Labovë e Madhe - Labovë e Madhe - Wikipedia

Labova e Madhe se nedají zmást okolním městem Labova e Kryqit, v Libohovë obec.

Labovë e Madhe
Vesnice
Labovë e Madhe sídlí v Albánie
Labovë e Madhe
Labovë e Madhe
Souřadnice: 40 ° 12'25 ″ severní šířky 20 ° 08'10 ″ východní délky / 40,20694 ° N 20,13611 ° E / 40.20694; 20.13611Souřadnice: 40 ° 12'25 ″ severní šířky 20 ° 08'10 ″ východní délky / 40,20694 ° N 20,13611 ° E / 40.20694; 20.13611
Země Albánie
okresGjirokastër
ObecGjirokastër
Obecní jednotkaOdrie
Časové pásmoUTC + 1 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 2 (SELČ )

Labovë, alternativně Labova e Madhe[1] (Velká Labová; řecký: Μέγα Λάμποβο) nebo Labova e Zhapës (Zappas „Labova), je vesnice v bývalém Odrie obec, Gjirokastër County, Jižní Albánie. U reformy místní správy v roce 2015 se stala součástí obce Gjirokastër.[2] Nachází se zhruba 650 m nad hladina moře.

Dějiny

Vesnice byla domovem řecký podnikatelé a národní dobrodinci Evangelis Zappas a jeho bratranec, Konstantinos Zappas. Vzhledem k jejich příjmení se město alternativně nazývá „Labovë e Zhapës“, i když oficiálně se stále jmenuje Labovë. Zappas sponzoroval založení vzdělávacích zařízení známých jako Zappeian School (Ζάππεια Διδασκαλεία). V letech 1875-1876 to sestávalo z: základní a střední školy, stejně jako ženy, tkalcovské školy pro dívky a knihovny obsahující 400 svazků od řeckých a latinských autorů.[3] Evangelis Zappas se v roce 1860 účastnil debaty o psaní albánštiny a zastával názor, že jazyk se nemůže stát literárním, ale neměl by být opuštěn a že v jeho laboratoři založené v Labovë se pro albánštinu používá řecká abeceda.[4][5]

V roce 1929 byl státními úředníky zamítnut návrh na obnovení školy pro řecky mluvící děti Labovë, protože podle jejich zprávy iniciativa nebyla místními albánskými křesťany dobře přijata.[6]

Demografie

Během osmanského sčítání lidu z roku 1895 měla Labovë, řecky mluvící vesnice, 701 obyvatel.[7] Vesnice Labovë e Madhe je jednou ze smíšených řečí (albánská a řecká), kterou obývá albánská pravoslavná populace, která mluví Albánec jako mateřský jazyk a Aromanians, kteří tvoří významnou komunitu ve vesnici.[8][9] Aromanská přítomnost v Labovë e Madhe se datuje do 20. století, kdy se během komunistické éry Albánie usadili ve vesnici.[10]

Pozoruhodné osoby

Reference

  1. ^ „Mapy, počasí a letiště pro Labova e Madhe, Albánie“.
  2. ^ Zákon č. 115/2014 Archivováno 24. 09. 2015 na Wayback Machine
  3. ^ Sakellariou M. V .. Epirus, 4000 let řecké historie a civilizace. Ekdotikē Athēnōn Archivováno 14. 06. 2010 na Wayback Machine, 1997. ISBN  978-960-213-371-2, str. 308.
  4. ^ Skoulidas, Elias (2013). „Albánští Řekové a pravoslavní intelektuálové: aspekty jejich diskurzu mezi albánskými a řeckými národními příběhy (konec 19. - počátek 20. století)“. Hronos. 7.CS1 maint: ref = harv (odkaz) odst. 16 „Ve stejné době navrhli dva bohatí lidé Evangelos Zappas z Labova e Madhe / Mega Lambovo (s dopisem Elpisovi) a Hristaki Zografo z Qestorat / Kestorati, další vesnice z Lunxhëri, použití abecedy s řeckými znaky Pro pochopení mentality nebyl pro Hristaki Zografo problém propagovat výuku albánského jazyka na základních či základních školách a současně být prezidentem Epirotického Sylogu (Ηπειρωτικός Σύλλογος) v Istanbulu pro rozšíření řecké vzdělávací sítě v Osmanské říši. “
  5. ^ Clayer, Nathalie (2007). Aux origines du nationalisme albanais: La naissance d'une nation majoritairement musulmane en Europe [Počátky albánského nacionalismu: narození převážně muslimského národa v Evropě]. Paříž: Karthala. ISBN  9782845868168.CS1 maint: ref = harv (odkaz) p. 201. "Evangelos Zappas (1800-1865) avait participé à la guerre d'indépendence, puis avait fait fortune en Roumanie. Il finança l'ouverture d'écoles, dans son village natal et dans d'autres locatités de l'Epire. EN 1860, účast na celoživotní literatuře v langue albanaise, qui se déroulait non seulement dans le journal de Pykaios, mais aussi dans l'Elpis, un périodique de la capital grecque. Dans une lettre adressée à ce journal, il odhadovaný počet jazyků v albánských jazycích je uveden v anglickém jazyce, hlavní jazykový přehled je v angličtině, ilustrovaný příklad abecedy, základní grecque, Employeé dans l'ecole de Labovë fondée par ses soins. “
  6. ^ Hemming, Andreas; Kera, Gentiana; Pandelejmoni, Enriketa (2012). Albánie: Rodina, společnost a kultura ve 20. století. LIT Verlag Münster. p. 102. ISBN  9783643501448.
  7. ^ Μιχάλης, Κοκολάκης (2003). Η τουρκική στατιστική της Ηπείρου στο Σαλναμέ του 1895. p. 255, 253. Citováno 19. května 2018. σε χωριά ελληνόφωνα που διατήρησαν τις «ελληνικές» καταλήξεις: Λάμποβο> labwe,
  8. ^ Kallivretakis, Leonidas (1995). "Η ελληνική κοινότητα της Αλβανίας υπό το πρίσμα της ιστορικής γεωγραφίας και δημογραφίας [Řecké společenství v Albánii z hlediska řecké komunity v Albánii "In Nikolakopoulos, Ilias, Kouloubis Theodoros A. & Thanos M. Veremis (eds). Ο Ελληνισμός της Αλβανίας [Albánští Řekové]. University of Athens. p. 51. „ΑΧ Αλβανοί Ορθόδοξοι Χριστιανοί, Β Βλάχοι“; Αλβανοί Ορθόδοξοι Χριστιανοί "; str. 56." LABOVA E MADHE ΛΑΜΠΟΒΟ ΜΕΓΑΛΟ / Ζαππαίο 246 ΑΧ + Β "
  9. ^ Hammond, Nicholas Geoffrey Lemprière (1967). Epirus: Zeměpis, pozůstatky starověku, historie a topografie Epiru a přilehlých oblastí. Oxford: Clarendon Press. p. 209. ISBN  9780198142539.CS1 maint: ref = harv (odkaz) „str. 209.“ Zatímco Libohovë a vesnice na sever od ní jsou řecky albánsky, náhorní plošiny tvoří nejvýchodnější kapsu řecké řeči v Severním Epiru. Mezi Libohovë a náhorní plošinou jsou dvě vesničky Labovë (115 domů) smíšené řeči, přičemž mateřským jazykem je albánština. “
  10. ^ Kahl, Thede (1999). Ethnizität und räumliche Verbreitung der Aromunen in Südosteuropa. Universität Münster: Institut für Geographie der Westfälischen Wilhelms. ISBN  3-9803935-7-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz) p. 133. R. Rrămăn (Aromunen mit der Eigenbezeichnung Rrămăn = Farscheroten, Arvanitovlachen) "; s. 146." Labovë ... hoher Anteil R; zu kommunischtischer Zeit angesiedelte aromunische Bevölkerungsgruppen aus südostalbanischen Gebirgen und aus Greichenland. "

Další čtení