Mohammad Vali Khan Tonekaboni - Mohammad Vali Khan Tonekaboni

Sepahsalar-e Tonekaboni
سپهسالار تنکابنی
Mohammad Vali Khan.jpg
9 Předseda vlády Íránu
V kanceláři
30. září 1909 - 25. července 1910
MonarchaAhmad Šáh Kádžár
PředcházetJavad Sa'd al-Dowleh
UspělMostowfi ol-Mamalek
V kanceláři
12.03.1911 - 26 července 1911
MonarchaAhmad Šáh Kádžár
PředcházetMostowfi ol-Mamalek
UspělNajaf-Qoli Samsam al-Saltaneh
V kanceláři
5. března 1916-29. Srpna 1916
MonarchaAhmad Šáh Kádžár
PředcházetAbdol-Hossein Farmanfarma
UspělVosough od-Dowleh
Osobní údaje
narozený1846
Tonkabon, Írán
Zemřel18. září 1926(1926-09-18) (ve věku 80)
Teherán, Írán
OdpočívadloImamzadeh Saleh
Politická stranaUmírněná socialistická strana

Mohammad-Vali Khan, Khalatbari Tonekāboni (Peršan: محمدولی‌خان تنکابنی; 1846-18 září 1926), známý jako Sepahdar A'zam, byl vůdcem konstitucionalistické revoluční síly z íránských severních provincií Gilan a Mazandaran a známý jako jeden z největších státníků a vojenských velitelů perských dějin i jako nejbohatší šlechtic.[1]

Životopis

Deset let působil jako plukovník a stal se ministrem pošty a telegrafu i ministrem cel, kde měl na starosti veškerý dovoz do a vývoz z Perská říše. Později se stal ministrem financí, kde byl bezstarostně odpovědný za vydávání mincí v celé zemi. Byl rovněž držitelem titulu ministra obrany a byl předsedou vlády čtyři funkční období. Jeho nejvyšším vojenským titulem byl vrchní velitel. Byl z rodiny Khalatbari.

Jako etnický Peršan „Sepahsalar Khalatbari byl jediným vůdcem, který dokázal obnovit bezpečnost uvnitř Persie ovládáním etnických Turkomans uvnitř království.[1] Mnohokrát ho vyzvali nejen různé sektory perské vlády, ale také Rusové potlačit Turkomany. Začátkem 20. století se jeho obrovské bohatství s příjmy odhadovalo na 2 miliony USD ročně[1] (ekvivalent 530 milionů USD ročně v roce 2000[2]) mu umožnil být hlavním finančníkem perské říše, kde by použil svůj majetek jako zástavu na půjčky, které království získalo od Ruska a Británie.

Pamětní plakát (3 X 4 m2) týkající se dobytí Teheránu ústavními revolucionáři v červenci 1909. Dva muži na koni jsou Mohammad Vali Khan (Sepahsālār-e A'zam-e Tankāboni), a Sardar Asad.

V roce 1909 dostal titul Sepahdar Azam a byl poslán tehdejším králem Mohammadem Ali Shahem, aby rozdrtil

Ázerbájdžánský ústavní povstání na severozápadě v čele s Baqer Khan a Sattar Khan. Dorazil dovnitř Ázerbajdžán ale odmítl bojovat proti konstitucionalistickým silám, které to považují za „bratrovraždu“. Místo toho se vrátil do Tonekabonu a díky své geniální vojenské schopnosti a národně demokratickému sledování se stal vůdcem konstitucionalistických a anti-monarchistických sil, stejných sil, které byl vyslán rozdrtit. Jako jejich nový vůdce nejprve obsadil město Qazvin a poté pochodovali na Teherán.

Během svého pochodu do Teheránu Ruské ministerstvo zahraničí v Petrohrad poslal telegram do Ruské velvyslanectví v Teheránu uvedl: „Prosím, informujte Jeho Excelenci Sepahdara Azama, že pokud se svou armádou pokojně pochoduje dál Teherán a poté pokračujte do domu Saada al Dowleha, poté bude z autority tohoto telegramu Sepahdar Azam a všichni jeho příbuzní a příbuzní umístěni do ochrany carské vlády. “

Sepahdar Azam (Khalatbari Tonekaboni) odepsal: „Ruská vláda je přesvědčena, že jsem to všechno udělal pro svůj vlastní osobní zisk. Pro íránskou svobodu a nezávislost a jako šíitský muslim musím poslouchat dekret náboženských vůdců Najaf na pomoc a podporu konstitucionalistickým silám.“

Nikolai Baratov (vpravo) a Mohammad Vali Khan Tonekaboni (vlevo) u Kavkaz přední.

Odmítnutí Carista Na žádost vlády pokračoval v pochodu a přinutil monarchisty dovnitř Teherán vzdát se. Král Mohammad Ali Shah uprchl a hledal útočiště na ruském velvyslanectví, poté úplně opustil Persii. Přijal titul Sepahsalar (Vrchní velitel). Sepahsalar-e Khalatbari Tonekaboni se stal ministrem obrany v první ústavní vládě, která následovala po sesazení krále Mohammad Ali Shah Qajar v roce 1909. Následně se čtyřikrát stal předsedou vlády Íránu. Jako největší vlastník nemovitosti v Persii mu jeho ušlechtilý status „chána“ umožňoval vládnout v několika lénech Gilan a Mazandaranské provincie, včetně města a regionů obklopujících Tonekabon.

Sepahsalar Khalatbari Tonekaboni pokračoval v boji proti pokusům náboženských kleriků o vytvoření teokracie, jakož i proti pokusům vládnoucích institucí pokračovat v monarchii. Často podnikal výlety do Francie naučit se francouzskému systému zastupitelské demokracie.

S příchodem dynastie Pahlavi a Reza Khans, kterou Britové zavedli ve 20. letech 20. století, byl Sepahsalar Khalatbari Tonekaboni vystaven zvýšenému politickému tlaku.[3] Velká část jeho majetku byla chycena novou vládou ve snaze ovládnout jeho bohatství a jeho moc. Jeho oblíbený syn, plukovník Ali Asghar Khan, podezřele zabil v loveckém revíru Lashkarak.

16. července 1926 spáchal Sepahsalar Khalatbari Tonekaboni sebevraždu. Jeho poslední poznámka, kterou napsal jeho nejstaršímu synovi Amirovi Asadovi, zněla: „Amir Asad, hned vezmi mé tělo do svatyně k očištění a pohřbu vedle mého syna Saada al Dowleha. Udělej to hned teď. Neboť po osmdesáti letech žádný smutek nebo pro mě jsou potřeba slzy. “

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Gholi Majd, Mohammad (2000), „Odpor vůči šachu: Vlastníci půdy a Ulama v Íránu“, University Press na Floridě, str. 45–46
  2. ^ Kupní síla peněz ve Spojených státech od roku 1774 do roku 2000
  3. ^ Shuster, Morgan (1912) Strangling of Persia, Unwin Publications

Zdroje

  • Cyrus Ghani: Írán a vzestup Reza Shaha. Od kolapsu Qajar po vládu Pahlavi. I. B. Tauris, Londýn u. A. 1998, ISBN  1-86064-258-6, S. 78.
Politické kanceláře
Předcházet
Javad Sa'd al-Dowleh		 Předseda vlády Íránu
1909–1910		Uspěl
Mostowfi ol-Mamalek
Předcházet
Mostowfi ol-Mamalek		 Předseda vlády Íránu
1911		Uspěl
Najaf-Qoli Samsam al-Saltaneh
Předcházet
Abdol-Hossein Farmanfarma		 Předseda vlády Íránu
1916		Uspěl
Vosough od-Dowleh