Parti Socialiste (Belgie) - Parti Socialiste (Belgium)
Socialistická strana | |
---|---|
![]() | |
Prezident | Paul Magnette |
Založený | 1978 |
Předcházet | Belgická socialistická strana |
Hlavní sídlo | Národní sekretariát Bd de l'Empereur / Keizerslaan 13, Brusel |
Think tank | Institut Emile Vandervelde[1] |
Křídlo pro mládež | Hnutí mladých socialistů |
Ideologie | Sociální demokracie[2][3][4][5][6] |
Politická pozice | Střed vlevo[7] |
Evropská příslušnost | Strana evropských socialistů |
Mezinárodní příslušnost | Progresivní aliance Socialistická internacionála |
Skupina Evropského parlamentu | Progresivní aliance socialistů a demokratů |
Vlámský protějšek | Socialistická strana rozdílně |
Barvy | Červené |
Poslanecká sněmovna (Frankofonní sedadla) | 20 / 61 |
Senát (Frankofonní sedadla) | 7 / 24 |
Valonský parlament | 23 / 75 |
Parlament francouzského společenství | 28 / 94 |
Bruselský parlament (Frankofonní sedadla) | 17 / 72 |
Evropský parlament (Frankofonní sedadla ) | 2 / 8 |
webová stránka | |
www | |
The Socialistická strana (francouzština: Parti socialiste, PS) je sociálně demokratický[2][3][4][5][6] Francouzsky mluvící politická strana v Belgii. Jak Volby v roce 2014, je druhou největší stranou v EU Belgická komora zástupců a největší frankofonní párty. Večírek vede Paul Magnette. Strana dodává Ministr-prezident z Francouzské společenství (Rudy Demotte ) a Region hlavního města Bruselu (Rudi Vervoort ). V německy mluvící komunitě je strana známá jako Sozialistische Partei (SP).
PS je velmi často součástí vládních koalic a dominuje většině místních orgánů kvůli extrémně roztříštěné povaze belgických politických institucí, zejména ve frankofonních oblastech. V letech od roku 1999 PS současně kontrolovala pět regionálních výkonných orgánů: Vláda Francouzského společenství, Valonská vláda, Vláda regionu hlavního města Bruselu, stejně jako COCOF, místní dceřiná společnost francouzské vlády Společenství v Bruselu, a Vláda německy mluvícího společenství.
Strana nebo její členové byli občas spojeni s trestnou činností a politickými skandály, které se většinou týkaly podplácení a finanční podvody (Ochladí atentát, Agusta skandál, Dassault Affair, Carolorégienne záležitost , ICDI záležitost ). Aféra Carolorégienne způsobila Jean-Claude Van Cauwenberghe odstoupit jako Ministr-předseda valonského regionu.
Volební výsledky
PS fungoval dobře v Všeobecné volby 2003, ale byli předběhnuti jako největší frankofonní párty Reformistické hnutí v Všeobecné volby 2007
V 10. června 2007 všeobecné volby strana získala 20 ze 150 křesel v Poslanecká sněmovna a 4 ze 40 míst v Senát. PS byl členem Vláda Leterme I., Vláda Van Rompuy I., Vláda Leterme II a v současné době Vláda Di Rupo I. ze dne 6. prosince 2011, kdy bývalý vedoucí PS Elio Di Rupo sloužil jako Předseda vlády Belgie.
Časová osa
Výsledky pro Poslanecká sněmovna, v procentech pro Belgické království.

Ideologie
Ideologie a image PS je směsicí sociální demokracie v kombinaci s moderním volebním marketingem (od Elio Di Rupo se stal silákem strany).[Citace je zapotřebí ]
Pozoruhodné postavy
Předsedové
- André Cools, 1978-1981 (dříve vedoucí valonské pobočky BSP / PSB)
- Guy Spitaels, 1981–1992
- Philippe Busquin, 1992–1999
- Elio Di Rupo, 1999–2011
- Thierry Giet, 2011-2013 (prozatímní)
- Paul Magnette, 2013–2014 (prozatímní)
- Elio Di Rupo, 2014–2019
- Paul Magnette, 2019–
jiný
- Rudy Demotte
- André Flahaut
- Jean-Claude Marcourt
- Philippe Moureaux
- Laurette Onkelinx
- Jean-Claude Van Cauwenberghe
Výsledky voleb
Federální parlament
Poslanecká sněmovna
Volební rok | Počet celkových hlasů | % z celkového počtu hlasů | % jazyka skupinové hlasování | Počet celkových vyhraných křesel | # jazyka vyhráli skupinová sedadla | +/- | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1995 | 720,819 | 11.9 | (#1) | 21 / 150 | v koalici | ||
1999 | 631,653 | 10.2 | (#1) | 19 / 150 | ![]() | v koalici | |
2003 | 855,992 | 13.0 | (#1) | 25 / 150 | 25 / 62 | ![]() | v koalici |
2007 | 724,787 | 10.9 | (#2) | 20 / 150 | 20 / 62 | ![]() | v koalici |
2010 | 894,543 | 13.7 | (#1) | 26 / 150 | 26 / 62 | ![]() | v koalici |
2014 | 787,165 | 11.67 | (#1) | 23 / 150 | 23 / 63 | ![]() | v opozici |
2019 | 641,623 | 9.46 | (#1) | 20 / 150 | 20 / 63 | ![]() | důvěra a nabídka |
Senát
Volební rok | Počet celkových hlasů | % z celkového počtu hlasů | % jazyka skupinové hlasování | Počet celkových vyhraných křesel | # jazyka vyhráli skupinová sedadla | +/- | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1995 | 764,610 | 12.8 | 34.1 | 5 / 40 | 5 / 15 | ||
1999 | 597,890 | 9.7 | 4 / 40 | 4 / 15 | ![]() | ||
2003 | 840,908 | 12.8 | 6 / 40 | 6 / 15 | ![]() | ||
2007 | 678,812 | 10.2 | 4 / 40 | 4 / 15 | ![]() | ||
2010 | 880,828 | 13.6 | 7 / 40 | 7 / 15 | ![]() |
Regionální parlamenty
Bruselský parlament
Volební rok | # z celkové hlasy | % z celkové hlasování | % jazyka skupinové hlasování | # z celkový počet vyhraných křesel | # jazyka vyhráli skupinová sedadla | +/– | Vláda |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1989 | 96,189 | 22.0 (#1) | 18 / 75 | v koalici | |||
1995 | 88,370 | 21.4 (#2) | 17 / 75 | ![]() | v koalici | ||
1999 | 68,307 | 16.0 (#3) | 13 / 75 | ![]() | v koalici | ||
2004 | 130,462 | 33.4 (#1) | 26 / 89 | 26 / 72 | ![]() | v koalici | |
2009 | 107,303 | 26.2 (#2) | 21 / 89 | 21 / 72 | ![]() | v koalici | |
2014 | v koalici |
Německy mluvící parlament Společenství
Volební rok | # z celkové hlasy | % z celkové hlasování | # z celkový počet vyhraných křesel | +/– | Vláda |
---|---|---|---|---|---|
1990 | 6,407 | 16.3 (#3) | 4 / 25 | ![]() | v opozici |
1995 | 5,958 | 16.1 (#3) | 4 / 25 | ![]() | v opozici |
1999 | 5,519 | 15.0 (#3) | 4 / 25 | ![]() | v koalici |
2004 | 6,903 | 19.0 (#3) | 5 / 25 | ![]() | v koalici |
2009 | 7,231 | 19.3 (#2) | 5 / 25 | ![]() | v koalici |
2014 | v koalici |
Valonský parlament
Volební rok | # z celkové hlasy | % z celkové hlasování | # z celkový počet vyhraných křesel | +/– | Vláda |
---|---|---|---|---|---|
1995 | 665,986 | 35.2 (#1) | 30 / 75 | v koalici | |
1999 | 560,867 | 29.4 (#1) | 25 / 75 | ![]() | v koalici |
2004 | 727,781 | 36.9 (#1) | 34 / 75 | ![]() | v koalici |
2009 | 657,803 | 32.8 (#1) | 29 / 75 | ![]() | v koalici |
2014 | 626,473 | 31.0 (#1) | 30 / 75 | ![]() | v koalici |
2019 | 532,422 | 26.2 (#1) | 23 / 75 | ![]() | v koalici |
Evropský parlament

Frankofonní volební vysoká škola
Volební rok | # z celkové hlasy | % z celkové hlasování | % volební hlasování na vysoké škole | # z celkový počet vyhraných křesel | # volební vyhráli vysokoškolská křesla | +/– |
---|---|---|---|---|---|---|
1979 | 575,824 | 10.6 | 27.4 (#1) | 4 / 24 | 4 / 11 | |
1984 | 762,293 | 34.0 (#1) | 5 / 24 | 5 / 11 | ![]() | |
1989 | 854,207 | 38.1 (#1) | 5 / 24 | 5 / 11 | ![]() | |
1994 | 680,142 | 30.4 (#1) | 3 / 25 | 3 / 10 | ![]() | |
1999 | 596,567 | 25.8 (#2) | 3 / 25 | 3 / 10 | ![]() | |
2004 | 878,577 | 36.1 (#1) | 4 / 24 | 4 / 9 | ![]() | |
2009 | 714,947 | 29.1 (#1) | 3 / 22 | 3 / 8 | ![]() | |
2014 | 714,784 | 29,28 (#1) | 3 / 21 | 3 / 8 | ![]() |
Německy mluvící volební vysoká škola
Volební rok | # z celkové hlasy | % z celkové hlasování | % volební hlasování na vysoké škole | # z celkový počet vyhraných křesel | # volební vyhráli vysokoškolská křesla | +/– |
---|---|---|---|---|---|---|
2004 | 5,527 | 14.9 (#3) | 0 / 24 | 0 / 1 | ||
2009 | 5,658 | 14.6 (#4) | 0 / 22 | 0 / 1 | ![]() | |
2014 | 5,841 | 15.11 (#4) | 0 / 21 | 0 / 1 | ![]() |
Viz také
Reference
- ^ „L'IEV - PS - Parti Socialiste“. PS.be. Citováno 11. září 2014.
- ^ A b Nordsieck, Wolfram (2019). „Valonsko / Belgie“. Strany a volby v Evropě.
- ^ A b Slomp, Hans (30. září 2011). Evropa, politický profil: americký společník evropské politiky. ABC-CLIO. str. 465–. ISBN 978-0-313-39182-8. Citováno 23. srpna 2012.
- ^ A b Dimitri Almeida (27. dubna 2012). Dopad evropské integrace na politické strany: za hranicí tolerantního konsensu. CRC Press. 71–. ISBN 978-1-136-34039-0. Citováno 14. července 2013.
- ^ A b Richard Collin; Pamela L. Martin (2012). Úvod do světové politiky: konflikty a shoda na malé planetě. Rowman & Littlefield. 218–. ISBN 978-1-4422-1803-1. Citováno 18. července 2013.
- ^ A b Ari-Veikko Anttiroiko; Matti Mälkiä (2007). Encyclopedia of Digital Government. Idea Group Inc (IGI). 397–. ISBN 978-1-59140-790-4. Citováno 18. července 2013.
- ^ Josep M. Colomer (24. července 2008). Srovnávací evropská politika. Taylor & Francis. str. 220–. ISBN 9780203946091. Citováno 13. července 2013.