Poslední slova Julia Caesara - Last words of Julius Caesar

Část oříznuta z Smrt Julia Caesara (1806) od Vincenzo Camuccini. Caesara lze vidět zírat na Brutus, který odvrátil pohled od Caesara.

Předpokládané poslední slova z Římský diktátor Julius Caesar byly předmětem debaty mezi historiky a spekuluje se o nich po celá staletí.[1] Existuje několik frází a slov označených jako možné možnosti a různé interpretace významu a důsledků každé z nich se také velmi lišily;[2] on je myšlenka k jeden mluvil latinsky nebo Řek v jeho posledních okamžicích, a obecně Řecký jazyk fráze "Kaì sú, téknon", řecký: καὶ σύ, τέκνον (což znamená: „Ty taky, dítě“), je nejoblíbenější volbou.[3]

V moderní populární kultura fráze "Et tu, Brute? „(Ty taky, Brute?) Se stal populárním předpokladem v neakademických kruzích díky jeho použití v William Shakespeare hrát si Julius Caesar, ale to určitě nejsou přesná slova. Zatímco fráze se stala populární během Pozdní středověk, nelze jej nalézt v žádných dochovaných starověkých zdrojích.[4][5]

Možnosti

Vyjádření překvapení směrem k útoku

Během atentát, senátore Tillius Cimber Popadl Caesarovu tógu a stáhl ji z krku, což ostatním spiklencům naznačilo, že je čas zaútočit. Podle historika Suetonius Zakřičel Caesar dovnitř latinský „Ista quidem vis est!“ („Proč, toto je násilí!“ Nebo „Ale toto je násilí!“), Když byla jeho tóga stržena z ramene. Suetonius dále píše, že Caesar už po tom, kromě sténání po prvním úderu nožem, už nemluvil a zemřel, aniž by něco řekl.[6][7] Předpokládá se, že toto zasténání bylo spíše agresivní „spontánní kletbou“.[8] Další verze, která je někdy papouškem, je „Co je to? Takové násilí proti Caesarovi!“;[A] tato verze je zkroucením Suetoniova psaní a nikoli přesným překladem přežívajících textů, což, jak se zdá, zdůrazňuje Caesarovo ego, protože implikuje urážku i šok, že by se kdokoli odvážil na něj zaútočit.[10]

Nicméně, historik Plútarchos tvrdí, že Caesar vykřikl latinsky: „Prokletá Casco, co to děláš?“ - střídavě v překladu „Casca, ty darebáku, co děláš?“ - poté, co byl pobodán senátorem Servilius Casca, první spiklenec, který to udělal. Plútarchos neposkytuje skutečnou latinskou frázi, spíše ji hlásí v řečtině jako „μιαρώτατε Κάσκα, τί ποιεῖς“ (Miarotate Kaska, ti poieis?)[b] Plútarchos neposkytuje žádné další citáty, ale říká, že Caesar „hlasitě vykřikl“, když se bránil a pokusil se uniknout, ale vzdal se, když viděl senátora Marcus Junius Brutus mezi zabijáky.[12]

Interakce s Brutusem

Ačkoli Suetonius, Cassius Dio a pravděpodobně i Plútarchos věřil, že Caesar zemřel, aniž by řekl cokoli dalšího,[13] první dva hlásili, že podle jiných mluvil Caesar[14] řecká fráze „καὶ σύ τέκνον“ (Kaì sú, téknon - ty také, [mé] dítě) Brutovi, protože (Suetonius) nebo poté (Dio) druhý na něj udeřil. Moderní vědci vyjádřili, že jejich popření, že Caesar řekl, že něco může být způsobeno myšlenkou, že v té době se považovalo za čestnější umlčet jako voják.

Téma tohoto komentáře je, stejně jako ve starověku, téměř všeobecně považováno za zaměřené na Marka Junia Bruta, který byl synem Caesarova oblíbeného paní Servilie, a bylo řečeno, že byl Caesarovi velmi drahý, ale spekulovalo se o tom, že tato slova mohla být skutečně zamýšlena Decimus Junius Brutus Albinus[15] s nimiž měl Caesar také velmi blízký vztah a několikrát byl popsán jako „jako jeho syn“.[16] O obou mužech se v té době říkalo, že jsou Caesarovi nemanželské děti.[17]

Zatímco téknon je často překládán jako „syn“, slovo je genderově neutrální a je doslovněji „dítě“ nebo „potomek“. Zamýšlené sdělení termínu bylo také interpretováno jako náklonnost nebo urážka a jako tvrzení o skutečném otcovství, ačkoli historici věří, že je to nepravděpodobné. Status fráze jako otázky je diskutabilní. Tvrdilo se, že frázi lze interpretovat jako kletbu nebo varování, a to v duchu „vy také zemřete takto“ nebo „může se vám stát stejná věc“; Brutus se později ubodal k smrti, nebo se raději vrhl na čepel drženou obsluhou.[18] Jedna z teorií uvádí, že historický Caesar přizpůsobil slova řecké věty, která se Římanům už dávno stala příslovečnou: Celá fráze se říká, že „Ty také, můj synu, budeš mít chuť moci“, z čehož Caesar stačilo vyvolat úvodní slova k předzvěsti Brutova vlastní násilná smrt, v reakci na jeho atentát.[19]

Předpokládá se, že tato fráze inspirovala slavnější formulaci, “Et tu, Brute? "který byl použit Richard Edes v jeho hře Caesar Interfectus který později pravděpodobně inspiroval William Shakespeare pro jeho hru Caesar.[20] Zatímco „Et tu, Brute?“ je nejznámější latinská verze věty v anglicky mluvícím světě díky Shakespearovi, další známá verze v kontinentální Evropě je „Tu quoque, fili mi?“ (nebo „mi fili?“ se stejným významem), což je přímější překlad z řečtiny.

Keith Massey, Američan lingvista a historik, psal o tomto tématu a věří, že slova, která Caesar pronesl Brutovi, byla v dějinách jednoduše nepochopena, myslí si, že Caesar s větší pravděpodobností řekl “Quaeso te, non!„což je latina pro„ Prosím, ne! “. Dedukoval to poslechem zvuků řeckých slov a hledáním latinských slov, která by pro ně mohla být zaměňována. Tvrdí, že křičení o milost je pravděpodobnější mít řekl někdo v jejich rodném jazyce, který je napaden, než cokoli jiného.[21]

Pravděpodobnost

L'assassinio di Cesare William Rainey

Existoval diskurz o pravděpodobnosti toho, že Caesar bude schopen po bodnutí říci mnoho, natož Brutovi, natož něco velmi osobního a hlubokého, s přihlédnutím k jeho věku a stresu, který na něj během zkoušky působil.[22][23] Starověký historik Cassius Dio říká, že Caesar ano a ve skutečnosti nemohl nic říkat ani dělat, protože byl obklíčen. Historický autor životopisů Stephen Spignesi na druhé straně uvádí ve své knize In the Crosshairs: Famous Atentations and Attempts from Julius Caesar to John Lennon že věří, že má smysl, že by Caesar alespoň během posledních okamžiků něco řekl, spíše než mlčet. Rovněž uvádí, že podle jeho názoru by Caesar používal výrazy „dítě“ nebo „syn“, což by bylo pro muže charakteristické, jednak proto, že byl Caesar dlouholetým partnerem Brutovy matky, jednak proto, že je maličký.[3]

Åke Persson z Språktidningen [sv ] (švédský: Jazykový časopis) vyjadřuje, že již ve starověku se očekávalo, že by Caesar něco řekl. To je způsobeno tím, že lidé jen těžko přijímají, že člověk jako on, skvělý mluvčí a větší než životní osobnost, nezanechá žádná poslední slova k zapamatování.[4]

V roce 2014 Kanál historie vydal krátký dokumentární s názvem Zpráva koronera: Julius Caesar jako součást jejich Zpráva koronera série, která zkoumala, zda je pravděpodobné, že Caesar byl schopen v průběhu jeho útoku vůbec něco říct. Teze k ní zní: „Římský vůdce Julius Caesar byl v roce 44 př. N. L. 23krát pobodán davem vzpurných senátorů. Mohl snad přežít dost dlouho na to, aby pronesl svá slavná poslední slova?“[24] Lékař ve filmu předpokládá, že s ohledem na zranění, která Caesar utrpěl, bylo 23 smrtelných ran, přičemž jediné smrtelné poranění v oblasti hrudníku,[25] že je pravděpodobné, že setrvával naživu dlouhou dobu, možná hodiny, a během té doby mohl do určité míry mluvit velmi dobře. Dodává, že by to záleželo také na přesné příčině smrti, která by měla dopad, v závislosti na tom, zda zemřel na zhroucené plíce nebo vnitřní krvácení s tím, že krvácení ho s větší pravděpodobností nechá déle mluvit.[26] Vzhledem k tomu, že většina řezů byla prováděna jeden po druhém, ne současně (a zejména proto, že jeho pitva uvedla, že 22 z ran bylo povrchních), jeho tělo by odebralo krev z periferních míst, aby se pokusilo zajistit, aby životně důležité orgány přežily ( mozek, plíce a játra), což má za následek pomalý, adrenalinem naplněný a hlavně vědomý zánik.[27]

V populární kultuře

Fráze "Et tu, Brute? "který byl použit William Shakespeare v jeho slavné hře Julius Caesar jako součást Caesarovy scény smrti se stal v moderní době synonymem zrady kvůli popularitě a vlivu hry; to vedlo k všeobecná víra že ta slova byla Caesarova poslední slova.[28] Ani v samotné hře slova nejsou Caesarova poslední, protože vykřikne „Pak padni, Caesare“, než nakonec zemře.[13] Navzdory tomu se tato slova stala populárně používána jako jeho poslední slova v médiích, která přizpůsobují Caesarův život nebo toto časové období. Tam bylo několik významných výjimek, jako je videohra Assassin's Creed: Origins který v angličtině používá slova „Ty taky, mé dítě?“,[29] převzato z řečtiny „Kaì sú, téknon“, zatímco z francouzštiny dabovat hry, místo toho, aby ji jednoduše přeložili do francouzštiny, se rozhodli použít kontinentální latinský překlad „Tu quoque mi fili?“ (Ty taky, můj synu?).[30]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Bylo známo, že Caesar psal a někdy mluvil sebe ve třetí osobě.[9]
  2. ^ To je způsobeno tím, že sám Plutarchos je Řek, a také skutečnost, že v té době v Římě (přestože byla latinsky mluvící říší) byla řečtina hlavním jazykem literatury a vysokého umění. Plútarchos psal s ohledem na římské čtenáře.[11]

Reference

  1. ^ https://www.historytoday.com/archive/foundations/death-caesar
  2. ^ Franco Taroni, Silvia Bozza, Alex Biedermann, Paolo Garbolino, Colin Aitken; Analýza dat ve forenzní vědě .: Perspektiva bayesovského rozhodnutí - 3
  3. ^ A b Stephen Spignesi (2016). In the Crosshairs: Famous Atentations and Attempts from Julius Caesar to John Lennon. Simon a Schuster. ISBN  9781510713031.
  4. ^ A b Åke Persson (2014). „Et tu, Brute? Flämtade Julius Caesar då han mördades. Eller vad sade han, egentligen? Och när och hur fick motsvarigheten„ Även du, min Brutus! “Fäste i svenskan?“. Språktidningen. Vad sa?. Citováno 2019-06-07.
  5. ^ Zaměstnanci (26. února 2016). „Julius Caesar“ (PDF). PŘÍRUČKA UČITELE. Třídní zákony. Citováno 2019-06-07.
  6. ^ Terry Breverton; Immortal Words: History's Most Memorable Quotations and the Stories Behind Them
  7. ^ Kathryn Tempest; Brutus: Vznešený spiklenec - strana: 101
  8. ^ Matthew Dillon; Náboženství ve starověkém světě: nová témata a přístupy - strana: 210
  9. ^ Alexander, Catherine M. S., ed. (2003). Knihovna Cambridge Shakespeara: Shakespearovy časy, texty a stádia. Cambridge University Press. str. 101. ISBN  9780521808002.
  10. ^ Raymond Angelo Belliotti; Římská filozofie a dobrý život - strana: 151
  11. ^ Stadter, Philip A. (2015). Plútarchos a jeho římští čtenáři. Oxford University Press. str. 69. ISBN  978-0198718338. Citováno 2015-02-04. Ačkoli Plútarchos psal v řečtině as řeckým pohledem, [...] myslel na římské i řecké publikum.
  12. ^ Spencer Alexander McDaniel (25. března 2017). „Caesarova skutečná poslední slova“. Příběhy zapomenutých časů. Citováno 2019-06-07.
  13. ^ A b Ioannis Ziogas (listopad 2016). „Famous Last Words: Caesar's Prophecy on the Ides of March *“. Cambridge.org (Cambridge Core ). Durham University. str. 134–153. Citováno 2019-06-07. Australasian Society for Classical Studies 2017
  14. ^ Domagoj Valjak (3. dubna 2017). „Pitva Julia Caesara byla nejstarší zaznamenanou pitevní zprávou v historii“. Vintage zprávy. Citováno 2019-06-07.
  15. ^ Richard A. Billows; Julius Caesar: Kolos Říma - strana: 249—250
  16. ^ Richard A. Billows, „Julius Caesar: Římský kolos“, s. 249 (Online náhled Knih Google ).
  17. ^ Catherine O'Neil; S Shakespearovými očima: Puškinovo kreativní přivlastnění Shakespeara - strana: 46
  18. ^ Woodman, A.J. (2006). „Tiberius a chuť k moci: Rok 33 v Tacitu“. Klasická čtvrtletní. 56 (1): 175–189. doi:10.1017 / S0009838806000140.
  19. ^ Woodman, A. J. The Annals of Tacitus: Books 5–6; Svazek 55 Cambridgeských klasických textů a komentářů. Cambridge University Press, 2016. ISBN  9781316757314.
  20. ^ Henderson, John (1998). Boj za Řím: Básníci a císaři, historie a občanská válka. Cambridge University Press. ISBN  0-521-58026-9.
  21. ^ Keith Massey (14. března 2015). „The Lost Last Words of Julius Caesar“. Místo jasu. Citováno 2019-06-07.
  22. ^ Harold Bloom; Julius Caesar od Williama Shakespeara - strana: 61
  23. ^ Jem Duducu; Římané ve 100 faktech
  24. ^ „Video: Zpráva koronera: Julius Caesar“. Sledujte Know Learn. 2014. Citováno 2019-06-07.
  25. ^ Redaktoři (2016). „Shromážděné klinické tipy z časopisu Advanced Emergency Nursing Journal, redakce“ (PDF). journals.lww.com. Advanced Emergency Nursing, JOURNAL. Citováno 2019-06-07.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
  26. ^ Zpráva koronera: Julius Caesar (Film). Spojené státy: Dějiny. 2014. Událost se koná v 01: 08-02: 01.
  27. ^ Sam Kean; Caesarův poslední dech: Epický příběh o vzduchu kolem nás
  28. ^ Ian Able. „Poslední slova Julia Caesara“. Study.com. Citováno 2019-06-07.
  29. ^ Anthony Del Col; Assassin's Creed: Origins, Hlasitost 1
  30. ^ Mort de Jules Cesar / Tu quoque mi fili? / Assassin's Creed Origins (Film) (ve francouzštině). Ubisoft. 2017. Událost nastane v 01:53. Citováno 2019-06-08.

Další čtení

externí odkazy