Seznam makedonských Bulharů - List of Macedonian Bulgarians
Seznam Makedonští Bulhaři.[1][2][3][4][5][6][7][8][9]
Pro další použití viz: Seznam Makedonců.
Herci
- Krastyo Sarafov (1876–1952)
- Katya Paskaleva (1945–2002)
Architekti
- Andrey Damyanov (1813–1878)[10]
- Naum Torbov (1880–1952)
Podnikatelé
- Kroum Pindoff (narozen 1915)
Klerici
- Paisiy Hilendarski (1722–1773)
- Kiril Peychinovich (1770–1865)[10]
- Pavel Bozhigrobski (1780–1871)
- Neofit Rilski (1793–1881)
- Parteniy Zografski (1818–1876)[10]
- Nathanael Ohrid (1820–1906)[10]
- Lazar Mladenov (1854–1917)
Skladatelé
- Atanas Badev (1860–1908)[10]
Diplomaté
- Dimitar Rizov (1862–1918)
- Nikola Stoyanov (1874–1967)
- Simeon Radev (1879–1967)
Filmoví režiséři
- Boris Borozanov (1897–1951)
- Dimitar Petrov (narozen 1924)
Novináři
Literatura
- Hristofor Zhefarovich (18. století)
- Miladinov Brothers (1810–1862)[10]
- Marko Cepenkov (1829–1920)[10]
- Grigor Parlichev (1830–1893) [10]
- Kuzman Shapkarev (1834–1909)[10]
- Jordan Hadži Konstantinov-Džinot (1818–1882) [10]
- Rajko Žinzifov (1839–1877) [10]
- Krste Misirkov (1874–1926)[10]
- Voydan Chernodrinski (1875–1951)[10]
- Hristo Silyanov (1880–1939)
- Dimitar Talev (1898–1966)
- Hristo Smirnenski (1898–1923)
- Atanas Dalchev, (1904–1978)
- Nikola Vaptsarov (1909–1942)
- Venko Markovski (1915–1988)
- Krastyo Hadzhiivanov (1929–1952)
Vojenští vůdci
- Kliment Boyadzhiev (1861–1933)
- Krastyo Zlatarev (1864–1925)
- Konstantin Zhostov (1867–1916)
- Boris Drangov (1872–1917)
- Petar Darvingov (1875–1958)
- Dimitar Mladenov (1895–1951)
- Kiril Yanchulev (1896–1961)
Politici
- Dimitar Blagoev (1856–1924)
- Andrey Lyapchev (1866–1933)
- Dimitar Vlahov (1878–1953)[10]
- Iliya Kotsarev (1884–1954)
- Georgi Kulishev (1885–1974)
- Spiro Kitinchev (1895–1946)
- Georgi Traykov (1898–1975)
- Anton Yugov (1904–1991)
- Metodi Shatorov (1897–1944)[10]
- Georgi Pirinski (narozen 1948)
- Irina Boková (narozen 1952)
- Rosen Plevneliev (narozen 1964)
- Ljubčo Georgievski (narozen 1966)[10]
Revolucionáři
- Chavdar Voyvoda (16. století)
- Ilyo Voyvoda (1822–1900)[10]
- Hristo Makedonski (1835–1916)
- Dimitar Pop Georgiev - Berovski (1840–1907)[10]
- Georgi Izmirliev (1851–1876)
- Trayko Kitanchev (1858–1895)
- Kosta Shahov (1862–1917)
- Gyorche Petrov (1864–1921)[10]
- Pere Toshev (1865–1912)[10]
- Aleksandar Protogerov (1867–1928)
- Dzole Stojchev (1867–1909)
- Andon Dimitrov (1867–1933)[10]
- Petar Pop-Arsov (1868–1941)[10]
- Hristo Tatarchev (1869–1952)[10]
- Ivan Hadzhinikolov (1869–1934)[10]
- Apoštol Petkov (1869–1911)
- Dame Gruev (1871–1906)[10]
- Boris Sarafov (1872–1907)[10]
- Gotse Delchev (1872–1903)[10]
- Kiryak Shkurtov (1872–1965)
- Hristo Matov (1872–1922)
- Aleksandar Turundžev (1872–1905)
- Yane Sandanski (1872–1915)[10]
- Vasil Chekalarov (1874–1913)
- Cyril Parlichev (1875–1944)
- Metody Patchev (1875–1902)
- Dimo Hadzhidimov (1875–1924)[10]
- Nikola Karev (1877–1905) [10]
- Slaveyko Arsov (1877–1904)
- Kosta Tsipushev (1877–1968)
- Mile Pop Yordanov (1877–1901)
- Lazar Poptraykov (1878–1903)
- Hristo Uzunov (1878–1905)
- Vasil Adzhalarski (1880–1909)
- Ivan Antonov (1880–1928)
- Manush Georgiev (1881–1908)
- Todor Aleksandrov (1881–1924)
- Petar Chaulev (1882–1924)[10]
- Pavel Šatev (1882–1951)[10]
- Panko Brashnarov (1883–1951)[10]
- Andon Kyoseto (1885–1953)
- Hristo Batandzhiev (zemřel 1913)[10]
- Hristo Andonov (1887–1928)
- Ivan Mihailov (1896–1990)
- Jordan Chkatrov (1898–1945)
- Nikola Pitu Gulev (1901–1923)
- Mara Buneva (1902–1928)
- Andon Kalchev (1910–1948)
- Georgi Dimchev (1916–1980)
Učenci
- Lyubomir Miletich (1863–1937)
- Aleksander Balabanov (1879–1955)
- Nikola Milev (1881–1925)
- Blagoj Shklifov (1935–2003)
Zpěváci
- Iliya Argirov (1932–2012)
- Lyubka Rondová (narozen 1936)
- Radomír Radojkov (narozen 1936)
Sport
- Spiro Debarski (narozen 1933)
- Nikola Kovačev (1934–2009)
- Vasil Metodjev (narozen 1935)
- Boris Gaganelov (narozen 1941)
- Aleksandar Tomov (narozen 1949)
- Stoycho Mladenov (narozen 1957)
- Ivan Lebanov (narozen 1957)
- Simeon Shterev (narozen 1959)
- Krasimir Bezinski (narozen 1961)
- Kiril Georgiev (narozen 1965)
- Petar Mihtarski (narozen 1966)
- Ivaylo Andonov (narozen 1967)
- Stoycho Stoilov (narozen 1971)
- Dimtcho Beliakov (narozen 1971)
- Irina Nikulchina (narozen 1974)
- Serafim Barzakov (narozen 1975)
- Georgi Bachev (narozen 1977)
- Dimitar Berbatov (narozen 1981)
- Kiril Terziev (narozen 1983)
- Borislav Hazurov (narozen 1985)
- Kostadin Hazurov (narozen 1985)
- Stanislav Manolev (narozen 1985)
- Iliyan Mitsanski (narozen 1985)
Ostatní
- Daskal Kamche (1790–1848)
- Baba Vanga (1911–1996)
Reference
- ^ Až do počátku 20. století mezinárodní společenství nepochybně vnímalo makedonské Slovany jako regionální rozmanitost Bulharů, tj. Západních Bulharů: Nacionalismus a území: budování skupinové identity v jihovýchodní Evropě, geografické pohledy na lidskou minulost: Evropa: aktuální události George W. White, Rowman & Littlefield, 2000, ISBN 0847698092, str. 236.
- ^ Během 20. století se slavo-makedonské národní cítění posunulo. Na začátku 20. století pocítili slovanští vlastenci v Makedonii silnou vazbu k Makedonii jako multietnické vlasti. Představovali si makedonskou komunitu spojující se s neslovanskými Makedonci ... Většina z těchto makedonských Slovanů se také viděla jako Bulhaři. V polovině 20. století. století však makedonští vlastenci začali považovat makedonskou a bulharskou loajalitu za vzájemně se vylučující. Regionální makedonský nacionalismus se stal etnickým makedonským nacionalismem ... Tato transformace ukazuje, že obsah kolektivní loajality se může posunout. - Region, regionální identita a regionalismus v jihovýchodní Evropě Série Ethnologia Balkanica, Klaus Roth, Ulf Brunnbauer, LIT Verlag Münster, 2010, ISBN 3825813878, str. 127.
- ^ „Na konci první světové války bylo jen velmi málo historiků nebo etnografů, kteří tvrdili, že existuje samostatný makedonský národ ... Z těch Slovanů, kteří si vytvořili určitý smysl pro národní identitu, se většina pravděpodobně považovala za Bulhary, ačkoli byli vědomi rozdílů mezi sebou a obyvateli Bulharska ... Na otázku, zda makedonský národ skutečně existoval ve čtyřicátých letech minulého století, kdy se komunistická Jugoslávie rozhodla jednoho uznat, je těžké odpovědět. Někteří pozorovatelé tvrdí, že i v této době bylo pochybné zda se Slované z Makedonie považovali za národnost oddělenou od Bulharů.Makedonský konflikt: etnický nacionalismus v nadnárodním světě, Loring M. Danforth, Princeton University Press, 1997, ISBN 0-691-04356-6, str. 65-66.
- ^ „Klíčovým faktem o makedonském nacionalismu je to, že je nový ... Zatímco bulharština byla tehdy nejběžnějším spojenectvím, špatné zacházení okupací bulharských vojsk během druhé světové války vyléčilo většinu Makedonců z jejich pronabulharských sympatií a nechalo je přijmout novou makedonskou identitu. propagován Titovým režimem po válce. “ Kaufman, Stuart J. (2001). Moderní nenávist: symbolická politika etnické války. New York: Cornell University Press. ISBN 0-8014-8736-6, str. 193.
- ^ ... makedonská identita a jazyk byly samy o sobě produktem federální Jugoslávie a formovaly se až po roce 1944 ... Samotná existence oddělené makedonské identity byla zpochybněna - i když v různé míře - jak vládami, tak veřejností všech sousední národy: Zielonka, Jan; Pravda, Alex (2001). Demokratická konsolidace ve východní Evropě. Oxford: Oxford University Press. p. 422. ISBN 978-0-19-924409-6.
- ^ Většina Bulharů stále věří, že většina slovanské populace v celém regionu Makedonie je bulharská: bulharský „makedonský“ nacionalismus: koncepční přehled Anton Kojouharov. OJPCR: Online deník míru a řešení konfliktů 6.1 Fall: 282-295 (2004) ISSN 1522-211X [1]
- ^ Bulhaři jsou považováni za nejvíce příbuzné sousedním Makedoncům, někdy se dokonce říká, že mezi nimi není jasný etnický rozdíl: Den, Alan John; East, Roger; Thomas, Richard (2002). Politický a ekonomický slovník východní Evropy. Routledge. p. 94. ISBN 1-85743-063-8.
- ^ Podle bulharského helsinského výboru má dnes drtivá většina populace v Pirin Makedonii bulharské národní sebeuvědomění a regionální makedonskou identitu. - Centrum pro dokumentaci a informace o menšinách v Evropě, jihovýchodní Evropě (CEDIME-SE) - "Bulharští Makedonci" Archivováno 2006-07-23 na Wayback Machine.
- ^ Pokud jde o sebeidentifikaci, při posledním bulharském sčítání lidu v roce 2011 se k etnickým Makedoncům oficiálně prohlásilo celkem 1 654 lidí (0,02%).(v bulharštině) Oficiální údaje ze sčítání lidu[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah Lidé, kteří jsou považováni za etnické Makedonci v Republika Makedonie, navzdory jejich bulharské identifikaci.