Proto-Iroquoian jazyk - Proto-Iroquoian language
| Proto-Iroquoian | |
|---|---|
| Rekonstrukce | Irokézské jazyky |
| Éra | ca. 1500 př. N. L |
Proto-Iroquoian je název daný hypotetickému proto-jazyk z Irokézské jazyky. Lounsbury (1961) odhadováno z glottochronologie časová hloubka 3 500 až 3 800 let pro rozdělení severní a jižní Iroquoian.
V době raného evropského kontaktu narazili francouzští průzkumníci v 16. století na vesnice podél řeky svatého Vavřince, nyní spojené s Svatý Vavřinec Iroquoian. Další známější severní kmeny převzaly jejich území a vysídlily je, později se s nimi setkalo více francouzských, evropských a anglických kolonistů. Tyto kmeny zahrnovaly Huron a Neutrální v moderní době Ontario, s nimiž se poprvé setkali francouzští průzkumníci a obchodníci; the Pět národů Irokézské ligy v Upstate New York a Pensylvánie a Erie Nation a Národy Susquehannock v Pensylvánii.
Southern reproduktory Iroquoian jazyků pohybovaly se od Čerokee v Velké kouřové hory, do Tuscarora a Nottoway v interiéru poblíž moderní Virginie /Severní Karolina okraj.
Pododdělení
Irokézské jazyky se obvykle dělí do dvou hlavních skupin: jižní Irokézština (Čerokee ) a severní Iroquoian (všichni ostatní) na základě velkých rozdílů ve slovní zásobě a moderní fonologii.[Citace je zapotřebí ] Northern Iroquoian je dále rozdělen mezi Lounsbury a Mithun do Proto-Tuscarora-Nottoway a Irokézského jezera.[Citace je zapotřebí ] Julian (2010) nevěří, že je jezero Iroquoian platnou podskupinou.[Citace je zapotřebí ]
Historie studií
Izolované studie provedl Chafe (1977a), Michelson (1988) a Rudes (1995). Bylo také několik prací na vnitřní rekonstrukci zejména dceřiných jazyků Seneca a Mohawk. Předběžná úplná rekonstrukce proto-Iroquoian byla poskytnuta až práce Charlese Juliana (2010).[Citace je zapotřebí ]
Fonologie
Proto-Iroquoian jako rekonstruovaný sdílí pozoruhodné typologické rysy Iroquoian jazyků malých souhláska zásoby, složité shluky souhlásek a nedostatek labiální souhlásky.
Samohlásky
Rekonstruovaný inventář samohlásek pro Proto-Iroquoian je:[1]
| Přední | Centrální | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Zavřít | i iː | u uː | |
| Střední | E E E E | Ó Ó Ó Ó | |
| Otevřeno | A A |
Jako pozdnější Iroquoian jazyky, Proto-Iroquoian se vyznačuje tím, že má nosní samohlásky / õ / a / ẽ /, i když toho má více než ve svých dceřiných jazycích.
Souhlásky
Rekonstruovaný souhláskový soupis pro Proto-Iroquoian je uveden v tabulce níže. Souhlásky všech irokézských jazyků se vytvářejí tak, aby je bylo možné seskupit jako (ústní) obstrukty, sykavky, laryngeály a rezonanty (Lounsbury 1978: 337).
| Alveolární | Palatal | Velární | Glottal | |
|---|---|---|---|---|
| Plosive | t | k kʷ | ʔ | |
| Složitý | ts | |||
| Frikativní | s | h | ||
| Nosní | n | |||
| Přibližně | ɹ | j | w |
Morfologie
Rekonstruované funkční morfémy od Juliana (2010):
| Ne. | Lesk | Proto-Iroquoian | Proto-severní Iroquoian |
|---|---|---|---|
| 1 | 'negativní' | * teɁ | |
| 2 | 'shodou okolností' (možná také relativizátor) | * ts | |
| 3 | 'kontrastní' | * thi | |
| 4 | 'partitivní' | * ijiː | |
| 5 | ‚translokační ' | * wi | |
| 6 | 'faktický' | * waɁ | |
| 7 | 'duplicative' | * teː | |
| 8 | 'budoucnost' | *E | |
| 9 | 'optativní' | * aɹa | |
| 10 | ‚cislocative ' | * t | |
| 11 | 'opakující se' | * ts | |
| 12 | 'ne-singulární animát' | * ka | |
| 13 | „1: 2. SG“ | * kõː | |
| 14 | „1: 2.DU“ | * kni | |
| 15 | „1: 2.PL“ | * kwa | |
| 16 | „2: 1. SG“ | * hskʷi | |
| 17 | „2: 1. Du“ | * hskniː | |
| 18 | „2: 1.PL“ | * hskʷ… | |
| 19 | '1SG: 3' | * ki | |
| 20 | 1SG: 3A '(> PNI' 1SG: 3I ') | * kiji | |
| 21 | „1SG: 3M“ | * on nebo * hɹi | |
| 22 | '2SG: 3' | * hsi | |
| 23 | 2SG: 3A '(> PNI' 2SG: 3I ') | * hsiji | |
| 24 | „2SG: 3M“ | * hehse | |
| 25 | „3: 1SG“ | * wakʷi | |
| 26 | 3A: 1SG '(> PNI' 3I: 1SG ') | * jõːkʷi | |
| 27 | „3M: 1SG“ | * hake | |
| 28 | „3: 2SG“ | * tsa | |
| 29 | 3A: 2SG '(> PNI 3I: 2SG') | * jeːtsa | |
| 30 | „3M: 2SG“ | * hja | |
| 31 | „2DU a 3“ | * tsniː | |
| 32 | „2DU a 3M“ | * hshetsni | |
| 33 | '2PL & 3' | * ts… | |
| 34 | „2PL a 3M“ | * hshetswa | |
| 35 | „2NS a 3I“ | * jetshi | |
| 36 | '1 + 2DU: 3' | * tniː | |
| 37 | '1 + 2DU: 3M' | * hshetni | |
| 38 | '1 + 2PL: 3' | * t… | |
| 39 | '1 + 2PL: 3M' | * hshetwa | |
| 40 | '1 + 3DU: 3' | * jakni | |
| 41 | '1 + 3DU: 3M' | * hshakni | |
| 42 | '1 + 3PL: 3' | * jakwa | |
| 43 | '1 + 3PL: 3M' | * hshakwa | |
| 44 | „3: 1DU“ | * kniː | |
| 45 | „3M: 1DU“ | * hshõkni | |
| 46 | „3: 1PL“ | * kʷ… | |
| 47 | „3M: 1PL“ | * hshõkwa | |
| 48 | „1 + 2NS: 3I“ (omezeno na Iroquoia) | * jethi | |
| 49 | 1 + 3NS: 3I '(> Hu. 1NS: 3I) | * jakhi | |
| 50 | 3I: 1NS '(> Út.' 1NS & 3I ') | * jõkhi | |
| 51 | '3SG: 3' (lexikálně určená varianta 1) | * ka | |
| 52 | '3SG: 3' (lexikálně určená varianta 2) | * wa | |
| 53 | '3SGM: 3' | * hɹa | |
| 54 | „3: 3SG“ | * juː | |
| 55 | „3: 3SGM“ | * hɹo | |
| 56 | '3DU: 3' | * kni | |
| 57 | „3DUM: 3“ | * hni | |
| 58 | 3NS: 3 '(> PNI' 3PL: 3 ') | * chtít | |
| 59 | '3PL: 3' (druhá varianta, v konkurenci s * wati, # 58) | * kõti | |
| 60 | '3PLM: 3' | * hɹati | |
| 61 | „3: 3NS“ | * juːntiː | |
| 62 | „3: 3NSM“ | * hɹoti | |
| 63 | '3I: 3' | * je | |
| 64 | „3: 3I“ | * jako | |
| 65 | „3SGM: 3I“ | * hshako | |
| 66 | 3A: 3SGA '(> kapitola. 3NS: 3SG', PNI '3I: 3SG') | * kõːwa | |
| 67 | „3I: 3SGM“ | * hɹõwa | |
| 68 | 3A: 3NSA '(> Ch.' 3NS: 3NS ', PNI' 3I: 3NS ') | * kõːwantiː | |
| 69 | „3I: 3NSM“ | * hɹõwati | |
| 70 | „3NS: 3I“ (omezeno na Iroquoia) | * jakoti | |
| 71 | '3NSM: 3I' (omezeno na Iroquoia) | * hshakoti | |
| 72 | „2: 1. SG.IMP“ | *vzít | |
| 73 | „2: 1. Du.imp“ | * takni | |
| 74 | „1: 2.PL.IMP“ | * takwa | |
| 75 | '2SG: 3. IMP' | * tse | |
| 76 | ‚reflexivní ' | * ataːt | |
| 77 | 'semireflexivní' (lexikálně určená varianta 1) | *na | |
| 78 | 'semireflexivní' (lexikálně určená varianta 2) | * aɹ | |
| 79 | ‚truhlářská samohláska ' | *A | |
| 80 | 'nominalizer' (lexikálně určená varianta 1) | * hsɹ | |
| 81 | 'nominalizer' (lexikálně určená varianta 2) | * Ɂtshɹ | |
| 82 | 'příčinně-instrumentální' (lexikálně určená varianta 1) | * t | |
| 83 | 'příčinně-instrumentální' (lexikálně určená varianta 2) | * hst | |
| 84 | 'instrumentální' | * hkw | |
| 85 | „reverzní“ (lexikálně určená varianta 1 PNI) | * kʷ | |
| 86 | 'reverzní' (lexikálně určená varianta 2) | * hsj | |
| 87 | 'začínající' | * Ɂ | |
| 88 | „dative-benefactive“ (lexikálně určená varianta 1 PNI) | * ts | |
| 89 | „dative-benefactive“ (lexikálně určená varianta 2) | *E | |
| 90 | „dative-benefactive“ (lexikálně určená varianta 3) | * ni | |
| 91 | „dislokační“ (lexikálně určená varianta 1) | * n | |
| 92 | ‚dislokační '(lexikálně určená varianta 2) | * h | |
| 93 | 'dislocační' (lexikálně určená varianta 3) | * ts | |
| 94 | ‚dislokační '(lexikálně určená varianta 4) | * tsɹ | |
| 95 | 'dislocative' (lexically identified variant 5, limited to Iroquoia) | * ɹ | |
| 96 | 'distributivní' (lexikálně určená varianta 1) | * njõː | |
| 97 | 'distributivní' (lexikálně určená varianta 2) | *Ne | |
| 98 | 'distributivní' (lexikálně určená varianta 3) | * hõː | |
| 99 | 'distributivní' (lexikálně určená varianta 4) | *Ó | |
| 100 | 'distributivní' (lexikálně určená varianta 5) | * ɹõː | |
| 101 | 'distributivní' (lexikálně určená varianta 6) | * ɹjõː | |
| 102 | 'distributivní' (lexikálně určená varianta 7) | * tsõː | |
| 103 | 'distributivní' (lexikálně určená varianta 8) | * tsɹõː | |
| 104 | 'progresivní' | * tjeɁ | |
| 105 | „přítomná přípona“ (lexikálně určená varianta 1) | * hs | |
| 106 | „přítomná přípona“ (lexikálně určená varianta 2) | * ts | |
| 107 | „přítomná přípona“ (lexikálně určená varianta 3) | * haɁ | |
| 108 | „přítomná přípona“ (lexikálně určená varianta 4) | * h | |
| 109 | „imperfective suffix“ (srov. Cherokee imperfective slovesa inhsk) | * hsk | |
| 110 | „minulá obvyklá přípona“ | * kʷ | |
| 111 | „přesná přípona“ (lexikálně určená varianta 1) | * Ɂ | |
| 112 | „přesná přípona“ (lexikálně určená varianta 2) | * ẽɁ | |
| 113 | „přesná přípona“ (lexikálně určená varianta 3) | *Ó | |
| 114 | „přesná přípona“ (lexikálně určená varianta 4) | * n | |
| 115 | „dokonalá přípona“ (lexikálně určená varianta 1) | *Ach | |
| 116 | „dokonalá přípona“ (lexikálně určená varianta 2) | * ẽh | |
| 117 | „dokonalá přípona“ (lexikálně určená varianta 3) | *Ó | |
| 118 | „dokonalá přípona“ (lexikálně určená varianta 4) | * eɁ | |
| 119 | „dokonalá přípona“ (lexikálně určená varianta 5) | * ih | |
| 120 | ‚minulá dokonalá přípona ' | * n | |
| 121 | „pomocná přípona“ | * nskõːh | |
| 122 | 'přípona modalizátoru' | * k | |
| 123 | 'podstatné jméno přípona' | * aɁ | |
| 124 | ‚autentická přípona ' | * õweh | |
| 125 | 'přípona charakterizátoru' | * haːɁ | |
| 126 | 'decessive suffix' | * kẽh | |
| 127 | 'přípona zesilovače' | * tsih | |
| 128 | 'lokální přípona' | * keh | |
| 129 | „populativní přípona“ (lexikálně určená varianta 1) | * ɹonõɁ | |
| 130 | „populativní přípona“ (lexikálně určená varianta 2) | * kaːɁ |
Lexikon
Rekonstruované lexikální kořeny a částice od Juliana (2010):
| Ne. | Lesk | Proto-Iroquoian | Proto-severní Iroquoian | Proto-Mohawk- Oneida | Huron (Společný Huron-Petun) |
|---|---|---|---|---|---|
| 131 | 'cesta, cesta, stezka' | *-Ah ah ah- | |||
| 132 | ‚být zlý, být ošklivý, být k ničemu ' | * - (a) hetkẽɁ | |||
| 133 | ‚být slaný, být kyselý ' | * -ahjoɁtsihs, * -oɁtsihst- | |||
| 134 | „kůra, dřevo, štěpky“ | * -ahkaɹ- | |||
| 135 | ‚být deset ' | * -ahnshẽːh | |||
| 136 | 'ucho' | * - (a) hõht- | |||
| 137 | 'počet' | * - (a) hɹaːt- | |||
| 138 | ‚slyšet, mluvit jazykem, rozumět ' | * -ahɹõk- | |||
| 139 | 'chodidlo' | * -aːhs-, * -aːhsiɁt- | |||
| 140 | 'tři' | * ahsẽh | |||
| 141 | 'tětiva' | * ahsɹijeɁ | |||
| 142 | 'bota' | * -ahtahkʷ-, * ahtaɁ | |||
| 143 | ‚být zakázán, být zakázán, být přísný, být tabu ' | * -ahtjawẽɹeɁ | |||
| 144 | ‚opustit, vzdát se, nechat za sebou, nechat jít, ukončit, uvolnit ' | * -ahtkaɁw- | |||
| 145 | ‚zmizet, zmizet ' | * -ahtõ-, * -ahtõɁ- | |||
| 146 | 'skrýt' | * -ahtseht- | |||
| 147 | ‚argumentovat za, soutěžit o, bojovat o, bojovat za ' | * -ahtskehnh- | |||
| 148 | ‚ještě ne, stále ' | * ahtsõh, * atsõh | |||
| 149 | 'noc' | * -ahtsõːh- | |||
| 150 | 'připojit, připevnit, spojit dohromady' | * -ahtsõtɹ- | |||
| 151 | ‚být odolný, být tvrdý, být silný ' | * -akanst-, * -anst-, * -kanst- | |||
| 152 | ‚být číslo, být částka, být tolik ' | * -akeːh, * -keːh | |||
| 153 | 'buď špatný' | * -aksẽːh | |||
| 154 | 'plakat' | * -anstaɹ- | |||
| 155 | „venku, venku“ | * ansteh | |||
| 156 | 'bota' | * -aɹaːhsu- | |||
| 157 | ‚být bratranci ' | * -aɹaɁtseːɁ | |||
| 158 | „téměř, téměř“ | * aɹeɁ | |||
| 159 | ‚být uvnitř, být jedním, být přítomen, být uvnitř, existovat ' | *-na | |||
| 160 | ‚mluvit, mluvit ' | * -atati-, * -atatj- | |||
| 161 | ‚koupat se, plavat ' | * -atawẽ- | |||
| 162 | ‚šplhat, jít přes ' | * -atawẽːhɹat- | |||
| 163 | ‚stydět se, být v rozpacích ' | * -ateːhẽːh- | |||
| 164 | ‚hořet, hořet ' | * -atek- | |||
| 165 | 'hořet, způsobit popáleniny, zapálit oheň' | * -atekaɁt- | |||
| 166 | ‚použít k zapálení ohně ' | * -atekaɁtahkw- | |||
| 167 | ‚být doktorem, léčit, léčit ' | * -atetsjẽɁt- | |||
| 168 | „jídlo s sebou, zásoby“ | * -atẽnaɁtshɹ- | |||
| 169 | 'be a member of the Wolf Clan' (limited to Iroquoia) | * -athahjõniːh | |||
| 170 | ‚buď zima, buď zima, zima ' | * -athoɹ-, * athoɁ | |||
| 171 | 'slyšet' | * -athõː- | |||
| 172 | ‚podvazek '(omezeno na Iroquoia) | * -athsinh-, * -athsinhatshɹ- | |||
| 173 | ‚být spálen, být konzumován, být vyčerpán, spálit, využít sám sebe ' | * -athsɁaht- | |||
| 174 | ‚opustit, vyhodit, vyhodit ' | * -ati-, * -atj-, * -õti-, * -õtj- | |||
| 175 | 'draw, pull, stretch' | * -atiɹõːt- | |||
| 176 | ‚oblékni se, oblékni se '(omezeno na Iroquoia) | * -atjaɁtawiɁt- | |||
| 177 | 'přístav, zadržet, udržet' | * -atjenawahst- | |||
| 178 | ‚být levný, být snadný, být rozmařile, promrhat ' | * -atjets- | |||
| 179 | 'podívat se na' | * -atkahthw- | |||
| 180 | 'hnisavost, hnis' | * -atkẽhtsɹ- | |||
| 181 | ‚být čarodějem, být duchem, mít vrozenou moc ' | * -atkõɁ | |||
| 182 | 'sekera' | * atokẽɁ | |||
| 183 | 'spoon' (omezeno na Iroquoia) | * -atokw-, * -atokwaɁtshɹ- | |||
| 184 | 'lov' | * -atoɹaːt- | |||
| 185 | 'dýchat' | * -atõːɹ- | |||
| 186 | „směj se, směj se nahlas“ (omezeno na Irokézsko) | * -atõtaɹikt- | |||
| 187 | „setkat se, potkat se náhodou“ | * -atɹaɁ- | |||
| 188 | ‚vnouče, mít jako vnouče ' | * -atɹe- | |||
| 189 | 'buďte zelení, buďte noví' | * -atseːɁ | |||
| 190 | ‚buď rád, buď šťastný ' | * -atshẽnõni- | |||
| 191 | ‚vyschnout, vyschnout, odpařit, vyschnout ' | * -atst-, * -atstathẽ- | |||
| 192 | ‚opustit, půjčit, nechat jít, náhradní '(omezeno na Iroquoia) | * -atwẽteht- | |||
| 193 | 'plot, palisády' | * -atɁẽhɹ- | |||
| 194 | ‚patřit, vlastnit, vlastnit ' | * -awẽh | |||
| 195 | 'míchat' | * -awẽɹi-, * -awẽɹj- | |||
| 196 | 'voda' | * awẽɁ | |||
| 197 | ‚být malý ' | * -aɁ-, * -aɁaːh | |||
| 198 | „krajka, síť, síťovina, web“ (omezeno na Iroquoia) | * -aɁaɹ- | |||
| 199 | 'rosa' | * -aɁawj - | |||
| 200 | 'stávkovat' | * -aɁe- | |||
| 201 | ‚setměj se, staň se nocí ' | * -aɁkaɹaɁ-, * -aɁkɹaɁ- | |||
| 202 | 'snow, snowflake' (omezeno na Iroquoia) | * -aɁkɹ- | |||
| 203 | 'turtle' (limited to Iroquoia) | * -aɁnowaɹ-, * -Ɂnowaɹ- | |||
| 204 | ‚být horký, být teplý ' | * -aɁtaɹihẽːh | |||
| 205 | ‚teplo, pot ' | * -aɁtaɹihẽhsɹ- | |||
| 206 | 'sekera' | * -aɁtsɹ- | |||
| 207 | ‚uhasit, oheň uhasit ' | * -aɁtsw- | |||
| 208 | 'uhasit, uhasit oheň' | * -aɁtswaht- | |||
| 209 | ‚pojď, jdi, jdi pěšky, jdi ' | *-E- | |||
| 210 | 'Pamatuj si' | * -ehjahɹ- | |||
| 211 | ‚věř, přemýšlej ' | * -eːɹ- | |||
| 212 | 'srdce' | * -eɹjahs- | |||
| 213 | ‚hodně, hodně ' | * etsoɁ, * itsoɁ, * itswaɁ | |||
| 214 | „nad, vysoko, nad“ | * eɁnkẽh, * heɁnkẽh | |||
| 215 | 'květina' (omezeno na Iroquoia) | * -ẽh- | |||
| 216 | 'day' (omezeno na Iroquoia) | * -ẽhnitsɹ- | |||
| 217 | ‚být strýcem, mít jako synovce nebo neteř ' | * -ẽhwatẽɁ, * -jẽhwatẽɁ | |||
| 218 | ‚narodit se, usadit se ' | * -ẽnakɹaːt- | |||
| 219 | 'den' | * -ẽt- | |||
| 220 | ‚buď hotový, buď u konce, buď připraven, buď připraven, dojdi ke konci ' | * -ẽtaɁ- | |||
| 221 | 'pokles, pád' | * -ẽɁ- | |||
| 222 | 'devět' | * ẽɁtɹõɁ, * waɁtɹõh, * waɁtɹõɁ | |||
| 223 | „obecní oheň, plamen, pochodeň“ | * -hahsɹ- | |||
| 224 | ‚kukuřičný stonek, tráva ' | * -heɹ- | |||
| 225 | 'křičet, křičet' | * -hẽɹeht- | |||
| 226 | „mýtina, pole, louka“ | * -hẽt- | |||
| 227 | 'označit, napsat' | * -hjatõ- | |||
| 228 | „kniha, něco označeno, něco napsáno“ | * -hjatõhsɹ- | |||
| 229 | 'dráp' | * -hkaɹ- | |||
| 230 | „proud, tekoucí voda, peřeje“ | * -hnaw- | |||
| 231 | ‚paže, rameno ' | * -hnẽː- | |||
| 232 | ‚velet, zaměstnávat, najmout ' | * -hnhaɁ- | |||
| 233 | 'dveře' | * -hnhoh-, * -hnhohw- | |||
| 234 | ‚zavřít dveře, dveře zavřít ' | * -hnhotõ- | |||
| 235 | ‚mít vyčnívající čelisti '(> dobytek, kráva) | * -hnh (o / õ) hskʷ (a / e) ɹõːt | |||
| 236 | 'krmte, vložte do úst' | * -hnhõtho-, * -hnhõthw- | |||
| 237 | ‚být odolný, být tvrdý, být pevný, být silný ' | * -hniɹ- | |||
| 238 | 'stehno' | * -hnitsh- | |||
| 239 | ‚krk, krk ' | * -hnj- | |||
| 240 | 'kravata' | * -hnɹ- | |||
| 241 | 'lípa' | * -hohsɹ-, * -hotsɹ- | |||
| 242 | 'chléb' | * -hɹahkʷ- | |||
| 243 | 'Pírko' | * -hɹaɁt- | |||
| 244 | 'střih' | * -hɹen- | |||
| 245 | ‚spadnout, spadnout ' | * -hɹjenẽɁ-, * -ɁɹhjenẽɁ- | |||
| 246 | 'tell' (omezeno na Iroquoia) | * -hɹoɹi-, * -hɹoɹj- | |||
| 247 | 'jméno, pověst' | * -hsẽn- | |||
| 248 | ‚těsto '(omezeno na Iroquoia) | * -hsheɁɹ -, - hsheɁɹh- | |||
| 249 | „deprese, hloubka, díra, dutina. | * -hshõw- | |||
| 250 | ‚nenávidět, nelíbit se, nenávidět ' | * -hshwahẽ-, * -hshwẽẽ- | |||
| 251 | ‚kotník, koleno ' | * -hsinkoɁt- | |||
| 252 | 'pomalý' | * -hskanẽ- | |||
| 253 | 'be good' (limited to Iroquoia) | * -hskaːths | |||
| 254 | 'Jelen' | * -hskẽnõtõɁ | |||
| 255 | 'kost' | * -hskẽɁɹ-; * -hskẽɁɹakeht- 'be a warrior', lit. ‚nosit kost ' | |||
| 256 | 'hlava' | * -hskʷ- | |||
| 257 | ‚prst, ruka ' | * -hsnõhs-, * -hsnõɁ | |||
| 258 | ‚buď rychlý, buď rychlý ' | * -hsnuːɹiɁ | |||
| 259 | ‚být předkem, být prarodičem ' | * -také | |||
| 260 | ‚stavět, vyrábět, připravovat ' | * -hsɹõːn- | |||
| 261 | 'použití' | * -hst- | |||
| 262 | 'dřeň' | * -hstahɹõw- | |||
| 263 | ‚buď malý, buď malý ' | * -hsthwih, * -hstwih | |||
| 264 | 'zadní' | * -hsw- | |||
| 265 | ‚prkno, dřevo ' | * -hswẽɁkaɹ-, * -hwẽɁkaɹ-, * -hwẽɁkhaɹ- | |||
| 266 | 'kompletní, výfuk, dokončení' | * -hsɁ-, * -ihsɁ- | |||
| 267 | ‚mít jako staršího sourozence, mít jako starší mateřskou sestřenku ' | * -htsiɁ | |||
| 268 | 'barva, barvivo, barva' | * -htsuːhw- | |||
| 269 | 'rodina' | * -hwatsiɹ- | |||
| 270 | ‚být kulatý ' | * -hweɁnõniːh | |||
| 271 | 'pěna' | * -hwẽɁnst- | |||
| 272 | 'síla, síla' | * -hwihsh- | |||
| 273 | 'Pět' | * hwihsk | |||
| 274 | 'kov, peníze' | * -hwihst- | |||
| 275 | ‚být, být ten, existovat ' | * -iː- | |||
| 276 | ‚být mrtvý, zemřít ' | * -ihej- | |||
| 277 | ‚přejet ' | * -ihjaɁk-, * -jahjaɁk- | |||
| 278 | 'potok, řeka' | * -ijhõh-, * -ijhõhw-, * -wjhõh- | |||
| 279 | ‚buď krásná, buď dobrá, buď skvělá ' | * -ijoːh | |||
| 280 | ‚vynořit se, jít ven, uhasit ' | * -inkẽɁ- | |||
| 281 | 'daleko' | * iːnõh | |||
| 282 | „matrace, plachta, roztažená“ | * -inskaɹ- | |||
| 283 | „sedět, sedět“ (omezeno na Iroquoia) | * -inskoːt | |||
| 284 | ‚sliny, plivat, plivat ' | * -inskɹ- | |||
| 285 | „rybí šupina“ | * -inst- | |||
| 286 | 'cliff, rock, rock bank' | * -instẽhɹ-, * -nstẽhɹ- | |||
| 287 | 'spát' | * -itaɁw-, * -itɁo- | |||
| 288 | 'dav, skupina' | * -itjohkʷ- | |||
| 289 | 'vy' | *své | |||
| 290 | 'střílet' | * -iɁaːk-, * -iɁjaːk-, * -Ɂjaːk- | |||
| 291 | ‚klan, jíl, krb ' | * -iɁtaɹ-, * -Ɂtaɹ- | |||
| 292 | ‚bydlet, bydlet, bydlet, sedět ' | * -iɁtɹõ- | |||
| 293 | 'exit, go out, leave' | * -jakẽɁ- | |||
| 294 | 'stopa, chůze, stopa' | * -jan- | |||
| 295 | „buďte náčelníkem, buďte dobří, buďte zákonní, buďte slušní“ (omezeno na Irokézsko) | * -janɹ- | |||
| 296 | 'zákon' | * -janɹehsɹ-, * -janrẽhsɹ- | |||
| 297 | ‚rozbít, rozřezat ' | * -jaɁk- | |||
| 298 | „bytost, tělo, mrtvola, mrtvola, osoba“ | * -jaɁt- | |||
| 299 | 'vzbudit' | * -je- | |||
| 300 | 'přidat, přispět, promíchat' | * -jehst- | |||
| 301 | 'zajmout, chytit, chytit' | * -jena-, * -jenaw- | |||
| 302 | 'jednat, dělat, stát se' | * -jeɹ- | |||
| 303 | ‚buďte úplní, buďte spravedliví, buďte dokonalí, buďte správně ' | * -jeɹi- | |||
| 304 | 'tělo' | * -jeːɹõɁ- | |||
| 305 | 'usměj se' | * -jeːts- | |||
| 306 | „být situován, existovat, mít, odložit, odložit, sednout“ | * -jẽ- | |||
| 307 | 'hit, strike' | * -jẽht- | |||
| 308 | „palivové dříví, dřevo“ (omezeno na Irokézsko) | *-proud- | |||
| 309 | ‚hromadit, plodit, získat, získat ' | * -jẽtaɁ- | |||
| 310 | 'znát' | * -jẽteɹ- | |||
| 311 | 'rostlina, prasnice' | * -jẽtho-, * -jẽthw- | |||
| 312 | 'kůže, kůže' | * -jẽtsɹ- | |||
| 313 | ‚mít jako dítě ' | * -jẽɁ- | |||
| 314 | 'kouř, tabák' | * -jẽɁkʷ- | |||
| 315 | 'vstoupit' | * -jõ- | |||
| 316 | 'jíst' | * -k- | |||
| 317 | 'motýl' | * kahnaːwẽːh | |||
| 318 | 'look at' (omezeno na Iroquoia) | * -kahnɹ- | |||
| 319 | 'oko' | * -kahɹ- | |||
| 320 | ‚čtyři ' | * kajeɹih | |||
| 321 | ‚být starý ' | * -kajõ- | |||
| 322 | „kdekoli, někde“ (omezeno na Irokézsko) | * kankaɁ | |||
| 323 | 'trubka' | * kanõːnowẽɁ | |||
| 324 | 'kousat' | * -kaɹ- | |||
| 325 | 'účet, cena, příběh' | * -kaɹ- | |||
| 326 | 'roll, turn around' (omezeno na Iroquoia) | * -kaɹhateni-, * -kaɹhatenj- | |||
| 327 | „převrátit, převrátit, převrátit“ | * -kaɹhatho-, * -kaɹhathw- | |||
| 328 | 'strom' | * kaɹhit, * keɹhit, * keɹhiɁ, * kɹaheːt, * kɹahit | |||
| 329 | 'Pojď sem!' | * katsih | |||
| 330 | 'pádlo, řádek' | * -kaweː- | |||
| 331 | 'zvedni, zvedni' | * -kensko-, * -kenskʷ- | |||
| 332 | 'vidět' | * -kẽ-, * -kẽːh | |||
| 333 | ‚být starý ' | * -kẽhtsi- | |||
| 334 | 'léto' | * -kẽnh- | |||
| 335 | ‚být bílý ' | * -kẽɹat | |||
| 336 | ‚peel, scrape '(omezeno na Iroquoia) | * -kẽtsɹ- | |||
| 337 | 'rozdělit, oddělit' | * -kh-, * -khahsi-, * -khahsj-, * -khahsk- | |||
| 338 | 'loket' | * -khjuːhs- | |||
| 339 | 'jídlo, jídlo' | * -khw- | |||
| 340 | 'chipmunk' | * kihɹjuɁkẽh | |||
| 341 | 'Pes' | * kiːɹ | |||
| 342 | 'vlasy' | * -kiɁɹh- | |||
| 343 | 'vrána' | * koːhkaːɁ | |||
| 344 | ‚být hodně, být mnoho, být hodně ' | * -koɁtiɁ | |||
| 345 | 'tvář' | * -kõːhs- | |||
| 346 | 'úhoř' | * kõteh | |||
| 347 | 'mísa, mísa, talíř' | * -kts- | |||
| 348 | 'žalud, dub' | * kuːɹeh | |||
| 349 | ‚buď velký, buď velký ' | * -kuwa-, * -kʷa- | |||
| 350 | 'vyzvednout' | * -kʷ- | |||
| 351 | 'být schopen' | * -kʷeni-, * -kʷenj- | |||
| 352 | „to, to, toto“ | * nV (H) | |||
| 353 | „domácí zvíře, vězeň, otrok“ | * -nahskʷ- | |||
| 354 | ‚být autochtonní, přebývat, pobývat ' | * -nakɹ- | |||
| 355 | 'postel, místo, pokoj, prostor' | * -nakt-, * -nakʷt- | |||
| 356 | „tábor, město, osada, město, vesnice“ | * -nat- | |||
| 357 | 'zrno, pšenice' | * -natsj- | |||
| 358 | ‚být roztaven, být teplý, být mokrý ' | * - nový | |||
| 359 | 'paroh, roh' | * -naɁkaɹ- | |||
| 360 | 'napodobit' | * -naɁkeɹ- | |||
| 361 | 'chléb' | * -naɁtaɹ- | |||
| 362 | 'call' (omezeno na Iroquoia) | * -naɁtõhkʷ- | |||
| 363 | 'kotel, konvice, vědro, hrnec' | * -naɁtsj- | |||
| 364 | 'kapalný' | * -neː- | |||
| 365 | 'led' | * -neːhst-, * -neːhstwaɹ | |||
| 366 | „kukuřice, obilí, jádro“ | * -nẽh- | |||
| 367 | 'Nyní' | * nẽh | |||
| 368 | 'ukrást' | * -nẽːhskʷ- | |||
| 369 | 'písek; kámen' | * -nẽːj- | |||
| 370 | 'paže' | * -nẽtsh- | |||
| 371 | 'být lakomý' (omezeno na Iroquoia) | * -niɁ- | |||
| 372 | 'oženit se' | * -njaːk- | |||
| 373 | 'krk' | * -njaɹ- | |||
| 374 | 'jezero' | * -njataɹ- | |||
| 375 | 'wampum' | * -nkoɁɹ-, * -nkoɁɹh- | |||
| 376 | 'krev' | * -nkõ-, * -nkʷẽhs- | |||
| 377 | 'red' (omezeno na Iroquoia) | * -nkʷẽhtaɹ- | |||
| 378 | ‚začít sněžit ' | * -nkʷẽɁ- | |||
| 379 | 'být chladný' | * - ne | |||
| 380 | 'zub' | * -noɁts-, * -noɁtsj- | |||
| 381 | 'lék' | * -nõhkʷ-, * -nõhkʷaɁt-, * -nõhkʷaɁtshɹ- | |||
| 382 | 'Dům' | * -nõhs- | |||
| 383 | ‚buďte bolestiví, buďte bolestní, zraněni ' | * -nõhwakt- | |||
| 384 | ‚obdivovat, jako ' | * -nõhweɁ- | |||
| 385 | ‚kopec, hora ' | *-ne- | |||
| 386 | ‚kukuřičná polévka, hominy '(omezeno na Iroquoia) | * -nõtaɹ- | |||
| 387 | ‚mozek, hlava ' | * -nõːtsiː- | |||
| 388 | 'mateřské mléko' | * -nõɁt- | |||
| 389 | 'houba, houba' | * -nɹahs- | |||
| 390 | 'list' | * -nɹaht- | |||
| 391 | ‚zapojte se, pomozte ' | * -nsteːɹ- | |||
| 392 | ‚kukuřičná slupka ' | * -nuːɹ- | |||
| 393 | ‚být obtížný, neschopný, nedělat ' | * -nuːɹõ- | |||
| 394 | 'zima, rok' | * -ohsɹ- | |||
| 395 | 'throw' (omezeno na Iroquoia) | * -ojɁaːk- | |||
| 396 | 'rozdělit' | * -oɹẽ- | |||
| 397 | ‚být, stát, existovat, stát vzpřímeně ' | * - ne | |||
| 398 | 'be at the end, end' | * -oɁkt- | |||
| 399 | 'dig' (omezeno na Iroquoia) | * -oɁkʷaːt- | |||
| 400 | 'ruka' | * -oɁnj- | |||
| 401 | ‚být svého druhu, být svého druhu ' | * -oɁtẽːh | |||
| 402 | „Země, země, svět“ | * -õhwẽtsj- | |||
| 403 | ‚jít dál, projít, prosakovat, projít, proniknout, dosáhnout ' | * -õːkuːh- | |||
| 404 | 'prosít' | * -õːkuːhst- | |||
| 405 | „být osobou, člověkem“ | * -õkʷeh, * -õkʷehsɹ-, * -õkʷeɁt- | |||
| 406 | ‚být naživu, život, žít ' | * -õːnh- | |||
| 407 | 'déšť' | * -õnoːt- | |||
| 408 | 'hrnec' | * -õːt- | |||
| 409 | ‚dát do ohně ' | * -õːt- | |||
| 410 | ‚být připevněn, mít jako část těla ' | * -õːt | |||
| 411 | ‚odstranit z ohně ' | * -õːtakʷ- | |||
| 412 | ‚být jezero, jezero ' | * -õːtaɹiɁ | |||
| 413 | ‚být, být na ' | * -ɹ- | |||
| 414 | „Měsíc bude přítomen, planeta bude přítomen, slunce bude přítomen“ | * -ɹ- | |||
| 415 | 'měsíc, planeta, slunce' | * -ɹahkʷ- | |||
| 416 | ‚vymazat, otřít, vymazat ' | * -ɹakew- | |||
| 417 | 'vybrat, vybrat, vybrat' | * -ɹako-, * -ɹakw- | |||
| 418 | 'míza, sirup' | * -ɹan- | |||
| 419 | 'pata' | * -ɹat- | |||
| 420 | ‚šplhat ' | * -ɹathẽ-, * -ɹaɁthẽ- | |||
| 421 | „dodržovat, držet, držet“ | * -ɹaɁnẽtaːk- | |||
| 422 | „zaklínadlo, píseň, kouzlo, čarodějnictví“ | * -ɹẽn- | |||
| 423 | „keř, les, lesy“ | * -ɹhat- | |||
| 424 | ‚kabát s, obléknout ' | * -ɹho- | |||
| 425 | ‚být otcovskou tetou ' | * -ɹhok | |||
| 426 | „ponožky, legíny“ | * -ɹiː- | |||
| 427 | „aféra, obchod, věc, záležitost“ | * -ɹihw- | |||
| 428 | ‚bojovat, zabíjet ' | * -ɹijo-, * -ɹjo- | |||
| 429 | 'zvíře' | * -ɹjoːɁ | |||
| 430 | 'modrá obloha' | * -ɹõhj- | |||
| 431 | 'log, tree' | * -ɹõt- | |||
| 432 | 'kotleta' | * -ɹɁo-, * -ɹɁok- | |||
| 433 | ‚být přítomen, existovat ' | * -t- | |||
| 434 | „a kromě toho“ | * tahnũɁ | |||
| 435 | 'běh' | * -takh- | |||
| 436 | 'datel' | * taɹaːɹ | |||
| 437 | 'pazourek' | * tawiːhskaɹaɁ | |||
| 438 | 'dva' | * tekniːh | |||
| 439 | 'osm' | * tekɹõɁ | |||
| 440 | 'změna' | * -teni-, * -tenj- | |||
| 441 | 'komár' | * -tẽːhs- | |||
| 442 | ‚alternativní, odlišný ' | * -tih- | |||
| 443 | 'skunk' | * tiɁɹ | |||
| 444 | ‚poblíž ' | tjohskẽẽɁ | |||
| 445 | 'had' | tjoɁxjẽtsihk | |||
| 446 | 'kaz, hniloba, zkazit' | * -tkẽː- | |||
| 447 | „how, how, much, much“ (omezeno na Iroquoia) | * ažːh | |||
| 448 | 'být jistý, být přesný, být pravdivý' | * -tokẽːh | |||
| 449 | 'vydržet' | * -toɁn- | |||
| 450 | 'bluejay' (omezeno na Iroquoia) | * tɹiɁtɹiːɁ | |||
| 451 | 'fazole' | * tsaheɁ, * -tsaheɁt- | |||
| 452 | 'láhev, tykev, džbán' | * -theɁ, * -theɁt-, * -theɁw- | |||
| 453 | „klub, pěst, uzel“ | * -tsihkʷ- | |||
| 454 | 'červenka' | * tsiːhskʷoːɁkʷoːɁ | |||
| 455 | ‚vydra, pečeť ' | * tsiːjẽh | |||
| 456 | 'sůl' | * -tsikheɁt- | |||
| 457 | ‚být muž ' | * -tsin | |||
| 458 | 'oheň' | * -tsiːɹ | |||
| 459 | „uhlí, uhlík, oheň, jiskra“ | * -stist- | |||
| 460 | ‚liška, rys ' | * tsitshoɁ | |||
| 461 | ‚žluč, zelená, žlutá ' | * -tsiɁnkʷaɹ- | |||
| 462 | 'pták' | * tsiɁtẽɁ | |||
| 463 | ‚kukuřičný střapec ' | * -tsiːɁtsiːɁ | |||
| 464 | ‚sedm ' | * tsjatahk | |||
| 465 | 'tabák' | * -tsjoːɹ- | |||
| 466 | 'šest; sedm ' | * tsjotaɹeɁ | |||
| 467 | 'Ryba' | * -tsjõɁt- | |||
| 468 | ‚být snacha ' | * - takɁ | |||
| 469 | 'sen, spánek' | * -tsɹẽht- | |||
| 470 | ‚dát do vody ' | * -uː- | |||
| 471 | ‚odstranit z vody ' | *-Spojené království- | |||
| 472 | 'Pokrýt' | * -uːɹ- | |||
| 473 | 'stříkající voda, posyp' | * -uːtsɹ- | |||
| 474 | 'whippoorwill' | * waɁkuhɹiːɁ | |||
| 475 | 'say, speak' | *-my- | |||
| 476 | 'jazyk, hlas, slovo' | * -wẽn- | |||
| 477 | 'palec' (omezeno na Iroquoia) | * -whjõhkaɹ- | |||
| 478 | 'mladý člověk' | * -wiːnõːh | |||
| 479 | „dítě, dítě, kojenec, potomek“ | * -wiɹ- | |||
| 480 | 'paže, ploutev, křídlo' | * -wj- | |||
| 481 | 'křídlo' | * -wjahũtsh- | |||
| 482 | ‚učit se, učit ' | * -wjẽhst- | |||
| 483 | 'know how, learn how' | * -wjẽhw-, * -wjẽw-, * -wjẽɁ- | |||
| 484 | „řemeslo, způsob, dovednost, způsob“ | * -wjẽn- | |||
| 485 | ‚stát se schopným, naučit se ' | * -wjʌ̃tehtaɁ- | |||
| 486 | 'buď hodný' | * - co | |||
| 487 | 'vzduch, vítr' | * -wɹ- | |||
| 488 | 'Šíp' | * -Ɂn- | |||
| 489 | 'kost' | * -Ɂnẽj- | |||
| 490 | 'vejce' | * -Ɂnhõhs- | |||
| 491 | 'mysl, duch' | * -Ɂnikõhɹ- | |||
| 492 | ‚pozdě, zdržet ' | * -Ɂnitsko-, * -Ɂnitskʷ- | |||
| 493 | ‚uprchnout, uprchnout, utéct ' | * -ɁnjakẽɁ- | |||
| 494 | 'nos' | * -Ɂnjõːhs- | |||
| 495 | ‚závidět, žárlit, závidět ' | * -Ɂnonsh- | |||
| 496 | ‚buď silný, buď silný ' | * -Ɂnshanst- | |||
| 497 | ‚utopit se, spadnout do vody ' | * -ɁtskoɁ- | |||
| 498 | ‚táhnout, řídit, táhnout, jezdit ' | * -Ɂtsɹ- |
Reference
- ^ Julian (2010), str. 21.
- Julian, Charles (2010). Historie Iroquoian jazyků (PDF) (Disertační práce). University of Manitoba.
- Barbeau, Marius. (1960). Huron-Wyandot Tradiční příběhy v překladech a rodných textech. Ottawa: National Museum of Canada, Bulletin 165, Anthropological Series No. 47.
- Chafe, Wallace. (1977a). „Accent and Related Phenomena in the Five Nations Iroquois Languages“. V Larry Hyman, ed. Studie stresu a přízvuku169-181. Příležitostné referáty z lingvistiky pro jižní Kalifornii 4.
- Michelson, Karin. (1988). Srovnávací studie jezerně-irokézského přízvuku. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers.
- Rudes, Blaire. (1995). „Irokézské samohlásky“. Antropologická lingvistika 37: 16-69.
- Lounsbury, Floyd. (1961). Jazykové vztahy Iroquois-Cherokee. V William Fenton a John Gulick, eds. Symposium on Cherokee and Iroquois Culture. Bureau of American Ethnology Bulletin 180, 11-17.
- Lounsbury, Floyd G. (1978). "Irokézské jazyky". v Bruce G. Trigger (ed.). Příručka severoamerických indiánů, Sv. 15: Severovýchod. Washington, DC: Smithsonian Institution. 334–343. OCLC 12682465.
- Mooney, James. (1900). Mýty o Cherokee. 19. výroční zpráva Bureau of American Ethnology, Part 1, 3-548. Washington, DC: Vládní tiskárna.