Landkreis Kolberg-Körlin - Landkreis Kolberg-Körlin

Ausschnitt einer Karte von Pommern.
Současná mapa Kolberg-Körlin.
Province of Pomerania, 1892.

Kolberg-Körlin (dříve hláskování Colberg-Cörlin) byl Landkreis (kraj) v pruský Province of Pomerania mezi lety 1872 a 1945. Jeho území zhruba odpovídá modernímu Kołobrzeg County (polština: Powiat Kołobrzeski) a západní části moderní Białogard County (polština: Powiat Białogardzki) s Karlino, bývalý Körlin.

Dějiny

Kolberg-Körlin zahrnoval vesnici Altstadt (nyní Budzistowo ), předchůdce blízkého okolí Kolberg založeny před rokem 1000 n.l. Ostatní raná sídla v regionu jsou Pobloth a Zwilipp, které jsou poprvé zmíněny v roce 1159 podle Pomeranian Urkundenbucha lokality Drosedow, Jarchow a Rützow, poprvé zmíněné v roce 1180 ze stejného zdroje. Většina dalších obcí Kolberg – Körlin má záznamy z 13. století.

Colberg-Cörlin byl vytvořen 1. září 1872 jako oddíl Kreis Fürstenthum, nástupce Knížectví Cammin. Patřilo do vládního regionu (Regierungsbezirk ) Cöslin (později Köslin) v pruský provincie Pomořany a zahrnovalo venkovské regiony i města Colberg a Cörlin. Krajské město bylo v Colbergu.

Následující první světová válka Colberg-Cörlin byl přejmenován na Kolberg-Körlin.

Poté, co bylo Prusko účinně absorbováno do Třetí říše po Preußenschlag, Prusko a jeho okresy, stejně jako všechny ostatní německé státy za vlády Hitlera, byly zbaven všech pravých sil a byly redukovány na pouhé správní jednotky.

Na začátku roku 1945 na konci roku druhá světová válka, Kolberg-Körlin byl obsazen Rudá armáda. Krátce nato v důsledku Postupimská dohoda, Kolberg-Körlin, spolu se zbytkem bývalé pruské země východně od Linka Odra-Nisa se stal polským. Většina Německé obyvatelstvo bylo evakuováno nebo vyhoštěno a oblast byla přesídlena Poláky.

Území bývalého Kolberg-Körlin se následně stalo součástí Německa Sczcecin, Koszalin a Západopomořanské vojvodství.

Demografie

Okres měl většinu Němec populace, s malou Polština (kašubština) menšina.[1]

Etnolingvistická struktura okresu[1]
18901905
Němec51,76299.1%60,38798.5%
Kašubian4170.8%7881.3%
Bilingvní360.1%570.1%
Celkový52,23461,289

Obce

1. ledna 1945 zahrnoval Landkries Kolberg-Körlin město Körlin, s přibližně 3 400 obyvateli a přibližně 78 dalšími komunitami s méně než 2 000 obyvateli. V roce 1900 kraj zahrnoval následující obce a obyvatelstvo:[2]

  • Alt Bork 381
  • Alt Marrin, Gutsbezirk 316
  • Alt Quetzin 411
  • Alt Tramm 443
  • Alt Werder 280
  • Altstadt 25
  • Altstadt, Gutsbezirk 115
  • Baldekow 158
  • Baldekow, Gutsbezirk 155
  • Bartin 267
  • Bodenhagen 512
  • Bogenthin 188
  • Bullenwinkel 148
  • Büssow 307
  • Damgardt 307
  • Damitz 409
  • Dassow 451
  • Degow 1,073
  • Drenow 433
  • Drenow, Gutsbezirk 201
  • Drosedow 337
  • Drosedow, Gutsbezirk 326
  • Dumzin, Gutsbezirk 224
  • Eickstedtswalde, Gutsbezirk 136
  • Fritzow 205
  • Fritzow, Gutsbezirk 208
  • Gandelin 95
  • Gandelin, Gutsbezirk 252
  • Ganzkow 49
  • Ganzkow, Gutsbezirk 163
  • Garchen 199
  • Garrin 939
  • Gervin 564
  • Grandhof, Gutsbezirk 64
  • Gribow 474
  • Groß Jestin 1.618
  • Groß Pobloth 37
  • Groß Pobloth, Gutsbezirk 206
  • Groß Vorbeck, Gutsbezirk 96
  • Hohenfier, Gutsbezirk 77
  • Jaasde 35
  • Jarchow, Gutsbezirk 205
  • Karkow, Gutsbezirk 162
  • Karvin 329
  • Kerstin 99
  • Kerstin, Gutsbezirk 262
  • Kienow, Gutsbezirk 110
  • Klaptow, Gutsbezirk 332
  • Klein Jestin 72
  • Klein Jestin, Gutsbezirk 109
  • Klein Pobloth, Gutsbezirk 259
  • Kolberg 24. 786
  • Kolberger Deep 237
  • Kölpin 331
  • Kölpin A, Gutsbezirk 97
  • Kölpin B, Gutsbezirk 65
  • Körlin 2.998
  • Körlin, Gutsbezirk 102
  • Koseeger, Gutsbezirk 252
  • Kowanz 445
  • Kruckenbeck, Gutsbezirk 225
  • Krühne, Gutsbezirk 83
  • Leikow 123
  • Leppin, Gutsbezirk 136
  • Lestin, Gutsbezirk 494
  • Lübchow 112
  • Lübchow, Gutsbezirk 204
  • Lustebuhr, Gutsbezirk 237
  • Mallnow 106
  • Mallnow, Gutsbezirk 132
  • Mechenthin 65
  • Mechenthin, Gutsbezirk 105
  • Meierei, Gutsbezirk 157
  • Mohrow 173
  • Moitzelfitz 140
  • Moitzelfitz, Gutsbezirk 282
  • Moitzlin, Gutsbezirk 195
  • Moltow, Gutsbezirk 180
  • Mühlenbruch, Gutsbezirk 30
  • Naugard 176
  • Výstřih 186
  • Nehmer 388
  • Nessin 365
  • Neu Bork 147
  • Neugasthof, Gutsbezirk 105
  • Neu Marrin, Gutsbezirk 71
  • Neu Quetzin 141
  • Neu Sternin 413
  • Neu Tramm 159
  • Neu Werder 114
  • Neurese 347
  • Papenhagen, Gutsbezirk 64
  • Peterfitz 218
  • Peterfitz, Gutsbezirk 70
  • Petersfelde, Gutsbezirk 152
  • Petershagen 636
  • Plauenthin, Gutsbezirk 169
  • Poldemin 169
  • Prettmin 349
  • Pustar, Gutsbezirk 204
  • Putzernin, Gutsbezirk 101
  • Rabuhn 401
  • Rabuhn, Gutsbezirk 10)
  • Ramelow 204
  • Ramelow, Niedergut, Gutsbezirk 171
  • Ramelow, Obergut, Gutsbezirk 188
  • Reselkow 471
  • Reselkow, Gutsbezirk 99
  • Rogzow 48
  • Rogzow, Gutsbezirk 335
  • Roman 403
  • Roman, Gutsbezirk 277
  • Rossenthin 210
  • Rützow, Gutsbezirk 476
  • Rüwolsdorf 187
  • Schleps 269
  • Schmuckenthin, Gutsbezirk 124
  • Schötzow 72
  • Schötzow, Gutsbezirk 192
  • Schwartow, Gutsbezirk 153
  • Schwedt 513
  • Schwedt, Gutsbezirk 14)
  • Seefeld 278
  • Sellnow 517
  • Semmerow 269
  • Simötzel 910
  • Sophienwalde, Gutsbezirk 21
  • Spie 257
  • Sternin 134
  • Stöckow 379
  • Stolzenberg 979
  • Trienke, Gutsbezirk 314
  • Wartekow 96
  • Wartekow, Gutsbezirk 151
  • Wobrow 153
  • Zernin 637
  • Zürkow, Gutsbezirk 114
  • Zwilipp 283

Viz také

Reference

  1. ^ A b Belzyt, Leszek (1998). Sprachliche Minderheiten im preussischen Staat: 1815 - 1914; die preußische Sprachenstatistik in Bearbeitung und Kommentar. Marburg: Herder-Inst. ISBN  978-3-87969-267-5.
  2. ^ [1]

externí odkazy

Souřadnice: 54 ° 11'00 ″ severní šířky 15 ° 35'00 ″ východní délky / 54,183333 ° N 15,583333 ° E / 54.183333; 15.583333