Lillian Russell (film) - Lillian Russell (film)
| Lillian Russell | |
|---|---|
 Divadelní plakát | |
| Režie: | Irving Cummings |
| Produkovaný | Darryl F. Zanuck |
| Napsáno | William Anthony McGuire |
| V hlavních rolích | Alice Faye Don Ameche Henry Fonda Edward Arnold |
| Hudba od | David Buttolph (uncredited) Cyril J. Mockridge (uncredited) Alfred Newman (uncredited) |
| Kinematografie | Leon Shamroy |
| Upraveno uživatelem | Walter Thompson |
Výroba společnost | 20. století Fox |
| Distribuovány | 20. století Fox |
Datum vydání |
|
Provozní doba | 127 minut |
| Země | Spojené státy |
| Jazyk | Angličtina |
Lillian Russell je Američan z roku 1940 životopisný film života zpěvačka a herečka. Scénář byl William Anthony McGuire. Film režíroval Irving Cummings a produkoval Darryl F. Zanuck. To hvězdy Alice Faye v titulní roli, Don Ameche, Henry Fonda a Edward Arnold tak jako Diamant Jim Brady.
Richard Day a Joseph C. Wright byli nominováni na Akademická cena za nejlepší umělecký směr, Černý a bílý.[1]
Spiknutí
Helen Leonard (Faye) má krásný hlas. Jak vyrůstá, trénuje, aby se stala operní zpěvačkou. Její instruktor ji však informuje, že její hlas je příjemný, ale není vhodný pro velkou operu. Jednoho dne se s babičkou (Westley) vracejí domů a zachrání je pohledný mladý muž, novinář Alexander Moore (Fonda). Mezitím má Helenin matka Cynthia (Peterson) politické aspirace, ale dostává jen hrstku hlasů starosty.
Při zpěvu jednoho večera zaslechne Helen varieté impresario Tony Pastor (Carrillo), který ji najme, aby zpívala v jeho divadle. Dostala nové jméno Lillian Russell a rychle se proslavila jako přípitek New Yorku. Jak roky plynou, Lillian se stává jednou z nejuznávanějších hvězd v Americe. Má mnoho nápadníků, včetně finančníka Diamant Jim Brady (Arnold), Jesse Lewisohn (William) a skladatel Edward Solomon (Ameche). Nakonec se provdá za Edwarda a přestěhují se do Londýna, kde Gilbert a Sullivan píší operetu speciálně pro ni.
Alexander Moore se vrací a uzavře smlouvu s Lillian na psaní příběhů o jejím vzestupu ke slávě. Ale tragédie brzy udeří, když Edward jednoho večera zemře při psaní písně pro ni. Lillian zruší rozhovory a vystoupí v pořadu a zpívá písničku, kterou pro ni složil její manžel, „Blue Lovebird“.
Lillian se vrací do Ameriky a do této doby je největší jevištní atrakcí století. Alexander přijde za Lillian po nové show a oba jsou šťastně smířeni.
Děj bere mnoho svobod s fakty, zejména dává jí pouze dva manžely místo čtyř.[2]
Obsazení
- Alice Faye tak jako Lillian Russell (Helen Leonard)
- Don Ameche tak jako Edward Solomon
- Henry Fonda tak jako Alexander Moore
- Edward Arnold tak jako Diamant Jim Brady
- Warren William tak jako Jesse Lewisohn (The Famous J.L.)
- Leo Carrillo tak jako Tony Pastor
- Helen Westley jako babička Leonard
- Dorothy Peterson tak jako Cynthia Leonard
- Ernest Truex jako Charles Leonard
- Nigel Bruce tak jako William S. Gilbert
- Claud Allister tak jako Arthur Sullivan
- Joe Weber jako sám
- Lew Fields jako sám
- Eddie Foy Jr. tak jako Eddie Foy
- Una O'Connor jako Marie
- Joseph Cawthorn tak jako Leopold Damrosch
- Robert Emmett Keane jako klenotník
- Harry Hayden jako pan Sloane
- William Davidson tak jako Prezident Cleveland
- Charles Halton jako Dr. Dobbins
- Irving Bacon jako voják
- Robert Homans jako Stage vrátný
- Cecil Cunningham jako paní Hobbsová
- Tom London jako Frank (uncredited)
Písně
Pro film bylo použito mnoho písní před rokem 1900, například „Ma Blushin 'Rosie“, „Come Down Ma Evenin' Star“ a „Po plese Pro film bylo také napsáno několik nových písní, včetně písní „Adored One“ a nejvýznamnější skladby „Blue Lovebird“, kterou složil Gus Kahn a Bronisław Kaper.
Viz také
- Diamond Jim, film z roku 1935 v hlavní roli s Edwardem Arnoldem, opět jako Jim Brady
Reference
- ^ „NY Times: Lillian Russell“. NY Times. Citováno 2008-12-13.
- ^ Green, Stanley (1999) Hollywood Musicals Rok od roku (2. vydání), pub. Hal Leonard Corporation ISBN 0-634-00765-3 strana 96