Pierre Frondaie - Pierre Frondaie

Pierre Frondaie
Frondaie, ve 20. letech 20. století
Frondaie, ve 20. letech 20. století
narozenýAlbert René Fraudet
(1884-04-25)25. dubna 1884
Paříž, Francie
Zemřel25. září 1948(1948-09-25) (ve věku 64)
Vaucresson, Francie
Jazykfrancouzština
ŽánrDivadlo
Poezie
Román

Pierre Frondaie (nar Albert René Fraudet) (25 dubna 1884-25 září 1948) byl francouzský básník, prozaik a dramatik.

Životopis

Pierre Frondaie - né Albert René Fraudet - se narodil v roce 1884 v Paříži rodině vyšší střední třídy. Začal psát jako teenager a brzy se věnoval tématu, které mělo definovat jeho kariéru jako literáta, a to lásce a jejím peripetiím. Jeho úspěch se dostavil brzy. Francouzská divadelní legenda Sarah Bernhardt podporoval svůj talent jako herec a dramatik, produkoval a hrál v jedné ze svých her během triumfálního amerického turné. V roce 1925 Frondaie publikoval L'Homme à l'Hispano (Muž v Hispano-Suiza ), román, který se stal jeho bestsellerem, přeložen do 15 jazyků. Kniha inspirovala úspěšnou hru uvedenou v Paříži v roce 1928 a dvě filmové adaptace (první z nich) Julien Duvivier v roce 1926, druhý Jean Epstein v roce 1933). Frondaie brzy upoutal pozornost Hollywood, pak v plenkách, kde bylo z jeho děl pro anglicky mluvící publikum provedeno několik kinematografických úprav Paramount Pictures a Samuel Goldwyn. V roce 1928 Howard Hawks režie Fazil, založený na hře Frondaie L'Insoumise.[1]

Ve Francii si díky talentu Frondaie získal velké publikum i respekt jeho současníků, včetně významných autorů, jako jsou Pierre Louÿs a akademičtí pracovníci (členové Académie française ) jako Anatole Francie, Maurice Barrès, a Claude Farrère. Jako dramatik se stal miláčkem pařížské scény s hvězdami jako např Polaire, Régina Badet, a Sylvie hraní v jeho hrách. Produkce jeho divadelních děl cestovala po Evropě a vydala se do Broadway. Od Broadwaye po Hollywood může jen málo francouzských autorů tvrdit, jaký úspěch si tehdy Frondaie užíval v Americe. Frondaie byl pak označován jako skutečný literární fenomén.[1]

Od roku 1942 až do své smrti vedl Pierre Frondaie Théâtre de l'Ambigu, v Paříži, a zaměřil se na režii a produkci několika svých vlastních her. Občas byl dokonce na jevišti a hrál proti své manželce Marii Favelle, herečce.[1]

Frondaieův okázalý životní styl zrcadlil životní styl některých postav z vyšší společnosti, o kterých psal ve svých hrách a románech. Často cestoval po celém světě a proudil mezi domy v Paříži a Paříži Arcachon, provádějící pravidelné návštěvy Baskičtina pobřeží a třel si lokty jazzovou érou beau monde.[1]

Byl čtyřikrát ženatý, s proslulými a nezávislými ženami, ale nikdy neměl děti. První manželka Frondaie, Jeanne Gellier, byla herečka známá pod uměleckým jménem Michelle. Po rozvodu páru se Frondaie oženil Madeleine Charnaux, sochař, student Antoine Bourdelle a později letec. I toto manželství mělo krátké trvání. Frondaie byla poté zasnoubena s právničkou a autorkou Jeanne Loviton (která psala pod jménem Jean Voilier). Poté, co se rozešli, si Frondaie vzala Marii Favellu, slibnou mladou hereckou studentku slavného Cours Simona a čerstvou z konzervatoře. Strávil s ní zbytek života.[1]

Frondaieova díla mají tendenci se točit kolem lásky - nebo snad touhy po lásce - a jejích účinků na lidské vztahy a sociální chování. Vědci jeho práce přisuzovali toto téma dvěma událostem, které v mladém věku hluboce zasáhly autora: smrt jeho matky, když mu bylo 17 let, o několik měsíců později následovala jeho první láska. V důsledku těchto traumat byl navždy pronásledován strachem ze ztráty těch, které miloval.[1]

V roce 1948 Frondaie zemřel na infarkt v roce Vaucresson, obytné předměstí Paříže, v domě, který sdílel s Marií Favellou. Bylo mu 64 let. Favella poté převzal otěže Théàtre de l’Ambigu a ukázal se jako důvtipná podnikatelka. Po Frondaieově smrti odkázala jeho archivy jeho milovanému městu Arcachon.[1]

Vybraná bibliografie

Romány

  • 1907  : Les Fatidiques, Edition du «Monde Illustré».
  • 1909  : Tu seras roi, Librairie des Annales.
  • 1911  : Contes Réels et Fantaisistes, Edition du «Monde Illustré».
  • 1925  : L'Homme à l'Hispano, Editions le Festin.
  • 1926  : L'Eau du NilVydání Emile-Paul Frères.
  • 1928  : Deux fois vingt ans, Plon.
  • 1929  : La Côte des DieuxVydání Emile-Paul Frères.
  • 1929  : Auprès de ma blond ...Vydání Emile-Paul Frères.
  • 1930  : Béatrice devant le désirVydání Emile-Paul Frères.
  • 1931  : Le Voleur de femmesVydání Emile-Paul Frères.
  • 1931  : Iris perdue et retrouvéeVydání Emile-Paul Frères.
  • 1932  : ZigoëlVydání Emile-Paul Frères.
  • 1933  : De l'Amour à l'AmourVydání Emile-Paul Frères.
  • 1933  : La femme de IakofVydání Emile-Paul Frères.
  • 1934  : Isabelle et les préjugésVydání Baudinière.
  • 1934  : Cette femme qui fut divine ...Vydání Baudinière.
  • 1935  : Quand le diable s'en mêle ...Vydání Baudinière.
  • 1935  : Le Lieutenant de GibraltarVydání Baudinière.
  • 1935  : Le Lieutenant de Gibraltar, Librairie Plon.
  • 1936  : Port-Arthur, Librairie Plon.
  • 1938  : Le Volontaire, Librairie Plon.
  • 1941  : Ce que Bodley m'a ranconté, Librairie Plon.
  • 1942  : MontmartreVydání Baudinière.

Divadlo

Představení
Edice
  • 1907  : Rose Flamberge, Librairie Paul Ollendorff.
  • 1911  : Montmartre, Librairie Charpentier et Fasquelle. Eugène Fasquelle, éditeur.
  • 1911  : La Femme et le Pantin (ve spolupráci s Pierre Louÿs ), Librairie des Annales.
  • 1913  : Blanche Câline, La Petite Ilustrace.
  • 1913  : L'Homme qui assassina (na základě románu od Claude Farrère ), Librairie Paul Ollendorff.
  • 1914  : Afrodita (na základě novela podle Pierre Louÿs ), Fontemoing & Cie.
  • 1915  : Colette Baudoche (na základě novela podle Maurice Barrès ), Emile-Paul Frères, éditeur.
  • 1916  : Le Crime de Sylvestre Bonnard (na základě novela podle Anatole Francie ), Les Annales.
  • 1920  : La Maison cernée, Librairie Théâtrale.
  • 1921  : L'Appassionata, Librairie Théâtrale Artistique et Littéraire.
  • 1921  : La Bataille (na základě románu od Claude Farrère ), Librairie Théâtrale.
  • 1922  : Le Reflet, La Petite Ilustrace.
  • 1923  : L'Insoumise, Librairie Théâtrale.
  • 1924  : La Gardienne„Ilustrace.
  • 1926  : La Menace, Librairie Théâtrale.
  • 1928  : Les Amants de Paris L'Ilustrace.
  • 1928  : L'Homme à l'Hispano.

Poezie

  • 1907: Les Pierres de Lune. Les Bijoux de la morte. Quelques cailloux, Librarie Paul Ollendorff.
  • 1916: Le prélude aux poèmes du Coq
  • 1918: La Nuit sur le Rhin

Filmografie

Reference

  1. ^ A b C d E F G Bjawi-Levine, Laure: Postface à L'Homme à l'Hispano, Editions le Festin (2011), Bordeaux.

externí odkazy