v algebraická geometrie , Schéma nabídky je schéma parametrizující lokálně volné svazky na a projektivní schéma . Přesněji řečeno, pokud X je projektivní schéma přes noetherovské schéma S a pokud F je koherentní svazek na X , pak existuje schéma Nabídka F ( X ) { displaystyle operatorname {Quot} _ {F} (X)} jehož soubor T - body Nabídka F ( X ) ( T ) = Mor S ( T , Nabídka F ( X ) ) { displaystyle operatorname {Quot} _ {F} (X) (T) = operatorname {Mor} _ {S} (T, operatorname {Quot} _ {F} (X))} je množina tříd izomorfismu kvocienty z F × S T { displaystyle F times _ {S} T} které jsou ploché T . Pojem představil Alexander Grothendieck .[1]
Obvykle se používá ke konstrukci jiného schématu parametrizujícího geometrické objekty, které jsou zajímavé, například a Hilbertovo schéma . (Ve skutečnosti, přičemž F být svazkem struktury Ó X { displaystyle { mathcal {O}} _ {X}} dává Hilbertovo schéma.)
Definice Pro schéma konečného typu X → S { displaystyle X až S} přes Noetherian základní schéma S { displaystyle S} a koherentní svazek E ∈ Coh ( X ) { displaystyle { mathcal {E}} v { text {Coh}} (X)} , existuje funktor[2]
Q u Ó t E / X / S : ( S C h / S ) Ó p → Sady { displaystyle { mathcal {Quot}} _ {{ mathcal {E}} / X / S} :( Sch / S) ^ {op} to { text {Sady}}}
odesílání T → S { displaystyle T až S} na
Q u Ó t E / X / S ( T ) = { ( F , q ) : F ∈ Coh ( X T ) Supp ( F ) je správný konec T F je naplocho T q : E T → F surjektivní } / ∼ { displaystyle { mathcal {Quot}} _ {{ mathcal {E}} / X / S} (T) = left {({ mathcal {F}}, q): { begin {matrix} { mathcal {F}} v { text {Coh}} (X_ {T}) { text {Supp}} ({ mathcal {F}}) { text {je správné přes}} T { mathcal {F}} { text {je plochý}} T q: { mathcal {E}} _ {T} na { mathcal {F}} { text {surjective}} end {matrix}} right } / sim}
kde X T = X × S T { displaystyle X_ {T} = X krát _ {S} T} a E T = p r X ∗ E { displaystyle { mathcal {E}} _ {T} = pr_ {X} ^ {*} { mathcal {E}}} pod projekcí p r X : X T → X { displaystyle pr_ {X}: X_ {T} až X} . Existuje vztah ekvivalence daný ( F , q ) ∼ ( F ′ , q ′ ) { displaystyle ({ mathcal {F}}, q) sim ({ mathcal {F}} ', q')} pokud existuje izomorfismus F → F ″ { displaystyle { mathcal {F}} na { mathcal {F}} ''} dojíždění s těmito dvěma projekcemi q , q ′ { displaystyle q, q '} ; to je
E T → q F ↓ ↓ E T → q ′ F ′ { displaystyle { begin {matrix} { mathcal {E}} _ {T} & { xrightarrow {q}} & { mathcal {F}} downarrow {} && downarrow { mathcal {E}} _ {T} & { xrightarrow {q '}} & { mathcal {F}}' end {matrix}}}
je komutativní diagram pro E T → i d E T { displaystyle { mathcal {E}} _ {T} { xrightarrow {id}} { mathcal {E}} _ {T}} . Alternativně existuje rovnocenná podmínka držení ker ( q ) = ker ( q ′ ) { displaystyle { text {ker}} (q) = { text {ker}} (q ')} . Tomu se říká cit funktor který má přirozenou stratifikaci do disjunktního spojení subfunktorů, z nichž každý je reprezentován projektivem S { displaystyle S} -scheme volal režim quot spojené s Hilbertovým polynomem Φ { displaystyle Phi} .
Hilbertův polynom Za relativně velmi bohatý svazek řádků L ∈ Obr ( X ) { displaystyle { mathcal {L}} v { text {Pic}} (X)} [3] a jakýkoli uzavřený bod s ∈ S { displaystyle s v S} existuje funkce ϕ : N → N { displaystyle phi: mathbb {N} až mathbb {N}} odesílání
m ↦ χ ( F s ( m ) ) = ∑ i = 0 n ( − 1 ) i ztlumit κ ( s ) H i ( X , F s ⊗ L s ⊗ m ) { displaystyle m mapsto chi ({ mathcal {F}} _ {s} (m)) = součet _ {i = 0} ^ {n} (- 1) ^ {i} { text {dim }} _ { kappa (s)} H ^ {i} (X, { mathcal {F}} _ {s} otimes { mathcal {L}} _ {s} ^ { otimes m})}
což je polynom pro m >> 0 { displaystyle m >> 0} . Tomu se říká Hilbertův polynom což dává přirozenou stratifikaci funktoru quot. Opět pro L { displaystyle { mathcal {L}}} opraveno je disjunktní spojení subfunktorů
Q u Ó t E / X / S = ∐ Φ ∈ Q [ λ ] Q u Ó t E / X / S Φ , L { displaystyle { mathcal {Quot}} _ {{ mathcal {E}} / X / S} = coprod _ { Phi in mathbb {Q} [ lambda]} { mathcal {Quot}} _ {{ mathcal {E}} / X / S} ^ { Phi, { mathcal {L}}}}
kde
Q u Ó t E / X / S Φ , L ( T ) = { ( F , q ) ∈ Q u Ó t E / X / S ( T ) : Φ F = Φ } { displaystyle { mathcal {Quot}} _ {{ mathcal {E}} / X / S} ^ { Phi, { mathcal {L}}} (T) = left {({ mathcal { F}}, q) in { mathcal {Quot}} _ {{ mathcal {E}} / X / S} (T): Phi _ { mathcal {F}} = Phi vpravo } }
Hilbertův polynom Φ F { displaystyle Phi _ { mathcal {F}}} je Hilbertův polynom z F t { displaystyle { mathcal {F}} _ {t}} pro uzavřené body t ∈ T { displaystyle t v T} . Všimněte si, že Hilbertův polynom je nezávislý na výběru velmi velkého svazku řádků L { displaystyle { mathcal {L}}} .
Grothendieckova věta o existenci Jedná se o Grothendieckovu větu, že funktory Q u Ó t E / X / S Φ , L { displaystyle { mathcal {Quot}} _ {{ mathcal {E}} / X / S} ^ { Phi, { mathcal {L}}}} jsou všechny reprezentovatelné projektivními schématy Nabídka E / X / S Φ { displaystyle { text {Quot}} _ {{ mathcal {E}} / X / S} ^ { Phi}} přes S { displaystyle S} .
Příklady Grassmannian Grassmannian G ( n , k ) { displaystyle G (n, k)} z k { displaystyle k} - letadla v n { displaystyle n} -dimenzionální vektorový prostor má univerzální kvocient
Ó G ( n , k ) ⊕ k → U { displaystyle { mathcal {O}} _ {G (n, k)} ^ { oplus k} do { mathcal {U}}}
kde U X { displaystyle { mathcal {U}} _ {x}} je k { displaystyle k} - letadlo představované X ∈ G ( n , k ) { displaystyle x v G (n, k)} . Od té doby U { displaystyle { mathcal {U}}} je místně zdarma a v každém okamžiku představuje a k { displaystyle k} -rovina, má konstantní Hilbertův polynom Φ ( λ ) = k { displaystyle Phi ( lambda) = k} . Toto ukazuje G ( n , k ) { displaystyle G (n, k)} představuje funktor quot
Q u Ó t Ó G ( n , k ) ⊕ ( n ) / Spec ( Z ) / Spec ( Z ) k , Ó G ( n , k ) { displaystyle { mathcal {Quot}} _ {{ mathcal {O}} _ {G (n, k)} ^ { oplus (n)} / { text {Spec}} ( mathbb {Z} ) / { text {Spec}} ( mathbb {Z})} ^ {k, { mathcal {O}} _ {G (n, k)}}}
Hilbertovo schéma Hilbertovo schéma je zvláštním příkladem schématu kvót. Všimněte si dílčího schématu Z ⊂ X { displaystyle Z podmnožina X} lze uvést jako projekci
Ó X → Ó Z { displaystyle { mathcal {O}} _ {X} až { mathcal {O}} _ {Z}}
a plochá rodina takových projekcí parametrizovaných schématem T ∈ S C h / S { displaystyle T v Sch / S} může být dáno
Ó X T → F { displaystyle { mathcal {O}} _ {X_ {T}} do { mathcal {F}}}
Vzhledem k tomu, že existuje hilbertův polynom spojený s Z { displaystyle Z} , označeno Φ Z { displaystyle Phi _ {Z}} , existuje izomorfismus schémat
Nabídka Ó X / X / S Φ Z ≅ Hilb X / S Φ Z { displaystyle { text {Quot}} _ {{ mathcal {O}} _ {X} / X / S} ^ { Phi _ {Z}} cong { text {Hilb}} _ {X / S} ^ { Phi _ {Z}}}
Příklad parametrizace Li X = P k n { displaystyle X = mathbb {P} _ {k} ^ {n}} a S = Spec ( k ) { displaystyle S = { text {Spec}} (k)} pro algebraicky uzavřené pole pak nenulovou část s ∈ Γ ( Ó ( d ) ) { displaystyle s in Gamma ({ mathcal {O}} (d))} má mizející místo Z = Z ( s ) { displaystyle Z = Z (s)} s Hilbertovým polynomem
Φ Z ( λ ) = ( n + λ n ) − ( n − d + λ n ) { displaystyle Phi _ {Z} ( lambda) = { binom {n + lambda} {n}} - { binom {n-d + lambda} {n}}}
Pak je tu překvapení
Ó → Ó Z { displaystyle { mathcal {O}} až { mathcal {O}} _ {Z}}
s jádrem Ó ( − d ) { displaystyle { mathcal {O}} (- d)} . Od té doby s { displaystyle s} byl libovolný nenulový úsek a mizející místo A ⋅ s { displaystyle a cdot s} pro A ∈ k ∗ { displaystyle a v k ^ {*}} dává stejný mizející lokus, schéma Q = P ( Γ ( Ó ( d ) ) ) { displaystyle Q = mathbb {P} ( Gamma ({ mathcal {O}} (d)))} poskytuje přirozenou parametrizaci všech těchto sekcí. Je tam snop E { displaystyle { mathcal {E}}} na X × Q { displaystyle X krát Q} takový, že pro každého [ s ] ∈ Q { displaystyle [s] v Q} , existuje související podsystém Z ⊂ X { displaystyle Z podmnožina X} a surjection Ó → Ó Z { displaystyle { mathcal {O}} až { mathcal {O}} _ {Z}} . Tato konstrukce představuje funktor quot
Q u Ó t Ó / P n / Spec ( k ) Φ Z { displaystyle { mathcal {Quot}} _ {{ mathcal {O}} / mathbb {P} ^ {n} / { text {Spec}} (k)} ^ { Phi _ {Z}} }
Kvadrics v projektivní rovině Li X = P 2 { displaystyle X = mathbb {P} ^ {2}} a s ∈ Γ ( Ó ( 2 ) ) { displaystyle s in Gamma ({ mathcal {O}} (2))} , Hilbertův polynom je
Φ Z ( λ ) = ( 2 + λ 2 ) − ( 2 − 2 + λ 2 ) = ( λ + 2 ) ( λ + 1 ) 2 − λ ( λ − 1 ) 2 = λ 2 + 3 λ + 2 2 − λ 2 − λ 2 = 2 λ + 2 2 = λ + 1 { displaystyle { begin {zarovnaný} Phi _ {Z} ( lambda) & = { binom {2+ lambda} {2}} - { binom {2-2 + lambda} {2}} & = { frac {( lambda +2) ( lambda +1)} {2}} - { frac { lambda ( lambda -1)} {2}} & = { frac { lambda ^ {2} +3 lambda +2} {2}} - { frac { lambda ^ {2} - lambda} {2}} & = { frac {2 lambda +2 } {2}} & = lambda +1 end {zarovnáno}}}
a
Nabídka Ó / P 2 / Spec ( k ) λ + 1 ≅ P ( Γ ( Ó ( 2 ) ) ) ≅ P 5 { displaystyle { text {Quot}} _ {{ mathcal {O}} / mathbb {P} ^ {2} / { text {Spec}} (k)} ^ { lambda +1} cong mathbb {P} ( Gamma ({ mathcal {O}} (2))) cong mathbb {P} ^ {5}}
Univerzální kvocient skončil P 5 × P 2 { displaystyle mathbb {P} ^ {5} times mathbb {P} ^ {2}} je dána
Ó → U { displaystyle { mathcal {O}} do { mathcal {U}}}
kde vlákno přes bod [ Z ] ∈ Nabídka Ó / P 2 / Spec ( k ) λ + 1 { displaystyle [Z] in { text {Quot}} _ {{ mathcal {O}} / mathbb {P} ^ {2} / { text {Spec}} (k)} ^ { lambda +1}} dává projektivní morfismus
Ó → Ó Z { displaystyle { mathcal {O}} až { mathcal {O}} _ {Z}}
Například pokud [ Z ] = [ A 0 : A 1 : A 2 : A 3 : A 4 : A 5 ] { displaystyle [Z] = [a_ {0}: a_ {1}: a_ {2}: a_ {3}: a_ {4}: a_ {5}]} představuje koeficienty
F = A 0 X 2 + A 1 X y + A 2 X z + A 3 y 2 + A 4 y z + A 5 z 2 { displaystyle f = a_ {0} x ^ {2} + a_ {1} xy + a_ {2} xz + a_ {3} y ^ {2} + a_ {4} yz + a_ {5} z ^ { 2}}
pak univerzální kvocient končí [ Z ] { displaystyle [Z]} dává krátkou přesnou sekvenci
0 → Ó ( − 2 ) → F Ó → Ó Z → 0 { displaystyle 0 až { mathcal {O}} (- 2) { xrightarrow {f}} { mathcal {O}} až { mathcal {O}} _ {Z} až 0}
Semistabilní vektorové svazky na křivce Semistable vector bundles na křivce C { displaystyle C} rodu G { displaystyle g} lze ekvivalentně popsat jako lokálně volné snopy konečné pozice. Takové lokálně volné snopy F { displaystyle { mathcal {F}}} hodnosti n { displaystyle n} a stupeň d { displaystyle d} mít vlastnosti[4]
H 1 ( C , F ) = 0 { displaystyle H ^ {1} (C, { mathcal {F}}) = 0} F { displaystyle { mathcal {F}}} je generován globálními sekcemipro d > n ( 2 G − 1 ) { displaystyle d> n (2g-1)} . To znamená, že existuje překvapení
H 0 ( C , F ) ⊗ Ó C ≅ Ó C ⊕ N → F { displaystyle H ^ {0} (C, { mathcal {F}}) otimes { mathcal {O}} _ {C} cong { mathcal {O}} _ {C} ^ { oplus N } to { mathcal {F}}}
Potom schéma kvót Q u Ó t Ó C ⊕ N / C / Z { displaystyle { mathcal {Quot}} _ {{ mathcal {O}} _ {C} ^ { oplus N} / { mathcal {C}} / mathbb {Z}}} parametrizuje všechna taková surjekce. Za použití Grothendieck – Riemann – Rochova věta rozměr N { displaystyle N} je rovný
χ ( F ) = d + n ( 1 − G ) { displaystyle chi ({ mathcal {F}}) = d + n (1-g)}
Pro svazek pevné linky L { displaystyle { mathcal {L}}} stupně 1 { displaystyle 1} dochází k kroucení F ( m ) = F ⊗ L ⊗ m { displaystyle { mathcal {F}} (m) = { mathcal {F}} otimes { mathcal {L}} ^ { otimes m}} , posunutí stupně o n m { displaystyle nm} , tak
χ ( F ( m ) ) = m n + d + n ( 1 − G ) { displaystyle chi ({ mathcal {F}} (m)) = mn + d + n (1-g)} [4]
dává Hilbertův polynom
Φ F ( λ ) = n λ + d + n ( 1 − G ) { displaystyle Phi _ { mathcal {F}} ( lambda) = n lambda + d + n (1-g)}
Poté je obsažen lokus polostabilních vektorových svazků
Q u Ó t Ó C ⊕ N / C / Z Φ F , L { displaystyle { mathcal {Quot}} _ {{ mathcal {O}} _ {C} ^ { oplus N} / { mathcal {C}} / mathbb {Z}} ^ { Phi _ { mathcal {F}}, { mathcal {L}}}}
který lze použít ke konstrukci prostoru modulů M C ( n , d ) { displaystyle { mathcal {M}} _ {C} (n, d)} semistable vector bundles using a GIT kvocient .[4]
Viz také Reference ^ Grothendieck, Alexander. Techniky konstrukcí a théorèmes d'existence en géométrie algébrique IV: les schémas de Hilbert. Séminaire Bourbaki: années 1960/61, expozice 205-222, Séminaire Bourbaki, č. 6 (1961), diskuse č. 221, s. 249-276 ^ Nitsure, Nitin (2005-04-29). "Konstrukce Hilberta a schémat nabídek". arXiv :matematika / 0504590 . ^ To znamená základ s i { displaystyle s_ {i}} pro globální sekce Γ ( X , L ) { displaystyle Gamma (X, { mathcal {L}})} definuje vložení s : X → P S N { displaystyle mathbb {s}: X až mathbb {P} _ {S} ^ {N}} pro N = ztlumit ( Γ ( X , L ) ) { displaystyle N = { text {dim}} ( Gamma (X, { mathcal {L}}))} ^ A b C Hoskins, Victoria. "Problémy modulů a teorie geometrické invariantní" (PDF) . 68, 74–85. Archivováno (PDF) od původního dne 1. března 2020.