Nový železniční most - New Railway Bridge
Nový železniční most | |
---|---|
Nový železniční most v roce 2012 | |
Souřadnice | 44 ° 47'58 ″ severní šířky 20 ° 26'10 ″ východní délky / 44,79944 ° N 20,43611 ° ESouřadnice: 44 ° 47'58 ″ severní šířky 20 ° 26'10 ″ východní délky / 44,79944 ° N 20,43611 ° E |
Nese | Železnice |
Kříže | Sava |
Národní prostředí | Bělehrad |
Oficiální jméno | Нови железнички мост Novi železnički most |
Udržováno | Infrastruktura srbských železnic |
Vlastnosti | |
Design | Zavěšený most |
Celková délka | 1,928 metrů (6,325 ft)[1] |
Nejdelší rozpětí | 254 metrů (833 ft)[2] |
Dějiny | |
Zahájení výstavby | 1975 |
Konec stavby | 1979[1] |
Otevřeno | 1983[3] |
Statistika | |
Toll | Ne |
Nový železniční most (srbština: Нови железнички мост, romanized: Novi železnički most) je zavěšený most přes Sava řeka v Bělehrad, hlavní město Srbsko. Byl otevřen v roce 1979 a byl to druhý železniční most přes Sávu v Bělehradě po Starý železniční most v roce 1884 a pátý v řadě šesti mostů, které se táhnou přes řeku v městské části města.
Byl to první železniční most v Evropě, který se začal používat kabelový nosníkový systém, protože tento typ mostů byl do té doby používán pouze pro dálnice.[3]
Dějiny
V polovině 20. století vyšlo najevo, že Starý železniční most nemůže obsluhovat veškerý provoz. Do roku 1971 byl projekt nového Bělehradský železniční uzel bylo zelené světlo. Předpokládal nový most, který by vytvořil přímé spojení mezi Nové bělehradské nádraží a projektovaná centrální stanice, Prokop. Ačkoli stavba Seřaďovací nádraží Makiš dostal jít první, byl to most, který byl dokončen před dvorem, protože to byl důležitější objekt pro celou promítnutou křižovatku.[1][3]
Radnice odhlasovala rozhodnutí postavit ji asi 250 m od starého železničního mostu. Stavba mostu byla zahájena v roce 1975. Navrhl jej Nikola Hajdin, inženýr a budoucí prezident Srbská akademie věd a umění a Ljubomir Jeftović. Bylo rozhodnuto použít visutý nosný systém, který se až dosud používal pouze pro dálniční mosty, nikoli pro železniční.[1][3]
Stavba byla zpomalena kvůli majetkovým problémům v sousedství Senjak kde se měl most dotýkat země na pravém břehu Sávy. Vyprazdňování a odstraňování budov kolem tržnice Senjak se táhlo déle, než bylo plánováno. Umístění stavby mostu bylo dokončeno v srpnu 1978, následovalo malování a protikorozní ochrana. Most, postavený Mostogradnja byla dokončena a uvedena do provozu v roce 1979.[1][3]
Provoz
Ačkoli byl koncipován jako jeden z ústředních prvků nového železničního uzlu již na konci 70. let, jeho užitečnost souvisela s výstavbou dalších částí projektu. Od roku 2018 je však projekt stále z velké části nedokončený. Železniční tratě byly položeny přes most na začátku 80. let a železnice byla elektrifikována. Testování statiky proběhlo v listopadu 1983. Dva vlaky s 15 vozy naloženými rozbitý kámen, byly použity.[3]
Kvůli hroutící se ekonomice a války, které následovaly, centrální stanice Prokop nebyla dokončena a provoz přes most byl slabý, protože nemohl plně sloužit svému účelu. Most byl tedy popsán jako „do značné míry opomíjený, a to jak z hlediska dopravy, tak z pohledu občanů“.[3]
V roce 2014 se práce na Prokopu zintenzivnily a v roce 2016 byla uvedena do provozu dosud nedokončená stanice. Následovalo částečné přemístění dopravy z Bělehrad hlavní nádraží. Většina železničního provozu byla přesměrována na nový most na konci roku 2017, zatímco hlavní nádraží bylo zcela uzavřeno v červenci 2018, kdy Starý železniční most fakticky ztratil svůj dopravní význam a ponechal fungovat pouze nový most přes Sávu.[3]
V rámci projektu rekonstrukce Hlavní linka Bělehrad-Budapešť, úsek od Prokopu (Centar) po Zemun prochází modernizací trati, což znamená, že v současné době je jedna z tratí na mostě uzavřena kvůli opravám s využitím jednořádková práce.
Vlastnosti
Most je dlouhý 1928 m (6,325 ft).[1]
Viz také
Galerie
Nový železniční most během silvestrovské noci
Nový železniční most v Bělehradě za soumraku.