Loanwords v srbštině - Loanwords in Serbian

Většina srbských slov pochází z domorodého jazyka slovanský lexikální zásoba, sahající zpět k Praslovanský jazyk. Je jich mnoho výpůjční slova z různých jazyků, což odráží kulturní interakci v celé historii. Pozoruhodné výpůjčky byly vypůjčeny z řečtiny, latiny, italštiny, perštiny, turečtiny, maďarštiny, ruštiny a němčiny.

Přehled

Odhaduje se, že existuje 900–1 200 řeckých,[1] 88–188 němčina,[2] [3] a nejistý vysoký počet tureckých a perských výpůjček[4] v moderní srbštině.

Dějiny

Praslovanský

Viz také: Praslovanské výpůjčky

Starořecká slova v praslovanštině jsou identifikována pomocí fonetických znaků, některá se vztahují k řecké fonetické historii, jiná možná skýtsko-sarmatská nebo gotická zprostředkování.[5] Starořecká, nezprostředkovaná slova jsou korablja (archa), koliba (chata, chata) a údajně trem (veranda); Scythian zprostředkování jsou luk (cibule), haluga (plot), koš (košík), talog (spodiny), kurva (děvka); údajně gotický zprostředkování jsou crkva (kostel) a daska (prkno).[6] V praslovanštině existují výpůjčky z neindoevropských jazyků. Mezi uralskými a turkickými lexemy, které byly podle odhadů přijaty mezi 3. a 7. stoletím a které přežily do moderní srbštiny, jsou čaša (pohár), knjiga (rezervovat), kovčeg (hruď), krčag (Džbán), sablja (šavle).[7] Přijetí od Avaric v 6. – 7. století jsou tituly zákaz a župan, a klobuk (typ klobouku).[8] Na jižní slovanštinu měl vliv také Bulgar od jejich příchodu na východní Balkán v 7. století, např. beleg (mezník), beočug (pouta), bubreg (ledvina), pašenog (švagr), tojaga (klacek).[9]

Starosrbština

Na jižní slovanské jazyky měl velký vliv počátek řečtiny v Raný středověk, prostřednictvím překladu Byzantská díla, opouštět náboženské, filozofické a psychologické pojmy.[10] Pozdně středověká řeč měla velmi málo výpůjček, pro jazykovou čistotu nahradila řecká slova kalkami.[10] Německý lingvista Vasmer (1944) zaznamenal 1 000 řeckých slov v srbštině, z nichž většina byla řešena ve starosrbské podobě.[11] Dnes se odhaduje na 900–1 200 grecismů (grecizmi) existuje v srbštině, více než 400 je v církevně-náboženské sekci.[1] V ekonomické sekci, kromě řečtiny, bylo mnoho slov ve starosrbštině Romantika.[10] V těžbě byla většina slov germánský, přijíždějící s Sasové.[10]

Moderní historie

Osmanské dobytí zahájilo jazykový kontakt mezi tureckými a jihoslovanskými; Turecký vliv zesílil po 15. století.[4] Kromě tureckých výpůjček také mnoho arabských (např alat, "nářadí", sat„čas, hodiny“) a perština (čarape, "ponožky", šećer, „cukr“) slova zadaná přes turečtinu, zvaná „orientalismus“ (orijentalizmi).[4] Mnoho řeckých slov bylo zadáno také turecky.[4] Slova pro dosud neznámé vědy, podniky, průmyslová odvětví, technologie a profese přinesla Osmanská říše.[4] Křesťanští vesničané přinesli městský slovník ze svých cest do měst islámské kultury.[12] Mnoho tureckých výpůjček již není považováno za výpůjčky.[13]

V 19. a na počátku 20. století byla srbsko-chorvatská jazyková kontinua na rozdíl od chorvatské mnohem otevřenější internacionalismům (slova z latinský a Klasická řečtina ) používané ve vědách a uměních (srov. srbština istorija vs. chorvatština povijest = Dějiny a taková).

Současná situace

Anglický vliv je vidět v poslední době, s běžnými příponami -er a -ing.[14] Příklady jsou kasting, ketering, konsalting, výpis, džoging, šoping, atd.[15] Zahraniční výpůjčky jsou ve sportovní terminologii stále častější.[16]

Srovnání s jinými srbochorvatskými variantami

Rozdíly mezi srbštinou a chorvatštinou se odrážejí hlavně v výpůjčkách.[17] Bosenská má nejvíce tureckých výpůjček ze všech srbochorvatských variant.[4]

Purismus

Viz také: Jazykový purismus

Srbsko-chorvatská slovní zásoba je smíšeného původu, slova jsou převzata z řečtiny, latiny, italštiny, turečtiny, maďarštiny a v poslední době z ruštiny, češtiny a němčiny. Většina výpůjček vstoupila do srbštiny bez odporu, zatímco v chorvatštině, jazykový purismus byla přijata jako politika během Rakousko-Uhersko (proti předpokládané Germanizace ) a později v Jugoslávii (proti domnělé srbské nadvládě). V Chorvatsku se termín „srbismy“ používá pro charakteristicky srbská slova,[18] nechtěné během druhá světová válka a Jugoslávské války, z nichž mnohé byly nahrazeny neologismy.[19]

Seznam

Tento seznam je neúplný; můžete pomoci přidání chybějících položek s spolehlivé zdroje.
  • Běda„říční rybář“, z maďarštiny halász
  • alat, „tools“, z arabštiny آلة přes turečtinu
  • ašov„lopata, rýč“, z maďarštiny ásó
  • avlija„yard“, z řečtiny přes turečtinu
  • badem„mandle“ z perštiny bādām přes turečtinu
  • Baksuz„smůla“ z turečtiny
  • bakšiš„tip“ z turečtiny
  • barut„střelný prach“ z turečtiny
  • vlákno„pepř“, z řečtiny přes turečtinu
  • bitanga„rascal, rogue“, z maďarštiny bitang
  • brzda, „manželství“, z ruštiny
  • bubreg„ledvina“ z turečtiny böbrek
  • budala„blázen“ z turečtiny
  • bunar„studna na vodu“ z turečtiny
  • bunda, „kožich“, z maďarštiny
  • burazer„bro“ z turečtiny (hovorový)
  • Barma„snubní prsten“ z turečtiny
  • bre, citoslovce z turečtiny nebo řečtiny
  • čaj„čaj“ z perštiny nebo turečtiny çay
  • ček, "dokonce" (adv)„„ i když “z turečtiny
  • čamac„malá loď“ z turečtiny
  • čao, pozdrav, z italštiny Čau
  • časopis„časopis“, z češtiny
  • čarapa„ponožky“ z arabštiny جوراب přes turečtinu
  • čaršav„list“ z perštiny chādorshab přes turečtinu
  • čelav„plešatý“ z turečtiny kel
  • ćevapi, pokrm z grilovaného masa, z turečtiny kebab
  • čelik„ocel“ z turečtiny Çelik
  • šifra„„ boty “, z maďarštiny cipellő
  • čizma„boot“ z turečtiny çizme
  • čoban„pastýř“ z turečtiny Coban
  • ćorav„slepý“ z turečtiny kör
  • čorba„polévka“ z turečtiny çorba
  • crkva„církev“, z řečtiny kyriakón
  • čudovište„monstrum“ z ruštiny
  • ćufta„masová koule“ z perštiny kufteh přes turečtinu
  • ćuprija, „bridge“, z řečtiny géfyra přes turečtinu köpru (archaický)
  • cvekla„řepa“, z řečtiny
  • daska„plank“ z řečtiny
  • buben„road“, z řečtiny drómos
  • đak„student, žák“, z řečtiny diákos
  • đakon„deacon“ z řečtiny diákonos
  • đubre„garbage“, z řečtiny kópros přes turečtinu
  • kopat„button“ z turečtiny
  • dušek„matrace“ z turečtiny
  • duvan„tabák“ z perštiny dokhān přes turečtinu
  • džep„„ pocket “, z arabštiny جَيْب přes turečtinu
  • džigerica„játra“ z perštiny jegar přes turečtinu
  • epizkop, „biskup“, z řečtiny épískopos
  • guma„guma“ z řečtiny kómmi
  • hartija, „paper“, z řečtiny chartí
  • hiljada„Tisíc“ z řečtiny khiliás
  • jeftin„levné, levné“ z řečtiny
  • vtip„ne“ z osmanské turečtiny mňam (hovorový)
  • kada„vana“, z řečtiny kádos
  • kamata„úrok“, z řečtiny kámatos
  • karanfil„karafiát“ z řečtiny přes turečtinu
  • kasarna, „kasárna“, z francouzštiny caserne
  • kesa„„ pytel, pytel “, z perštiny kiseh přes turečtinu
  • Kesten„gaštan“, z řečtiny kástana přes turečtinu
  • klisura„Gorge“ z řečtiny kleisoúra
  • kobila„klisna“, neznámá, srov. latinský caballus
  • koliba, „cottage“, z řečtiny
  • kočija, "carriage", z maďarštiny kocsi
  • koljivo, „pšenice“, z řečtiny
  • komad„kus, balík“, z řečtiny kommátion
  • korablja„archa“ z řečtiny
  • koš„košík“ z řečtiny
  • kravata, „kravata“, z francouzštiny toužit
  • krevet„postel“, z řečtiny kreváti přes turečtinu
  • koruna, „crown“, z latiny korona
  • kum„kmotr“ z latiny porovnat
  • kutija„box“ z řečtiny koutí
  • omyl„lapse“, z latiny
  • ličnost„individuální, osobnost“, z ruštiny
  • Livada„louka“, z řečtiny livádi
  • lopov„zloděj“ z maďarštiny lopó
  • luk„cibule“ ze starořečtiny
  • majmun„opice“ z arabštinyمايمون přes turečtinu
  • majstore, „pán, opravář“, z němčiny meister
  • Miris, „vůně“, z řečtiny mýron
  • nafta, „ropa“, z řečtiny nafta
  • nagrada„odměna, cena“, z ruštiny
  • nana„mincovna“ z perštiny na'nā přes turečtinu
  • narandža, "oranžový ", z perštiny nāranj přes turečtinu
  • pantalone„kalhoty“ z italštiny
  • papuča„papuče“ z perštiny pāpush přes turečtinu
  • patos„floor“, z řečtiny pátos
  • peškir„ručník“ z turečtiny
  • piljan„kmotřenec“ z latiny filianus (archaický)
  • pita„koláč“ z řečtiny píta
  • podrum„suterén“ z turečtiny
  • pop, „priest“, z řečtiny papás
  • putir, „kalich“, z řečtiny potḗr
  • rovit„slabý“, z řečtiny
  • rajsferšlus„zip“, z němčiny
  • sanduk„truhla“ z arabštiny صندوق přes turečtinu
  • šator„stan“, z perštiny chador přes turečtinu
  • šećer„cukr“ z perštiny šekar přes turečtinu
  • šnajder„krejčí“ z němčiny
  • šnicla„sekaná“, z němčiny
  • šrafciger„šroubovák“, z němčiny
  • štrudla„štrúdl“ z němčiny
  • sidro, „anchor“, z řečtiny sídiros
  • simpatičan„nice“, z italštiny simpatico
  • pane„ocet“ z perštiny serkeh přes turečtinu
  • šnajper„střelec“, z angličtiny (USA) odstřelovač
  • soba„room“, z maďarštiny soba
  • somun, "bochník", z řečtiny přes turečtinu
  • stanovništvo„populace“, z češtiny
  • sunđer„houba“, z řečtiny
  • Talas„větrná vlna“, z řečtiny thálassa
  • tiganj„pan, skillet“, z řečtiny tigáni
  • horní„turecké dělo“
  • trpeza„jídelní stůl“, z řečtiny (archaický)
  • usledovaný„z důvodu“, z ruštiny
  • varoš„„ město, městská část “, z maďarštiny város

Reference

  1. ^ A b Vlajić-Popović 2009, str. 387.
  2. ^ Alanović 2014, str. 118.
  3. ^ Seznam srbských slov německého původu
  4. ^ A b C d E F Nomachi 2015, str. 48.
  5. ^ Vlajić-Popović 2015, str. 156.
  6. ^ Vlajić-Popović 2015, str. 157.
  7. ^ Radić 2015, str. 134.
  8. ^ Radić 2015, str. 134–135.
  9. ^ Radić 2015, str. 135.
  10. ^ A b C d Ivić 1995.
  11. ^ Vlajić-Popović 2009, str. 379.
  12. ^ Nomachi 2015, str. 48–49.
  13. ^ Nomachi 2015, str. 49.
  14. ^ Štasni & Štrbac 2015, Štrbac & Štasni 2014
  15. ^ Štrbac & Štasni 2014, str. 102.
  16. ^ Milić & Sokić 1998.
  17. ^ Mønnesland 1973, str. 197.
  18. ^ Lečić 2014.
  19. ^ Klajn 2008.

Zdroje

  • Alanović, Milivoj (2014). „Germanismen im Serbischen: von systemeigenen zu abweichenden morphosyntaktischen Eigenschaften“ (PDF). Slovanská euroasijská studia. 26.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Alanović, Milivoj (2006). „Susret sa Zapadnom Evropom: galicizmi u srpskom jeziku“. Susret Kultura: 599–608.
  • Benson, M. (1967). „Angličtina Loanwords v srbochorvatštině“. Americká řeč. 42 (3): 178–189. doi:10.2307/453347. JSTOR  453347.
  • Filipovic, R. (1961). "Morfologická adaptace anglických přejatých slov v srbochorvatštině". Studia Romanica et Anglica: 11–100.
  • Hadrovics, Làszló (1985). Ungarische Elemente im Serbokroatischen. Böhlau. ISBN  978-3-412-00984-7.
  • Ivić, Pavle (1995). „Standardní jazyk jako nástroj kultury a produkt národní historie“. Dějiny srbské kultury. Rastko.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Klajn, Ivan (2008). „Purizam i antipurizam u današnjem srpskom jeziku“. Južnoslovenski Filolog. 64 (64): 153–176. doi:10,2298 / JFI0864153K.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Klajn, Ivan (2001). „Neologismy v současné srbštině“. International Journal of the Sociology of Language: 89–110.
  • Klajn, Ivan; Šipka, Milan (2006). Veliki rečnik stranih reči i izraza. Prometej.
  • Lečić, Dario (2014). „Zbytky srbochorvatského lexisu v současné chorvatštině“ (PDF). Slavia Centralis: 49–66.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Milić, Mira; Sokić, Radmila (1998). „Reči stranog porekla u sportskoj terminologiji u srpskom jeziku“. Facta Universitatis. 1 (5).CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Mønnesland, Svein (1973). „Loanwords ve dvou variantách srbochorvatštiny“. Scando-Slavica. 19: 197–205. doi:10.1080/00806767308600639.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Nomachi, Motoki (2015). ""Východ a Západ, jak je vidět ve struktuře srbštiny: jazykový kontakt a jeho důsledky (PDF). Slovanská euroasijská studia. 28.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Vasmer, Max (1944). Die griechischen Lehnwörter im Serbo-Kroatischen. Zentralantiquariat der Deutschen Demokratischen Republik.
  • Vlajić-Popović, Jasna (2009). „Грецизми у српском језику: осврт на досадашња и поглед на будућа истраживања“. Јужнословенски филолог. LXV: 375–403.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Vlajić-Popović, Jasna (2015). „Serbian and Greek: a Long History of Lexical Borrow“ (PDF). Slovanská euroasijská studia. 28.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Herrity, P. (1978). „Puristické postoje v Srbsku ve druhé polovině devatenáctého století“. Slovanská a východoevropská revize. 56 (2): 202–223.
  • Radić, Prvoslav (2015). „O orientálním lexikonu v srbském jazyce“ (PDF). Slovanská euroasijská studia. 28.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Rajić, Jelena (1995). "Хиспанизми у српском језику и њихов третман у" Речнику српскохрватског књижевног језика "Матице српске и" Речнику српскохрватског књижевног и народног језика"". SANU: 241–246. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  • Sipka, D. (2008). „Germanismen Im Serbischen Und Kroatischen“. Kanadské slovanské dokumenty. 50 (3–4): 531–.
  • Štasni, Gordana R .; Štrbac, Gordana R. (2015). „Именички англицизми на -ер у српском језику“ [Nominal Anglicisms in -er in Serbian]. Јужнословенски филолог. 71 (1–2): 43–67. doi:10,2298 / JFI1502043S.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Štrbac, Gordana R .; Štasni, Gordana R. (2014). „Именички англицизми на -инг у српском језику“ [Nominal Anglicisms in -ing in Serbian] (PDF). Зборник Матице српске за филологију и лингвистику. 57 (2): 101–113.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Recueil de dialectologie serbe. Akademija. 1911.

Další čtení