to neznají, často není snadné pochopit.
PorýníDäPetrje-demManfredseinFarraddopoledne Repariern.
Standardní němčina[Der]Petr-oprava[des]Manfreds-Fahrrad-
Angličtina[The]Petrjeupevnění[the]Manfred‚S-kolo-
Porýní-kommabeiMichigan[11]
Standardní němčinabittekommeeinmalzumir
AngličtinaprosímPřijít-namě
  • Regiolekt k sestavení používá někdy jiné pomocné sloveso minulé časy. Nejčastěji, "vergessen„(„ zapomenout “) a„anfangen„(„ začít “) vzít pomocnou pomoc„sein„(„ být “) namísto„haben"(" mít "). To je případ zejména v Nízká franština oblast a věty se zobrazí blíže holandský než do Němec.
PorýníichzásobníkdatGanzvergessen
holandskýikbendathelemaalvergeten
Standardní němčinaichhabeesvölligvergessen
AngličtinaJámíttozcelazapomenutý
PorýníichzásobníkdatGanzvergessengewesen
holandskýikbyldathelemaalvergeten-
Standardní němčinaichhatteesvölligvergessen-
AngličtinaJáměltozcelazapomenutý-
  • Dalším fenoménem sdíleným s holandštinou je oddělení „da + předložka "(dafür; sakra = za to; s tím). Standardní němčina tuto konstrukci nikdy nerozdělí, ale v rýnštině a holandštině je to nejběžnější. V tomto případě rýnský “da„lze umístit kdekoli ve větě, předložka musí následovat na konci věty (nebo směrem k němu).
PorýníIchhabda-kein (e)Zeitsrst-
holandskýIkhebdaar-pántijdvoor-
Standardní němčinaIchhabedasrstkeineZeit--
AngličtinaJámít--Nečasprože
  • Jednotlivé výrazy odrážejí použití dialektu, což také může vést k podobnostem s holandštinou.
Porýnídumádoupěverschreck jemacht-
holandskýjehebtlemlaten schrikken-
Standardní němčinaDurychleihnerschreckt / erschrocken-
Angličtinavymít→strach nebo strašidelný→mu
  • Jména osob a jmenovatele rolí a společenských pozic téměř vždy předcházejí gramatické články. Odkazy na ženy, a zejména na mladé ženy, mohou pokles s kastrátem gramatický rod (což není vůbec pejorativní). Používání článků s osobními jmény je ve standardní němčině nesprávné, ale je běžné nejen v rýnštině, ale také ve většině dialektů a hovorových odrůd němčiny ve středním a jižním Německu, stejně jako v Rakousku a Švýcarsku.
Porýníes / et / das / dat / de / dieLisadědicgraad
Standardní němčina[zemřít]Lisaheiratetgerade
Angličtina[the]Lisaožení semomentálně
Porýníes / et / das / dat / de / dieLisajedopoledneheiratn
Standardní němčina[zemřít]Lisaheiratet gerade
Angličtina[the]Lisaježenit se
PorýníetKütt:däSchmitz,zemřítSchmitz,un-etSchmitz
Standardní němčina(doslovně)eskommt:derSchmitz,zemřítSchmitzund-dasSchmitz
(lepší)eskommenzemřít Eheleute Schmitzmit-Tochter
Angličtina(doslovně)tampřijde:(mužský )Kovář,(ženský )Kovář,a-(neutrum )Kovář
(lepší)-přicházejí:Pan.aPaní Smithovásjejichdcera
  • Lidé o sobě mluví v třetí osoba ve specifických kontextech, také s články. To lze provést také v angličtině, ale ne ve správné standardní němčině. Například matka oslovující své dítě:
Porýní-hasse-schöngeputz,damussdeMáma-nichmehrbei[gehn]-[11]
Standardní němčinadasrychledu[tak]střevogeputzt,  dass-→ich-nicht[mehr]nacharbeiten→muss
Angličtinatentomítvy[tak]hezkyvyčistit,  že-→maminka / Já→potřeby]nejakýkoli [více]přepracovat-

Mezipoloha mezi standardní němčinou a širokým dialektem

Následující příkladné věty mohou ukázat, jak regiolekt souvisí se standardní němčinou i se skutečným dialektem (Kölsch v tomto případě) a bylo zjištěno, že je uprostřed mezi nimi.

Kölsch DialectJetz setze mer uns_eesch_ens hen un drinke_uns_e Käffje.Dann sühd_et Levve att widder anders uß.Ärbeide künne mer emmer noch!
Rýnský regiolektJetz setz'mer uns_ers'ma hin un trinken_uns_en Käffchen.Dann siehd_et Leben schonn širší anders_aus.Aabeiten köm_mer immer noch!
Standardní němčinaJetzt setzen wir uns erst mal hin und trinken einen Kaffee.Dann sieht das Leben schon wieder anders aus.Arbeiten können wir noch immer!
AngličtinaPojďme si nejprve sednout a dát si šálek kávy.Poté bude život vypadat mnohem lépe.Práce může chvíli počkat!

Příklad ukazuje, že regiolekt je založen na standardní němčině. Používá tedy ers'ma („první“) ze standardního „erst mal“ (vs. dialekt: eesch ens), a schonn („již“) ze standardního „schonu“ (vs. dialekt: att nebo allt). Se slovy společnými pro oba jazyky jsou samohláskové a souhláskové vlastnosti obvykle standardem (trinken namísto pít; immer namísto emmer), stejně jako pravidla morfologie.

Je však také patrný silný dialektický vliv: Slovo v konečném znění t / d je často smazán po jiné souhláse (jetz, un); existuje tendence ke zkracování samohlásek (schonn, širší); některá strukturní slova mají dialektální formu (mer = "wir"; et = "es, das"); a slova s ​​počáteční samohláskou nejsou oddělena od předchozího slova znakem a ráz, ale spíše s tím spojené, jako v angličtině. (Toto je v příkladu označeno znakem podtržítko.) Regiolect také používá maličkosti častěji (Käffchen místo “Kaffee”), a půjčil si od dialektu mnoho syntaktický konstrukce neznámé v normě, např. mer trinken ne (en Käffchen)doslova „pijeme (kávu) pro sebe", což znamená:" vypít něco s lehkostí a potěšením. "

Dalším dobrým příkladem je slovo „odpoledne“, pro které regiolekt používá podobu podobnou dialektu, ale přizpůsobil samohlásku a souhlásku standardu.

Kölschův dialektNommedach[ˈNɔməˌdax]
Rýnský regiolektNammetach[ˈNAməˌtsekera]
Standardní němčinaNachmittag[ˈNaːxmɪˌtaːk]
Angličtinaodpoledne[ˌⱭːftəˈnuːn]

Kontinuum Rýnské dialekty – Rýnský regiolekt – Standardní němčina je srovnatelný (avšak ne zcela stejný) s kontinuem Skoti – (hovorový) Skotská angličtina – Britská standardní angličtina v nížinném Skotsku. První konec kontinua je tvořen tradičním regionálním jazykem, který úzce souvisí se standardem, ale má svůj nezávislý vývoj již několik století; v obou případech je naživu, ale ztrácí půdu pod nohama v každodenní komunikaci, zejména mezi mladšími lidmi. Druhým koncem kontinua je nadregionální standardní jazyk používaný například v národní televizi. Mezi nimi najdeme novou společnou řeč, která vychází ze standardu, ale má silnou substrát z tradičního jazyka.

Regionální rozdíly

Porýní regiolect má několik regionálních a subregionálních rysů. Velmi mnoho z nich se přibližně shoduje s obecnými dialektovými skupinami v místních jazycích. Například:

AngličtinaNěmecPorýní
(Severní)		Porýní
(Centrum)		Porýní
(Jižní)
malá nádobaGefäßKümpkenKümpche (n)Kimpche[12]

Jako obvykle Nízká franština oblast na severu používá svou vlastní cestu k budování maličkosti. Střední Porýní mezi Benrathova linie a Linka Sankt Goar obvykle má mezipolohu. V tomto případě jih používá svůj vlastní vokalismus, který již zahrnuje části Falcká němčina jeden, našel ještě dále na jih.

Porýní vlivy na standardní němčině

Stejně jako ostatní jargony a regionální odrůdy ovlivňuje i Porýní Slovní zásoba německé normy. Instance novějších přírůstků jsou:

  • Knöllchen - (parkovací nebo podobný) lístek[13][14]
  • Poppen - mít pohlavní styk  [15][16]
  • Sie sind sich nicht eins - nesouhlasí - místo němčiny: Sie sind nicht einig miteinander. [17]
  • kungeln, Klüngel, rheinische Lösung (rýnské řešení) - všechny tři chápány v užším smyslu korupce v kanceláři, protekce, a podobně.[18][19]
  • Schiss haben - mít strach nebo úzkost; cítit se ohrožen; být nad něčím smutný.[20][21] (Tento výraz je také široce používán v Nízká němčina )

Gramatická odchylka také dopoledne-Progresivní zmínil výše, napadl hovorový projev v jiných částech německy mluvících oblastí. Odborníci tvrdí, že to lze považovat za „téměř standardní použití jazyka v širokých částech“.[22]

Bibliografie

  • Dr. Georg Cornelissen: Rheinisches Deutsch. Byli jsme spricht wie mit wem und warum. Greven Verlag, Köln 2005, ISBN  3-7743-0367-3
  • Peter Honnen: Kappes, Knies und Klüngel. Regionalwörterbuch des Rheinlandes. Greven, Köln 2003, ISBN  3-7743-0337-1
  • Dr. Georg Cornelissen (2008), Meine Oma spricht noch Platt - Wo bleibt der Dialekt im Rheinland? (v němčině), Köln: Greven Verlag, ISBN  978-3-7743-0417-8
  • Peter Honnen (2008), Alles Kokolores? - Wörter und Wortgeschichten aus dem Rheinland (v němčině), Köln: Greven Verlag, ISBN  978-3-7743-0418-5
  • Dr. Georg Cornelissen (2007), Der Niederrhein und sein Deutsch - sprechen tun et fast alle (v němčině), Köln: Greven Verlag, ISBN  978-3-7743-0394-2
  • Klaus J. Zöller: Rheinisch auf deutsch. Herkunft und Bedeutung rheinischer Wörter. 72 Seiten. Bruckmann, München 1974, ISBN  3-7654-1611-8

Reference

  1. ^ Viz „Mitmachwörterbuch" na http://www.mitmachwoerterbuch.lvr.de/lesen.php a následující stránky pro (neúplný) seznam slov.
  2. ^ Pro vztahy a rozdíly mezi Dialekt, Regiolect, a Standardní odrůda, viz také: Dr. Georg Cornelissen (2008), Meine Oma spricht noch Platt : Máte zájem o Dialekt im Rheinland? (v němčině), Köln: Greven Verlag, str. 9, dolní konec a následující, ISBN  978-3-7743-0417-8
  3. ^ Peter Honnen (2003), Kappes, Knies und Klüngel : Regionalwörterbuch des Rheinlands (v němčině), Köln: Greven Verlag, str. 13 unten, ISBN  3-7743-0337-1
  4. ^ začíná přibližně v 70. letech
  5. ^ Úvod najdete na „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2012-06-20. Citováno 2013-10-10.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz) (poslední návštěva: 1. června 2011)
  6. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 15.7.2011. Citováno 2012-03-05.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  7. ^ Například: Heinz Küpper (1987), Wörterbuch der deutschen Umgangssprache (v němčině), Stuttgart: Klett Verlag, ISBN  3-12-570600-9
  8. ^ Rheinisches Wörterbuch. Im Auftrag der Preußischen Akademie der Wissenschaften, der Gesellschaft für Rheinische Geschichtskunde und des Provinzialverbandes der Rheinprovinz auf Grund der von Johannes Franck begonnenen, von allen Kreisen des Rheinischen Volkes unterstützten Sammlung bearbeitet und herausgegeben von Josef Müller, Heinrich Dittmaier, Rudolf Schützeichel und Mattias Zender. 9 svazků. Bonn / Berlín 1928-1971.
    K dispozici online na http://www.woerterbuchnetz.de/woerterbuecher/rhwb/wbgui?lemid=[trvalý mrtvý odkaz ]
  9. ^ Podle odhadu lingvistického oddělení Ústav pro regionální studia a historii z Landschaftsverband Rheinland, shromáždili asi 3000 až 6000 slov tohoto druhu.
  10. ^ Viz také: Peter Honnen (2003), Kappes, Knies und Klüngel : Regionalwörterbuch des Rheinlandes (v němčině), Köln: Greven Verlag, s. 15, 16, ISBN  3-7743-0337-1
  11. ^ A b Rheinisches Mitmachwörterbuch: bei, naposledy navštíveno 12. ledna 2011.
  12. ^ (v němčině) Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  13. ^ Viz také: Peter Honnen (2008), Alles Kokolores? - Wörter und Wortgeschichten aus dem Rheinland (v němčině), Köln: Greven Verlag, str. 125 f, ISBN  978-3-7743-0418-5
  14. ^ Porovnat: Rheinisches Mitmachwörterbuch: Knöllchen vyvoláno 17. ledna 2011.
  15. ^ Peter Honnen (2003), Kappes, Knies und Klüngel. Regionalwörterbuch des Rheinlandes (v němčině), Köln: Greven Verlag, str. 156, ISBN  3-7743-0337-1
  16. ^ Porovnat: Rheinisches Mitmachwörterbuch: poppen vyvoláno 17. ledna 2011.
  17. ^ Viz také: Rheinisches Mitmachwörterbuch: eins vyvoláno 17. ledna 2011.
  18. ^ Viz také: Peter Honnen (2008), Alles Kokolores? - Wörter und Wortgeschichten aus dem Rheinland (v němčině), Köln: Greven Verlag, str. 120, ISBN  978-3-7743-0418-5
  19. ^ Porovnat: Rheinisches Mitmachwörterbuch: Klüngel vyvoláno 17. ledna 2011.
  20. ^ Peter Honnen (2003), Kappes, Knies und Klüngel. Regionalwörterbuch des Rheinlandes (v němčině), Köln: Greven Verlag, str. 173 f, ISBN  3-7743-0337-1
  21. ^ Viz také: Rheinisches Mitmachwörterbuch: Schiss vyvoláno 17. ledna 2011.
  22. ^ Duden, svazek 9, 6. vydání 2007, s. 62

externí odkazy

Na lingvistickém oddělení v je několik zvukových ukázek mluveného rýnského jazyka Institut für Landeskunde und Regionalgeschichte z Landschaftsverband Rheinland: