Prix Mystère de la kritika - Prix Mystère de la critique
The Prix Mystère de la kritika byla založena v roce 1972 společností Časopis Mystère , publikováno Vydání OPTA od roku 1948 do roku 1976 a je jednou z nejstarších francouzských cen detektivního románu. Nadále je každoročně oceňován zakladatelem Georgesem Riebenem a jeho týmem a vyznačuje se tím, že přežil zánik časopisu.
Od roku 2011 se slavnostní předávání cen koná na Bibliothèque des littératures policières .
Cena je rozdělena do dvou kategorií: francouzský román a zahraniční román.
Laureáti nejlepšího francouzského románu
Výherci v kategorii Národní jsou vyhrazeni pro nejlepší sérii kriminality ve francouzském jazyce vydanou v předchozím roce. Nejúspěšnější v této kategorii byli Francouzi Alain Demouzon (1979 a 2001), Pascal Dessaint (1997 a 2008), Thierry Jonquet (1994 a 1999), Dominique Manotti (2002 a 2007), Jean-Hugues Oppel (1995 a 2006) Fred Vargas (1996 a 2000) a Hervé Le Corre (2005 a 2010), kteří cenu vyhráli dvakrát. Vargasová byla zároveň první kriminální spisovatelkou, která získala cenu.
- 2015: Nicolas Mathieu : Aux animaux la guerre,[1] Actes Sud, Actes noirs
- 2014: Romain Slocombe : Stanice Première avant l'abattoir, Le Seuil (Seuil Policiers), 2013
- 2013: Olivier Truc : Le Dernier Lapon, Métailié (Noire), 2012
- 2012: Marcus Malte : Les Harmoniques, Éditions Gallimard (Série noire ), 2011
- 2011: Marin Ledun : La Guerre des vanités, Gallimard (Série noire), 2010
- 2010: Hervé Le Corre : Les Cœurs déchiquetés, Rivages (Rivages / Thriller), 2009
- 2009: Caryl Férey : Zulu, Gallimard (Série noire), 2008
- 2008: Pascal Dessaint : Cruelles Natures, Rivages (Rivages / Thriller), 2007
- 2007: Dominique Manotti : Lorraine Connection, Rivages (Rivages / Thriller), 2006
- 2006: Jean-Hugues Oppel : Francouzští tabloidové, Rivages (Rivages / Thriller), 2005
- 2005: Hervé Le Corre : L’Homme aux lèvres de saphir, Rivages (Rivages / Noir ), 2004
- 2004: Michèle Rozenfarb : L'Homme encerclé, Gallimard (Série noire), 2003
- 2003: Claude Amoz : Bois-Brûlé, Rivages (Rivages / Noir), 2002
- 2002: Dominique Manotti : Nos fantastiques années fric, Rivages (Rivages / Thriller), 2001
- 2001: Alain Demouzon : La Promesse de MelchiorCalmann Levy (Melchior), 2000
- 2000: Fred Vargas : L’Homme à l’envers, Viviane Hamy (Chemins nocturnes), 1999
- 1999: Thierry Jonquet : Moloch, Gallimard (Série noire), 1998
- 1998: Hugues Pagan : Dernière stanice avant l'autoroute, Rivages (Rivages / Thriller), 1997
- 1997: Pascal Dessaint : Bouche d’ombre, Rivages (Rivages / Noir), 1996
- 1996: Fred Vargas : Debout les morts, Viviane Hamy (Chemins nocturnes), 1995
- 1995: Jean-Hugues Oppel : Brocéliande-sur-Marne, Rivages (Rivages / Noir), 1994
- 1994: Thierry Jonquet : Les Orpailleurs, Gallimard (Série noire), 1993
- 1993: Jean-Bernard Pouy : La Belle de Fontenay, Gallimard (Série noire), 1992
- 1992: Tonino Benacquista : La Commedia des ratés, Gallimard (Série noire), 1991
- 1991: Jacques Syreigeol : Une mort dans le Djebel, Gallimard (Série noire), 1990
- 1990: Joseph Bialot : Un violon pour Mozart, Gallimard (Série noire), 1989
- 1989: Patrick Raynal : Fenêtre sur femmes, Albin Michel, 1988
- 1988: Daniel Pennac : La Fée karabina, Gallimard (Série noire), 1987
- 1987: Didier Daeninckx : Přehrávání, L’instant (L'Instant Noir), 1986
- 1986: Jean Amila : Au balcon d'Hirošima , Gallimard (Série noire), 1985
- 1985: Pierre Magnan : La Maison atentátník, Denoël, 1984
- 1984: Tito Topin : 55 de fièvre, Gallimard (Série noire), 1983
- 1983: Albert Davidson : Élémentaire mon cher Holmes, Denoël (Sueurs froides ), 1982
- 1982: Brice Pelman : Pozor les fauvesFleuve Noir (Zvláštní policie ), 1981
- 1981: Jean-François Coatmeur : La Bavure, Denoël (Sueurs froides), 1980
- 1980: Jean Vautrin : Krvavá Mary, Mazarine (Římané), 1979
- 1979: Alain Demouzon : Mes zločiny zneškodňují, Flammarion, 1978
- 1978: Michel Grisolia : L’Inspecteur de la merJean-Claude Lattès
- 1977: Georges-Jean Arnaud : EnfantasmeFleuve Noir (Spécial Police), 1976 et A. D. G. : L’Otage est sans pitié, Gallimard (Super noire ), 1976 (ex æquo)
- 1976: Louis C. Thomas : La Place du mort, Denoël (Sueurs froides), 1975
- 1975: Raf Vallet : Adieu Poulet, Gallimard (Super noire), 1974
- 1974: Boileau-Narcejac : Le Secret d'Eunerville , Librairie des Champs-Elysées, 1973
- 1973: Fred Kassak : Nocturne pour un assassin, Presses de la Cité (Suspens), 1972
- 1972: Albert Simonin : Hotu soit qui mal y pense, Gallimard (Série noire), 1971
Laureáti nejlepšího zahraničního románu
Výherci v mezinárodní kategorii jsou vyhrazeni pro nejlepší zahraniční místo činu zveřejněného v předchozím roce ve francouzském překladu. Nejúspěšnějšími v této kategorii byli Donald E. Westlake (1972 a 2001), Robin Cook (1984 a 1995), William Bayer (1986 a 2005) a James Lee Burke (1992 a 2009), kteří mohli cenu vyhrát dvakrát. Horst Bosetzky byl jediným německy mluvícím kriminálním spisovatelem, který uspěl ve vítězství kriminálního spisovatele. V roce 1988 zvítězil románem „Kein Reihenhaus“ pro Robina Hooda, který vycházel pod pseudonymem -ky, pod názvem Robin des bois est mort, v nakladatelství Bordeaux Le Mascaret v předchozím roce.
2010s
- 2016 — Peklo na Church Street podle Jake Hinkson ( USA, 2011)
- 2015 — Černé mouchy podle Shannon Burke ( USA, 2008)
- 2014 — The Singer's Gun podle Emily St. John Mandel ( Kanada, 2010)
- 2013 — Ďábel po celou dobu podle Donald Ray Pollock ( USA, 2011)
- 2012 — Dvanáct podle Stuart Neville ( Spojené království, 2009)
- 2011 — Soumrak podle William Gay ( USA, 2007)
- 2010 — Vzkříšitel podle Jack O'Connell ( USA, 2008)
2000s
- 2009 — Poslední auto na Elysian Fields podle James Lee Burke ( USA, 2003)
- 2008 — Winter's Bone podle Daniel Woodrell ( USA, 2006)
- 2007 — Cinco mujeres y media podle Francisco González Ledesma ( Španělsko, 2005)
- 2006 — Jar City (Mýrin) podle Arnaldur Indriðason ( Island, 2000)
- 2005 — Sen o zlomených koních podle William Bayer ( USA, 2002)
- 2004 — Dead at Daybreak (Orion) podle Deon Meyer ( Jižní Afrika, 2000)
- 2003 — Kouzelná řeka podle Dennis Lehane ( USA, 2001)
- 2002 — Zimní královna (Азазель) podle Boris Akunin : Azazel ( Rusko, 1998)
- 2001 — Hák podle Donald E. Westlake ( USA, 2000)
- 2000 — Postranní (Villospår) podle Henning Mankell ( Švédsko, 1995)
90. léta
- 1999 — Tvar vody (La forma dell’acqua) podle Andrea Camilleri ( Itálie, 1994)
- 1998 — Básník podle Michael Connelly ( USA, 1996)
- 1997 — Hádanka podle Robert Harris ( Spojené království, 1995)
- 1996 — Mimozemšťan podle Caleb Carr (USA, 1994)
- 1995 — Not Till the Red Fog Rises podle Robin Cook ( Spojené království, 1994)
- 1994 — March Violets podle Philip Kerr ( Spojené království, 1989)
- 1993 — La Dama de Cachemira podle Francisco González Ledesma ( Španělsko, 1986)
- 1992 — Black Cherry Blues podle James Lee Burke ( USA, 1989)
- 1991 — Mlčení jehňátek podle Thomas Harris ( USA, 1988)
- 1990 — Velký nikde podle James Ellroy ( USA, 1988)
1980
- 1989 — Špatný případ podle James Crumley (USA, 1975)
- 1988 — Kein Reihenhaus für Robin Hood podle Horst Bosetzky (Německo, 1979)
- 1987 — Coda podle Tom Topor (USA, 1984)
- 1986 — Přepínač podle William Bayer (USA, 1984)
- 1985 — Noc žongléra podle William P. McGivern (USA, 1975)
- 1984 — Zemřel s otevřenýma očima podle Robin Cook (Velká Británie, 1984)
- 1983 — Eddie Macon's Run podle James McLendon (USA, 1980)
- 1982 — Bourneova identita podle Robert Ludlum (USA, 1980)
- 1981 — Ochránce Malcolm Braly (USA, 1979)
- 1980 — Bad Ronald podle Jack Vance (USA, 1973)
Sedmdesátá léta
- 1979 — Potyčka podle Eric Ambler (Velká Británie, 1959)
- 1978 - Žádné ocenění
- 1977 - Žádné ocenění
- 1976 — Soubor o Lesterovi podle Andrew Garve (Velká Británie, 1974)
- 1975 - Žádné ocenění
- 1974 - Žádné ocenění
- 1973 - žádné ocenění
- 1972 — Hot Rock podle Donald E. Westlake (USA, 1970)
Viz také
Reference
- ^ „Nicolas Mathieu Prix Mystère de la Critique 2015 | Quelques nuances de noir | Blog de Yann Plougastel journaliste au Monde“. polar.blog.lemonde.fr. Citováno 2016-11-07.