Česká sociálně demokratická strana - Czech Social Democratic Party

Česká sociálně demokratická strana

Česká strana sociálně demokratická
VůdceJan Hamáček
Zástupci vedoucíchRoman Onderka
Michal Šmarda
Jana Maláčová
Ondřej Veselý
Tomáš Petříček
Vůdce Poslanecké sněmovnyJan Chvojka
Vedoucí SenátuPetr Vícha
ZakladatelJosef Boleslav Pecka
Založený7. dubna 1878
Hlavní sídloLidový dům, Hybernská 7, Praha
Think tankMasarykova demokratická akademie[1]
Křídlo pro mládežMladí sociální demokraté
Dámské křídloSociálně demokratické ženy
Náboženské křídloKřesťanská sociální platforma
Členství (2020)12,300[2]
IdeologieSociální demokracie[3][4][5][6]
Proevropanismus[7][8]
Politická poziceStřed vlevo[9]
Evropská příslušnostStrana evropských socialistů
Mezinárodní příslušnostProgresivní aliance
Socialistická internacionála
Skupina Evropského parlamentuProgresivní aliance socialistů a demokratů
Barvy  oranžový   Červené
HesloSvoboda, spravedlnost, solidarita
Poslanecká sněmovna
14 / 200
Senát
3 / 81
Evropský parlament
0 / 21
Regionální rady
37 / 675
Guvernéři regionů
1 / 13
Místní rady
1,882 / 61,892
Vlajka strany
Vlajka České sociálně demokratické strany
webová stránka
www.cssd.cz

The Česká sociálně demokratická strana (čeština: Česká strana sociálně demokratická, ČSSD) je a sociálně demokratický[3][4][5] politická strana v České republice. Má 15 míst v Poslanecká sněmovna v návaznosti na Legislativní volby 2017 ve kterém strana ztratila 35 křesel. Večírek vedl Jan Hamáček od roku 2018. Je to strana mladší koalice v rámci a menšinová skříňka od června 2018 a v letech 1998 až 2006 a 2013 až 2017 byla vyšší koaliční stranou.

ČSSD je členem Strana evropských socialistů, Socialistická internacionála a Progresivní aliance.

Dějiny

The Sociálně demokratická československá strana v Rakousku (čeština: Sociálně Demokratická strana Českoslovanská v Rakousku) byla politická skupina založená dne 7. dubna 1878 v Rakousko-Uhersko jako regionální křídlo Sociálně demokratická strana Rakouska. Založeno v Břevnov na vrcholu dřívějších sociálně demokratických iniciativ, jako je Ouls, představovalo velkou část Království české v rakouském parlamentu a jeho významná role v politickém životě říše byla jedním z faktorů, které vedly k vytvoření samostatného Československa. Po rozpadu Rakouska-Uherska na konci První světová válka se strana stala jednou z předních stran první Československá republika. Jeho členové byli rozděleni ohledně toho, zda se připojit k Kominterna, což v roce 1921 vyústilo v rozbití strany, přičemž velká část jejího členství poté vytvořila novou Komunistická strana Československa.

Členská karta ČSSD, 1945

Během okupace Československa nacistické Německo byla strana oficiálně zrušena, ale její členové organizovali odboje v rozporu se zákony kontrolovanými Němci Protektorát Čechy a Morava, doma i v zahraničí. Po obnovení Československé republiky v roce 1945 se strana vrátila ke své předválečné struktuře a stala se členem Národní fronta která vytvořila novou vládní koalici. V roce 1948, po Komunistická strana Československa získala parlamentní většinu, byla česká sociálně demokratická strana začleněna do komunistické strany. V době Pražské jaro, reformistické hnutí v roce 1968, se hovořilo o umožnění rekreace sociálně demokratické strany, ale sovětská intervence takové myšlenky ukončila. Bylo to až po Sametová revoluce z roku 1989, že strana byla znovu vytvořena. Protože rozpuštění Československa, který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, je ČSSD jednou z hlavních politických stran České republiky a do října 2017 vždy jedna ze dvou stran s největším počtem křesel v Poslanecké sněmovně.

Na Parlamentní volby 1998, strana získala největší počet křesel, ale nepodařilo se jí sestavit koaliční vládu, a tak vytvořila menšinovou vládu pod jejím vůdcem Miloš Zeman. Vláda měla pouze 74 křesel z 200 důvěra a nabídka z Občanská demokratická strana (ODS), pod tzv Dohoda o opozici.

Na volby v roce 2002 strana získala 70 z 200 křesel v Poslanecká sněmovna České republiky. Jeho vůdce Vladimír Špidla stal se premiér, vedoucí koalice se dvěma malými středopravými stranami, Křesťanská a demokratická unie - Československá lidová strana (KDU – ČSL) a Unie svobody - Demokratická unie (US-DEU), dokud nebyl donucen rezignovat v roce 2004 poté, co ČSSD ztratila v Volby do Evropského parlamentu v roce 2004

Další vůdce byl Stanislav Gross, který působil jako vůdce od 26. června 2004 do 26. dubna 2005 a jako předseda vlády od 4. srpna 2004 do 25. dubna 2005. Rezignoval po skandálu, když nebyl schopen vysvětlit zdroj peněz použitých na nákup jeho domu.

Nástupce Grossa ve funkci předsedy vlády byl Jiří Paroubek, zatímco Bohuslav Sobotka úřadujícím předsedou strany se stal od 26. dubna 2005 do 13. května 2006. Paroubek byl poté zvolen novým vůdcem strany v přípravě na Volby v červnu 2006, ve kterém strana získala 32,3% hlasů a 74 z 200 křesel. Volby zpočátku způsobily a patová situace, protože středo-pravé strany plus Strana zelených a středo-levé strany měly přesně 100 křesel. Patová situace byla prolomena, když dva poslanci ČSSD, Miloš Melčák a Michal Pohanka se zdržel hlasování během a hlasování o důvěře, umožňující koalici Občanští demokraté (ODS), KDU-ČSL a Strana zelených sestaví vládu. Proto se ČSSD dostala do opozice.

Na Legislativní volby 2010 ve dnech 28. a 29. května získala ČSSD 22,08% hlasů, ale zůstala největší stranou s 56 křesly. Pokud se nepodařilo sestavit vládní koalici, zůstala v opozici vůči vládní koalici ODS, konzervativní TOP 09 a konzervativně-liberální Veřejné záležitosti večírky. Paroubek rezignoval na funkci vůdce 7. června a jeho nástupcem byl Sobotka.

Strana zůstala největší stranou i po Legislativní volby v roce 2013 ze dne 25. a 26. října 2013 a v prosinci vytvořila vládní koalici s populistou ANO 2011 a centrista Křesťanská a demokratická unie - Československá lidová strana.[10] Novým předsedou vlády ČR se stal vůdce ČSSD Bohuslav Sobotka.

Strana utrpěla těžké ztráty v Legislativní volby 2017 a byla snížena na pouhých 15 míst, což byl nejhorší výsledek v jeho historii. V komunálních, místních a senátních volbách v roce 2018 utrpěla ČSSD další porážku. ČSSD ztratila 12 senátorů (pouze jeden dokázal vyhrát znovuzvolení), všichni pražští poslanci a více než polovina jejich místních zastupitelů. V roce 2019 ztratila ČSSD všechny své zástupce v Evropském parlamentu. Někteří političtí komentátoři interpretovali řetězec špatných výsledků jako znamení ztráty ČSSD v národní politice.[11] ČSSD utrpěla další porážku v regionálních volbách a volbách do Senátu v roce 2020, kdy ztratila 10 senátorů (žádný znovu zvolen) a 97 krajských poslanců.

Symboly

Loga

  • Logo strany, 1945–1948 (exil v letech 1948-1990)

  • Logo strany, 1998–2011

  • Aktuální logo

  • Volební logo pro volby v roce 2020

Vůdce Jan Hamáček

Politické pozice

V ekonomických záležitostech je stranická platforma ČSSD typická pro západoevropské sociálně demokratické strany. Podporuje a smíšená ekonomika, silný sociální stát, a progresivní zdanění.

V zahraniční politice podporuje evropskou integraci, včetně vstupu do EU eurozóna, a kritizuje Zahraniční politika USA, zvláště když je v opozici - i když se nebrání členství v České republice v NATO.

Bývalý vůdce strany Miloš Zeman, nyní prezident České republiky

Název strany v průběhu času

České země jako část Rakousko-Uhersko:

  • 1878–1893 The Československá sociálně demokratická strana v Rakousku (Sociálně-demokratická strana českoslovanská v Rakousku) - část Sociálně demokratická strana Rakouska
  • 1893–1918 The Československá sociálně demokratická dělnická strana (Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická) - nezávislá strana

Československo:

Česká republika:

  • od roku 1993 Česká sociálně demokratická strana (Česká strana sociálně demokratická)

Členství (po roce 1989)

Čísla členství[13][14][15][16][17]
199012,954
1991Pokles12,468
1992Pokles11,797
1993Pokles11,031
1994Pokles10,482
1995Zvýšit11,757
1996Zvýšit13,043
1997Zvýšit14,121
1998Zvýšit17,343
1999Zvýšit18,762
2000Pokles17,079
2001Pokles16,300
2002Zvýšit17,026
2003Zvýšit17,913
2004Pokles16,658
2005Zvýšit16,750
2006Zvýšit17,650
2007Zvýšit18,354
2008Zvýšit20,684
2009Zvýšit24,497
2010Pokles24,486
2011Pokles24,000
2012Pokles23,802
2013Pokles22,881
2014Zvýšit23,202
2015Pokles21,501
2016Pokles20,349
2017Pokles19,477
2018Pokles17,208
2019Pokles13,845
2020Pokles12,300

Výsledky voleb

Široké volby v Československu

Legislativní volby

datumVůdceHlasySedadlaPozice
#%#±Velikost
1920Antonín Němec1,590,52025.7
74 / 300
Zvýšit 741. místoKoalice
1925Antonín Hampl632,4038.9
25 / 300
Pokles 454. místoKoalice
1929Antonín Hampl963,46213
39 / 300
Zvýšit 102. místoOpozice
1935Antonín Hampl1,032,77312.6
38 / 300
Pokles 13. místoKoalice
1946Zdeněk Fierlinger855,77112.1
37 / 300
Pokles 15Koalice
1948jako část Národní fronta
23 / 300
Pokles 143. místoBlok
1954Ilegální. Sloučeny do komunistická strana. De iure v exilu.
1960
1964
1971
1976
1981
1986
1990Jiří Horák342,4553.2
0 / 150
Stabilní 09Žádná sedadla
1992Valtr Komárek &
Alexander Dubček		648,1256.8
10 / 150
Zvýšit 104. místoOpozice

Decentralizované volby do shromáždění

Volby do českého sněmu

datumVůdceHlasySedadlaPozice
#%#±Velikost
1990Jiří Horák296,1654.11
0 / 200
Stabilní 06.Žádná sedadla
1992Jiří Horák422,7366.53
16 / 200
Zvýšit 163. místoOpozice

Slovenské volby do zastupitelstva

datumVůdceHlasySedadlaPozice
#%#±Velikost
1928Ivan Dérer96,9017.33
4 / 54
Zvýšit 44. místo–
1935Ivan Dérer–11.3
4 / 54
Stabilní 05–
Volební plakát s textem „Špatné jídlo se musí dostat ze hry“ v roce 2019

Široké volby v České republice

Legislativní volby

datumVůdceHlasySedadlaPozice
#%#±Velikost
1996Miloš Zeman1,602,25026.4
61 / 200
Zvýšit 452. místovládní podpora
1998Miloš Zeman1,928,66032.3
74 / 200
Zvýšit 131. místoMenšina
2002Vladimír Špidla1,440,27930.2
70 / 200
Pokles 41. místoKoalice
2006Jiří Paroubek1,728,82732.3
74 / 200
Zvýšit 42. místoOpozice (2006–2009)
Koalice (2009–2010)
2010Jiří Paroubek1,155,26722.1
56 / 200
Pokles 181. místoOpozice
2013Bohuslav Sobotka1,016,82920.5
50 / 200
Pokles 61. místoKoalice
2017Lubomír Zaorálek368,3477.3
15 / 200
Pokles 356.Opozice (2017–2018)
Koalice (od roku 2018)
Předvolební setkání v roce 2018

Senát

V roce 1996 byl zvolen celý Senát (81 křesel), v příštích volbách byla napadena pouze třetina křesel

VolbyPrvní koloDruhé koloSedadlaCelkový počet sedadelPoznámky
Hlasy%Druhé místoMísto*Hlasy%Místo*
1996559,30420.3
48 / 81
2. místo733,71331.82. místo
25 / 81
25 / 81
Byl zvolen celý Senát. Ve všech následujících volbách byla zvolena pouze jedna třetina Senátu.
1998208,84521.7
5 / 27
3. místo121,70022.73. místo
3 / 27
23 / 81
19993271.0
0 / 1
5 
0 / 1
23 / 81
Doplňovací volby v okrese Praha 1.
2000151,94317.7
5 / 27
3. místo53,5039.55
1 / 27
15 / 81
2002122,39718.4
14 / 27
2. místo224,38627.32. místo
7 / 27
11 / 81
20032,4246.8
0 / 2
6. 
0 / 2
11 / 81
Doplňovací volby ve Strakonicích a městské části Brno.
20045,20314.7
1 / 2
3. místo5,35820.513. místo
0 / 2
11 / 81
Doplňovací volby v okresech Praha 4 a Znojmo.
200490,44612.5
3 / 27
4. místo24,9235.24. místo
0 / 27
7 / 81
2006204,57319.2
11 / 27
2. místo120,12720.92. místo
6 / 27
13 / 81
20076,45621.66
1 / 2
1. místo4,33821.542. místo
1 / 2
13 / 81
Doplňovací volby pro Chomutov a Přerov
2008347,75933.2
26 / 27
1. místo459,82955.91. místo
23 / 27
29 / 81
2010290,09025.3
22 / 27
1. místo299,52644.01. místo
12 / 27
41 / 81
201112,08844.3
1 / 1
1. místo13,50565.11. místo
1 / 1
41 / 81
Doplňovací volby v okrese Kladno
2012199,95722.7
23 / 27
1. místo207,06440.31. místo
13 / 27
46 / 81
20143,69516.1
0 / 1
3. místo 
0 / 1
46 / 81
Doplňovací volby v okrese Zlín
2014226,23922.0
19 / 27
1. místo165,62935.01. místo
10 / 27
33 / 81
20142,09216.8
1 / 1
1. místo3,66450.91. místo
1 / 1
33 / 81
Doplňovací volby v okrese Praha 10, Ivana Cabrnochová byl Strana zelených kandidát podporovaný ČSSD
2016128,87514.6
9 / 27
2. místo55,62213.13. místo
2 / 27
25 / 81
20181,2945.7
0 / 1
6. 
0 / 1
25 / 81
Doplňovací volby v okrese Trutnov.
20181,2707.5
0 / 1
6. 
0 / 1
25 / 81
Doplňovací volby v okrese Zlín.
2018100,4789.2
5 / 27
3. místo33,8878.106.
1 / 27
13 / 81
202081,1058.1
3 / 27
518,1754.08.
0 / 27
3 / 81

Prezidentský

Nepřímé volbyKandidátVýsledek prvního kolaVýsledek druhého kolaVýsledek třetího kola
Hlasy% HlasůVýsledekHlasy% HlasůVýsledekHlasy% HlasůVýsledek
1998Václav Havel13070.65Druhé místo14652.3Vyhrál—
2003
Jaroslav Bureš4617.04Vyloučeno—
Miloš Zeman8330.18Vyloučeno—
Jan Sokol12846.55Druhé místo12948.13Druhé místo12446.6Ztracený
2008Jan Švejnar13849.82Druhé místo13548.74Druhé místo11344.84Ztracený
12849.10Druhé místo14147.19Druhé místo11144.05Ztracený
Přímá volbaKandidátVýsledek prvního kolaVýsledek druhého kola
Hlasy% HlasůVýsledekHlasy% HlasůVýsledek
2013Jiří Dienstbier ml.829,29716.124. místopodporováno Miloš Zeman

Evropský parlament

VolbyHlasyPodíl hlasů v%Získaná sedadlaMísto
2004
204,903
8.78
2 / 25
5
2009
528,132Zvýšit
22.39Zvýšit
7 / 22
2. místoZvýšit
2014
214,800Pokles
14.17Pokles
4 / 21
3. místoPokles
2019
93,664Pokles
3.95Pokles
0 / 21
8.Pokles

Regionální volby

Volby
HlasyPodíl hlasů v%Radní
2000344,44114.67
112 / 675
2004297,08314.03
105 / 675
20081,044,71935.86
280 / 675
2012621,96123.58
205 / 675
2016386,15015.25
125 / 675
2020185,7146.71
37 / 675

Místní volby

Volby
Podíl hlasů v%Radní
19948.71,628
199817.544,259
200215.574,664
200616.614,331
201019.684,584
201412.653,773
20185.171,882

Pražské komunální volby

RokVůdceHlasováníHlasovat%Sedadla+/−MístoPozice
1990484,4845.6
5 / 76
4. místoOpozice
1994Jiří Paroubek2,435,2798.6
5 / 55
Stabilní4. místoOpozice
1998Jiří Paroubek363,91717.5
10 / 55
Zvýšit53. místoKoalice
2002Jiří Paroubek656,93614.7
12 / 70
Zvýšit23. místoKoalice
2006Petra Buzková4,197,63115.9
12 / 70
Stabilní2. místoOpozice
2010Jiří Dienstbier ml.615,20917.9
19 / 65
Zvýšit72. místoKoalice
2014Miloslav Ludvík2,160,96310.4
8 / 65
Pokles115Koalice
2018Jakub Landovský727,8262.9
0 / 65
Pokles88.Opozice

Předsedové České sociálně demokratické strany

Československá sociálně demokratická dělnická strana

Československá strana sociálně demokratická dělnická

Československá sociální demokracie

Československá sociální demokracie v exilu

Československá sociální demokracie

Česká sociálně demokratická strana

Současní zástupci

ČSSD má následující členy vlády (2013–2017):

  • Bohuslav Sobotka (předseda vlády)
  • Milan Chovanec (ministr vnitra)
  • Lubomír Zaorálek (ministr zahraničních věcí)
  • Michaela Marksová-Tominová (ministryně práce a sociálních věcí)
  • Jan Mládek (ministr průmyslu a obchodu)
  • Svatopluk Němeček (ministr zdravotnictví)
  • Kateřina Valachová (ministryně školství, mládeže a tělovýchovy)
  • Jiří Dienstbier ml. (Ministr pro lidská práva a rovné příležitosti)

Viz také

Reference

  1. ^ "Masarykova demokratická akademie". CSSD.cz. Citováno 2. června 2015.
  2. ^ „ČSSD opustila za deset let už polovinu členů“. www.novinky.cz. Citováno 5. září 2020.
  3. ^ A b Nordsieck, Wolfram (2017). "Česko". Strany a volby v Evropě.
  4. ^ A b Paul G. Lewis (2000). Politické strany v postkomunistické východní Evropě. Routledge. p. 51. ISBN  978-0-415-20182-7.
  5. ^ A b Dimitri Almeida (2012). Dopad evropské integrace na politické strany: za hranicí tolerantního konsensu. CRC Press. p. 71. ISBN  978-1-136-34039-0.
  6. ^ Vršecký, Zdeněk (2016). Analýza ideologických východisek vybrané politické strany v rámci českého stranického systému - ČSSD (PDF) (v češtině). Západočeská univerzita v Plzni. Citováno 2. března 2019.
  7. ^ https://zpravy.idnes.cz/ssd-ustredni-vykonny-vybor-volby-jan-hamacek-jiri-zimola-pz5-/domaci.aspx?c=A181020_095449_domaci_kop
  8. ^ Merle, Jean-Christophe (2012). Die Legitimität von supranationalen Institutionen der EU Die Debatte in den neuen und alten Mitgliedstaaten Reihe. Lit Verlag. p. 255. ISBN  978-3-643-11207-1.
  9. ^ „Česká středo-levá strana schvaluje vstup do koalice, uzavření nové vlády“. Reuters. Citováno 2. června 2018.
  10. ^ Leos Rousek, Češi volí cestu vládě tří stran v Wall Street Journal ze dne 11. prosince 2013, zpřístupněno 23. prosince 2017
  11. ^ https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/politologove-eurovolby-jsou-pro-cssd-debaklem/1760700
  12. ^ Kowalski, Werner. Geschichte der sozialistischen Arbeiter-Internationale: 1923-1938, Berlín: Dt. Verl. d. Wissenschaften, 1985. str. 327.
  13. ^ https://is.muni.cz/th/l5z6g/Bakalarska_prace-Karel_Gargulak-333127.pdf
  14. ^ https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ods-ztratila-tri-tisice-clenu-babis-laka-vice-nez-peake.A130506_153744_domaci_hv
  15. ^ https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pocty-clenu-politickych-stran-usvit.A140409_171109_domaci_hv
  16. ^ https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ze-socialni-demokracie-odeslo-letos-dalsich-2-500-clenu-za-poslednich-9-let-jich-ubylo-vice-nez-10-tisic- 76435? Dop-ab-variant = 1 & seq-no = 2 & source = hp
  17. ^ https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cssd-vysycha-tradicni-zdroj-prisla-o-miliony-od-clenu-kteri-ji-opustili-98576

externí odkazy