Moje srdce patří tátovi - My Heart Belongs to Daddy

Pro další použití viz Mé srdce patří otci (disambiguation).

"Moje srdce patří tátovi„je píseň napsaná uživatelem Cole Porter, pro muzikál 1938 Nech to na mně! která měla premiéru 9. listopadu 1938. Původně ji provedl Mary Martin, která hrála mladou Dolly Winslowovou “chráněnec „bohatého vydavatele novin.[1]

V původním kontextu Dolly uvízla na sibiřské železniční stanici a měla na sobě pouze kožich a při zpěvu písně předvádí striptýz. Je obklopena dychtivými sibiřskými muži a říká, že od té doby, co potkala „tátu“, bude flirtovat s ostatními muži, ale nebude „pokračovat“. „Tati“ je ona cukr táta, novinářský magnát představený slovy: „Přišel jsem se postarat o tak sladkého milionáře“.

Novější verze

Martin to znovu zazpíval ve filmu z roku 1940 Miluj bližního svého. Opět nosí kožich, ale nastavení je ukázat v rámci show a tento čin je více konvenční, protože nosí pod kožešinou večerní šaty. Slova úvodu jsou pozměněna, narážky jsou zmírněny. Její nejznámější filmové představení je v životopisném filmu Cole Portera z roku 1946 Noc a den ve kterém hraje sama sebe. Film obnovuje Martinův konkurz a poté přechází do jejího výkonu v původním sibiřském kontextu. Znovu provádí striptýz a odhodí ji rukávník a pak kožich, zatímco sibiřští muži s kníry sledují každý její pohyb, nakonec omdlí, když si sundá kabát a odhalí skromný kostým objímající postavu pod ním.[2]

V Británii byla tato píseň hitem Pat Kirkwood který ji provedl v revue z roku 1938 Černý samet. To vedlo k tomu, že byla přezdívána „první britská válečná hvězda“.[3] Píseň byla poté spojena s ní.[4]

Marilyn Monroe zpívá píseň ve filmu Pojďme se milovat (1960). Úvod je zcela změněn. Představuje se jako „Lolita“, která nesmí „hrát s chlapci“. Přidá se verš, ve kterém zve chlapce, aby „uvařil jemnou enchiladu“. Řádky neodpovídají rýmovému schématu zbytku písně, ale od té doby je používá mnoho dalších umělců. Anna Nicole Smith zaznamenal kopii verze Monroe v roce 1997, byla vydána na CD-single a 12 maxi se dvěma verzemi.

Lyrické a hudební rysy

Rýmování s „tátou“ je obtížné, ale Porter to charakteristicky zvládl dobře.[5] Jeden chytrý rým je

Pokud pozvu
Chlapec někdy v noci
Večeřet na mém skvělém Finnanu Haddie,
Prostě zbožňuji
Žádá víc,
Ale moje srdce patří tátovi.

Finnan haddie je uzená ryba, a to je jedna z mnoha narážek, které se objevují v celé písni. Sophie Tucker skvěle doporučeno Mary Martin dodávat takové sexy linie při pohledu do nebe. Scénická osobnost Mary Martin byla celkem nevinná, a tak kontrast mezi jejím naivním chováním a sugestivními texty doprovázenými provokativním striptýzem učinil z jejího vystoupení obrovský úspěch.[6] Brooks Atkinson, kritik New York Times, napsal, že Martinova „falešná nevinnost dělá Moje srdce patří tátovi oplzlá balada sezóny “.[7]

Původní verze obsahuje čtyři verše, z nichž všechny hrají na idiosynkratické rýmy s „tatínkem“. První se týká golfu, během něhož by mohla „hrát hru pro caddyho“. Druhý je o finnan haddie. Třetí hovoří o tom, že v den svatého Patrika nosil zelenou s „Paddy“. Poslední verš pojednává o univerzitním fotbalovém zápase, kde by se člověk mohl setkat se „silným poddruhem“. V původní verzi nakonec říká, že její otec by ji mohl „naplácat“, kdyby byla „špatná“.

S odkazem na melodii, zejména na pasáž „da da da da“, Oscar Levant popsal jako „jeden z nejvíce jidiš melodie, které kdy byly napsány „navzdory skutečnosti, že„ pozadí Colea Portera nebylo židovské “.[8]

Pozoruhodné nahrávky

Poznámky

  1. ^ Inc, Time (19. prosince 1938), „Mary Martin je nejnovější hvězdou písně na Broadwayi“, ŽIVOT: 29
  2. ^ Roy Hemming (březen 1999), Melodie přetrvává: skvělí skladatelé a jejich filmové muzikály, ISBN  978-1-55704-380-1
  3. ^ Ve věku 86 let zemřela herečka Pat Kirkwood, BBC, 26. 12. 2007, vyvoláno 2010-05-19
  4. ^ Colin Larkin (1995), Guinnessova encyklopedie populární hudby, str. 2328, ISBN  978-0-85112-662-3
  5. ^ Pamela Phillips Oland (01.06.2001), Umění psát skvělé texty, str. 50, ISBN  978-1-58115-093-3
  6. ^ Ethan Mordden (1988-06-23), Broadway Babies: The People Who Made the American Musical, str. 220, ISBN  978-0-19-505425-5
  7. ^ Ronald L. Davis, Mary Martin, legenda na Broadwayi„University of Oklahoma Press, 2008, s. 42.
  8. ^ Oscar Levant, Nedůležitost být Oscarem, Pocket Books 1969 (dotisk G.P. Putnama 1968), s. 32. ISBN  0-671-77104-3.
  9. ^ Marc Shell (2005-06-15), Koktat, str. 292, ISBN  978-0-674-01937-9