Stará Černá Hora - Old Montenegro




Stará Černá Hora (srbština: Стара Црна Гора),[1][2][3] také známý jako Správná Černá Hora (srbština: Права Црна Гора),[4][5] nebo Pravá Černá Hora (srbština: Истинска Црна Гора),[6][7] je termín používaný pro embryonální část moderní Černá Hora. V historickém kontextu tento výraz označuje původní území Knížectví Černé Hory, před územní expanzí, ratifikováno Kongres v Berlíně v roce 1878, nebo ještě přesněji - území Prince-biskupství Černé Hory před svým sjednocením s regionem Brda v první polovině 19. století.[8][4]
Během Osmanské období, od 16. do 18. století byla původní (správná) Černá Hora tvořena Černohorské kmeny (srbština: црногорска племена), tradičně rozdělené do čtyř územních jednotek, nebo nahije: Katun, Rijeka, Lješanska nahija a Crmnica. Jejich obyvatelé byli známí pod regionálními demonymum Černohorci (srbština: Црногорци), na rozdíl od obyvatel sousedních regionů (Brđani, Hercegovci a Primorci ). Od konce 18. století se Černá Hora začala rozšiřovat a začleňovala oblast Brda v první polovině 19. století byla oblast Stará Hercegovina a část Primorje v roce 1878 a nakonec horní a střední Polimlje a severní Metohija v roce 1912.[9]
Kmeny
Kmeny, děleno nahija. historicky existují čtyři nahijas v oblasti Staré Černé Hory, dále rozdělené místními kmeny (klany);
|
|
Viz také
Reference
- ^ Ердељановић 1926.
- ^ Радусиновић 1985a.
- ^ Радусиновић 1985b.
- ^ A b Banac 1992, str. 271.
- ^ Fleming 2002, str. 56.
- ^ Brown 1954, str. 101.
- ^ Bećković 2005, str. 53.
- ^ Denton 1877, str. 52.
- ^ Ćirković 2004.
Zdroje
- Banac, Ivo (1992) [1984]. Národní otázka v Jugoslávii: počátky, historie, politika (2. tisk 2. ed.). Ithaca, NY: Cornell University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bataković, Dušan T., vyd. (2005). Histoire du peuple serbe [Dějiny srbského lidu] (francouzsky). Lausanne: L’Age d’Homme.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bećković, Matija (2005). Kámen mezi dvěma světy. Toronto: Srbská literární společnost.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Brown, Alec (1954). Jugoslávský život a krajina. London: Elek Books.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ćirković, Sima (2004). Srbové. Malden: Blackwell Publishing.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Denton, William (1877). Černá Hora, její obyvatelé a jejich historie. London: Daldy, Isbister & Company.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ердељановић, Јован (1926). Стара Црна Гора: Етничка прошлост a формирање црногорских племена. Српски етнографски зборник. 39. :Еоград: Српска краљевска академија.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fajn, John Van Antwerp Jr. (1994) [1987]. Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem. Ann Arbor, Michigan: University of Michigan Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fleming, Thomas (2002). Černá Hora: Rozdělená země. Rockford, Illinois: Chronicles Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jelavich, Barbara (1983a). Dějiny Balkánu: Osmnácté a devatenácté století. 1. Cambridge University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jelavich, Barbara (1983b). Dějiny Balkánu: dvacáté století. 2. Cambridge University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Радусиновић, Павле С. (1985a). Насеља Старе Црне Горе: Општи дио. 1. :Еоград: Српска академија наука и уметности.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Радусиновић, Павле С. (1985b). Насеља Старе Црне Горе: Посебни дио. 2. :Еоград: Српска академија наука и уметности.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Stefanović-Karadžić, Vuk (1837). Montenegro und die Montenegriner: Ein Beitrag zur Kenntniss der europäischen Türkei und des serbischen Volkes. Stuttgart und Tübingen: Verlag der J. G. Cotta'schen Buchhandlung.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- L'examen des dialectes du Vieux Monténegro (Stara Crna Gora) en tenant compte des parles voisins, Bulletin international de l 'Académie polonaise des sciences et des letters N 1–3 (janvier-mars), 1–13, Cracovie 1932.
![]() | Tento Černá Hora článek o umístění je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |