Maremmana - Maremmana
Země původu | Itálie |
---|---|
Rozdělení | Toskánsko, Lazio |
Použití | Dvojí účel, hovězí maso a výčep |
Vlastnosti | |
Hmotnost |
|
Výška |
|
Kabát | Šedá, u mužů tmavá, u žen světlejší; Černá kůže; černý nos |
Stav klaksonu | Rohatý |
|
The Maremmana je plemeno skotu chovaného v Maremma, bývalá oblast bažin na jihu Toskánsko a severní Lazio ve střední Itálii. Vyrůstá hlavně v provincie z Grosseto, Řím a Viterbo.[1]
Dějiny
Počátky plemene Maremmana jsou zcela nejasné. Některé zdroje tvrdí, že Maremmana sestupuje z Bos taurus macrocerus z nichž jsou archeologické důkazy zachovány v Etruské pozůstatky Caere a Vetulonia, s pozdější příměsí Podolický dobytek přivezl na italský poloostrov Hunové a další útočníci z východu.[2] Jiní naznačují, že Maremmana je přímým potomkem tohoto asijského šedého skotu,[3] zatímco ještě jiní tvrdí, že sestupuje přímo z zubr, Bos primigenius primigenius.[4]
Po staletí byla v malarických bažinách Maremmy chována velká stáda dobytka Maremmana, hnána butteri, namontovaní pastevci regionu. V letech 1737 až 1859 vládl Toskánsku Habsburští velkovévodové, kteří poslali býky Maremmana na jejich panství v Maďarsko zlepšit jejich Maďarský šedý dobytek. Po odvodnění močálů v Bitva o zemi z Fašistická éra, a následné zničení mokřadního stanoviště, bylo vynaloženo úsilí ke zdokonalení plemene, a zejména ke zvýšení jeho tělesné hmotnosti, se značným úspěchem. Plemenná kniha pro toto plemeno byla otevřena v roce 1935.[5]
The Druhá světová válka a mechanizace zemědělství způsobila rychlý pokles počtu plemen. V roce 1956 bylo zaznamenáno 157 387 obyvatel; v roce 2006 byl celkový počet plemen 8812. V posledních letech došlo k novému uznání dokonalého přizpůsobení plemene drsnému terénu a chudým pastvinám Maremmy, kde je Maremmana schopna přežít v polodivokém stavu po celou dobu rok s minimálním obhospodařováním na pozemcích, které by jinak byly opuštěny[2] Na konci roku 2012 byl celkový počet zaznamenaný v plemenné knize plemene 9801.[1]
Vlastnosti
Maremmana je šedá; muži jsou tmavší než ženy, zejména na předních stranách. Tlama, kopyta, vypínač a spodní část šourku jsou černé; kůže je černá, ale je tolerována určitá depigmentace na přirozených otvorech. Stejně jako u jiných plemen plemene Podolický původ, telata se rodí pšeničně zbarvená a šedivá přibližně ve třech měsících.[2]
Rohy jsou robustní; u mužů jsou ve tvaru půlměsíce, u žen ve tvaru lyry. U mladých zvířat jsou břidlicově šedé a v dospělosti jsou bělavé s černými špičkami.[3][2]
Použití
Maremmana byla dříve používána jako tažné zvíře,[2] zejména v zemědělství a lesnictví, ale také pro nákladní dopravu, například v EU mramorové lomy z Monte Amiata.[6]
Dnes se pěstuje hlavně pro maso; standard plemene byl podstatně změněn v roce 1986, aby upřednostňoval produktivitu před jinými vlastnostmi.[3] Je to jedno ze dvou plemen používaných při přípravě bistecca alla fiorentina,[Citace je zapotřebí ] druhý je známější Chianina. Maremmana je uvedena v italštině Pomalé jídlo Archa chuti.[6]
Reference
- ^ A b Consistenze al 31.12.2012 (v italštině). Associazione Nazionale Allevatori Bovini Italiani da Carne. Přístup k prosinci 2013.
- ^ A b C d E Daniele Bigi, Alessio Zanon (2008). Atlante delle razze autoctone: Bovini, equini, ovicaprini, suini allevati in Italia (v italštině). Milan: Edagricole. ISBN 9788850652594. p. 35–37.
- ^ A b C La Maremmana (v italštině). Associazione Nazionale Allevatori Bovini Italiani da Carne. Přístup k prosinci 2013.
- ^ F. Ciani, A. Giorgetti, C. Sargentini, M. Occidente, D. Matassino (2010). Bovino Maremmano "Primitivo": Ekologie, původ, Etologia e allevamento (v italštině). Býk 21(4): 21-34
- ^ Datový list plemene: Maremmana / Itálie. Informační systém pro rozmanitost domácích zvířat Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Přístup k prosinci 2013.
- ^ A b Presìdi Slow Food v Italia: Razza maremmana (v italštině). Fondazione Slow Food za la Biodiversità Onlus. Přístup k prosinci 2013.
- Média související s Maremmana na Wikimedia Commons
Další čtení
- Pier Lorenzo Secchiari, Laura Casarosa, Andrea Serra, Marcello Mele (2011). „La qualità nutrizionale della carne di soggetti di razza Bovina Maremmana“ (v italštině), v Quaderni 2011 - V Sezione Centro Ovest: La Razza Bovina Maremmana, doplněk k Já Georgofili. Atti dell'Accademia dei Georgofili Anno 2011 VIII (8):15–54
- Alessandro Giorgetti (2011). „Storia della razza Bovina Maremmana dalle origini ai giorni nostri“ (v italštině), v Quaderni 2011 - V Sezione Centro Ovest: La Razza Bovina Maremmana, doplněk k Já Georgofili. Atti dell'Accademia dei Georgofili Anno 2011 VIII (8):55–70
- Clara Sargentini (2011). „La razza Bovina Maremmana come produttrice di carne, mediante allevamento in purezza o in incrocio“ (v italštině), v Quaderni 2011 - V Sezione Centro Ovest: La Razza Bovina Maremmana, doplněk k Já Georgofili. Atti dell'Accademia dei Georgofili Anno 2011 VIII (8):71–84
- Francesco Lemarangi (2011). „Allevamento di Maremmana. Gli studi applti in azienda '(v italštině), v Quaderni 2011 - V Sezione Centro Ovest: La Razza Bovina Maremmana, doplněk k Já Georgofili. Atti dell'Accademia dei Georgofili Anno 2011 VIII (8):85–101