Mount Miwa - Mount Miwa - Wikipedia

Mount Miwa
三輪 山
Mount Miwa.jpg
Nejvyšší bod
Nadmořská výška467,1 m (1532 ft)
Výpis
Souřadnice34 ° 32'06 ″ severní šířky 135 ° 52'00 ″ V / 34,53500 ° N 135,86667 ° E / 34.53500; 135.86667Souřadnice: 34 ° 32'06 ″ severní šířky 135 ° 52'00 ″ V / 34,53500 ° N 135,86667 ° E / 34.53500; 135.86667 
Pojmenování
Jazyk jménajaponský
Zeměpis
Mount Miwa leží v oblasti Japonsko
Mount Miwa
Mount Miwa

Mount Miwa (三輪 山, Miwa-yama) nebo Mount Mimoro (三 諸山, Mimoro-yama) je hora nacházející se ve městě Sakurai, Prefektura Nara, Japonsko. Byla to důležitá náboženská a historická hora v Japonsku, zejména během rané historie, a slouží jako svaté místo v Šintoismus. Celá hora je považována za posvátnou a je domovem jedné z prvních Šintoistické svatyně, Svatyně Ōmiwa. Několik mohyly z Kofunské období najdete kolem hory.

Kami obecně spojené s Mount Miwa je Onmononushi(大 物主) (Ōmono-nushi-no-kami), déšť kami. Nicméně Nihon Shoki konstatuje, že pokud jde o pojmenování hlavního kami hory Mount Miwa, byla určitá míra nejistoty, ale často je spojován s Unkuninushi.

název

Mount Miwa byl poprvé popsán v Kojiki jako hora Mimoro (三 諸山). Obě jména se běžně používala až do vlády Císař Yūryaku, po čemž Miwa bylo upřednostňováno. Mimoro znamená něco jako „srpen, krásný“ (mi) a „místnost“ nebo „hala“ (moro korupce Muro).[1] Aktuální kanji 三 (mi) a 輪 (wa) jsou čistě fonetická. Bylo také napsáno 三 和, další fonetický pravopis se stejnou výslovností.

Rané náboženství

Náboženské uctívání obklopující horu Miwa bylo považováno za nejstarší a primitivnější svého druhu v Japonsku, jehož historie sahá až do pre-historie.[2] Samotná hora je označena jako posvátná,[3] a dnešní Svatyně Ōmiwa stále považuje horu za svoji shintai nebo kami-tělo. Kami sídlící na hoře Miwa byla nejmocnějším považována za Klan Fujiwara, a následně byly postaveny paláce a silnice v okolí.[4]

Pseudohistorické záznamy

Splátka božstva Miwa (Mononushi)

The Nihon Shoki, Kniha V, (Kronika města Císař Sujin, 10. císař) zaznamenává, že když byla země ochromena opatrností a následným chaosem, císař se poradil s bohy. Bůh Onmononushi (kterou některé zdroje kroniky identifikují s božstvem Mount Miwa) promluvil ústy starší princezny císařského domu jménem Yamato-to-hi-momoso-hime [ja ] (dcera 7. císaře Císař Kōrei a Sujinova teta[5]) a zjevil se jako božstvo pobývající na hranicích Yamato na hoře Miwa a slíbil, že pokud bude řádně uctíván, ukončí chaos. Císař se smířil s bohem, ale účinky nebyly okamžité. Později se ve snu objevil tentýž bůh a nařídil mu, aby vyhledal muže jménem Ōtataneko (太 田 田根子), o kterém se říká, že je dítětem boha, a aby ho ustanovil za hlavního kněze svého kultu. Následně bylo obnoveno normální pořadí a plodiny již selhaly.[6]

Anetataneko genealogie a Miwa etymologie

The Nihon shoki zaznamenává, že první kněz svatyně Ōtataneko se prohlašuje za syna narozeného mezi bohem a Ikutama yori-hime (nebo Ikudama-yori-bime[7]). Nicméně v KojikiŌtataneko se identifikuje jako pravnuk (attataneko a Iku-tama-yori-bime zplodil Kushi-mikata, který zplodil Iikatasumi, který zplodil Takemikazuchi který zplodil kněze Ōtataneko).[8]

Kojiki vypráví, jak vyšlo najevo, že Ikutama yori-hime byl božsky počat. Bylo zjištěno, že krásná dívka je těhotná, a tvrdila, že k ní v noci přišla hezká bytost. Její rodiče, aby zjistili totožnost muže, jí nařídili, aby pokropila červenou zemi její postelí a navlékla konopí šňůru (nebo přadeno) s jehlou přes lem jeho oděvu. Ráno prošlo konopí otvorem ve dveřním háku, takže pouze „tři smyčky“ (miwa) byly ponechány. Vytáhli zbývající konopnou nit do svatyně v hoře, a tak zjistili, že návštěva je božská.[9]

Dcera Ōmononushi z Miwy

The Kojiki také zaznamenává další božské narození z dřívějšího období (pod Císař Jimmu ). Vypráví, jak dívka jménem Seya-datara dřepěla na záchodě, když se bůh proměnil ve tvar červeně namalovaného šípu a strčil ji do svých vojínů. V údivu zvedla šíp a položila jej na podlahu, čímž se proměnila v krásného mládí, které se nakonec oženilo. Dívka, která se tehdy narodila, se jmenovala Hoto-tatara-i-susuki-hime (nebo Hotota-tara-i-susugi-hime), hoto být starým slovem pro soukromé části ženy.[10]

Choť božstva Miwa

Kniha V v Nihon Shoki, přidává následující kuriózní epizodu. Suijinova teta, výše zmíněná Yamato-to-hi-momoso-hime, byla později jmenována chotí nebo manželkou Ōmononushi (Mount Miwa).[6] Kami se jí však zjevily jen v noci a princezna prosila, aby odhalila jeho skutečnou podobu. Kami ji varoval, aby nebyla šokována, a souhlasila, že se ukáže v jejím hřebenovém boxu (kushi-bako (櫛 箱)) nebo toaletní kufřík. Následujícího dne otevřela krabici a objevila velkolepou had uvnitř. Překvapeně zakřičela, čímž se božstvo proměnilo v lidskou podobu, slíbila svou odměnu za to, že mu to udělala, a odjela na horu Mimoro (hora Miwa). Princezna byla z toho tak rozrušená, že se propadla na sedadlo a bodla se do pudendy s tyčinky, která následovala po její smrti. Ona je údajně pohřbena na jednom ze šesti kopců poblíž Mount Miwa, Hashihaka (rozsvícený „hůlkový hrob“) kopec.[6] The Kojiki verze tohoto mýtu popisuje svazek mezi ženou z Klan Miwa a Ōmononushi, což vedlo k narození raného krále Yamato. Vědci poznamenávají, že se jedná o jasnou snahu posílit autoritu Yamato identifikací a spojením jejich rodu se zavedeným uctíváním obklopujícím Mount Miwa.[11]

Císař Yūryaku

v Nihon Shoki, Kniha XIV, pod Císař Yūryaku 7. rok (údajně 463 n.l.) je zaznamenáno, že císař vyjádřil touhu zahlédnout božstvo Mount Mimoro (Mount Miwa) a objednal muže známého svou hrubou silou, jménem Chiisakobe Sugaru (少子 部 蜾蠃) jít to zachytit. (A scholium v kodexech píše o totožnosti boha této hory Ōmononushi (大 物主 神) z některých zdrojů a Uda-no-sumisaka (兔 田 墨 坂 神)). Sugaru tím vylezl na horu a zajal ji a představil císaři. Ale Yūryaku zanedbával očistu (náboženským půstem atd.), Takže velký had vydal bouřlivý zvuk a rozzářil oči. Vyděšený císař ustoupil do paláce a nechal hada pustit na kopec. Dal kopci nové jméno, Ikazuchi (rozsvícený „blesk“).[12][13]

Emishi

Záznamy to říkají Yamato Takeru meč Kusanagi byl později umístěn do vedení Svatyně Atsuta, a že Takeru také představil řadu Emishi („barbaři“) rukojmí, které potlačil do stejné svatyně. Kněžka je však považovala za hluché a nemravné, a proto je předala císařskému dvoru. Soud je zpočátku usadil kolem oblasti Mount Miwa, ale oni rozsekali jeho stromy nebo udělali velká křik a vystrašili vesnice. Jejich počet byl tedy rozptýlen a usadil se v pěti provinciích a stali se předky klanů Saeki (zaznamenáno v Nihongi Kniha VII, Císař Keiko rok 51 (údajně 121 n.l.).[14][15]

Mnohem později, během Císař Bidatsu rok 10 (581 n.l.), Nihon Shoki, Kniha XX[16][17]), Emishi obtěžovali pohraničí. Císař svolal jejich vůdce jménem Ayakasu a vyhrožoval vůdcům ruffianů smrtí. Ayakasu a ostatní vstoupili do Hatsuse-gawa (horní proud řeky) Řeka Yamato, usrkával vodu a směřoval k hoře Mimoro (Mt. Miwa), přísahal věrnost svým potomkům dvoru Yamato.

Archeologie

Pohřebiště Andóyama

Yamato vůdcové často vládli z paláců poblíž posvátných hor a stavěli kolem nich mohyly, protože to byla významná svatyně pro místní i Yamato králové.[18]

Šest tumuli byly nalezeny v oblasti Shiki na úpatí hory Miwa. Tyto hliněné mohyly byly postaveny v letech 250 nl až 350 nl[19] a všechny se zobrazují stejně klíčová dírka tvarové a kamenné komory nalezené v dřívějších mohylách. Tumuli nalezené na hoře Miwa však naznačovaly na začátku centralizovanější Yamato stát. Všech šest kopců je výjimečně velkých, dvakrát tak velkých jako jakékoli podobné kopce nalezené v Korea a obsahují plodná množství zrcadla, zbraně, ozdoby, stejně jako jemně postavené dřevo a bambus rakve.[19]

Jsou v pořadí podle objevu:

názevjaponskýVelikost (délka)UmístěníPoznámky
Kopec Hashihaka箸 墓 古墳280 mSakuraiŘíká se, že je hrobem princezny Yamato-totohi-momoso
Kopec Nishitonozuka西 殿 塚 古墳230 mTenri
Kopec Chausuyama茶 臼 山 古墳207 mSakurai
Kopec Mesuriyamaメ ス リ 山 古墳240 mSakurai
Mohyla Andóyama行 燈 山 古墳242 mTenriNěkdy se tomu říká hrobka Císař Sujin
Kopec Shibutani-muko渋 谷 向 山 古墳310 mTenriNěkdy se tomu říká hrobka Císař Keiko

Na hoře a v okolí byly také nalezeny náboženské předměty a keramika.

Kulturní odkazy

Zeměpis

Japonský cedr (Kryptomerie, jp. sugi) roste po celé hoře a je považován za svatý strom.

Viz také

Poznámky

  1. ^ Brown (1993), 263.
  2. ^ Brown (1993), 116.
  3. ^ Kidder (2007), 262.
  4. ^ Brown (1993), 36.
  5. ^ Aston 1896, str.156
  6. ^ A b C Aston, William George (1896). Nihongi: Chronicles of Japan from the Earliest Times to AD 697. 1. Londýn: Kegan Paul, Trench, Trubner (za Japonskou společnost v Londýně). OCLC  448337491.CS1 maint: ref = harv (odkaz), str. 155-6; 158-9
  7. ^ Aston 1896, str.153
  8. ^ Chamberlain 1919 tr., Kojiki, Sekce LXIV, s. 215-6
  9. ^ Chamberlain 1919 tr., Kojiki, Oddíl LXV, s. 215-6
  10. ^ Chamberlain 1919 tr., Kojiki, Sekce LI, s. 179-180
  11. ^ Brown (1993), 118.
  12. ^ Aston 1896, str. 347, kde je únosce přepsán jako „Sukaru Chihisako Be no Muraji“
  13. ^ Ujiya 1988, str. 295
  14. ^ Aston 1896, sv. I, str. 211
  15. ^ Ujiya 1988, sv. I, str. 173
  16. ^ Aston 1896, sv. II, str. 96
  17. ^ Ujiya 1988, sv. II, s. 63
  18. ^ Brown (1993), 117.
  19. ^ A b Brown (1993), 114.

Reference

(primární zdroje)
(sekundární zdroje)
  • Brown, Delmer M. (1993). Cambridge History of Japan, Svazek 1. New York: Cambridge University Press. ISBN  0-521-22352-0.
  • Kidder, Jonathan Edward (2007). Himiko a nepolapitelné japonské vůdcovství Yamatai: archeologie, historie a mytologie. Honolulu: University of Hawaii Press. ISBN  0-8248-3035-0.
  • Antoni, Klaus (1998). Miwa - Der Heilige Trank. Zur Geschichte und religiösen Bedeutung des alkoholischen Getränkes (saké) v Japonsku, (Münchener Ostasiatische Studien, skupina 45), Stuttgart: Steiner. ISBN  3-515-04837-5.
  • Ujiya, Tsutomu (宇 治 谷 孟) (1988). Nihon shoki (日本 書 紀). 上. Kodansha. ISBN  9780802150585.CS1 maint: ref = harv (odkaz), moderní japonský překlad.