Lord Haw-Haw - Lord Haw-Haw

Pro osobu, která se nejčastěji nazývá „Lord Haw-Haw“, viz William Joyce.

1945: William Joyce před odvedením leží v sanitce pod ozbrojenou stráží Britská druhá armáda Ústředí do nemocnice.

Lord Haw-Haw byla přezdívka pro Brita narozeného v USA William Joyce, kteří vysílali Nacistická propaganda během Spojeného království do Německa z Německa Druhá světová válka. Vysílání bylo zahájeno „Německo volající, Německo volající“, mluvené s postiženým anglickým přízvukem vyšší třídy.

Stejná přezdívka byla použita iu některých dalších provozovatelů vysílání z Anglický jazyk propaganda z Německa, ale je to Joyce, s nímž je nyní toto jméno v naprosté většině ztotožněno. O jeho vzniku existují různé teorie.

Cíl vysílání

Anglický propagační rozhlasový program Německo volá bylo vysíláno divákům ve Velké Británii na internetu střední vlna stanice Reichssender Hamburg a tím krátkovlnný do Spojených států. Program začal 18. září 1939 a pokračoval až do 30. dubna 1945, kdy britská armáda obsadila Hamburg. Další plánované vysílání uskutečnil Horst Pinschewer (aka Geoffrey Perry), německý uprchlík sloužící v britské armádě, který oznámil britské převzetí. Pinschewer byl později zodpovědný za dopadení Williama Joyce.[1]

Prostřednictvím takového vysílání se Říšské ministerstvo veřejného osvícení a propagandy pokoušel se odradit a demoralizovat americké, australské, britské a kanadské jednotky a britskou populaci, aby potlačil účinnost Spojenecké válečné úsilí prostřednictvím propagandy a motivovat spojence, aby souhlasili s mírovými podmínkami, které ponechaly nacistický režim beze změny a u moci. Z mnoha použitých technik nacistické vysílání informovalo o sestřelení spojeneckých letadel a potopení spojeneckých lodí a představovalo odrazující zprávy o vysokých ztrátách a ztrátách spojeneckých sil. Ačkoli bylo o vysílání dobře známo, že jde o nacistickou propagandu, často nabízelo jediné dostupné podrobnosti zpoza nepřátelských linií o osudu přátel a příbuzných, kteří se nevrátili z bombardování Německa. Výsledkem bylo, že spojenecká vojska a civilní obyvatelé často poslouchali vysílání lorda Haw-Hawa navzdory někdy rozzuřujícímu obsahu a častým nepřesnostem a nadsázkám v naději, že se dozvědí stopy o osudu spojeneckých vojsk a leteckých posádek.[2] Masové pozorování rozhovory varovaly Ministerstvo informací z toho; následně byla věnována větší pozornost oficiálním zprávám o britských vojenských ztrátách.[3]

Původ jména

Rozhlasový kritik Jonah Barrington z Denní expres použil frázi při popisu německého hlasatele,[4] ve snaze snížit jeho možný dopad: „Mluví anglicky o odrůdě haw-haw, dammit-get-out-of-my-way-variety“.[5][6] Odkaz na jméno „Haw, Haw“ byl poté aplikován na řadu různých hlasatelů a dokonce brzy poté, co Barrington vytvořil přezdívku, nebylo jisté, jaké konkrétní německé hlasatelství popisuje.[7] Některá britská média a posluchači právě používali „Lord Haw-Haw“ jako obecný termín k popisu všech německých vysílacích společností v angličtině, ačkoli BBC občas používala jiné přezdívky, například „Sinister Sam“, aby rozlišovala mezi očividně různými mluvčími. Špatný příjem mohl přispět k obtížím některých posluchačů rozlišovat mezi vysílacími organizacemi.[8]

S odkazem na přezdívku americký pronacistický hlasatel Fred W. Kaltenbach dostal přezdívku Lord Hee-Haw britskými médii.[9] The Lord Hee-Haw název však nějaký čas používal The Daily Telegraph odkazovat na lorda Haw-Hawa, což vytváří určitý zmatek mezi přezdívkami a vysílacími společnostmi.[10]

Vyhlašovatelé přidružení k přezdívce

Řada hlasatelů mohla být Lord Haw-Haw:

  • Vlk Mittler byl německý novinář. Mittler mluvil téměř bezchybnou angličtinou, kterou se naučil od své matky, která se narodila německým rodičům v Irsku. Někteří posluchači jeho osobnost popsali jako podobnou fiktivnímu aristokratovi Bertie Wooster.[11] Údajně považoval politické záležitosti za nechutné, ulevilo se mu, když ho nahradil Norman Baillie-Stewart, který uvedl, že Mittler „zněl téměř jako karikatura Angličana“.[12] Spekulovalo se, že to byl Mittlerův hlas, který Barrington popsal; pokud ano, bylo by z něj původní lord Haw-Haw.[7] V roce 1943 byl Mittler považován za podezřelého a zatčen Gestapo, ale podařilo se mu uprchnout Švýcarsko.[13] Po válce intenzivně pracoval pro německý rozhlas a televizi.[14]
  • Norman Baillie-Stewart byl bývalý důstojník Seaforth Highlanders kdo byl v pokladně za prodej tajemství nacistickému Německu. Krátce pracoval v Německu jako hlasatel v roce 1939. Po válce byl na pět let uvězněn Brity. Nějakou dobu tvrdil, že je původním lordem Haw-Hawem. Měl přízvuk vyšší třídy, ale později se rozhodl, že to byl pravděpodobně Mittler, jehož hlas Barrington slyšel. Mohl být hlasatelem, který BBC označovala jako „Sinister Sam“.[7]
  • Eduard Dietze, a Glasgow -rozený hlasatel smíšené německo-britské-maďarský rodinné zázemí,[15] je další možný, ale méně pravděpodobný kandidát na původního lorda Haw-Hawa.[8] Byl jedním z anglicky mluvících hlasatelů s „přízvukem nahoře“, kteří byli v počátcích války slyšet v německém rádiu.[16]
  • James R. Clark byl mladý anglický hlasatel a přítel Williama Joyce.[8] Clark a jeho pronacistická matka, paní Dorothy Eckersleyová, byli po válce souzeni za velezradu.[17] Dorothy Eckersley se narodila jako Dorothy Stephen v roce 1893. Později se provdala za hudebníka Edwarda Clarka a měla syna Jamese Clarka, který se narodil v roce 1923. Rozvedla se se svým prvním manželem a byla vdaná za Peter Eckersley, vedoucí postava pracující v British Broadcasting Corporation (BBC). Po deseti letech manželství s Peterem Eckersleyem vzrostl Dorothy zájem o němčinu Národní socialismus a fašismus ji vedl k tomu, aby se se svým synem přestěhovala do Německa a zapsala ho (do té doby ve věku 17 let) na německou školu. Po tomto kroku „... Dorothy Eckersleyová přišla hrát klíčovou roli v osudu Williama Joyce v Berlíně ...“[18]

William Joyce

Hlavní článek: William Joyce

William Joyce nahradil Mittlera v roce 1939. Joyce se narodil v Americe a vyrůstal v Irsku. Jako teenager byl informátorem britských sil o IRA členů během Irská válka za nezávislost. Byl také vyšším členem Britský svaz fašistů a uprchl z Anglie, když byl informován o své plánované internaci 26. srpna 1939. V říjnu 1939 fašistické noviny Akce identifikoval „jednoho z pomocných hlasatelů“ v německém rádiu „se značnou intonací nosu“ jako jednoho ze svých bývalých členů a distancoval se od něj jako „odpadlíka“, jehož vysílání „pravděpodobně jen vzbudilo bojovou hněv průměrný Brit. "[19][20]

V únoru 1940 BBC uvedla, že lord Haw-Haw z prvních válečných dnů (pravděpodobně Mittler) byl nyní zřídka vysílán ve vzduchu a byl nahrazen novým mluvčím. Joyce byla po většinu války hlavním německým hlasatelem v angličtině a stala se naturalizovaným německým občanem; obvykle je považován za lorda Haw-Hawa, i když pravděpodobně nebyl osobou, na kterou se tento termín původně vztahoval. Měl zvláštní hybridní přízvuk, který nebyl konvenční odrůdy vyšší třídy. Jeho výrazná nosní výslovnost „Německo volá, Německo volá“ mohlo být výsledkem boje jako školáka, který mu nechal zlomený nos.[21]

Joyce, původně anonymní hlasatel jako ostatní, nakonec svým posluchačům odhalil své skutečné jméno. Němci ve skutečnosti využili slávy lorda Haw-Hawa přezdívka a přišel ho oznámit jako „William Joyce, jinak známý jako Lord Haw-Haw“.[7]

Pozdější historie a následky

Po převzetí Joyce byl Mittler spárován s americkým hlasatelem Mildred Gillars v Axis Sally program a také vysílat do ANZAC síly v severní Africe. Mittler válku přežil a objevil se v poválečném německém rádiu a příležitostně v televizi až do své smrti. Baillie-Stewart byl odsouzen k pěti letům vězení. Po skončení války byla Joyce zajata britskými silami v severním Německu,[22] zkusil a nakonec oběšen pro zrada dne 3. ledna 1946. Joyceův obranný tým jmenovaný soudem tvrdil, že jako americký občan a naturalizovaný Němec nemohla být Joyce usvědčena ze zrady proti Britská koruna. Nicméně stíhání úspěšně argumentoval tím, že protože lhal o své státní příslušnosti, aby získal britský pas, a hlasoval v Británii, Joyce dlužil věrnost králi.

Jak napsal J. A. Cole, „britskou veřejnost by nepřekvapilo, kdyby v tomto flensburském lese měl Haw-Haw v kapse tajnou zbraň schopnou zničit obrněnou brigádu“. Tato nálada se odrážela ve válečném filmu Sherlock Holmes a Hlas teroru (1942), v hlavní roli Basil Rathbone a Nigel Bruce, ve kterém vysílání Joyce ukazuje, že předpovídá skutečné katastrofy a porážky, což vážně podkopává britskou morálku.

Další britské subjekty, které vysílaly

Další britské subjekty ochotně vysílaly propagandistické vysílání, včetně Raymond Davies Hughes, kteří vysílali v němčině Rádio Metropole, a John Amery. P. G. Wodehouse byl podveden k vysílání, nikoli k propagandě, ale spíše k jeho satirickým zprávám o jeho zajetí Němci a civilní internaci jako nepřátelského mimozemšťana, německým přítelem, který ho ujistil, že rozhovory budou vysílány pouze do neutrálních Spojených států. Byli však předáni do Velké Británie na málo známém kanálu. An MI5 vyšetřování, provedené krátce po Wodehouseově propuštění z Německa, ale zveřejněné až po jeho smrti, nenašlo žádné důkazy o zradě.[23]

V populární kultuře

„Lord Hee-Haw, hlavní větrný vak“ z animovaného propagandistického filmu z roku 1943 Tokio Jokio

Film

  • Ve 40. letech 20. století herec Geoffrey Sumner hrál Lord Haw-Haw pro smích v sérii Pathé Věstník jmenoval krátké předměty „Nasti“ zprávy od lorda Haw-Hawa.[24]
  • Animovaný propagandistický film z roku 1943 Tokio Jokio má krátkou sekvenci s antropomorfním oslem v monoklu, sedící u stolu s nápisem „Lord Hee-Haw, hlavní větrný vak“, když čte ze scénáře do mikrofonu.
  • Ve filmu Dvanáct hodin vysoko (1949), američtí velitelé bombardérů poslouchají vysílání lorda Haw-Hawa.

Tisk

Divadlo

  • Joyceova rozhlasová vysílání a jeho vztah s manželkou byly dramatizovány v divadelní hře Dvojitý kříž (1983) Thomas Kilroy. Stephen Rea hrál roli Joyce.[28]

Viz také

Reference

Poznámky
  1. ^ „Churchillova německá armáda“. národní geografie.
  2. ^ Stourton, Edward (2015). Válka tety. Doubleday. str. 75–86. ISBN  9780857523327.
  3. ^ Freedman, Jean R. (1999). Pískání ve tmě: paměť a kultura ve válečném Londýně. Lexington, Ky: University Press of Kentucky. p. 47. ISBN  0-8131-2076-4.
  4. ^ Hall, J. W. (1954). „William Joyce“. V Hodge, James H. (ed.). Slavné zkoušky. 4. Knihy tučňáků. p. 80. Vynálezce populární přezdívky je obvykle neidentifikovatelný, ale „onlie begetter“ lorda Haw-Hawa byl bezpochyby pan Jonah Barrington, poté Denní expres…
  5. ^ Freedman (1999: 43)
  6. ^ Farndale, Nigel. Haw-Haw: Tragédie Williama a Margaret Joyce, 2005 (ISBN  0-333-98992-9)
  7. ^ A b C d Doherty 2000, str. 13
  8. ^ A b C Kenny, Mary (2004) Volání Německa - osobní biografie lorda Haw-Haw, Williama Joyce „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 21. února 2010. Citováno 21. dubna 2010.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  9. ^ Laurie, Clayton D. „Goebbelův Iowan: Frederick W. Kaltenbach a nacistické krátkovlnné rozhlasové vysílání do Ameriky, 1939–1945“. Stopy. Archivovány od originál dne 10. listopadu 2017. Citováno 18. října 2018.
  10. ^ Lord Haw-Haw a William Joyce: celý příběh, Faber & Faber, 1964, strana 126
  11. ^ „Německo znovu volá, protože lord Haw-Haw je online, Irish Times. Dublin. 4. února 2010.
  12. ^ Doherty 2000, str. 10
  13. ^ Kultur jako Bayern Archivováno 19. července 2011 v Wayback Machine.
  14. ^ „Program vom vom Dienstag, den 29. März 1960“. Tvprogramme.net. Citováno 6. dubna 2011.
  15. ^ Doherty 2000, str. 7
  16. ^ Doherty 2000, s. 11–12
  17. ^ Doherty 2000, str. 11
  18. ^ strana 152 biografie Mary Kennyové o lordu Haw Hawovi „Germany Calling“ (https://mary-kenny.com/books/germany-calling/ ) Dále [ref. strana 192] „Dorothy Eckersley ... [fašistický] politický radikál ... s jejími kontakty dostal William Joyce najatý německým rozhlasem“. Pokud jde o jejího syna [ref. strana 192] „... James Clark měl dospívající nadšení pro Adolfa Hitlera a pracoval také v Rundfunk jako hlasatel ...“
  19. ^ Německý rozhlasový hlasatel. “In: Akce, 12. října 1939, s. 8.
  20. ^ Německé rádio. “In: Akce, 19. října 1939, s. 8.
  21. ^ Wharam 1995, str. 166
  22. ^ „POVOLÁNÍ: Renegátův návrat“. Čas. XLV (24). 11. června 1945.
  23. ^ Iain Sproat, „Wodehouse, Sir Pelham Grenville (1881–1975)“, Oxfordský slovník národní biografie, Oxford University Press, září 2004; online vydání, říjen 2007
  24. ^ ""Nasti "Zprávy od lorda Haw Haw". Britský historický archiv Pathé. London: British Pathé. 25. ledna 1940. Archivovány od originál dne 18. ledna 2013. Citováno 8. března 2011.
  25. ^ Russell, William Howard (1895). Velká válka s Ruskem. London: Routledge. p.177. OCLC  758948288.
  26. ^ https://thedailyvonnegut.com/interviews/american-fascism-and-mother-night-an-interview-with-professor-susan-farrell/
  27. ^ Lord Ha-Ha, marvunapp.com
  28. ^ „Irská playografie“. Irská Playografie. 3. února 1986. Citováno 6. dubna 2011.[mrtvý odkaz ]
Bibliografie
  • Biggs, Stanley Champion (2007). Jako štěstí by to bylo ve válce a míru. Trafford Publishing. OCLC  230986018.
  • Cole, J. A. (1965). Lord Haw-Haw a William Joyce: Celý příběh. Farrar, Straus a Giroux. OCLC  318091.
  • Doherty, M. A (2000). „Organizace nacistické bezdrátové propagandy“. Nacistická bezdrátová propaganda: Lord Haw-Haw a britské veřejné mínění ve druhé světové válce. Edinburgh: Edinburgh University Press. ISBN  0-7486-1363-3.
  • Farndale, Nigel (2005). Haw-Haw: Tragédie Williama a Margaret Joyce. Macmillana ISBN  0-333-98992-9
  • Wharam, Alan (1995). Zrada: Slavné anglické zrady. Alan Sutton Publishing. ISBN  978-0-7509-0991-4.

externí odkazy