Mitla Zapotec - Mitla Zapotec - Wikipedia

Mitla Zapotec
(San Pablo Villa de Mitla)
Didxsaj
Výslovnost[didʒˈsaʰ]
Rodilý kMexiko
KrajÚdolí Mitla, Oaxaca
Rodilí mluvčí
(20 000 citováno 1983)[1]
Oto-Manguean
Kódy jazyků
ISO 639-3zaw
Glottologmitl1236[2]

Mitla Zapotecnebo Didxsaj,[3] je Oto-Manguean jazyk Oaxaca, Mexiko.

Guelavia Zapotec je údajně 75% srozumitelný, ale naopak tomu tak zjevně není.[1]

Fonetika, fonologie a pravopis

Mitla Zapotec má následující souhlásky:[4]

  • Fortis: p, t, k, kw, s, ʃ, m :, n :, l:
  • Lenis: b, d, g, gw, z, ʒ, m, n, l
  • Neutrál: ɾ [klapka r], r [trylek r], f, x, ʔ, h, w, y.

/ f / je v nativních slovech vzácný.

  • Mitla Zapotec má šest samohlásek: / a, æ <ä>, e, i, o, u>.

Samohlásky kontrastují ve fonaci, s rozdílem mezi modální fonací, dechovou fonací a vrzavou fonací. Například

  • gihts [gi̤ts] 'paper'
  • be'ts [bḛts] 'louse'

Morfologie podstatného jména

Mitla Zapotec má malou morfologii podstatných jmen. Pluralizace je označena množným množstvím proclitic / re = /, jako v následujícím příkladu

re = guejdx

[re = ge̤dʒ]

PL= vesnice

re = guejdx

[re = ge̤dʒ]

PL = vesnice

‚vesnice '

Odcizitelně posedlý podstatná jména mají předponu ʃ- (v populárním pravopisu se píše ), jako v následujících příkladech (citováno nejprve v pravopisu, poté v IPA).[5]

x-cojb

[ʃ-ko̤b

POS-těsto

Maria

Maria]

Maria

x-cojb Maria

[ʃ-ko̤b maria]

POSS těsto Maria

„Mariino těsto“

x-cu'n = reni

[ʃ-kuʔn = ɾeni]

POS-tortilla =3pl

x-cu'n = reni

[ʃ-kuʔn = ɾeni]

POSS-tortilla = 3pl

‚jejich tortilly '

Morfologie slovesa

Aspektuální morfologie

Briggs analyzuje, že Mitla Zapotec má šest aspektů, z nichž každý má ablativní („go and V“) a neablativní variantu. Oni jsou

A. kontinuální, např. ka '' vzít 'ka-ká'-ni' neustále bere '

B. obvyklé. např. wi 'vidět' r-wi-ni 'on obvykle vidí'

C. doplňující. např. sloh "začít" gu-sloh-ni "začal"

D. potenciál., Např. sæu 'zavřít' gu-su-ni-ni 'on to zavře'

E. nesplněno. např. llux 'dokončit' nu-llûx-ni 'nedokončil'

F. nekompletní, např. znovu 'pozvat' zu-re-ni 'pozve'

Následující příklad ukazuje aspektuální skloňování tří sloves v Mitla Zapotec.[6]

obvykléneskutečnýkontinuálnípotenciáljednoznačná budoucnostdoplňující
/ ɾ-baʰnː // ni-baʰnː // ka-baʰnː // gi-baʰnː // si-baʰnː // bi-baʰnː /' vzbudit'
/ ɾ-aʰdʒ // nj-aʰdʒ // kaj-aʰdʒ // g-adʒ /[7]/ s-aʰdʒ // guʰdʒ /' zmoknout'
/ ɾ-uʰn // nj-uʰn // kaj-uʰn //pistole//slunce// b-eʰn /‚dělat, dělat '

Označování osob

Označování osob je zobrazeno sadou postverbálních klitiků, které se používají jak pro předměty, tak pro předměty[8]

  • 1. sg = ǽ
  • 2. sg = lu
  • 3. sg (obyčejný) = ni
  • 3. sg (respekt) = bá
  • 3. sg (muž na muže) = xí
  • 1. pl = nú
  • 2. pl = tú
  • 3. pl = reni

Následující příklady ukazují příklady sloves s označením aspektu a osoby

Gu-kwaʔts = ǽ = lu

HRNEC-hide =1 sg=2 sg

Gu-kwaʔts = ǽ = lu

POT-kůže = 1sg = 2sg

"Budu tě skrývat."

Ba-saʔN = ǽ = tú

KOM-odejít =1 sg=2pl

Ba-saʔN = ǽ = tú

COM-dovolená = 1sg = 2pl

"Nechal jsem tě (pl)."

Syntax

Nejzákladnějším slovosledem je VSO. Vyskytuje se však také SVO, zejména u topického subjektu.

Zä

jít

nigui = re

man = this

Zä nigui = re

go man = this

"Tento muž odešel"

Narä

Já

r-hui = ä́

HAB- viz =1 sg

la'tu

2pl

Narä r-hui = ä la'tu

I HAB-see = 1sg 2pl

"Vidím tě (pl)."

R-ahp

HAB-mít

byûz

dítě

llîbr

rezervovat

R-ahp byûz llîbr

HAB-mít dětskou knihu

„Dítě má knihu“

Reference

  1. ^ A b Mitla Zapotec na Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Mitla Zapotec“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Stubblefield & Stubblefield (1991: 18)
  4. ^ Briggs, Elinor (1961). Mitla Zapotec Grammar. p.3-4.
  5. ^ Stubblefield, Morris a Carol (1991). Diccionario Zapoteco de Mitla. Instituo Linguistico de Verano. p. 198.
  6. ^ Stubblefield & Stubblefield (1991: 211 218)
  7. ^ Dřík v této formě ztrácí aspirační funkci.
  8. ^ Briggs, Elinor (1961). Mitla Zapotec Grammar. Instituto Linguistico de Verano. p.63-4.
  • „Mitla Zapotec (zaw)“. Letní lingvistický institut v Mexiku. Citováno 2014-03-13.
  • Briggs, Elinor. 1961. Mitla Zapotec gramatika. Mexico City: Instituto Lingüístico de Verano a Centro de Investigaciones Antropológicas de México.
  • Stubblefield, Morris a Carol Stubblefield. 1991. Diccionario Zapoteco de Mitla. Instituto Lingüístico de Verano, Mexiko.
  • Stubblefield, Morris & Carol Stubblefield, překladatelé. 1994. Texty Mitla Zapotec. Dallas: Letní lingvistický institut.

externí odkazy