Enis Imamović - Enis Imamović

Enis Imamović
Енис Имамовић
Osobní údaje
narozený (1984-06-25) 25. června 1984 (věk 36)
Novi Pazar, SFR Jugoslávie
(Nyní Srbsko )
Státní občanstvísrbština
NárodnostBosniak
Politická stranaStrana demokratické akce Sandžaku
Alma materStátní univerzita v Novi Pazaru
obsazeníPolitik

Enis Imamović (Srbská cyrilice: Енис Имамовић; narozen 25. června 1984) je politikem v Srbsku Bosniak společenství. Sloužil v Národní shromáždění Srbska od roku 2012 jako člen Strana demokratické akce Sandžaku (Stranka demokratske akcije Sandžaka; SDA).

Časný život a soukromá kariéra

Imamović se narodil v Sandžak komunita Novi Pazar, v té době část Socialistická republika Srbsko v Socialistická federativní republika Jugoslávie.[1] Má titul v oboru biochemie z Státní univerzita v Novi Pazaru a je profesorem předmětu.[2] Byl také profesionál volejbal hráč od roku 1999 do roku 2008.[3]

Politická kariéra

Imamović vstoupil do mládežnického křídla SDA v roce 2003. V roce 2008 byl zvolen viceprezidentem SDA a jmenován mluvčím strany.[4]

V lednu 2009 obvinil, že dav podporovaný soupeřícími politickými stranami se snaží zavraždit vůdce SDA Sulejman Ugljanin během konfrontace v sídle Bosniak List pro evropský Sandžak, politická aliance vedená SDA.[5] Sandžakská demokratická strana, jedna z konkurenčních stran identifikovaných Imamovićem, odmítla tvrzení, že by se někdo snažil Ugljaninovi ublížit, natož aby ho zavraždil.[6] Incident zůstává zdrojem rozdělení v sandžacké politice a nikdy nebyl plně vyšetřen. V roce 2015 Imamović obvinil místní úřady ze zastrašování svědků a jiného zneužití moci v této věci.[7]

Imamović získal třetí místo na SDA volební seznam v Srbské parlamentní volby 2012.[8] Seznam získal dva mandáty. Imamović, i když nebyl okamžitě zvolen, získal místo na shromáždění 25. července 2012 jako náhradu za Ugljanina, který vedl seznam, ale téměř okamžitě po volbách rezignoval na svůj mandát.[9] Imamović byl povýšen na druhé místo na seznamu SDA pro 2014 volby a byl znovu zvolen, když strana získala tři křesla.[10]

V roce 2014 navrhl typ autonomie pro Sandžak podobný tomu z Jižní Tyrolsko v Itálii.[11]

Znovu získal druhou pozici na seznamu SDA pro 2016 volby a byl vrácen na třetí funkční období, když strana získala dvě křesla.[12] SDA v současné době zasedá v parlamentní alianci s Liberálně demokratická strana a jeho zástupcem je Imamović. Je také členem parlamentního výboru pro lidská práva a práva menšin a pohlaví; člen výboru pro práci, sociální otázky, sociální začlenění a snižování chudoby; zástupce dvou dalších výborů; člen srbské delegace v Parlamentní shromáždění Středomoří; a zástupce člena srbské delegace v parlamentní dimenzi EU Středoevropská iniciativa.[13] Po celou dobu svého působení v sestavě působil Imamović jako člen opozice.

Usiluje o znovuzvolení v 2020 srbské parlamentní volby, přičemž drží pozici elektrody na seznamu SDA.[14]

Reference

  1. ^ ENIS IMAMOVIĆ, Otvoreni Parlament, zpřístupněno 3. července 2017.
  2. ^ „Imamović Enis“, Regionální akademie pro demokracii, zpřístupněna 3. července 2017.
  3. ^ ENIS IMAMOVIĆ, Otvoreni Parlament, zpřístupněno 24. října 2017.
  4. ^ ENIS IMAMOVIĆ, Otvoreni Parlament, zpřístupněno 24. října 2017.
  5. ^ „Srbsko: Mluvčí strany Sandzak říká, že se konkurenční skupina pokusila„ zabít “vůdce,“ British Broadcasting Corporation Monitoring European, 20. ledna 2009 (Zdroj: tisková agentura FoNet, Bělehrad, v srbštině 1909 GM 19. ledna 09). Konfrontace byla vyvolána odmítnutím koalice vedené SDA poslouchat soudní příkaz (následně zrušený), který vyžaduje, aby přesunuli své sídlo z domu kultury v Novi Pazaru. Viz „Srbsko: Soud zruší rozhodnutí o využití kontroverzních prostor ze strany Sandzak bloku,“ British Broadcasting Corporation Monitoring European, 13. března 2009 (Zdroj: Radio-Televizija Jedinstvo, Novi Pazar, v srbštině 1745 gmt 13. března 09).
  6. ^ „Srbský vůdce v Bosně usiluje o„ spravedlnost pro Sandzak “,“ British Broadcasting Corporation Monitoring European, 19. ledna 2016 (Zdroj: Slavka Bakracevic: „Ugljanin: Autonomy Cure for Bosniak Problems,“ Politika web, Bělehrad, v srbštině 17., 16. ledna.
  7. ^ „Imamović: Zastrašivanje svedoka o incidentu iz 2009“ Blic (zdroj: Tanjug), 12. června 2015.
  8. ^ Избори за народне посланике Народне скупштине, 6. мај 2012. године, ИЗБОРНЕ ЛИСТЕ (Странка демократске акције Санџака - др Сулејман Угљанин Stranka demokratske akcije Sandzaka - dr Sulejman Ugljanin). Archivováno 11. září 2017, v Wayback Machine, Republika Srbija - Republička izborna komisija, zpřístupněno 6. května 2017.
  9. ^ Избори за народне посланике Народне скупштине, 6. мај 2012. године, ДОДЕЛА МАНДАТА НАРОДНИХ ПОСЛАНИКА (Одлука о додели мандата народних посланика ради попуне упражњених посланичких места у Народној скупштини од 25. јула 2012. године) Archivováno 11. září 2017, v Wayback Machine, Republika Srbija - Republička izborna komisija, zpřístupněno 6. května 2017.
  10. ^ Збори за народне посланике Народне скупштине одржани 16. a 23. марта 2014. године, ИЗБОРНЕ ЛИСТЕ (СДА Санџака - Archivováno 6. května 2018 v Wayback Machine, Republika Srbija - Republička izborna komisija, zpřístupněno 28. dubna 2017.
  11. ^ „Srbský papír je podezřelý z výzev k autonomii regionu,“ British Broadcasting Corporation Monitoring European, 26. září 2014 (Zdroj: Zarko Rakic: „Tyrolsko na plošině Pester“, Politika web, Bělehrad, v srbštině 25., 14. září; „Učenci říkají, že vzhledem k kosovským zkušenostem je třeba brát vážně výzvy k autonomii,“ British Broadcasting Corporation Monitoring European, 29. září 2014 (Zdroj: Mirjana Cekerevac: „Proč jsou Skotsko a Jižní Tyrolsko inspirací pro autonomisty,“ Politika web, v srbštině 28. září, 14).
  12. ^ Збори за народне посланике 2016. године »Изборне листе (SDA Sandžaka - Dr. Sulejman Ugljanin СДА Санџака - Др Сулејман Угљан Archivováno 27.dubna 2018, na Wayback Machine, Republika Srbija - Republička izborna komisija, zpřístupněno 28. dubna 2017.
  13. ^ ENIS IMAMOVIC, Srbské národní shromáždění, přístup 3. července 2017.
  14. ^ ИЗБОРИ ЗА НАРОДНЕ ПОСЛАНИКЕ НАРОДНЕ СКУПШТИНЕ, 21. Н 2020, Republika Srbija - Republička izborna komisija, zpřístupněno 16. června 2020.