Piva (kmen) - Piva (tribe)
Piva (Srbská cyrilice: Пива; výrazný[pîʋa]) je historický region v Černá Hora, který existoval jako kmen známý také jako Pivljani (Пивљани, výrazný[pîʋʎaːni]). Nachází se na severozápadní vysočině Černé Hory, hraničící s Republika srbská. The Řeka Piva protéká regionem. Regionálním centrem je město Plužine.
Dějiny
Osmanské období
Piva byl a nahiya Osmanské říše, zmíněné v letech 1476–78 hlubší.[1] To bylo dříve zmíněno v Kronika kněze Duklje (asi 1300–10[2]) jako jeden z deseti krajů v provincii Podgorje,[3] a v St. Stephen Chrysobull srbského krále Stefan Milutin (r. 1282–1321).[4] Bylo to součástí Sanjak z Hercegoviny během osmanské nadvlády.
The Srbský ortodoxní Klášter Piva stojí v Pivě od 16. století. Produkoval čtyři patriarchy Srbské pravoslavné církve.
Moderní
Pod princem Nicholas já Černé Hory a Kongres v Berlíně uznání, v roce 1878 Piva spolu se srbsko-hercegovinskými kmeny Banjani, Nikšići, Šaranci, Drobnjaci a velké množství Rudinjani vytvořila oblast Staré Hercegoviny nového černohorského státu.[5][stránka potřebná ]
Během Druhá světová válka, lidé v regionu bojovali jak v srbském monarchistovi Chetnik a komunistické Partyzán pohyby odporu, kteří bojovali proti sobě.
Kmen má od zatčení Radovan Karadžić válečná doba Bosenskosrb prezident a člen sousedního kmene Drobnjaků z Petnjice (ze kterého také srbský jazykový reformátor Vuk Karadžić (sestupuje), požádal o Tadićovu exkomunikaci z kmene kvůli Karadžićovu zatčení. Zatčení je považováno za přímo špatné chování proti srbskému lidu a ze strany Pivy proti Drobnjak kmen, který nikdy předtím neměl žádné problémy, a je to proto, že Tadićovy akce byly odsouzeny.[6]
Pozoruhodné osoby
- Bajo Pivljanin (d. 1685), vůdce benátských partyzánů, narozený v Piva
- Stojan Čupić (1765–1815), srbský revolucionář, narozen v Pivě
- Arsenije Loma (1778-1815), jeden z vůdců První srbské povstání
- Simo a Sćepan Kecojević, vojáci, narozeni v Boričje, Plužine
- Radoman Božović, Předseda vlády Srbska 1991–93, narozen v Šipačno, Plužine
- Ljubomir Tadić, Jugoslávský a srbský akademik, narozen v oblasti Plužine
- Jovan Cvijić Srbský akademik, vzdálený otcovský původ
- patriarcha Makarije Sokolović
- partiarcha Savatije Sokolović
- vojvoda Lazar Sočica
- Vule Adžić
- patriarcha Antonije
- patriarcha Gerasim
- Spasoje Tadić
- Radoje Dakić
- Obren Blagojević
- Jovan Vuković
- Aleksandar Tijanić, podle otcovského původu
- Vidoje Žarković
- Milka Tadić, podle otcovského původu
- Ivan Kecojević, podle otcovského původu
- Dragan Mićanović, podle otcovského původu
- Momčilo Bajagić vzdáleným otcovským předkem[Citace je zapotřebí ]
- Bojan Dubljević
- Jelena Dubljević
- Stefan Cicmil, podle otcovského původu[Citace je zapotřebí ]
- Milan Gutović, podle otcovského původu[Citace je zapotřebí ]
- Boris Tadić, podle otcovského původu
- Ognjen Tadić, podle otcovského původu
- Novica Tadić
Reference
- ^ Blagojević 1971, str. 609–610.
- ^ Živković, T .; Kunčer, D. (2009), Gesta regum Sclavorum, I – II, Београд, s. 362–365
- ^ Blagojević 1971, str. 11.
- ^ Blagojević 1971, str. 377.
- ^ Ivo Banac (2. února 1988). Národní otázka v Jugoslávii: počátky, historie, politika. Cornell University Press. ISBN 0-8014-9493-1.
- ^ http://www.glas-javnosti.rs/clanak/svet/glas-javnosti-28-07-2008/dan-pivljani-hoce-da-se-odreknu-borisa-tadica. Chybějící nebo prázdný
| název =(Pomoc)
Zdroje
- Кунчер, Драгана (2009). Gesta Regum Sclavorum. 1. Београд-Никшић: Историјски институт, Манастир Острог.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Живковић, Тибор (2009). Gesta Regum Sclavorum. 2. Београд-Никшић: Историјски институт, Манастир Острог.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Svetozar Tomić (1949). Piva i Pivljani. Srpska akademija nauka.
- Milorad Likić; Jovan Plavša (2002). Piva i pivljani nekad i smutný. Kulturní centar Karlovačka umetnička radionica.
- Radovan M. Marinković (2002). Pivljani u Čačku. Grafotrade. ISBN 978-86-902669-1-3.
- Srpske porodice i prezimena.