Operace Bulldog Bite - Operation Bulldog Bite
Operace Bulldog Bite | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Část Válka v Afghánistánu (2001 – současnost) | |||||||
| |||||||
Bojovníci | |||||||
![]() ![]() | ![]() | ||||||
Velitelé a vůdci | |||||||
Generálmajor John Campbelll a COL Joseph Ryan | Neznámý | ||||||
Zúčastněné jednotky | |||||||
1. prapor, 327. pěší pluk, 101. výsadková divize 6. letka, 6. americký jezdecký pluk 1. prapor, 75. Ranger Regiment United States Air Force Pararescue 212. záchranná letka Alaska Air National Guard[1] Afghánská národní armáda | Talibanští povstalci | ||||||
Ztráty a ztráty | |||||||
Americké oběti 7 zabito, 30+ zraněno Ztráty ANA 3 zabiti | 52-150 zabito |
Operace Bulldog Bite byl společný USA a Afghánistán protipovstalec mise v Provincie Kunar, Afghánistán, proti silám Talibanu, v listopadu 2010. Operace byla zaměřena na ráje Talibanu ve vesnicích v údolí watahpur, které leží ve východní oblasti údolí řeky Pech.[2] Tento region sloužil jako tranzitní oblast pro bojovníky Talibanu a al-Káidy infiltrující z Pákistánu a je jen pět mil od údolí Korengal, oblasti, kde americké síly loni v zimě uzavřely bojová základna.[2] V roce 2009 američtí velitelé tvrdili, že Korengal je vzhledem ke své vzdálené poloze strategicky nevýznamný, ale od té doby Taliban a al-Káida využívají tento region k zahájení útoků do sousedních afghánských provincií.[2]
Operace zahrnovala několik nočních vzdušných útoků na vzdálené horské vesnice s cílem proniknout hluboko do údolí řeky Pech. 1. prapor, 327. pěší pluk, 101. výsadková divize spolu s 1. praporem a 2. praporem, 75. Ranger Regiment se účastní operace. První americký voják byl zabit během bojů 12. listopadu. O dva dny později narazily americké jednotky na těžký odpor, když během šesti– padlých bylo zabito pět vojáků z roty Alpha, 1. praporu, 327. pěšího pluku, 1. brigádního bojového týmu, 101. výsadkové divize hodinová přestřelka v oblasti watahpur.[2] Pouze osm vojáků čety zapojených do šesthodinové bitvy nebylo zraněno. Byli rozděleni mezi další čety.[3] Propojovací letouny US Air Force Pararescue prováděly operace na záchranu zraněných a na sběr těch, kteří byli KIA.[1] Vrtulníky rozmístěné od 33. záchranné eskadry se vznášely nad zraněnými a podstupovaly těžkou nepřátelskou palbu.[1] Po celou dobu bitvy poskytovaly OH-58D Kiowa Warriors podporu „Danger Close“ CAS a helikoptéry Apache přišly, aby pomohly v bitvě odpálit čtyři střely Hellfire AGM-114 na nedaleké povstalce ve značkovém týmu smrtící síly. Když Apačům došla munice, přišla F-18 s bombou o hmotnosti 2 000 liber.[1]
Do 25. listopadu bylo údajně zabito 52–150 povstalců a koaliční jednotky objevily několik velkých cache zbraní.[3][4][5] Zbraňové mezipaměti obsahovaly několik minometných systémů s náboji, 15 nábojů bez zpětného rázu, více než tucet granátů s raketovým pohonem, 20 protileteckých nábojů, čtyři dílčí granáty, 400 nábojů AK-47, 1200 nábojů PKM a improvizované výbušné komponenty.[2] Zahynulo také šest členů 101. jednotky, jeden armádní strážce a tři vojáci afghánské národní armády (ANA).[6]
Reference
- ^ A b C d http://www.af.mil/News.com
- ^ A b C d E http://www.longwarjournal.org
- ^ A b Bill Roggio 18. listopadu 2010 (2010-11-18). „49 bojovníků Talibanu, 6 amerických vojáků zabitých během operace Kunar“. The Long War Journal. Citováno 2012-08-05.
- ^ „Operace v údolí řeky Pech pokračují v cílení na povstalce» Clarksville, TN Online “. Clarksvilleonline.com. 2010-11-25. Citováno 2012-08-05.
- ^ „Buldoci se zahryzli do hor - Fort Campbell Courier: Novinky“. Kurýr Fort Campbell. 2010-12-02. Citováno 2012-08-05.
- ^ „NATO podrobně popisuje afghánský střet, při kterém bylo zabito 5 Američanů“. Fox News. Citováno 2012-08-05.
externí odkazy
- http://www.longwarjournal.org/archives/2010/11/49_taliban_fighters.php
- http://www.af.mil/News/ArticleDisplay/tabid/223/Article/565614/guardian-angel-recounts-battle-which-earned-him-silver-star.aspx