Liangmai Naga - Liangmai Naga

Tento článek možná bude muset být přepsáno vyhovět požadavkům Wikipedie standardy kvality. Můžeš pomoct. The diskusní stránka může obsahovat návrhy. (červen 2013)

The Liangmai kmen obývá Nagaland a Manipur státy severovýchodní Indie. Jejich vesnice jsou většinou rozptýlené Peren okres v Nagalandu a Tamenglong, Senapati v Manipuru. V obci je také několik vesnic Dimapur, Imphal East a Imphal West okresy. Liangmais jsou hlavními obyvateli a dominují ve městě Tening, rozdělení divize Peren ve státě Nagaland a ve městě Tamei, rozdělení divize Tamenglong ve státě Manipur.

Mládež Liangmai předvádění lidového tance během Road Show v Perenu v Nagalandu.

Rozpoznávání kmene

Liangmai, jako samostatný kmen v Manipurský stát, byl uznán Vláda Indie dne 22. prosince 2011.

Původ

Liangmai je jedním z kmenů Severovýchodní Indie, která je součástí konkrétní skupiny Hamai a Nagas obecně. Původně pocházejí Liangmais z mongolské oblasti (nemusí být nutně ze současnosti Mongolsko ). Svou migraci z Mongolska zahájili někde kolem 7. století před naším letopočtem, před nebo během rané výstavby Velká čínská zeď v Hranice mezi Čínou a Mongolskem. Neexistoval však žádný písemný zdroj, který by dokázal jejich rozptýlení, pohyby a cestu z Mongolska. Při rekonstrukci jejich historie je třeba zcela vycházet z orální tradice. Předpokládá se, že existovaly různé migrační vlny z Mongolska, které trvaly stovky let. Po jejich rozptýlení z Mongolska se různé skupiny pohnuly různými směry, usadily se v té či oné oblasti na dlouhé roky, než se přesunuly. Někteří z nich dosáhli Jihovýchodní Asie regiony, které jsou blízko moře, některé na různé jižní ostrovy, jiné do Barma, Thajsko a Indie. Rovněž se zjistilo, že některé skupiny zůstaly uvnitř Čína srdce. Neexistují však žádné přímé historické informace o datech, místech, kulturách a dalších historických aspektech, s nimiž se v jejich migračních procesech setkaly. Hamais nebo jedna vlna Nagasů putujících mnoha regiony trvala stovky let a nakonec dosáhla místa, které bylo pojmenováno jako „Makhel“, historická vesnice v současnosti Okres Senapati, také považován za jeden z příbytků Nagas. Liangmai má jako každá domorodá / domorodá komunita bohatý jazyk a kulturu. Podle Kaikhamang „The Liangmais are the Hamais and Hamais are the Liangmais,“ because Liangmai dialect was the lingua franca of the Hamais during their historical ownership in Makuilongdi village - which is also known as the "abode" of the Hamai people. Mezi minulou komunitou Hamai byli vůdci Liangmaiové - dědici vládce Hamai. Z tohoto důvodu je dialekt Liangmai mezi lidmi Hamai známý jako chara lad (znamená Boží jazyk). Mezi Hamajci stále existuje živá komunita, která podporuje tento tradiční názor využíváním jazyka Liangmai v náboženských rituálech, obřadech a jiných náboženských činnostech (písně, zpěvy, básně), i když někteří jazyk doslova neznají. Pokud jde o sledování původu Liangmai / Hamai, je to vždy obtížné. Při zkoumání jejich historie je třeba záviset na ústním podání jako jediném zdroji. Na druhé straně je orální tradice živým a dynamickým zdrojem pro Liangmais, aby vystopoval jejich původ, migraci, jejich současné osídlení a dokonce i jejich historii, sociopolitiku, ekonomiku, náboženskou kulturu, tradici a světonázor. Začneme Liangmai od prehistorického původu až po jejich příchod do Makhelu a Makuilongdi.

Pre-Makhel:

Historie původu Liangmaisů před jejich příjezdem do Makhelu je směsicí mýtů, předhistorií, příběhů a dalších ústních tradic. Kromě výše zmíněného mongolského původu badatel jako Nampibou Marinmai založený na folktales sleduje původ Liangmai až k hoře zvané Thonbutlong, kde kolem hory osmkrát krouží řeka Alou-duiriang-tukhuang. Někteří vědci vystopovali Liangmais zpět z místa známého jako „Sinluong". Neexistuje žádný důkaz, zda toto„Sinluong„má nějaký odkaz na konkrétní místo v Číně. Dokonce Hmar věřte, že byli původně od Sinlung která může být jednou ze současných provincií v Číně^[2] Také se říká, že Liangmai při svém migračním procesu překročili duiku (což znamená divokou vodu nebo řeku). Někteří předpokládají, že by to mohlo být Řeka Hwang-Ho nebo Řeka Jang-Sikiang v Čína nebo Řeka Chindwin nebo Řeka Irrawaddy jak V. .. tak v Myanmar nebo může být Brahmaputra v Indie. Během exodu se také usadili Provincie Yunnan Číny pravděpodobně v Shangri-La oblast, kde byly Liangmai a další komunity Naga úzce spojeny s jednou komunitou, jako je Tibeťané, Karens, Kachins, Brady, a další. Shangri-La se nachází v provincii Yunnan v Číně, které dominuje Tibeťané v raném a středověkém období. Toto místo je pamatováno jako místo odpočinku mnoha komunit v jejich historii migrace. Dokazují to jejich jazyky, kterými mluví, protože ty skupiny, které se během své cesty usadily v Shangri-La, jsou považovány za lidi, kteří mluvili jazyky, které spadají pod Tibeto-Burman jazyková skupina.

Jejich folktales také zmínil, že kdysi dorazili poblíž (duiliu) moře / oceánu. Existuje další účet, který předpokládá, že Liangmai kdysi dosáhl Bengálský záliv nebo Indický oceán. To dokládají ozdoby, které používali, například ozdoby z lastur, mušlí, korálků a jiných mořských ozdob. Navíc to podporuje jejich znalost příběhu o příběhu Marangwangbou (podobná verze příběhu o Rama ), kam on a jeho přátelé šli Lanka bojovat proti Abonbou (Ravana ). To potvrzuje, že se kdysi nacházeli blízko moře. Ať už to tak bylo, pokračovali v pobytu z jednoho místa na druhé a nakonec se dostali na místo známé jako Makhelská vesnice, historická památka, která se v současnosti nachází v Okres Senapati z Manipur.

V Makhel:

Vesnice Makhel je zemí mnoha kmenů Naga. Mnoho skupin Nagasů přišlo z různých směrů a dosáhlo vesnice Makhel v současnosti Okres Senapati z Manipur. Jednou ze skupin byla Tenyimia, do které byli zahrnuti Liangmais / Hamais. Žili v Makhelu dlouhou dobu. Ale kvůli některým důvodům, jako je přelidnění, nejednota mezi lidmi, nedostatek zdrojů pro masovou populaci, došlo mezi různými kmeny k rozptýlení do různých směrů. Podle Sujata Miri byl jedním z důvodů jejich rozptýlení přelidnění. Proto Liangmais / Hamais opustili Makhel a dosáhli místa zvaného Ramting Kaben (slovo „Ramting Kaben“ doslovně znamená „obloha uprostřed“. Říká se, že Ramting Kaben je jeskyně nebo prostor, odkud lze vidět hvězdy i v denní světlo. Toto místo bylo bezpečným místem pro lidi před nepřáteli, ale nebylo vhodné pro lidské osídlení, protože klima bylo „dusné“. Proto se odstěhovali z Ramting Kaben a pobývali v Chawang Phungning (králův spiknutí) známý také jako Gwangphuning (Stará vesnice). Tam v Chawang Phungning žili několik let a přesunuli se na západ a dosáhli Makuilongdi.

Makuilongdi:

Příbytek Hamaisů, vesnice Makuilongdi, byla velká vesnice, pokrývala několik horských cest, které pravděpodobně dosahovaly na velké vzdálenosti, kde by silnému člověku pěšky trvalo tři dny a tři noci, než by přešel ze severu na jih a z východu na západ. Postupem času měla vesnice 7777 domácností. V těch dnech byl Nguibou králem celé země. Se svými manželkami měl tři syny. Po něm byl jeho syn Kadingbou jmenován jeho nástupcem, který vládl nad obrovskou zemí. Osada v Makuilongdi však nebyla trvalá kvůli mnoha faktorům. Říkalo se, že země byla přelidněna. Zadruhé, lidé se nemohli vrátit z polí, jakmile navštívili jejich pole, a návrat do vesnice obvykle trval 10–30 dní. Bylo také zmíněno, že v Makuilongdi vládl hladomor a lidé se odešli z vesnice hledat nové země. Tyto prvky spolu navzájem souvisejí jako hlavní faktory pro rozptýlení Hamaisů z Makuilongdi. Kadingbou, následník trůnu svého otce a jeho následovníci zůstali pozadu v Makuilongdi a okolních místech a jsou známí jako Liangmai (severní osadníci). Magangtubou, jeho nevlastní bratr a jeho následovníci šli do Ramzengningu (údolí) a stali se ním Zeme. Jeho mladší bratr Renbangbou a jeho následovníci předcházeli South-ward do Kamarongbojam (prázdná země) a byli známí jako Rongmei. Další skupina šla do jihovýchodní části a stala se známou jako Puimei.

Dialekt

Liangmai Naga mezi sebou komunikují Lianglad. Doslova překlad, Lianglad znamená jazyk Liangmais. Zeliangrong Legenda to říká Lianglad je „jazyk bohů“. Lidé jej nazývali „charalad“, který se skládá ze dvou slov „chara“ znamená bůh a „chlapec“ znamená jazyk. Pohané z Rongmei Je známo, že kmen při provádění rituálů stále používá „lianglad“ nebo „charalad“ (Rongmei jej nazýval „rah lad“, „rah“ v Rongmei znamená bůh a jazyk „lad“). Před příchodem křesťanství, lidé cvičili pohanství. Podle jejich víry tedy příroda jako hory, jeskyně, řeky, stromy atd. Byla ovládána nebo řízena bohy. A právě tito bohové mluví Lianglad.

Lianglad mluvený Nagaland a Manipur se od sebe liší přízvukem. I v Nagalandu a Manipuru se přízvuk mění s regiony. Například v Manipuru mají severní obyvatelé jemnější přízvuk než jižní.

V roce 2002 Lianglad byl uveden jako jeden z ohrožené dialekty. Ale dnes, s rostoucím počtem obyvatel Liangmai, jeho mluvčí rostou a je to jeden z nejrozšířenějších dialektů mezi dialekty Nagas. Vědci a vědci zahájili zvukový záznam dialektu jako součást své diplomové práce a projektu a zároveň tyto nahrávky budou v dlouhodobém horizontu sloužit k zachování dialektu. The Státní vláda Manipuru schválila uznání „Lianglad“ dne 23. května 2013. LIANGLAD byl proto nyní oficiálně uznán a bude používán ve školách jako prostředek výuky ve školách.

Etymologie

Liangmai se skládá ze dvou slov LIANG a MAI. MAI znamená lidi. Liangmai tedy znamená lid LIANG. Různí lidé mají svou vlastní verzi ve smyslu slova LIANG. Nejpřijatelnějším významem slova „LIANG“ je dnes „podpora“ nebo „seskupeno do jednoho“. „Liangmai“ tedy znamená lidi, kteří se seskupili, aby si navzájem pomáhali žít společně jako jedna komunita nebo kmen.

Šaty

Oděv je jedním z kulturních dědictví Liangmais. Tradiční oděvy jsou většinou ručně tkané. Některé populární oděvy komunity jsou „ngumthua phai“, které jsou nejběžnější mezi šátky, kromě toho existují i ​​jiné tradiční oděvy jako, Maranpan, šál pro muže i ženy; Henglan nina, opasek pro omotání kolem pasu pro ženy; Tareh phai, šál pro muže. Komunita Liangmai má různé oblečení pro různé příležitosti. Každý kus látky má zvláštní konotaci. Například existují oděvy, které jsou určeny pouze pro vdané ženy nebo pro dívky. Existuje také zvláštní oblečení, které se nosí na pohřby, svatby, oslavy atd.

Jídlo

Základní jídlo Liangmais zahrnuje rýži, čerstvé maso, zelenou zeleninu atd. Mezi oblíbené tradiční pokrmy patří jiangdui, ochutnávač extrahovaný ze šťávy listů hořčice; tasun, hrnková bambusová výhonek; a tasang, zpracované nebo fermentované sója.

Živobytí

Dnes se Liangmaiové zabývali různými povoláními a profesemi. Většina mužů a žen liangmai jsou primárně zemědělci, nejčastěji se praktikuje jhum nebo posunutí kultivace. Několik málo vzdělaných z nich pracuje jako státní zaměstnanci, sociální pracovníci, obchodníci a obchodnice. Chov nebo chov zvířat je také hlavní součástí jejich obživy.

Festivaly

Chaga-Ngee

Chaga-Ngee, největší festival komunity Liangmai, se slaví v říjnu. Dnes se tento festival, který předvádí bohatou kulturu a tradici Liangmai, slaví každý rok 30. října. Místo konání Chaga-Ngee se obvykle koná ve městech Tamei a Dimapur. Podle historických zpráv je Chaga-Ngee oslavou vítězné války na počest statečných válečníků. Je to také festival očištění / posvěcení a opětovné zasvěcení pro jejich další úkoly. V moderním kontextu je však hlavním důvodem uspořádání této akce udržení při životě bohaté kultury a tradice Liangmai. V tento den se staří i mladí Liangmais shromažďují ve svých tradičních oděvech a zpívají lidové písně, tančí lidové tance, hrají tradiční hry a sport atd.

Další významné festivaly

Většina Liangmai Naga, kteří jsou křesťanskou komunitou, jsou jejich hlavními festivaly a oslavami Vánoce, velikonoční, Nový rok a Díkůvzdání.

Tyto oslavy doprovází zpěv, tanec, hody a veselí. Ačkoli je Liangmai malý kmen, jsou sjednoceni.

Reference

www.nambon.com - Webové stránky komunity Liangmai

• Kaimui, dvouměsíční zpravodaj v Dillí v Liangmai