Incident Nangar Khel - Nangar Khel incident

Incident Nangar Khel
UmístěníNangar Khel, Provincie Paktika, Afghánistán
datum16. srpna 2007
Typ útoku
Minometný úder
Úmrtí6
Zraněný3
PachateléPolští vojáci

The Incident Nangar Khel, někdy nazývané Masakr Nangar Khel, se konalo v afghánský vesnice Nangar Khel (Provincie Paktika ) 16. srpna 2007. Několik hodin po povstalci IED přepadení, které poškodilo polské kolové obrněné vozidlo (KTO Rosomak ), hlídka Polští vojáci z elitního 18. výsadkového-útočného praporu účastnícího se Mezinárodní bezpečnostní pomocné síly otevřel těžký kulomet a 60 mm minomet požár v oblasti obce. Útok vyústil ve smrt šesti civilistů, včetně těhotné ženy a tří dětí, a vážně zranil další tři ženy.[1][2]

Incident

Podle vojenské zprávy D9 161030z z Afghánský válečný deník, vypálila hlídka 26 minometných nábojů, z nichž tři přistály ve směsi, kde se konala svatební oslava.[3] Vesničané uvedli, že z vesnice nedocházelo ke střelbě, když tam byly minomety stříleny,[4] zatímco polští vojáci uvedli, že vystřelili z kulometu na čtyři lidi poblíž vesnice, kteří zase vystřelili zpět.[3] Vesničané uvedli, že polští vojáci měli přijít do vesnice požádat o informace týkající se výsadby bojovníků Talibanu IED, protože vesničané byli proti operacím Talibů poblíž jejich vesnice.[4]

Toho večera a následujícího dne plánoval provinční rekonstrukční tým a polští vojáci „zvládání následků“, včetně kontaktu s vesničany, darů jídla a zásob, nákupu kozy pro vesničany jako gesto dobré vůle a pravidelných návštěv vesnice s cílem vybudovat „důvěru a vztah s vesničany“.[4][5] Rodinám obětí bylo později vyplaceno odškodnění, zatímco zranění Afghánci byli letecky převezeni za účelem ošetření jejich zranění do polské nemocnice.

V důsledku akce bylo zabito osm nevinných civilistů včetně těhotných žen a dětí. Aleksander Szczyglo - ministr obrany v roce 2008 - se pokusil vyhnout se odpovědi na novináře, když byl dotázán na incident a nazval obviněné vojáky „skupinou idiotů, kteří stříleli na civilisty“.[6]

Soud

Dne 6. července 2008 státní zástupci ukončili vyšetřování a zaslali obžaloba proti sedmi vojákům bojového týmu Charlie (dva důstojníci, dva poddůstojníci a tři vojáci) do Varšava vojenský obvodní soud a obvinil je ze spáchání a válečný zločin nezákonného cílení na civilisty v odvetě.[7] Kapitán Olgierd C. a jeho muži všichni tvrdili, že jsou nevinní. Šest z nich (obviněných ze zabití civilistů) by v případě dokázání viny čelilo trestu odnětí svobody na 12 až 25 let až na doživotí, zatímco dalšímu (obviněnému ze zahájení palby na neozbrojený cíl) hrozí až 25 let vězení . Podle mluvčího soudu „je to jedinečný proces nejen v Polsku, ale také v Evropě nebo dokonce ve světě.“ Případu se však v zahraničních médiích věnovala malá pozornost.

Soud začal v únoru 2009. V květnu polský ministr obrany Bogdan Klich vydal svědectví, ve kterém incident označil za "omyl" s odvoláním na názor velitele NÁS. síly v oblasti. Vojáci také získali podporu od mnoha vojenských důstojníků a celebrit, včetně generála Sławomir Petelicki, zakladatel a první velitel polské jednotky speciálních sil GROM. 1. června 2011 varšavský okresní soud osvobodil všech sedm vojáků z důvodu nedostatku důkazů o úmyslném zabití. Soud popsal případ jako bezprecedentní v historii polské armády a soudnictví. Stíhání má právo se proti verdiktu odvolat.[8][9]

Znovu vyzkoušet

Polsko nejvyšší soud zahájil v roce 2012 nový proces se sedmi polskými vojáky. Prokurátoři uvedli, že jsou přesvědčeni, že byly spáchány válečné zločiny. První rozhodnutí „by nemělo obstát,“ řekl státní zástupce Jan Zak.[10]

V roce 2013 byl soud ještě u soudu, zejména u případů ppor. (nižší úroveň kódu OF-1 NATO) Bywalec, chor. (OR-8 NATO code) Andrzej Osiecki, plut. rezerwy (OR-4 vyšší, ale rezervní status - „rezerwy“) Tomasz Borysiewicz a Ligocki, byli posláni k vyšetřování u Nejvyššího soudu, protože existovaly pochybnosti o jejich „nevinném“ statusu.[11] Zkouška skončila 19. března 2015.

V únoru 2016 Vojenská komora Nejvyššího soudu ve Varšavě (Polsko) prohlásila, že se nedopustili válečného zločinu, ale že se dopustili nedbalosti při plnění příkazů. Rozsudek potvrdil rozhodnutí vojenského soudu z března 2015. Tři polští vojáci dostali podmínečné tresty odnětí svobody, přičemž případ jednoho byl podmíněně zastaven.

Viz také

Reference

  1. ^ Sputnik. „Polský státní zástupce požaduje v případě afghánských válečných zločinů 12 let pro polské vojáky“. en.rian.ru. Archivováno z původního dne 2012-03-04. Citováno 2011-05-26.
  2. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 17. 8. 2010. Citováno 2012-03-07.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  3. ^ A b „D9 161030z TF White Eagle SIR na přistání malty ve vesnici vic Wazi Khwa“. Afghánský válečný deník. WikiLeaks. 2010-07-25. Archivovány od originál dne 30. 7. 2010. Citováno 2010-07-30.
  4. ^ A b C „Denní zpráva Sharana 171635Z PRT“. Afghánský válečný deník. WikiLeaks. 2010-07-25. Archivovány od originál dne 30. 7. 2010. Citováno 2010-07-30.
  5. ^ „Denní zpráva 161650Z PRT Sharana“. Afghánský válečný deník. WikiLeaks. 2010-07-25. Archivovány od originál dne 30. 7. 2010. Citováno 2010-07-30.
  6. ^ https://tvn24.pl/wideo/z-anteny/aleksander-szczyglo-nazwal-zolnierzy-ktorzy-ostrzelali-wioske-nangar-khel-banda-durniow-strzelajacych-do-cywili,191030.html?playlist_id=31421
  7. ^ Polští vojáci čelí soudu za zabití afghánských civilistů[mrtvý odkaz ]
  8. ^ „Siedmiu oskarżonych ws. Nangar Khel - uniewinnionych“ (v polštině). PAP. 01.06.2011. Archivovány od originál dne 16. 4. 2013. Citováno 2011-06-01.
  9. ^ „Polský soud osvobodil 7 vojáků kvůli úmrtí Afghánistánu“. Reuters. 2011-06-01. Archivováno od původního dne 10.06.2011. Citováno 2011-06-01.
  10. ^ „Polsko opakuje pokusy vojáků o úmrtí Afghánců v roce 2007“. Zprávy CBS. Archivováno z původního dne 2012-03-07. Citováno 2012-03-07.
  11. ^ S.A., Wirtualna Polska Media. „Wiadomości z kraju i ze świata - wszystko co ważne - WP“. wiadomosci.wp.pl. Archivovány od originál dne 01.11.2013. Citováno 2013-07-09.

externí odkazy