Jazyk Proto-Chukotko-Kamchatkan - Proto-Chukotko-Kamchatkan language
Proto-Chukotko-Kamchatkan | |
---|---|
Rekonstrukce | Čukotko-kamčatský jazyk |
Éra | 2000 př. N. L |
Proto-Chukotko-Kamchatkan je rekonstruovaný společný předchůdce Čukotko-kamčatský jazyk. Předpokládá se, že se rozpadlo na severní (Chukotian ) a jižní (Itelmen ) větve kolem roku 2 př. n. l., kdy se pastevci sobů ze západních zemí přestěhovali do vlasti Čukotko-Kamčatčané a jeho obyvatelé vnitrozemí přijali nový životní styl.[1]
Rekonstrukci představuje Michael Fortescue v jeho Srovnávací slovník Chukotko-Kamchatkan (2005).
Fonologie
Podle Fortescue měl Proto-Chukotko-Kamchatkan následující fonémy, vyjádřen v IPA symboly.
Souhlásky
labiální | alveolární | palatal | velární | uvular | |
---|---|---|---|---|---|
Zastaví | * str | * t | *C | * k | * q |
Fricatives | *proti | * ð | * ɣ | * ʁ | |
Nasals | * m | * n | * ŋ | ||
Přibližné | * w | * l | * j | ||
Rhotic | * r |
*/C/ je pravda neznělé palatální zastavení (ne afrikát C). Všimněte si, že Proto-Chukotko-Kamchatkan měl jen neznělé zastávky, Ne hlasové zastávky (jako / b d ɡ /). Existuje však řada vyjádřených fricatives, * / v ð ɣ ʁ /. Nemají žádné neznělé protějšky (např / f θ x /).
*/proti/ je vyjádřený labiodental fricative (jako proti v angličtině). * / ɣ / je vyjádřený velární frikativ (jako G v holandštině ogen, moderní řecké gama, perský qāf atd.). * / ʁ / je vyjádřený uvular fricative (jako r francouzsky).
Celá * / t ð n l r / řada je alveolární - tj. * / t ð n / nejsou zubaři.
Samohlásky
Přední | Centrální | Zadní | |
---|---|---|---|
Zavřít | i | u | |
Střední | E | ə | Ó |
Otevřeno | … | A |
Gramatika
Obecně se uznává, že Proto-Chukotko-Kamchatkan měl jedenáctpřípad systém pro podstatná jména, ale Dibella Wdzenczny předpokládal, že se tyto vyvinuly pouze ze šesti případů v Pre-Proto-Chukotko-Kamchatkanu.[1] Níže je zrekonstruovaný systém případů Proto-Chukotko-Kamchatkan.[2]
Případ | Declension 1 (singulární) | Declension 2 (singulární) | Declension 1 (množné číslo)1 | Declension 2 (množné číslo) |
---|---|---|---|---|
absolutní | -∅ / - (ə) n / -ŋæ / -lŋǝn | - (ǝ) n | -t | - (ǝ) nti |
dativ | - (ǝ) ŋ | - (ǝ) naŋ | - (ǝ) ðɣǝnaŋ | |
lokální | - (ǝ) k | - (ǝ) ne | - (ǝ) ðǝk | |
instrumentální | -tæ | - (ǝ) ne | - (ǝ) ðǝk | |
komitativní | kæ- -tæ | - | - | |
asociativní | ka- -ma | - | - | |
referenční | -kjit | - (ǝ) nækjit | - (ǝ) ðǝkækjit | |
ablativ | -ŋqo (rǝŋ) | - (ǝ) naŋqo (rǝŋ) | - (ǝ) ðǝkaŋqo (rǝŋ) | |
vialis | -jǝpǝŋ | - (ǝ) najpǝŋ | - (ǝ) ðǝkajpǝŋ | |
relativní | -jǝtǝŋ | - (ǝ) najtǝŋ | - (ǝ) ðǝkajtǝŋ | |
atributivní | -nu | - (ǝ) nu | - (ǝ) ðɣǝnu |
1Všimněte si, že (většinou neživá) podstatná jména prvního skloňování značila pouze pluralitu v absolutním případě.
Protolanguage je myšlenka k byli jmenovaný-akuzativ jazyk, se současným Chukotko-Kamchatkan ergativní aspekty přicházející později v (severní) chukotské větvi, pravděpodobně prostřednictvím kontaktu s blízkými Eskimo-Aleut - mluvící národy. To by vysvětlovalo proč Itelmen, mluvený dále na jih, než jakýkoli navštívený národ eskymácko-aleutského mluvení, postrádá ergativní struktury. Někteří lingvisté se však domnívají, že proto-chukotko-kamčatština začínal jako ergativní jazyk a tuto vlastnost v průběhu času ztratil.[3]
Viz také
Reference
- ^ A b Dibella Wdzenczny. „Případ pro méně případů v Pre-ChukotkoKamchatkan: gramatikalizace a sémantika ve vnitřní rekonstrukci“. Commons.emich.edu. Citováno 2016-04-03.
- ^ Kulturní studie. „Skloňování Proto-CK (a Proto-C): Srovnávací slovník Chukotko-Kamchatkan“. Degruyter.com. Citováno 2016-04-03.
- ^ Fortescue, Michaele. 2005. Srovnávací čukotsko-kamčatský slovník. Trendy v lingvistice 23. Berlín: Mouton de Gruyter.