Seznam jezer na Islandu - List of lakes of Iceland
Tohle je seznam jezer na Islandu (částečně označující povrch, hloubku a objem).Island má více než 20 jezer větších než 10 km² (4 čtverečních mil) a nejméně 40 dalších o velikosti od 2,5 do 10 km² (1 až 4 čtverečních mil). Tento seznam také obsahuje několik menších jezer a rybníků, které jsou považovány za významné (například Tjörnin v Reykjavíku). Údaje pro mnoho menších jezer jsou nespolehlivé. Některá větší jezera se také mezi lety nebo ročními obdobími nebo u nádrží podle potřeby elektráren značně liší. Některé nádrže elektrárny nemusí být přítomny, přestože jsou větší než uvedená jezera.
Větší jezera (> 10 km²)
název | Objem | Plocha | Hloubka | Poznámky | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Gigalitres | Miliardy cu ft | km² | mi² | m | ft | ||
Risórisvatn | 330 | 12 | 83–86 | 32–33 | 109 | 358 | Vodní nádrž, jižní střední Island |
Valingvallavatn | 286 | 10.1 | 84 | 32 | 114 | 374 | Pojmenováno pro Þingvellir, místo starověkého parlamentu |
Hálslón | 210 | 7.4 | 57 | 22 | 180 | 590 | Nádrž pro Vodní elektrárna Kárahnjúkar. [1][2] Maximální hloubky 180 m je dosaženo na konci léta, kdy se nádrž zaplní a přebytečná voda začne protékat přeliv. V zimě klesá povrchová výška, a tím i maximální hloubka, jezera přibližně o 45 m. Ve velmi suchém roce se očekává další pokles o 20 m, což znamená, že hloubka jezera v jeho nejhlubším bodě se může pohybovat mezi 115 ma 180 m.[1] |
Blöndulón | 50 | 1.8 | 57 | 22 | 39 | 128 | Vodní nádrž, N Island, pojmenovaná pro R Blanda |
Lagarfljót (Lögurinn) | 53 | 20 | 112 | 367 | Vodní nádrž, největší jezero na východním Islandu a největší podélné jezero na Islandu v údolí pravděpodobně vznikajícím z geologického zlomu; napájeno tavnou vodou z Vatnajökull | ||
Hágöngulón | 37 | 14 [3] | 16 | 52 [4] | Přírodní jezero na Vysočině, opět napájené meltwaterem z Vatnajökull | ||
Mývatn | 37 | 14 | 4.5 | 15 | Turistický a ornitologický honeypot, severní Island | ||
Poskok | 29–44 | 11–17 | 8.5 | 28 | Přílivová laguna v zátoce Húnaflói na severu Islandu (oblast se liší přílivově) | ||
Hvítárvatn | 30 | 12 | 84 | 276 | Přírodní jezero na Vysočině napájené meltwaterem z Langjökull, ke kterému sousedí | ||
Langisjór | 26 | 10 | 75 | 246 | Další podélné jezero napájené meltwaterem z Vatnajökull | ||
Kvíslavatn | 150 | 5.3 | 20 | 7.7 | Další jezero na Vysočině, ale neobvyklé v tom, že je v nízko položené ploché oblasti a má bažinatou povahu. Jedním ze zdrojů Þjórsá. | ||
Sultartangalón | 116 | 4.1 | 19 | 7.3 | Nádrž dále údolím Þjórsá | ||
Jökulsárlón | 18 | 6.9 | 248 | 814[2] | (Island je nejhlubší) (odhad 1999 - velikost a hloubka se zvětšují kvůli tání ledovce) Ledová laguna | ||
Grænalón | 18 | 6.9 | |||||
Skorradalsvatn | 15 | 5.8 | 48 | 157 | |||
Sigöldulón | 195 | 6.9 | 14 | 5.4 | (také známý jako „Krókslón“) | ||
Apavatn | 13–14 | 5.0–5.4 | |||||
Heiðarlón | 13.5 | 5.2 | 51 | 167 [5] | Tohle je plánováno vodní nádrž poblíž ústí řeky Þjórsá. | ||
Svínavatn | 12 | 4.6 | 39 | 128 | |||
Öskjuvatn | 11 | 4.2 | 220 | 720 | |||
Vesturhópsvatn | 10 | 3.9 | 28 | 92 | Na N Islandu poblíž Hóp (viz výše) | ||
Höfðavatn | 10 | 3.9 | 6 | 20 | Pobřežní laguna na severu Islandu | ||
Grímsvötn | Jezero, které se tvoří v kaldere stejnojmenné subglaciální sopky. Podle jedné teorie je význam názvu „Odinovo jezero“, ačkoli je vzhledem k tomu možné několik dalších vysvětlení Grímur je obyčejné jméno muže na Islandu.[3] | ||||||
Hestvatn | Malá nádrž na JZ Islandu (6 km2)
|
Menší jezera (<10 km²)
- Litlisjór, 9,2 km², 17 m
- Kleifarvatn, 9,0 km²,> 90 m (citlivý na klimatické a geologické změny a zmenšoval se - znovu se začal zotavovat v roce 2004)
- Breiðárlón, 8 km²?
- Reyðarvatn, 8,3 km²
- Hítarvatn, 7,6 km², 24 m
- Miklavatn, 6,6 km², 23 m
- Árneslón, 6,5 km², 116 m [6]
- Sigríðarstaðavatn, 6,2 km²
- Laxárvatn, 6,0 km²
- Íshólsvatn, 5,2 km², 39 m
- Úlfljótsvatn, 60 m
- Langavatn, 5,1 km², 36 m
- Ánavatn, 4,9 km², 24 m
- Hagalón, 4,6 km², 116 m [7]
- Hlíðarvatn, 4,4 km², 21 m
- Arnarvatn ahoj stóra, 4,3 km²
- Þríhyrningsvatn, 4,3 km², 33 m
- Hvalvatn, 4,1 km², 160–180 m
- Másvatn, 4,0 km², 17 m
- Fjallsárlón, 4,0 km²?
- Skjálftavatn, 4,0 km², 2,5 m
- Stífluvatn, 3,9 km², 23 m
- Fljótavatn, 3,9 km²
- Úlfsvatn, 3,9 km²
- Kálfborgarárvatn, 3,5 km²
- Langavatn, 3,5 km²
- Hraunhafnarvatn, 3,4 km², 3 m
- Haukadalsvatn, 3,3 km², 41 m
- Grænavatn, 3,3 km², 14 m
- Eskihlíðarvatn, 3,3 km², 5 m
- Ljósavatn, 3,2 km², 35 m
- Sandvatn, 3,0 km², 4 m
- Ölvesvatn 2,8 km²
- Kýlingavötn (Kýlingar), 2,5–3,0 km² (ve skutečnosti dvě sousední jezera, která téměř tvoří jednu vodní plochu)
- Sandvatn 2,6 km²
- Kvíslavatn nyrðra 2,6 km²
- Hraunsfjarðarvatn, 2,5 km², 80 m
- Stóra-Viðarvatn, 2,5 km², 20 m
- Oddastaðavatn, 2,5 km², 18 m
- Frostastaðavatn, 2,3 km²,> 6 m
- Laugarvatn 2,1 km²
- Meðalfellsvatn, 2,0 km², 19 m
- Elliðavatn, 1,8 km², 7 m
- Hreðavatn, 1,1 km², 20 m
- Skyggnisvatn
- Hvítavatn
- Tjörnin
Reference
- ^ Guðrún Jóhannesdóttir, ed. (2011). „Hálslón“. Áhættuskoðun almannavarna, Lögreglustjórinn á Seyðisfirði (PDF) (v islandštině) (1.0 ed.). Ríkislögreglustjórinn, Almannavarnadeild. str. 10. Archivovány od originál (pdf) dne 16. března 2012. Citováno 11. října 2013.
- ^ „Jökulsárlón orðið dýpsta vatn landsins“. 1. července 2009. Citováno 2. května 2010.
- ^ Svavar Sigmundsson (27. května 2011). „Hvaðan kemur heitið á Grímsvötnum og Grímsfjalli?“ [Jaký je původ jmen Grímsvötn a Grímsfjall?]. Vísindavefurinn. Citováno 4. listopadu 2013.