Makroinženýrství - Macro-engineering
![]() | Tento článek může vyžadovat vyčištění setkat se s Wikipedií standardy kvality. Specifický problém je: Několik otázek stylu psaní a nedostatek objektivityČervenec 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
v inženýrství, makroinženýrství (alternativně známý jako makroinženýrství nebo makro inženýrství a jako mega inženýrství) je realizace extrémně rozsáhlých designových projektů. Lze na ni pohlížet jako na větev stavební inženýrství nebo pozemní stavitelství ale jen na velmi velkém pozemku. Makroinženýrství je zejména proces zařazování a správy zdrojů, technologií a veřejného mínění ve velkém měřítku za účelem provádění složitých úkolů, které trvají po dlouhou dobu.
Na rozdíl od konvenčních inženýrských projektů jsou makrotechnické projekty (nazývané makroprojekty nebo megaprojekty) multidisciplinární a zahrnují spolupráci ze všech studijních oborů; zahrnují nejen inženýry, ale také vědce, právníky, průmyslníky, vojáky a politiky. Makroprojekty jsou obvykle mezinárodní; překonávají politické hranice, protože většině zemí chybí sociální, finanční nebo fyzické schopnosti je převzít samy. V důsledku toho mají makroprojekty pravomoc zásadně transformovat oblasti svého zaměření.
Makroinženýrství je rozvíjející se obor, kterému se věnuje pozornost teprve nedávno. Protože se běžně zabýváme výzvami, které jsou nadnárodního rozsahu, jako jsou globální oteplování a znečištění se makro inženýrství objevuje jako transcendentní řešení celosvětových problémů. Makroinženýrství nebo megainženýrství se liší od megascale engineering která se zabývá projekty v planetárním nebo hvězdném měřítku. Tam, kde je makroinženýrství v současné době praktické, je inženýrství ve velkém měřítku stále v doméně spekulativní fikce.
V realitě
Mezi minulé makroprojekty patří výstavba Panamský průplav a Suezský průplav, Tunel pod Lamanšským průlivem a plánované Gibraltarský tunel, výstavba cross-country ropovody a naposledy mezinárodní snaha o standardizaci satelitní komunikace.
Dvě intelektuální centra zaměřená na makro-inženýrskou teorii a praxi jsou Institut Candida Oancea v Bukurešť, Rumunsko a Centrum pro makroprojekty a diplomacii v Univerzita Rogera Williamse v Bristol, Rhode Island, Spojené státy.
Viz také
- Zalesňování
- Agrolesnictví
- Atlantropa (přehrada Gibraltar)
- Analogické lesnictví
- Most v Beringově úžině
- Vyrovnávací proužek
- Biomasa
- Biomasa (ekologie)
- Klimatické inženýrství (Geoinženýrství)
- Kolaborativní inovační síť
- Odlesňování
- Odlesňování během doby římské
- Ekologické inženýrství
- Metody ekologického inženýrství
- Ekotechnologie
- Energeticky efektivní terénní úpravy
- Lesní zahradnictví
- Lesní zemědělství
- Great Plains Shelterbelt
- Zelená čínská zeď
- Skleník IBTS
- Domácí zahrady
- Ekologie člověka
- Permakultura
- Permaforestry
- Navrhovaný lesní projekt Sahara
- Projekt deprese Qattara
- Přehrada Rudého moře
- Pískový plot
- Skleník s mořskou vodou
- Udržitelné zemědělství
- Terraformování
- Větrolam
- Wildcrafting
Reference
- Frank P. Davidson a Kathleen Lusk Brooke, BUILDING THE WORLD: ANIADIKA SKVĚLÝCH INŽENÝRSKÝCH PROJEKTŮ V HISTORII, dva svazky (Greenwood Publishing Group, Oxford UK, 2006)
- V. Badescu, R.B. Cathcart a R.D. Schuiling, MACRO-ENGINEERING: VÝZVA PRO BUDOUCNOST (Springer, Nizozemsko, 2006)
- R.B. Cathcart, V. Badescu s Rameshem Radhakrishnanem, (2006): Makroinženýry PDF, 175 stran. Zpřístupněno 24. května 2013
- Alexander Bolonkin a Richard B. Cathcart, Makroprojekty (NOVA Publishing, 2009)
- Viorel Badescu a R.B. Cathcart, Macro-engineering Seawater (Springer, 2010), 880 stran.
- R.B. Cathcart, MAKRO-IMAGINEERING NAŠEHO DOSMOZOICUM. (Lambert Academic Publishing, 2018) 154 stran.