Seznam japonských keramických stránek - List of Japanese ceramics sites - Wikipedia

The seznam japonských keramických stránek (日本 の 陶磁 器 産地 一 覧, Nihon no tōjiki sanchi ichiran) skládá se z historické a stávající keramiky pece v Japonsku a Japonská keramika a porcelán zboží, které primárně vyráběli.

Seznam obsahuje pece poHeian období. Není uvedeno, jsou staré kamenina keramika jako např Jōmon keramika, Yayoi keramika, Haji keramika, Žalovat keramiku, Kamui zboží atd., což jsou obecná témata, jejichž původ a produkci nelze spojit pouze s jednou konkrétní pecí. Shimamono jsou předměty, které byly dovezeny z jihovýchodní Asie, ale později také vyrobeny místně. Mishima keramika i přes své jméno je korejského původu.

Vláda určila některé stávající pece a hlavní keramické výrobky Agentura pro kulturní záležitosti jako Nehmotný kulturní statek ve smyslu zákona o ochraně kulturních statků (1950). Kromě toho Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) označila ostatní za „tradiční řemeslné dílny“. Kritéria stanovená ministerstvem pro uznání jako „tradičního řemesla“ (伝 統 的 工 芸 品, Den tōtekikōgeihin) upravuje zákon č. 57 o podpoře tradičních řemesel (1974), známý také jako Densanův zákon (伝 産 法):[1]

  1. Je to především řemeslo pro každodenní použití
  2. Výrobní proces musí být z velké části prováděn ručně
  3. Má historii více než 100 let a výroba pokračuje v používání tradičních technologií a technik
  4. Typ hlavní suroviny zůstává stejný po více než 100 let.
  5. Řemeslníci vyrábějící řemesla musí mít určitý stupeň rozsahu, aby se mohli považovat za regionální průmysl

Mezi seznamem jsou také tzv Enshū's Seven Pece (遠 州 七 窯, Enshū nana gama) připsaný Kobori Enshūovi během Edo období, stejně jako Šest starověkých pecí (六 古窯, Rokkoyo) Fujiyo Koyama během Éra Shōwa.

Seznam sleduje geografické uspořádání od severu k jihu Japonska. Je rozdělen podle oblastí, potom prefektur a poté v rámci prefektur v abecedním pořadí. Ti, které určí vláda, jsou v tučně písmena uvedená v seznamu Enshū jsou označena a 7 a ty od Koyamy s a 6 přihlásit v závorkách.

Hokkaido

  • Kita Arashiyama (北 の 嵐山)
  • Kobushi-yaki (こ ぶ 志 焼)
  • Otaru-yaki (小樽 焼)
  • Tōraku-yaki

Tohoku

Aomori

  • Hachinohe-yaki (八 戸 焼)
  • Tsugaru-yaki (津 軽 焼)

Akita

Fukušima

Iwate

  • Dai-yaki (台 焼)
  • Fujisawa-yaki (藤 沢 焼)
  • Kajicho-yaki (鍛冶 丁 焼)
  • Kokuji-yaki (小 久 慈 焼)

Miyagi

  • Daigamori-yaki (台 ヶ 森 焼)
  • Kirigome-yaki (切 込 焼)
  • Tsutsumi-yaki (堤 焼)

Yamagata

  • Goten-yaki (碁 点 焼)
  • Hirashimizu-yaki (平 清水 焼)
  • Kami no hata-yaki (上 の 畑 焼)
  • Narushima-yaki (成 島 焼)
  • Šindžu Higashiyama-yaki (新 庄 東山 焼)

Kanto

Gunma

  • Jijodži-yaki (自 性 寺 焼)
  • Shibutami-yaki (渋 民 焼)
  • Tsukiyono-yaki (月夜 野 焼)

Ibaraki

Saitama

  • Hannó-yaki (飯 能 焼)

Tochigi

  • Koisago-yaki (小 砂 焼)
  • Mashiko-yaki (益 子 焼)
  • Mikamo-yaki (三 毳 焼)

Tokio

  • Imado-yaki (今 戸 焼)

Chūbu

Aiči

Fukui

Gifu

  • Koito-yaki (小 糸 焼)
  • Mino-yaki (美濃 焼)
  • Shibukusa-yaki (渋 草 焼)
  • Yamada-yaki (山田 焼)

Ishikawa

Nagano

  • Matsushiro-yaki (松 代 焼)
  • Obayashi-yaki (尾 林 焼)
  • Takato-yaki (高遠 焼)
  • Tenryūkyo-yaki (天 竜 峡 焼)

Niigata

  • Anchi-yaki (庵 地 焼)
  • Muramatsu-yaki (村 松 焼)
  • Mumyōi-yaki (無名 異 焼)

Shizuoka

  • Moriyama-yaki (森 山 焼)
  • Shitoro-yaki (志 戸 呂 焼) (7)
  • Shizuhata-yaki (賤 機 焼)

Toyama

  • Etchū Maruyama-yaki (越 中 丸山 焼)
  • Etchū Seto-yaki (越 中 瀬 戸 焼)
  • Kosugi-yaki (小 杉 焼)
  • Sansuke-yaki (三 助 焼)

Yamanaši

  • Nōketsu-yaki (能 穴 焼)

Kansai

Hyogo

Kyoto

Mie

  • Akogi-yaki (阿 漕 焼)
  • Banko-yaki (萬古 焼)
  • Iga-yaki (伊 賀 焼)
  • Mihama-yaki (御 浜 焼)

Nara

Akasaka

Shiga

  • Hatta-yaki (八 田 焼)
  • Konan-yaki (湖南 焼)
  • Koto-yaki (湖 東 焼)
  • Shigaraki-yaki (信 楽 焼) (6)
  • Zeze-yaki (膳 所 焼) (7)

Wakayama

  • Zuishi-yaki (瑞芝 焼)

Chūgoku

Hirošima

  • Himetani-yaki (姫 谷 焼)
  • Miyajima-yaki (宮 島 焼)

Dobře

  • Bizen-yaki (備 前 焼) (6)
  • Hashima-yaki (羽 島 焼)
  • Mushiake-yaki (虫 明 焼)
  • Sakazu-yaki (酒 津 焼)

Šimane

  • Banshōzan-yaki (萬祥 山 焼)
  • Fujina-yaki (布 志 名 焼)
  • Hachiman-yaki (八 幡 焼)
  • Iwami-yaki (石 見 焼)
  • Mijiro-yaki (御 代 焼)
  • Mori-yaki (母 里 焼)
  • Sodeshi-yaki (袖 師 焼)
  • Shussai-yaki (出 西 焼)
  • Yunotsu-yaki (温泉 津 焼)

Tottori

  • Inkyūzan-yaki (因 久 山 焼)
  • Hosshodži-yaki (法 勝 寺 焼)
  • Kazuwa-yaki (上 神 焼)
  • Uradome-yaki (浦 富 焼)
  • Ushino-yaki (牛 ノ 戸 焼)

Yamaguči

  • Hagi-yaki (萩 焼)
  • Seiri-yaki (星 里 焼)
  • Sueda-yaki (末 田 焼)

Shikoku

Ehime

  • Rakuzan-yaki (楽 山 焼)
  • Suigetsu-yaki (水月 焼)
  • Tobe-yaki (砥 部 焼)

Kagawa

  • Kamikage-yaki (神 懸 焼)
  • Okamoto-yaki (岡本 焼)
  • Rihei-yaki (理 平 焼)

Koči

  • Nōsayama-yaki (能 茶山 焼)
  • Odo-yaki (尾 戸 焼)
  • Uraharano-yaki (内 原野 焼)

Tokušima

Kjúšú

Fukuoka

Kagošima

Kumamoto

Miyazaki

  • Komatsubara-yaki (小 松原 焼)
  • Tojo-yaki (都城 焼)

Nagasaki

Oita

Sága

  • Arita-yaki (有 田 焼)
  • Imari-yaki (伊万 里 焼)
  • Hizen Yoshida-yaki (肥 前 吉田 焼)
  • Hizen Ozaki-yaki (肥 前 尾崎 焼)
  • Karatsu-yaki (唐 津 焼)
  • Shiraishi-yaki (白石 焼)

Rjúkjú

Reference

  1. ^ „日用品 ・ 伝 統 的 工 芸 品 （METI / 経 済 産業 省）“. meti.go.jp. Citováno 12. dubna 2017.

Další čtení

  • Anneliese Crueger; Wulf Crueger (2012), Wege zur japanischen Keramik (v němčině) (2. vyd.), Tübingen, Berlín: Ernst Wasmuth Verlag, ISBN  978-3-8030-3359-8