Julii Caesares - Julii Caesares
The Julii Caesares byly nejslavnější rodinou patricij geny Julie. Rodina se poprvé objevuje v historii během Druhá punská válka, když Sextus Julius Caesar byl praetor v Sicílie. Jeho syn, Sextus Julius Caesar, získal konzulát v roce 157 př.nl; ale nejslavnější potomek tohoto třásně je Gaius Julius Caesar generál, který dobyl Galie a stal se nesporným pánem Řím v návaznosti na Občanská válka. Po udělení diktátorský moc Římský senát a zavádí řadu politických a sociálních reforem, byl zavražděn v roce 44 př. n. l. Po překonání několika soupeřů, Caesarova adoptivního syna a dědice, Gaius Julius Caesar Octavianus, byl vyhlášen Augustus senátem, slavnostně otevřel to, co se stalo Julio-Claudianova linie římských císařů.
Dějiny
První z Julii Caesares, který se objevil v historii, byl Sextus Julius Caesar, praetor na Sicílii v roce 208 před naším letopočtem.[1] Z synovství jeho syna, Sextuse, „Sex. f. L. n.“, víme, že jeho otec byl jmenován Luciusi, ale přesně kdo byl tento Lucius a zda nesl příjmení Caesar je nejistý.[2] Za předpokladu, že Caesares pocházeli z dřívějších významných rodin gilií Julia, někteří učenci navrhli, že byl synem Lucius Julius Libo, konzul v roce 267 př.[3]
The Slovník řecké a římské biografie a mytologie říká to o přízvisko Caesar:
Není jisté, který člen genu Julia jako první získal příjmení Caesar, ale první, kdo se v historii objeví, je Sextus Julius Caesar, praetor v BC 208. Původ jména je stejně nejistý. Spartianus, v jeho životě Aelius Verus, zmiňuje čtyři různé názory respektující jeho původ:
- To slovo znamenalo slona v jazyce Rašeliniště, a dostal jako příjmení jednoho z Julii, protože zabil slona.
- Že to bylo dáno jednomu z Julii, protože byl podřezán (caesus) z lůna své matky po její smrti; nebo
- Protože se narodil s velkým množstvím vlasů (caesary) na hlavě; nebo
- Protože měl azurovou barvu (caesii) oči téměř nadpřirozeného druhu.
Z těchto názorů třetí, který je rovněž dán Festus, se zdá být nejblíže pravdě. Caesar a caesary jsou pravděpodobně spojeni se sanskrtem kêsa„vlasy“, a je zcela v souladu s římským zvykem, aby bylo příjmení dáno jednotlivci z důvodu zvláštnosti jeho osobního vzhledu. Druhý názor, který se zdá být nejoblíbenějším u starověkých spisovatelů, bezpochyby vzešel z a falešná etymologie. Pokud jde o první, který byl přijat, říká Spartianus, podle nejučenějších mužů je nemožné jej absolutně vyvrátit, jak víme téměř o starověkém maurském jazyce; ale nemá v sobě žádnou inherentní pravděpodobnost; a prohlášení o Servius je nepochybně nepravdivé, že dědeček diktátora získal příjmení kvůli zabití slona vlastní rukou v Africe, protože před jeho dobou bylo několik Julii s tímto jménem.
Vyšetřování etymologie tohoto jména je do jisté míry zajímavé, protože žádné jiné jméno nikdy nezískalo takovou celebritu - „clarum et duraturum cum aeternitate mundi nomen.“[4][5] Předpokládal to Augustus jako adoptivní syn diktátora a Augustus byl předán svému adoptivnímu synovi Tiberia. Nadále to používalo Caligula, Claudius, a Nero, jako členové buď adopcí nebo ženským původem Caesarovy rodiny; ale ačkoli rodina s Neroem vyhynula, následní císaři si ji stále ponechali jako součást svých titulů, a bylo zvykem, aby ji prefix před svým jménem, jako například, Imperátor Caesar Domitianus Augustus. Když Hadrián přijal Aelius Verus, dovolil druhému převzít titul Caesar; a od této doby, i když název Augustus se nadále omezoval na vládnoucího prince, prince z Caesar byl také udělen druhé osobě ve státě a dědici předpokládanému na trůn.[1]
Mimo císařskou rodinu, poslední z Julii, o kterém je známo, že nese jeho příjmení Caesar byl Lucius Julius Caesar, který byl konzulem v roce 64 př. n. l. a který stále žil v roce 40 př. n. l.[6][7] Přestože po této době mohli žít další členové rodiny, zdá se, že žádný z nich nedosáhl dostatečné důležitosti, aby mohl být zaznamenán v dalších generacích.
Potomek
Genealogii Julii Caesares studoval Wilhelm Drumann v jeho monumentální historii Říma a následující tabulky jsou založeny převážně na jeho rekonstrukci rodiny.[1][8][i] Ve většině ohledů tvoří Drumannova genealogie základ moderního vědy o rodině, s jednou důležitou výjimkou: Drumann věřil, že Sextus Julius Caesar, který byl vojenský tribun v roce 181 př. nl a Sextus, který byl konzulem v př. n. l. 157, byli otec a syn. Zatímco chronologie naznačovala, že tribuna může být synem Sextuse, který byl praetorem v roce 208 př. N.l., konzulovo synovství naznačilo, že jméno jeho dědečka bylo Luciusi. V souladu s tím Drumann dovodil existenci jinak neznámého Luciuse Julia Caesara mezi praetorem a vojenským tribunem, ačkoli aby to mělo chronologicky smysl, musel by praetor být spíše starší a tribun velmi mladý, když zastávali příslušné úřady.[ii] Novější stipendium dospělo k závěru, že vojenský tribun a konzul byli stejní muži, což znamená, že jeho dědeček Lucius byl spíše otcem praetora roku 208 př. N. L. Než jeho synem.[2][10]
Je to tedy Sextus, praetor roku 208 př. N. L., Než jinak neznámý Lucius Julius Caesar, který byl otcem Luciuse Julia Caesara, praetora v roce 183 př. N. L., A Sextus, konzul roku 157 př. N. L. Tito synové poskytují první dvě větve rodiny; ale třetí větev, představující předky Gaia Julia Caesara, diktátora, je méně jistá. Víme, že byl jmenován také Caesarův dědeček Gaius, a že se oženil s ženou z Marcia gens. Drumann předpokládal, že mohl být synem senátora jménem Gaius Julius, který napsal římské dějiny v řečtině kolem roku 143 př. N. L. Tento Gaius, jak navrhoval, mohl být bratrem Sexta Julia Caesara, konzula z roku 157, a proto synem Sextuse, který byl v roce 181 vojenským tribunem.[8][11] Jelikož oba Sexti byli ve skutečnosti stejný muž, pravděpodobně by to ze senátora Gaia stalo třetího syna Sextuse Julia Caesara, praetora roku 208 př. N. L. Pokud byl senátorem v roce 143 a pradědečkem Caesara, který se narodil v roce 100 př. N.l., pravděpodobně nebyl synem konzula, protože jeho stejnojmenný a pravděpodobně nejstarší syn, Sextus, byl praetorem v roce 123 př.[12]
Zbytek genealogie je dobře známý. Protože Caesar nezanechal žádné legitimní syny, aby mohli pokračovat v jeho jménu a odkazu,[iii] ze své vůle adoptoval svého prasynovce Gaia Octavia, který se tak stal Gaiusem Juliem Caesarem Octavianem, budoucím císařem známým jako Augustus. Octavian měl jen dceru, a proto si adoptoval dvě ze svých vnoučat Marcus Vipsanius Agrippa, který se tak stal Gaius a Lucius Julius Caesar; ale když oba zemřeli mladí, císař přijal jejich bratra, kterým se stal Marcus Julius Caesar Agrippa Postumus, a nevlastní syn, Tiberius Claudius Nero, který se stal Tiberius Julius Caesar. Stal se Tiberiusovým synem Nero Claudius Drusus Drusus Julius Caesar, a on přijal synovce, Tiberius Claudius Nero Germanicus, který se stal Germanicus Julius Caesar; jejich děti se také staly součástí genu Julia. Hranice se chýlí ke konci smrti Germanicova syna Gaiuse Julia Caesara Germanicuse, známého jednoduše jako Gaius nebo Caligula v inzerátu 41; poté předala císařská autorita Gaiovi strýci, Tiberius Claudius Nero Germanicus a z Julianovy linie.[14]
Genealogické tabulky

Níže uvedená tabulka odráží známé a pravděpodobné vztahy se spekulativním sestupem označeným otazníkem „(?)“.
- Lucius Julius (Libo?)
- Sextus Julius Caesar, praetor v roce 208 př.
- Lucius Julius Caesar, praetor v roce 183 před naším letopočtem.
- Lucius Julius Caesar, praetor v 166 před naším letopočtem.
- Sextus Julius Caesar, konzul v roce 157 př.
- Sextus Julius Caesar, praetor v roce 123 před naším letopočtem.
- Lucius Julius Caesar, ženatý Poppilia.
- Lucius Julius Caesar, ženatý Fulvia. Konzul v roce 90 př. N. L., Byl v roce 87 zabit Fimbrií.
- Lucius Julius Caesar, konzul v roce 64 př.
- Lucius Julius Caesar filius, přívrženec Pompeius Během Občanská válka.
- Julie, manželka (1) Marcus Antonius Creticus a (2) Publius Cornelius Lentulus Sura; matka Marcus Antonius, triumvir.
- Lucius Julius Caesar, konzul v roce 64 př.
- Gaius Julius Caesar Strabo Vopiscus, řečník, usmrcen Fimbrií v 87.
- (?) Julie, manželka Lucius Cornelius Sulla Felix.
- Lucius Julius Caesar, ženatý Fulvia. Konzul v roce 90 př. N. L., Byl v roce 87 zabit Fimbrií.
- (?) Gaius Julius Caesar, senátor, prý napsal římskou historii v řečtině.
- (?) Gaius Julius Caesar, dědeček diktátora, se oženil Marcia.
- Gaius Julius Caesar, ženatý Aurelia Cotta. Praetor v nejistém roce náhle zemřel v roce 84 př.
- Julia Major, manželka (1) Luciuse Pinariuse a (2) Quintuse Pedia; babička Lucius Pinarius a Quintus Pedius.
- Julia Minor, manželka Marcus Atius Balbus; babička Octavia mladší a Gaius Julius Caesar Octavianus
- Gaius Julius Caesar, diktátor, ženatý (1) Cornelia, (2) Pompeje, (3) Calpurnia.
- Julie, manželka Gnaeus Pompeius Magnus.
- Ptolemaeus Caesar (Caesarion), syn Kleopatra.
- (přijetím) Gaius Julius Caesar Octavianus, pravnuk (prostřednictvím Gaiovy sestry Julie Minor), rozený Gaius Octavius; později známý jako Augustus, ženatý (1) Clodia Pulchra, (2) Scribonia, (3) Livia.
- Julia Major, manželka (1) Marcus Claudius Marcellus, (2) Marcus Vipsanius Agrippa, (3) Tiberius Claudius Nero
- (přijetím) Gaius Julius Caesar, vnuk, rozený Gaius Vipsanius Agrippa, ženatý Claudia Livia Julia.
- (přijetím) Lucius Julius Caesar, vnuk, rozený Lucius Vipsanius Agrippa.
- (přijetím) Tiberius Julius Caesar, nevlastní syn a zeť, nar. Tiberius Claudius Nero; ženatý (1) Vipsania Agrippina (2) Julia starší.
- Tiberius Claudius Nero (Tiberillus), zemřel v dětství, 11 před naším letopočtem.
- Drusus Julius Caesar mladší, rozený Nero Claudius Drusus, se oženil s Claudií Livií Julií.
- Julia Livia, manželka (1) Nera Julia Caesara Germanicuse, (2) Gaius Rubellius Blandus.
- Tiberius Julius Caesar Nero Gemellus zabit Caligula, cca AD 38.
- Tiberius Claudius Caesar Germanicus Gemellus, zemřel 23. AD.
- (přijetím) Germanicus Julius Caesar, synovec, rozený Tiberius Claudius Nero; ženatý Vipsania Agrippina.
- Nero Julius Caesar Germanicus, obviněn ze zrady, zemřel v roce 31 nl. Oženil se s Julií Livií.
- Drusus Julius Caesar Germanicus, obviněn ze zrady, zemřel v roce 33 n. l. ženatý Aemilia Lepida.
- Gaius Julius Caesar Germanicus, lépe známý jako císař Gaius nebo Caligula, ženatý (1) Junia Claudilla, (2) Livia Orestilla, (3) Lollia Paulina, (4) Milonia Caesonia.
- Julia Agrippina, lépe známá jako Agrippina mladší, manželka (1) Gnaeus Domitius Ahenobarbus, (2) Gaius Sallustius Crispus, (3) Tiberius Claudius Drusus císař Claudius; matka císaře Nero.
- Julia Drusilla, manželka (1) Lucius Cassius Longinus, (2) Marcus Aemilius Lepidus.
- Julia Livilla, manželka Marcus Vinicius.
- (přijetím) Marcus Julius Caesar Agrippa Postumus, vnuk, narozený Marcus Vipsanius Agrippa Postumus.
- Julie, manželka Gaius Marius.
- Sextus Julius Caesar, konzul v BC 91.
- Sextus Julius Caesar, Flamen Quirinalis.
- Sextus Julius Caesar, guvernér Sýrie, zabit při vzpouře, BC 46.
- Sextus Julius Caesar, Flamen Quirinalis.
- Gaius Julius Caesar, ženatý Aurelia Cotta. Praetor v nejistém roce náhle zemřel v roce 84 př.
- (?) Gaius Julius Caesar, dědeček diktátora, se oženil Marcia.
- Lucius Julius Caesar, praetor v roce 183 před naším letopočtem.
- Sextus Julius Caesar, praetor v roce 208 př.
Mužská linie
Mužská linie rodiny, ukazující jak přirozenou, tak adoptivní linii prostřednictvím Julio-Claudianských císařů.
L. Julius (Libo?) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sex. Julius Caesar pr. 208 př | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
L. Julius Caesar pr. 183 př | Sex. Julius Caesar cos. 157 př | C. Julius Caesar? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
L. Julius Caesar pr. 166 př | Sex. Julius Caesar pr. 123 př. N. L | L. Julius Caesar | C. Julius Caesar | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
L. Julius Caesar cos. 90 př. N. L | C. Julius Caesar Strabo Vopiscus | C. Julius Caesar d. 84 př | Sex. Julius Caesar cos. 91 před naším letopočtem | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
L. Julius Caesar cos. 64 př.nl | C. Julius Caesar d. 44 př. N. L | Sex. Julius Caesar Flamen Quirinalis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
L. Julius Caesar d. 46 př | Ptolemaeus Caesar (Caesarion) d. 30 př. N. L | C. Julius Caesar Octavianus (Augustus) d. AD 14 | Sex. Julius Caesar d. 46 př | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
C. Julius Caesar cos. AD 1 | L. Julius Caesar | M. Julius Caesar Agrippa Postumus | Ti. Julius Caesar d. AD 37 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Drusus Julius Caesar cos. AD 15, 21 | Germanicus Julius Caesar cos. AD 12, 18 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ti. Julius Caesar Nero Gemellus | Nero Julius Caesar Germanicus d. AD 31 | Drusus Julius Caesar Germanicus d. AD 33 | C. Julius Caesar Germanicus (Caligula) d. AD 41 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Konzul | pravděpodobný sestup | ||||||||||||
| Diktátor | spekulativní sestup | ||||||||||||
| Císař | adoptivní sestup |
Viz také
Poznámky pod čarou

- ^ Drumann nebyl prvním moderním historikem, který vyšetřoval Julii. V roce 1816 anglický genealog, William Berry, publikoval dílo s názvem Genealogia Antiqua neboli mytologické a klasické tabulky, sestavené od nejlepších autorů pohádkové a starověké historie, ve kterém tvrdil, že rodina pocházela z jistého Numerius Julius Caesar (pro kterého neexistují žádné důkazy). Berry, který neuváděl ani jinak neidentifikoval žádného z „nejlepších autorů“, na které se spoléhal při sestavování svých tabulek (ve svém úvodu se pouze omlouvá za to, že v tabulkách nemá místo), zahrnuje řadu pochybné jména a vztahy v jeho genealogii Julii, z nichž mnohé se nenacházejí v žádném známém starověkém zdroji a v některých případech jsou jimi zcela v rozporu; mnohé se zdají být vynalezeny Berrym nebo jedním z jeho nejmenovaných zdrojů pouze proto, aby zaplnily mezery nebo jinak vylepšily genealogii.
Berry předpokládá Drumannovu chybu v předpokladu, že Sextus Julius Caesar, vojenský tribun z roku 181 př. N. L., A Sextus, konzul z př. N. L. 157, byli otcem a synem; a také Griffinova domněnka, že rodina je potomkem Luciuse Julia Liba, konzula z roku 267.[9] - ^ Ještě více matoucí je, že konzul zastával úřad jen dvacet čtyři let po vojenské tribuně. Za normálních okolností by konzul dosáhl věku čtyřiceti let, než by byl způsobilý pro tento soudce, zatímco vojenskými tribunami byli obvykle mladí muži. Aby se v roce 157 př. N. L. Narodil syn, kterému bylo nejméně čtyřicet let, musel se tribun Sextus narodit kolem roku 217 př. N. L., Kdy byl jeho dědeček pravděpodobně mladý muž.
- ^ Caesar měl syna, známého v historii jako Caesarion tím, že Kleopatra VII. Egypt, asi 47 př. když byl zavražděn jeho otec, byl malé dítě. Octavianus ho nechal usmrtit v roce 30 př. N.l., aby zabránil budoucím vzpourám ve svém jménu.[13]
Reference
- ^ A b C Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. Já, str. 536.
- ^ A b Broughton, sv. Já, str. 446.
- ^ Griffin, str ff.
- ^ Aelius Spartianus, Aelius Verus 1.
- ^ Sextus Pompeius Festus, ztělesnění Marcus Verrius Flaccus De Verborum Significatu, s. v. Caesar.
- ^ Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. Já, str. 538.
- ^ Broughton, sv. II, s. 161, 385.
- ^ A b Drumann, sv. III, s. 113 ff.
- ^ William Berry, Genealogia Antiqua neboli mytologické a klasické tabulky, sestavené od nejlepších autorů pohádkové a starověké historie, Baldwin, Cradock, and Joy, London (1816), s. 50.
- ^ Griffin, str. 13.
- ^ Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. Já, str. 539.
- ^ Broughton, sv. Já, str. 513.
- ^ Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. Já, str. 556.
- ^ Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. I, str. 424–430, 563–565.
Bibliografie
- Wilhelm Drumann, Geschichte Roms in seinem Übergang von der republikanischen zur monarchischen Verfassung, oder: Pompeius, Caesar, Cicero und ihre Zeitgenossen, Königsberg (1834–1844).
- "Caesar", v Slovník řecké a římské biografie a mytologie, William Smith, ed., Little, Brown and Company, Boston (1849).
- T. Robert S. Broughton, Soudci římské republiky, Americká filologická asociace (1952).
- Miriam Griffinová, Společník Julia Caesara John Wiley & Sons (2009), ISBN 1444308459, ISBN 9781444308457.
- Suetonius, Dvanáct císařů.