Mikola Statkevich - Mikola Statkevich - Wikipedia

Mikalai Statkevich
Mikalai Statkevich.JPG
narozený (1956-08-12) 12. srpna 1956 (věk 64)
Liadna, blízko Slutsk, Běloruská SSR, Sovětský svaz
NárodnostBěloruský
Známý jakoPolitický aktivismus

Mikola (Mikalai) Statkevich (Běloruský: Мікола Віктаравіч Статкевіч, ruština: Николай Викторович Статкевич, narozen 12. srpna 1956) je a Běloruský politik a kandidát na prezidenta na Volby 2010.

Životopis

Mikola Statkevich se narodila v Liadně poblíž Slutsk do rodiny školních učitelů. Je potomkem Statkiewicz šlechtická rodina.

Statkevich vystudoval vojenskou inženýrskou školu v Minsku a sloužil v sovětský protiletadlová obrana v arktické oblasti.

Na počátku 90. let byl Statkevich jedním z vůdců Sdružení běloruských vojáků, pro-nezávislost unie sovětských důstojníků z Běloruska.[1] V roce 1991 Statkevich opustil Komunistická strana SSSR jako protest proti brutální sovětská vojenská akce proti demokratické opozici za nezávislost v roce Litva.[2]

V roce 1993 Statkevich aktivně protestoval proti vstupu Běloruska do smlouvy o kolektivní obraně s Ázerbajdžán a Arménie kteří byli v té době ve válce, aby zabránili běloruským vojákům sloužit ve vojenských konfliktech mimo zemi. Z tohoto důvodu byl Statkevich vyloučen z armády krátce před plánovaným předvedením svého Doktor věd disertační práce.[1]

Poté se stal jedním z vůdců Běloruská sociálně demokratická strana (Lidové shromáždění), včetně předsedy strany od roku 1995.[2]

V roce 2005 byl Statkevich odsouzen ke třem letům práce za organizování masových protestů proti Referendum 2004 v Bělorusku který pozvedl ústavní limit prezidentských voleb a umožnil prezidentovi Aliaksandr Lukašenka znovu se účastnit prezidentských voleb. Amnesty International prohlásila Mikola Statkevich a vězeň svědomí. Poté byl v roce 2007 propuštěn na základě amnestie.[1]

V roce 2010 byla Mikola Statkevichová jedním z mnoha demokratických kandidátů kandidujících v EU prezidentské volby. Po zásahu opoziční demonstrace byl zatčen a uvězněn. Dne 26. května 2011 byl odsouzen na 6 let ve věznici se střední ostrahou.[3] Amnesty International v červenci 2012 uvedl, že Statkevich byl poté, co odmítl podepsat přiznání, přesunut do „cely pro trestání“.[4] Později byl propuštěn z vězení, ale zmizel počátkem roku 2017 poté, co oznámil plánovanou demonstraci v centru Minsku. Poté, co úřady násilně potlačily shromáždění, byl znovu propuštěn.[5]

Dne 31. května 2020 byl zatčen na své cestě na shromáždění, kde podpisy Svetlana Tikhanovskaya byly shromažďovány. Byl odsouzen na 15 dní za účast na neschváleném protestu.[6] Tato věta byla ještě dvakrát prodloužena a 29. června byl za organizaci nepokojů znovu souzen.[7]

Reference

  1. ^ A b C „Мікола Статкевіч: У 2011 годзе ў апазіцыі можа быць апошні шанец“ (v běloruštině). nn.by. 23. února 2010. Archivovány od originál dne 12. prosince 2013. Citováno 10. července 2012.
  2. ^ A b „Мікола Статкевіч (біяграфія)“ (v běloruštině). svaboda.org. 10. prosince 2012. Citováno 10. července 2012.
  3. ^ „Statkevich odsouzen na 6, Uss na 5,5 roku vězení“. Charta 97. 26. května 2011. Citováno 10. července 2012.
  4. ^ "Běloruskému vězni hrozí trest cely". Amnesty International. 9. července 2012. Citováno 10. července 2012.
  5. ^ „Chybějící běloruský vůdce opozice osvobozen po třídenním zadržení“. Rádio Svobodná Evropa. 27. března 2017. Citováno 9. srpna 2017.
  6. ^ [1]
  7. ^ [2]

externí odkazy