Red – Green Alliance (Dánsko) - Red–Green Alliance (Denmark)
Aliance červeno-zelených Enhedslisten - De Rød-Grønne | |
---|---|
Vůdce | Kolektivní vedení |
Politický mluvčí | Pernille Skipper |
Založený | 2. prosince 1989 |
Sloučení | Leví socialisté Komunistická strana Dánska Socialistická dělnická strana Komunistická dělnická strana nezávislí |
Hlavní sídlo | Studiestræde 24, 1 1455 København K. |
Křídlo pro mládež | Žádný, i když s ním spolupracuji Socialistická fronta mládeže |
Ideologie | Demokratický socialismus[1] Ekosocialismus[1] Antikapitalismus[2] Měkký euroskepticismus[1][3][4] |
Politická pozice | Levé křídlo[5][6] na zcela vlevo[7] |
Evropská příslušnost | Udržovatel Le Peuple Strana evropské levice Evropská antikapitalistická levice |
Skupina Evropského parlamentu | Evropská sjednocená levice / Severská zelená levice[8] |
Severská příslušnost | Aliance severských zelených levic |
Barvy | Červené |
Folketing | 13 / 179 |
Evropský parlament | 1 / 14 |
Regiony[9] | 12 / 205 |
Obce[10] | 102 / 2,432 |
Volební symbol | |
Ó | |
webová stránka | |
www | |
Tento článek je součástí série o politika a vláda Dánsko |
---|
|
The Aliance červeno-zelených (dánština: Enhedslisten - De Rød-Grønne, doslova Unity List - The Red – Greens,[11] zkráceně Enhl., Ó) je ekosocialista[1] politická strana v Dánsko. Je to nejvzdálenější levá strana v Dánský parlament, obhajovat pro socialistická demokracie v Dánsku a na mezinárodní úrovni.
Politické a ideologické postavení
Strana sama sebe popisuje jako socialistickou a demokratickou lidovou stranu, která tvrdí, že také zastupuje zelená politika, mírové hnutí, antidiskriminační a odborové hnutí.
Ideologická pozice strany je stanovena v manifestu z roku 2014.[12] Navrhuje, aby socialistická společnost budoucnosti „nemohla ani neměla být podrobně popsána, ale aby ji lidé v ní žijící rozvíjeli a formovali“. Popisuje socialismus jako „odpověď na problémy způsobené kapitalismem, jako je nedostatečná demokracie, krize, ničení přírody, nerovnost, rasismus a války“.[12] O ekonomickém systému říká:
Nový a skutečně demokratický systém společnosti vyžaduje zásadní změny ve vlastnictví výrobních prostředků, jako jsou společnosti, půda a přírodní zdroje. Kolektivní formy vlastnictví budou dominovat. Navrhujeme, aby veřejné orgány, spolupracovníci, místní komunity a další kolektivy osob vlastnily a řídily instituce a společnosti. [...] Demokratická ekonomika znamená také demokratický pracovní život. Pracoviště by mělo být charakterizováno demokracií a zaměstnanci musí mít ústavní právo na rozhodující vliv na organizaci práce na pracovišti.[12]
Metody prosazované k dosažení tohoto cíle se mohou lišit v závislosti na průběhu třídního boje, ale nakonec budou vyžadovat revoluci - takovou, kterou musí podporovat většina populace, projevující se prostřednictvím demokratických a svobodných voleb.[12]
Strana často přijímá konkrétní názory ve vztahu k ostatním stranám ve Folketingu a odhlásí se z mnoha dosažených osad, považovaných za výraz třídní spolupráce. Dokud nebudou předloženy podmínky pro dlouhodobý cíl strany, bude strana využívat svých křesel v parlamentu k hlasování o jakémkoli zlepšení a proti jakémukoli zhoršení životů dělnické třídy. V souladu s tím se strana na své národní konferenci v roce 2010 dohodla, že pokud Helle Thorning-Schmidt se stal předsedou vlády po volbách v roce 2011, strana by hlasovala pro „červený“ rozpočet, který by neobsahoval zjevné nedostatky.
Opatření
Sociální politika
Strana klade velký důraz na boj proti společenská nerovnost a chudoba, a je pro posílení a rozšíření sociální stát. Strana věří, že ve společnosti existuje místo pro všechny formy rozmanitosti, včetně pohlaví, sexuality, zdravotního postižení a etnického původu.[13] Rovněž se zasazuje za větší veřejný sektor, mimo jiné za zlepšení kvality života zaměstnanců veřejného sektoru.[14]
Strana věří, že lidé by si měli mít možnost svobodně si vybrat, kdy chtějí získat vzdělání, a je proti školné, o nichž se domnívají, že poškozují příležitosti pro získání vzdělání.[15] Strana nevidí, že by se nezaměstnanost rovnala lenosti, a snaží se zrušit dánský ekvivalent práce.[16]
Hospodářská politika
Strana je rozhodně antikapitalistická a zvláště se vyznamenala jako oponent převodové ceny, přičemž nadnárodní společnosti minimalizují částku, kterou platí na dani, přisuzováním svých zisků zemím s nižšími daňovými sazbami.
Podle strany globální hospodářská krize by měla být vyřešena přísnější kontrolou půjček, zavedením a Tobinova daň a znárodnění bank a hypotečních společností. Tvrdí, že je třeba rozšířit veřejný sektor, zvýšit platy nejméně placených pracovníků a prodloužit období podpory v nezaměstnanosti na základě pojištění na minimálně čtyři roky. Zároveň by studenti měli dostat větší státní dotaci na vzdělávání.[17] Minimálně by všechny výhody měly být zvýšeny na 13 500 korun za měsíc před zdaněním.[16]
Zahraniční politika
Strana se zasazuje o zahraniční politiku založenou na respektu k lidská práva, o kterém se domnívá, že v minulosti nebyl vhodně upřednostňován. Rovněž navrhuje větší podporu rozvojových zemí zdvojnásobením cizí pomoc,[18] a kampaně za odstoupení Dánska z NATO. V březnu 2019 strana oznámila, že již nebude vést kampaň za referendum o opuštění EU Brexit což ilustruje potřebu jasnosti před výběrem.[19]
Strana funguje na základním přesvědčení, že mír je vhodnější než válka, a od začátku je proti účasti Dánska na válkách v Iráku a Afghánistánu. Tato zásada byla zpochybněna v roce 2011, kdy parlamentní skupina strany hlasovala pro dánskou účast na vojenské akci v Libyi schválené OSN na základě toho, že se jednalo o humanitární akce.[20] Toto rozhodnutí však vedlo k výraznému odporu a podpora strany byla po zahájení vojenského zásahu stažena.[21]
Dějiny
Strana byla založena v roce 1989 jako volební aliance ze tří levé křídlo strany: Leví socialisté (VS), Komunistická strana Dánska (DKP) a Socialistická dělnická strana (MÍZA). Původně bylo plánem spojit tyto strany společně Zelení (De Grønne), Společný kurz a humanista vytvořit široce založený progresivní pohyb, ale to se neuskutečnilo.[22] Čtvrtá strana, Komunistická dělnická strana (KAP), se podařilo vstoupit do aliance v roce 1991, ale její zapojení bylo vetováno o rok později DKP.
Před Parlamentní volby 2007, přihlásila se strana Asmaa Abdol-Hamid, Dán muslimský kandidátka, která se označila za feministku, demokratku a socialistku.[23] Je podporována některými imámy, na rozdíl od ostatních (včetně těch v Hizb-ut-Tahrir ), nosí hidžáb a nebude si s muži podávat ruce.[24] Tyto skutečnosti a některá její prohlášení týkající se politiky a náboženství z ní učinily terč kritiky napříč politickým spektrem, zejména ze strany Dánská lidová strana. Některé levicové osobnosti uvedly její kandidaturu jako důvod pro zrušení podpory straně.[25] Ve straně byla vytvořena protináboženská síť, jejíž cílem bylo proměnit ve stranu pouze stranu ateista párty s a materialista –marxista základ.[26]
Během kampaně se spekulovalo, zda její kandidatura přiláká nebo odpuzuje voliče.[27][28] Výsledky voleb dosáhly u strany 2,2%, oproti 3,4% v EU Parlamentní volby 2005. Ačkoli nebyla zvolena, Abdol-Hamid tvrdila, že přitahovala voliče do strany. Čtyři křesla vyhraná stranou šla do Frank Aaen, Johanne Schmidt-Nielsen, Line Barfod a Per Clausen.
V Parlamentní volby 2011 získala strana 6,7% hlasů a ztrojnásobila své zastoupení ze 4 křesel na 12 křesel.
Strana zpochybnila Komunální volby 2013 na platformě zlepšování veřejné dopravy a zvyšování veřejných investic.[29]
Jako součást levicové koalice „Červeného bloku“ s Socialdemokraterne Enhedslisten přijal státní rozpočet dvakrát a v období od roku 2011 do roku 2015 byl dvakrát v opozici. V žádném případě však nepodali přímou opozici vládě. V Všeobecné volby 2015 strana získala 7,8% hlasů a zvýšila své zastoupení z 12 křesel na 14 křesel.
Volební výkon
Parlament (Folketinget)
Volební rok | # z celkové hlasy | % z Dánský hlas | # z celkový počet vyhraných křesel | # z Vyhrála dánská místa | +/– | Vláda |
---|---|---|---|---|---|---|
1990 | 54,038 | 1.7 | 0 / 179 | 0 / 175 | ||
1994 | 104,701 | 3.1 | 6 / 179 | 6 / 175 | 6 | v opozici |
1998 | 91,933 | 2.7 | 5 / 179 | 5 / 175 | 1 | poskytování parlamentní podpory |
2001 | 82,685 | 2.4 | 4 / 179 | 4 / 175 | 1 | v opozici |
2005 | 114,123 | 3.4 | 6 / 179 | 6 / 175 | 2 | v opozici |
2007 | 74,982 | 2.2 | 4 / 179 | 4 / 175 | 2 | v opozici |
2011 | 236,860 | 6.7 | 12 / 179 | 12 / 175 | 8 | poskytování parlamentní podpory |
2015 | 274,463 | 7.8 | 14 / 179 | 14 / 175 | 2 | v opozici |
2019 | 244,664 | 6.9 | 13 / 179 | 13 / 175 | 1 | poskytování parlamentní podpory |
Rozložení voličů Červeno-zelené aliance je geograficky odlišné. Zatímco v Nørrebro a Vesterbro v kodaňských okresech byla nejsilnější stranou ve volbách v roce 2015, když dosáhla 26,5% a 20,8% (v Bispebjerg získala 22%, čímž se umístila jen mírně za sociálními demokraty), strana je mnohem slabší ve venkovských částech Dánska, přičemž v západním Jutsku získala pouze průměrně 4,5% hlasů, přičemž v Ringkøbing okres.
Evropský parlament
Před rokem 2016 aliance červeno-zelených nikdy přímo nenapadla volby do Evropský parlament, raději podporovat Lidové hnutí proti EU, a Euroskeptický strana, jejíž poslanec sedí v Evropská sjednocená levice – Severská zelená levice skupina. Někteří poslanci strany zvažovali vytvoření nezávislého seznamu pro Volby v roce 2014,[30] ale tato myšlenka byla odmítnuta většinou na každoročním zasedání strany.[31]
V historickém rozhodnutí na každoročním zasedání strany v květnu 2016 se většina rozhodla přímo napadnout Volby do Evropského parlamentu 2019.[32]
Rok | Skupina | Hlasy | % | Hodnost | Sedadla | +/- |
---|---|---|---|---|---|---|
2019 | GUE / NGL | 151,903 | 5.5% | 7. | 1 / 14 | N / A |
Členství
Rok | # | +/- |
---|---|---|
1992 | 1,082 | N / A |
1993 | 999 | −7.7% |
1994 | 1,093 | +9.4% |
1995 | 1,189 | +8.8% |
1996 | 1,282 | +7.8% |
1997 | 1,479 | +15.4% |
1998 | 2,023 | +36.8% |
1999 | 1,968 | −2.7% |
2000 | 1,945 | −1.1% |
2001 | 1,992 | +2.4% |
2002 | 2,366 | +18.8% |
2003 | 2,321 | −1.9% |
2004 | 2,524 | +8.7% |
2005 | 3,739 | +48.1% |
2006 | 4,127 | +10.4% |
2007 | 4,099 | −0.7% |
2008 | 4,336 | +5.8% |
2009 | 4,373 | +0.9% |
2010 | 5,111 | +16.9% |
2011 | 7,885 | +54.3% |
2012 | 9,385 | +21.7% |
2013 | 9,483 | +1.0% |
Viz také
Reference
- ^ A b C d Nordsieck, Wolfram (2019). "Dánsko". Strany a volby v Evropě.
- ^ Ása Bengtsson; Kasper Hansen; Ólafur Þ Harõarson; Hanne Marthe Narud; Henrik Oscarsson (15. listopadu 2013). Severský volič: mýty výjimečnosti. ECPR Stiskněte. str. 204. ISBN 978-1-907301-50-6.
- ^ https://www.opendemocracy.net/can-europe-make-it/anita-nissen/uk-and-denmark-growing-public-euroscepticism
- ^ „EU-politik“. vylepšujelisten.dk (v dánštině). Citováno 7. března 2015.
- ^
- "Levicová červeno-zelená aliance (GUE / NGL) také vypadají, že ve volbách nijak výrazně nezvýší, přestože minulý týden obsadily vůbec první křeslo v Evropském parlamentu, které získalo levicové Lidové hnutí proti EU (GUE / NGL) “. Evropa volí. 1. června 2019.
- „Dánská levicová strana mění postoj k referendu o členství v EU“. Místní dk. 15. března 2019.
- „Čtvrtý vůdce strany uvádí záměry stát se dánským premiérem“. Místní dk. 16. srpna 2018.
Pernille Skipper, vedoucí mluvčí s levicová strana Červeno-zelené aliance (Enhedslisten), uvedla, že má v úmyslu kandidovat jako předseda vlády v příštích dánských všeobecných volbách.
- Jensen, Teis (24. června 2016). „Dánští vládní spojenečtí populisté požadují hlasování v EU, premiér odmítá“. Reuters. Citováno 5. října 2019.
- ^ Představujeme si národy Evropy - populistické diskurzy napříč politickým spektrem. Editoval Jan Zienkowski a Ruth Breeze. str. 149. Kapitola 6. Autor kapitoly - Óscar García Agustín. Publikováno nakladatelstvím John Benjamins Publishing Company v roce 2019. Citováno prostřednictvím Knih Google.
- ^
- March, Luke (2008). Současné strany krajní levice v Evropě (PDF). Berlín: Friedrich-Ebert-Stiftung. str. 3. ISBN 978-3-86872-000-6.
- Edwards, Geoffrey; Georg Wiessala (2000). Evropská unie: roční přezkum 1998/1999. Wiley-Blackwell. str. 184. ISBN 978-0-631-21598-1.
- Banks, Arthur S .; Thomas C. Muller (1995). Politická příručka světa 1994–95. Publikace CSA. str.234. ISBN 978-0-933199-10-1.
- Vláda a opozice, svazek 34. Weidenfeld a Nicolson. 1999. s. 73.
- ^ „Enhedslisten-GUE / NGL“.
- ^ „AKVA3: Valg til regions råd efter område, parti og stemmer / kandidater / kn“. Statistika Dánsko. Citováno 13. června 2010.
- ^ „VALGK3: Valg til kommunale råd efter område, parti og stemmer / kandidater / kn“. Statistika Dánsko. Citováno 13. června 2010.
- ^ Gemma Loomes (17. června 2013). Strategie strany v západní Evropě: Soutěž stran a volební výsledky. Routledge. 201–. ISBN 978-1-136-59303-1. Citováno 31. července 2013.
- ^ A b C d „Enhedslistens principprogram“. Poslouchejte. Citováno 25. února 2015.
- ^ „Plads til alle“. Poslouchejte. Citováno 25. února 2015.
- ^ „Flere hænder, simply i løn“. Poslouchejte. Archivovány od originál dne 10. června 2015. Citováno 25. února 2015.
- ^ „Børn og uddannelse“. Poslouchejte. Archivovány od originál dne 10. června 2015. Citováno 25. února 2015.
- ^ A b "Ulehčená og fattigdom". Poslouchejte. Citováno 25. února 2015.
- ^ „Velfærd til alle“. Archivovány od originál dne 17. července 2010. Citováno 20. listopadu 2013.
- ^ Enhedslisten på Folketingets hjemmeside
- ^ Hvass, Jesper; Rytgaard, Nikolaj (15. března 2019). „Enhedslisten parkerer krav om dansk udmeldelse af EU efter britisk kaos“. Jyllands-Posten (v dánštině). Citováno 15. března 2019.
- ^ „Enhedslisten stemmer for humanitær aktion i Libyen“. Poslouchejte. Archivovány od originál dne 10. června 2015. Citováno 25. února 2015.
- ^ Oliver Routhe Skov og Turi Kjestine Meyhoff. „Enhedslisten trækker støtten til Libyen-krigen“. Citováno 25. února 2015.
- ^ "Enhedslistens historie". Poslouchejte. Citováno 25. února 2015.
- ^ „Feministická, socialistická a oddaná muslimka: žena, která uvrhla Dánsko do zmatku“. Opatrovník. 16. května 2007. Citováno 20. listopadu 2013.
- ^ Imamer anbefaler Asmaa, Kristeligt Dagblad, 1. května 2007
- ^ Kære Asmaa, Informace, 1. září 2007
- ^ Religionskrig ve společnosti Enhedslisten[trvalý mrtvý odkaz ], aalborg.dk, 20. září 2007
- ^ Asmaa kan sprænge Enhův účastník v København Archivováno 4. Prosince 2007 v Wayback Machine, Politiken, 2. listopadu 2007
- ^ Ekspert: Asmaa har skræmt marxisterne Archivováno 3. Prosince 2007 na Wayback Machine, Politiken, 1. listopadu 2007
- ^ „Profil strany: Enhedslisten“. 9. listopadu 2013. Citováno 20. listopadu 2013.
- ^ „Aliance červeno-zelených vytváří tlak na lidové hnutí proti EU“. Ekstra Bladet (v dánštině). 27. března 2013. Citováno 21. května 2016.
- ^ „Aliance červeno-zelených odstraňuje volební běh EU“. Berlingske (v dánštině). 27.dubna 2013. Citováno 21. května 2016.
- ^ „Aliance červeno-zelených bude v příštích volbách do Evropského parlamentu probíhat samostatně“ (v dánštině). Rádio Danmarks. 15. května 2016. Citováno 21. května 2016.
externí odkazy
- (v dánštině) Oficiální webové stránky
- (v angličtině) Oficiální webové stránky