Jazyk Proto-Chukotko-Kamchatkan - Proto-Chukotko-Kamchatkan language

Proto-Chukotko-Kamchatkan
RekonstrukceČukotko-kamčatský jazyk
Éra2000 př. N. L

Proto-Chukotko-Kamchatkan je rekonstruovaný společný předchůdce Čukotko-kamčatský jazyk. Předpokládá se, že se rozpadlo na severní (Chukotian ) a jižní (Itelmen ) větve kolem roku 2 př. n. l., kdy se pastevci sobů ze západních zemí přestěhovali do vlasti Čukotko-Kamčatčané a jeho obyvatelé vnitrozemí přijali nový životní styl.[1]

Rekonstrukci představuje Michael Fortescue v jeho Srovnávací slovník Chukotko-Kamchatkan (2005).

Fonologie

Podle Fortescue měl Proto-Chukotko-Kamchatkan následující fonémy, vyjádřen v IPA symboly.

Souhlásky

labiálníalveolárnípalatalvelárníuvular
Zastaví* str* t*C* k* q
Fricatives*proti* ð* ɣ* ʁ
Nasals* m* n* ŋ
Přibližné* w* l* j
Rhotic* r

*/C/ je pravda neznělé palatální zastavení (ne afrikát C). Všimněte si, že Proto-Chukotko-Kamchatkan měl jen neznělé zastávky, Ne hlasové zastávky (jako / b d ɡ /). Existuje však řada vyjádřených fricatives, * / v ð ɣ ʁ /. Nemají žádné neznělé protějšky (např / f θ x /).

*/proti/ je vyjádřený labiodental fricative (jako proti v angličtině). * / ɣ / je vyjádřený velární frikativ (jako G v holandštině ogen, moderní řecké gama, perský qāf atd.). * / ʁ / je vyjádřený uvular fricative (jako r francouzsky).

Celá * / t ð n l r / řada je alveolární - tj. * / t ð n / nejsou zubaři.

Samohlásky

PředníCentrálníZadní
Zavřítiu
StředníEəÓ
OtevřenoA

Gramatika

Obecně se uznává, že Proto-Chukotko-Kamchatkan měl jedenáctpřípad systém pro podstatná jména, ale Dibella Wdzenczny předpokládal, že se tyto vyvinuly pouze ze šesti případů v Pre-Proto-Chukotko-Kamchatkanu.[1] Níže je zrekonstruovaný systém případů Proto-Chukotko-Kamchatkan.[2]

PřípadDeclension 1 (singulární)Declension 2 (singulární)Declension 1 (množné číslo)1Declension 2 (množné číslo)
absolutní-∅ / - (ə) n / -ŋæ / -lŋǝn- (ǝ) n-t- (ǝ) nti
dativ- (ǝ) ŋ- (ǝ) naŋ- (ǝ) ðɣǝnaŋ
lokální- (ǝ) k- (ǝ) ne- (ǝ) ðǝk
instrumentální-tæ- (ǝ) ne- (ǝ) ðǝk
komitativníkæ- -tæ--
asociativníka- -ma--
referenční-kjit- (ǝ) nækjit- (ǝ) ðǝkækjit
ablativ-ŋqo (rǝŋ)- (ǝ) naŋqo (rǝŋ)- (ǝ) ðǝkaŋqo (rǝŋ)
vialis-jǝpǝŋ- (ǝ) najpǝŋ- (ǝ) ðǝkajpǝŋ
relativní-jǝtǝŋ- (ǝ) najtǝŋ- (ǝ) ðǝkajtǝŋ
atributivní-nu- (ǝ) nu- (ǝ) ðɣǝnu

1Všimněte si, že (většinou neživá) podstatná jména prvního skloňování značila pouze pluralitu v absolutním případě.

Protolanguage je myšlenka k byli jmenovaný-akuzativ jazyk, se současným Chukotko-Kamchatkan ergativní aspekty přicházející později v (severní) chukotské větvi, pravděpodobně prostřednictvím kontaktu s blízkými Eskimo-Aleut - mluvící národy. To by vysvětlovalo proč Itelmen, mluvený dále na jih, než jakýkoli navštívený národ eskymácko-aleutského mluvení, postrádá ergativní struktury. Někteří lingvisté se však domnívají, že proto-chukotko-kamčatština začínal jako ergativní jazyk a tuto vlastnost v průběhu času ztratil.[3]

Viz také

Reference

  1. ^ A b Dibella Wdzenczny. „Případ pro méně případů v Pre-ChukotkoKamchatkan: gramatikalizace a sémantika ve vnitřní rekonstrukci“. Commons.emich.edu. Citováno 2016-04-03.
  2. ^ Kulturní studie. „Skloňování Proto-CK (a Proto-C): Srovnávací slovník Chukotko-Kamchatkan“. Degruyter.com. Citováno 2016-04-03.
  3. ^ Fortescue, Michaele. 2005. Srovnávací čukotsko-kamčatský slovník. Trendy v lingvistice 23. Berlín: Mouton de Gruyter.