Strana demokratické akce Sandžaku - Party of Democratic Action of Sandžak
Strana demokratické akce Sandžaku Stranka demokratske akcije Sandžaka Странка Демократске Акције Санџака | |
---|---|
Prezident | Sulejman Ugljanin |
Generální tajemník | Selma Džinović |
Místopředseda | Šemsudin Kučević |
Víceprezident | Enis Imamović |
Zakladatel | Sulejman Ugljanin |
Založený | 29. července 1990 |
Hlavní sídlo | 28. listopadu 57, Novi Pazar, Srbsko, Telefon: +381 61 2631282 |
Ideologie | Bosniak zájmy menšiny[1] Bosniacký nacionalismus Autonomismus[2] Proevropanismus[3] Atlantismus[3] Turkofilie[4] |
Politická pozice | Pravý střed na pravé křídlo |
Náboženství | Sunnitský islám |
Barvy | Zelená |
národní shromáždění | 3 / 250 |
Bosniak národní rada | 22 / 35 (koalice) |
webová stránka | |
www | |
The Strana demokratické akce Sandžaku (Bosenské: Stranka demokratske akcije Sandžaka, srbština: Странка Демократске Акције Санџака) je politická strana, která zastupuje Bosniacká etnická menšina koncentrovaný v Srbsko, v Sandžak kraj.
Dějiny
Strana demokratické akce Sandžak (SDA) byla založena dne 29. Července 1990 Novi Pazar,[5] jako pobočka Strana demokratické akce sídlící v Sarajevo,[6] který byl tehdy pan-Jugoslávská politická strana.[7] Pobočka byla založena za účelem ochrany zájmů etnických muslimů z Sandžak, Srbsko, Černá Hora a Kosovo.[8] Součástí bylo vedení SDA Sulejman Ugljanin, prezident SDA, Harun Hadžić, prezident SDA Černé Hory, Numan Balić, prezident SDA Kosovo a Metohija a Riza Halili, prezident SDA z Preševo.[5]
SDA založila Muslimská národní rada v Sandžaku (MNVS) dne 11. května 1991.[8] MNVS působila jako kvazi-vládní orgán sandžakovských muslimů.[9] Uspořádalo referendum ve dnech 25. až 27. října 1991,[10] ptát se sandžakovských muslimů, zda jsou pro „úplnou politickou a územní autonomii“ Sandžaku a jeho „právo připojit se k jedné ze suverénních republik“, pravděpodobně SR Bosna a Hercegovina. Srbské orgány prohlásily referendum za protiústavní.[11] Referendum bylo organizováno s podporou bosenské SDA, ačkoli to MNVS popřelo.[12] MNVS tvrdila, že o zařazení na seznam voličů požádalo 264 000 lidí v Sandžaku, ve zbytku SFR Jugoslávie a v zahraničí.[13] Volební účast činila 71%, zatímco 98% hlasovalo pro politickou a územní autonomii Sandžaku s právem vstupu do jiných republik SFR Jugoslávie.[10] Prezident SDA uvedl, že MNVS rozhodne, ke které republice se Sandžak přidá, v závislosti na dalším vývoji.[13]
Na konci listopadu MNVS vybrala novou vládu.[12] Tajemník SDA, Rasim Ljajić byl jmenován předsedou vlády, zatímco Ugljanin zůstal prezidentem MNVS. SDA si udržela většinu ve vládě s Liberální bosenská organizace a Strana národního jmění také být zastoupen.[9]
Po Evropská komunita prohlásil uznání bývalých jugoslávských republik v prosinci 1991, Ugljanin zaslal výsledky referenda na holandský Ministr zahraničí Hans van den Broek žádající o „uznání a plnou mezinárodní a právní subjektivitu Sandžaku“.[13] V lednu 1992 vyhlásila MNVS vytvoření „zvláštního statusu“ Sandžaku, který by regionu poskytl dalekosáhlou autonomii. Jugoslávská ani srbská vláda tuto iniciativu neuznala.[9]
V následném dopise Evropské ministerské radě ze dne 5. dubna 1992 Ugljanin pod dopadem bezprostředního založení Svazová republika Jugoslávie (založeno poté, co ostatní republiky opustily SFR Jugoslávii, kromě Srbsko a Černá Hora ) as odkazem na Bosenské války, znovu požádal o uznání Sandžaka, jakož i rozmístění vojsk OSN a další mezinárodní přítomnost.[13]
Konference muslimských intelektuálů ze Sandžaku, Černé Hory a Srbska 18. dubna silně protestovala proti založení FR Jugoslávie proti jejich vůli a vyzvala k jejímu neuznání. MNVS přijala dne 28. dubna rezoluci, která popřela existenci FR Jugoslávie, a trvala na tom, aby se sandžackí muslimové připojili k republice podle jejich výběru, kterou v tomto případě dominoval bosensko-muslimský Republika Bosna a Hercegovina.[14] V usnesení bylo otevřeně řečeno, že „muslimové ze Sandžaku neuznávají nově vytvořenou Jugoslávii“.[13]
Volební historie
Bosniak národní rada
V říjnu 2014 se konaly první volby do národních rad různých národnostních menšin v Srbsku Bosniak národní rada má 35 míst. Volební účast v bosenské národní radě byla 35,7%. Většinu křesel získala koalice vedená SDA ze Sandžaku, která získala 19 zástupců, zatímco opoziční koalice pod vedením Muftiho Muamer Zukorlić získal 16 křesel.[15]
Srbské parlamentní volby
Volby | V koalici s | Získané hlasy | Procento | Sedadla vyhrála | Změna | Postavení |
---|---|---|---|---|---|---|
(Koaliční součty) | (Pouze SDA) | |||||
1990 | Žádný | 68,446 | 1.66% | 3 / 250 | opozice | |
1997 | Seznam pro Sandžak | 84,156 | 1.67% | 3 / 250 | opozice | |
2003 | DS –GSS –DC –SDU | 481,249 | 12.58% | 1 / 250 | 2 | opozice |
2007 | Seznam pro Sandžak | 33,823 | 0.84% | 2 / 250 | 1 | opozice |
2008 | Seznam pro Sandžak | 38,148 | 0.92% | 1 / 250 | 1 | vláda |
2012 | Žádný | 27,708 | 0.71% | 2 / 250 | 1 | vláda |
2014 | Žádný | 35,157 | 0.98% | 3 / 250 | 1 | opozice |
2016 | Žádný | 30,092 | 0.80% | 2 / 250 | 1 | opozice |
2020 | Žádný | 24,676 | 0.77% | 3 / 250 | 1 | opozice |
Místní volby
Místní volby | Rada | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Novi Pazar | Tutin | Sjenica | Prijepolje | Priboj | Nova Varoš | Celkový počet vyhraných / celkem napadených | ||||||||
2012 | 14 / 47 | 21 / 37 | 12 / 39 | 6 / 61 | 3 / 41 | 0 / 27 | 56 / 252 | |||||||
2016 | 11 / 47 | 22 / 37 | 15 / 39 | 3 / 61 | 4 / 41 | 0 / 27 | 55 / 252 |
Viz také
Reference
- ^ Nordsieck, Wolfram (2020). "Srbsko". Strany a volby v Evropě. Citováno 29. června 2020.
- ^ Szöcsik & Bochsler 2014, str. 242.
- ^ A b PROGRAM STRANKE DEMOKRATSKE AKCIJE SANDŽAKA - Programski ciljevi Stranke: I - „4) Punopravno članstvo Srbije u Evropskoj Uniji i druge evropske i evroatlanske institucije, organizace i regionální saradnja”
- ^ „15. ČERVENEC: HEROJSKA PRIČA JEDNOG NARODA “
- ^ A b Vance & Paik 2006, str. 428.
- ^ Stojarová & Emerson 2013, str. 144.
- ^ Bugajski 1994, str. 160.
- ^ A b Ahrens 2007, str. 225.
- ^ A b C Bugajski 1994, str. 161.
- ^ A b BNV.
- ^ Poulton a Taji-Farouki 1997, str. 175.
- ^ A b Poulton a Taji-Farouki 1997, str. 177.
- ^ A b C d E Ahrens 2007, str. 226.
- ^ Ahrens 2007, str. 214.
- ^ Blic a 27. října 2014.
Zdroje
- Knihy
- Ahrens, Geert-Hinrich (2007). Diplomacie na hraně: zvládání etnických konfliktů a pracovní skupina konferencí o Jugoslávii pro menšiny. Washington, D. C .: Woodrow Wilson Center Press. ISBN 0801885574.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bugajski, Janusz (1994). Etnická politika ve východní Evropě: Průvodce národními politikami, organizacemi a stranami. Amonk, NY: M. E. Sharpe. ISBN 1563242826.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Poulton, Hugh; Taji-Farouki, Suha (1997). Muslimská identita a balkánský stát. London: C. Hurst & Co. Publishers. ISBN 1850652767.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Stojarová, Vera; Emerson, Peter (2013). Politika strany na západním Balkáně. London: Routledge. ISBN 1135235856.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Szöcsik, Edina; Bochsler, Daniler (2014). „K rozdělení a fúzi stran etnických menšin“. Nové národní státy a národnostní menšiny. Colchester: ECPR Press. ISBN 1907301860.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Vance, Charles M .; Paik, Yongsun (2006). Správa globální pracovní síly: výzvy a příležitosti v mezinárodním řízení lidských zdrojů. Armonk, NY: M. E. Sharpe. ISBN 0765620162.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- jiný
- "Prvi rezultati izbora za nacionalne savete manjina". Blic (v srbštině). 27. října 2014. Citováno 4. června 2015.
- "O nama" (v bosenštině). Bosenská národní rada. Archivovány od originál dne 12. června 2015. Citováno 6. června 2015.