Protestantismus v Polsku - Protestantism in Poland
Protestantismus v Polsku
Protestantismus v Polsku je třetí největší víra v Polsko, po Římskokatolický kostel (32 910 865) a Polská pravoslavná církev (507,196).[1] Od roku 2011 bylo v Polsku registrováno přibližně 80 protestantských denominací s celkem 145 600 členy.[2] Většina protestantů (hlavně luteránů) v zemi žije v historicky protestantských oblastech, jako jsou Těšínské Slezsko a Varmijsko-mazurské vojvodství a ve velkých městských oblastech. Téměř všechny městské a venkovské oblasti v Polsku jsou však převážně římskokatolické. Jediné město v zemi s většinovým protestantským obyvatelstvem je Wisla.[3]
Hlavní denominace (s nejméně dvěma tisíci následovníky), které polské orgány klasifikovaly jako protestantské Ústřední statistický úřad (od roku 2018) zahrnují:[1]
- Evangelicko-augsburský kostel v Polsku: 61 217 členů
- Letniční církev v Polsku: 25 152 přívrženců
- Církev adventistů sedmého dne v Polsku: 9 726 přívrženců
- Společenstvo křesťanských církví v Polsku (Kościół Chrystusowy w RP): 6 326 přívrženců
- Nová apoštolská církev v Polsku: 6 118 přívrženců
- Baptistická unie Polska: 5 343 pokřtěných členů
- Církev Boží v Kristu (letniční): 4 611 přívrženců
- Sjednocená metodistická církev v Polsku: 4 465 přívrženců (údaje za rok 2017)
- Evangelicko-reformovaná církev v Polsku: 3335 přívrženců
- Církev svobodných křesťanů v Polské republice: 3 151 přívrženců
- Církev evangelických křesťanů v Polské republice: 2 108 přívrženců
- Boží církev v Polsku (Letniční): 2065 přívrženců
Polský ústřední statistický úřad uvádí dalších 15 protestantských denominací s nejméně 200 členy a 57 menších náboženských skupin, které klasifikuje jako protestantské.[4]
Viz také
Reference
- ^ A b „Niektóre wyznania religijne w Polsce w 2018 r. (Selected religion denominations in Poland in 2018)“. Mały Rocznik Statystyczny Polski 2019 (stručná statistická ročenka Polska 2019) (PDF) (v polštině a angličtině). Warszawa: Główny Urząd Statystyczny. 2019. str. 114. ISSN 1640-3630.
- ^ „Wyznania religijne stowarzyszenia narodowościowe i etniczne w Polsce 2009–2011“ (PDF). Warszawa: Główny Urząd Statystyczny. 2013. s. 14–15. Citováno 2013-04-19. (v polštině a angličtině)
- ^ „Prezydent na nabożeństwie ekumenicznym w Wiśle“. Polská ekumenická rada. 1. ledna 2011. Citováno 4. srpna 2017.
- ^ Ciecieląg, Paweł, ed. (2016). Wyznania religijne w Polsce 2012-2014 (PDF). Warszawa: Główny Urząd Statystyczny. str. 23–28. ISBN 9788370276126.
 | Tento Polsko související článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |
 | Tento křesťanství související článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |