Prezident Kostariky - President of Costa Rica
Předseda Republika Kostarika Presidente de la República de Costa Rica | |
---|---|
Styl | Excelentísimo Señor |
Rezidence | Casa Presidencial, Kostarika |
Délka termínu | Čtyři roky, nelze volit znovu |
Zahajovací držák | José María Castro Madriz |
Formace | 31. srpna 1848[1] |
Náměstek | Viceprezident Kostariky |
Plat | 9 460 USD měsíčně[2] |
webová stránka | Prezident Kostariky |
Tento článek je součástí série o politika a vláda Kostarika |
---|
|
Portál Kostariky |
The Prezident Kostarické republiky je hlava státu a hlava vlády z Kostarika. Prezident je v současné době volen v přímých volbách na období čtyř let, které nelze okamžitě obnovit. Dva viceprezidenti jsou voleni na stejném lístku s prezidentem. Prezident jmenuje Radu ministrů.[3] Z důvodu zrušení armáda Kostariky v roce 1948 prezident není vrchní velitel, na rozdíl od normy ve většině ostatních zemí, ačkoli Ústava popisuje ho jako vrchního velitele civilní obrana veřejné síly.[4]
V letech 1969 až 2005 bylo prezidentovi zakázáno usilovat o znovuzvolení. Poté, co novela zakazující znovuzvolení byla zrušena nejvyšší soud v roce 2005 se úřadující prezident stal oprávněným znovu kandidovat poté, co čekal nejméně osm let po odchodu z funkce.
Volby
Prezident Kostariky je volen s použitím upraveného dvoukolový systém ve kterém musí kandidát získat alespoň 40% hlasů, aby vyhrál v prvním kole; pokud v prvním kole nevyhraje žádný kandidát, provede se odtok mezi dvěma kandidáty s největším počtem hlasů.[5]
Kvalifikace
Podle článku 131 Ústavy musí být prezidentem nebo viceprezidentem republiky:
- Být Kostaričanem od narození a občanem ve cvičení;
- Mít světský status;
- Být starší než třicet let.
Atributy a povinnosti
Podle článku 139 Ústava Kostariky, jsou exkluzivní atributy[4] prezidenta:
- Svobodně jmenovat a odvolávat ministry vlády;
- Zastupovat národ v činech úředního charakteru;
- Vykonávat nejvyšší velení veřejné síly;
- Předložit zákonodárnému shromáždění na začátku prvního ročního období zasedání písemnou zprávu týkající se různých záležitostí správy a politického státu republiky, ve které musí navíc navrhnout opatření, která soudci důležití pro dobré fungování vlády a pokrok a blahobyt národa;
- Chcete-li předtím komunikovat s zákonodárným sborem, když má v úmyslu opustit zemi, motivy jeho cesty.
Článek 140 ukládá prezidentovi následující povinnosti[4] po boku příslušného ministra:
- Svobodně jmenovat a odvolávat členy veřejné moci, zaměstnance a funkcionáře, kteří slouží úřadům důvěry, a ostatní, které ve velmi kvalifikovaných případech stanoví zákon [] veřejné služby;
- Jmenovat a odvolat, s výhradou požadavků stanovených zákonem [] státní správy, zbytek [veřejných] zaměstnanců jejich závislosti;
- Sankcionovat a vyhlásit zákony, regulovat je, vykonávat a dohlížet na jejich přesné plnění;
- V zákutích zákonodárného sboru rozhodnout o pozastavení [] práv a zaručit, že odstavec 7) článku 121 odkazuje na [,] ve stejných případech a se stejnými omezeními tam stanovenými [,] a okamžitě zohlednit shromáždění. Vyhláška o pozastavení záruk je ipso facto ekvivalentní svolání shromáždění na zasedání, která se musí sejít během následujících čtyřiceti osmi hodin. Pokud shromáždění nepotvrdí opatření dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů, budou záruky považovány za obnovené. Pokud se Shromáždění kvůli nedostatečnému usnášeníschopnosti nemůže sejít, učiní tak následující den s jakýmkoli počtem poslanců. V takovém případě je třeba dekret výkonné moci schválit hlasováním nejméně ze dvou třetin přítomných;
- Uplatňovat iniciativu při tvorbě zákonů a právo veta;
- Udržovat pořádek a klid národa, přijímat nezbytná opatření [zabezpečování] pro hlídání veřejných svobod;
- Zajistit shromažďování a investování národních příjmů v souladu se zákony;
- Dohlížet na dobré fungování administrativních služeb a závislostí;
- Vykonat a splnit vše, o čem [rozhodlo] nebo o něž se [ve věcech jejich pravomocí [rozhodlo] soudní tribunály a volební orgány, a to na základě jejich žádosti;
- Oslavovat dohody, veřejné smlouvy a konkordáty, vyhlásit je a vykonat po schválení zákonodárným shromážděním nebo ústavodárným shromážděním, pokud je tento souhlas vyžadován touto ústavou. Protokoly odvozené z těchto veřejných smluv nebo mezinárodních dohod, které nevyžadují legislativní schválení, vstoupí v platnost, jakmile budou vyhlášeny výkonnou mocí.
- K tomu, aby zprávy, které od nich požaduje, byly zákonodárnému sboru vykresleny pomocí jeho atributů;
- Řídit mezinárodní vztahy republiky;
- Přijímat hlavy států i diplomatické zástupce a přijímat konzuly jiných národů;
- Svolat zákonodárné shromáždění na řádná a mimořádná zasedání;
- Zaslat zákonodárnému sboru návrh zákona o státním rozpočtu v době a s požadavky stanovenými v této ústavě;
- Disponovat veřejnými silami k zachování pořádku, obrany a bezpečnosti země;
- Vydávat licence k navigaci;
- Vydat si příslušná nařízení pro vnitřní režim svých úřadů a vydat další předpisy a vyhlášky nezbytné pro rychlé provedení zákonů;
- Podepsat správní smlouvy, které nejsou uvedeny v čl. 121 odst. 14 této ústavy, s výhradou jejich schválení ke schválení zákonodárného sboru, pokud stanoví [] osvobození od daní nebo sazeb, nebo [pokud] mají za své vznést námitky proti využívání veřejných služeb, přírodních zdrojů nebo bohatství státu.
- Legislativní schválení těchto smluv jim nebude dávat charakter zákonů ani je nezbaví jejich správního právního režimu. To, co stanoví tento odstavec, se nebude vztahovat na půjčky nebo jiné podobné dohody uvedené v čl. 121 odst. 15, které se budou řídit jejich zvláštními normami;
- Plnit další povinnosti a vykonávat další přisuzování, která jim tato ústava a zákony přiznávají.
Omezení
Ústava rovněž stanoví omezení pravomocí prezidenta[4] které mohou být stíhány, pokud jsou porušeny.
Článek 148.
Prezident republiky bude odpovědný za to, jak využije těch atribucí, které mu podle této ústavy odpovídají ve výlučné formě. Každý ministr vlády bude společně s prezidentem [,] odpovědný za výkon úkolů, které jim tato ústava přiznává. Odpovědnost za jednání Rady vlády se rozšíří na všechny, kteří souhlasili s hlasováním o přijetí příslušné dohody.
Článek 149
Prezident republiky a ministr vlády, kteří se účastnili níže uvedených aktů, budou rovněž společně odpovědní:
- Pokud v jakékoli formě kompromitují svobodu, politickou nezávislost nebo územní celistvost republiky;
- Pokud přímo nebo nepřímo brání nebo brání lidovým volbám nebo porušují zásady střídání při výkonu předsednictví nebo svobodného následnictví prezidenta nebo proti svobodě, pořádku nebo čistotě volebního práva;
- Pokud brání nebo brání funkcím, které jsou specifické pro zákonodárné shromáždění, nebo omezují jeho svobodu a nezávislost;
- Pokud odmítnou zveřejnit nebo provést zákony nebo jiné legislativní akty;
- Pokud brání nebo brání ve funkcích specifických pro soudní moc, nebo [když] omezují svobodu, s jakou musí Soudní dvůr posuzovat příčiny předložené k jejich rozhodnutí, nebo když brání v nějaké formě funkcím, které odpovídají volebním orgánům nebo obce;
- Ve všech ostatních případech, kdy výkonná mocnost jednáním nebo opomenutím porušuje některé vyjádřené zákony.
Seznam prezidentů Kostariky
Žijící bývalí prezidenti
Žije zde sedm bývalých prezidentů. Poslední bývalý prezident, který zemřel, byl Luis Alberto Monge (1982–1986), 29. listopadu 2016.
Rafael Ángel Calderón,
sloužil 1990–1994
14. března 1949José María Figueres,
sloužil 1994–1998
24. prosince 1954Miguel Ángel Rodríguez,
sloužil 1998–2002
8. ledna 1940Abel Pacheco,
sloužil 2002–2006
22. prosince 1933Óscar Arias,
sloužil 1986–1990 a 2006–2010
13. září 1940Laura Činčila,
sloužil 2010–2014
28. března 1959Luis Guillermo Solís
sloužil 2014–2018
25.dubna 1958
Poslední volby
Kandidát | Strana | První kolo | Druhé kolo | |||
---|---|---|---|---|---|---|
Hlasy | % | Hlasy | % | |||
Carlos Alvarado | Občanská akční strana | 466,129 | 21.63 | 1,281,292 | 60.79 | |
Fabricio Alvarado | Národní restaurátorská strana | 538,504 | 24.99 | 828,243 | 39.21 | |
Antonio Álvarez | Strana národního osvobození | 401,505 | 18.63 | |||
Rodolfo Piza | Strana sociální křesťanské jednoty | 344,595 | 15.99 | |||
Juan Diego Castro | Strana národní integrace | 205,602 | 9.54 | |||
Rodolfo Hernández | Sociálně křesťanská republikánská strana | 106,444 | 4.94 | |||
Otto Guevara | Libertariánské hnutí | 21,890 | 1.02 | |||
Edgardo Araya | Široká fronta | 16,862 | 0.78 | |||
Sergio Mena | Strana nové generace | 16,329 | 0.76 | |||
Mario Redondo | Křesťanskodemokratická aliance | 12,638 | 0.59 | |||
Stephanie Campos | Kostarická obnovovací párty | 12,309 | 0.57 | |||
Óscar López | Přístupnost bez vyloučení | 7,539 | 0.35 | |||
Jhon Vega | Dělnická strana | 4,351 | 0.20 | |||
Neplatné / prázdné hlasy | 28,067 | – | 24,004 | – | ||
Celkový | 2,182,764 | 100 | 2,133,539 | 100 | ||
Registrovaní voliči / volební účast | 3,322,329 | 65.70 | 66.99 | |||
Zdroj: TSE, TSE (95,58% volebních místností zpracováno) |
Viz také
- Seznam prezidentů Kostariky
- Politika Kostariky
- Seznam politických stran na Kostarice
- Historie Kostariky
Reference
- ^ El Tribunal Supremo de Elecciones: Presidentes de la República de Costa Rica
- ^ „Šokující propast mezi platy prezidenta v Latinské Americe a minimální mzdou pracovníků“. Latinská pošta.
- ^ http://www.guiascostarica.com/cr1.htm výkonná moc
- ^ A b C d Anonymní. „Ústava Kostariky“ (PDF). constituteproject.org. Citováno 24. června 2017.
- ^ Kostarika IFES