Królewicz - Królewicz
Królewicz (F. królewna; množné tvary królewicze a królewny) byl titul udělený synům a dcerám krále Polsko (a zároveň velkovévoda Litvy), později Polsko-litevské společenství. Svou odlišností se podobal španělskému a portugalskému názvu infante, vyhrazeno také dětem panovníka. I když to bylo používáno pouze k označení něčí postavení jako královské dítě. Królewicz a królewna nemá přímý ekvivalent v jiných jazycích a byl přeložen do angličtiny princ a německy prinz, jako dynastové královského domu. Królewicze protože 16. století nemohlo být také považováno za a rovnocenné s knížata krve, protože Polská monarchie byl není dědičná od roku 1573, kdy po smrti posledního Jagiellon Král, budoucnost Henry III Francie byl zvolený. Oficiálně latinský titulaturní děti polských králů byly často stylizovány jako Poloniae princeps nebo princeps Poloniae, což znamená princ / ss Polska nebo polský princ / ss.[1][2][3] Oficiálnějším způsobem byl plný styl synů panovníků Dei Gratia regius princeps Poloniae et Lithuaniae[4] pro syny.
polština królewicze a królewny
Polští panovníci s legitimními dětmi a jejich potomky (od Jagellonského rodu):
- Władysław II Jagiełło
- Elżbieta Bonifacja (1399)
- Jadwiga (1408–1431)
- Władysław (1424-1444) (pozdější král)
- Kazimierz (1426-1427)
- Kazimierz (1427-1492) (pozdější král)
- Kazimierz IV Jagiellończyk:
- Władysław (1456–1516) (pozdější český a maďarský král)
- Jadwiga (1457–1502)
- Svatý Kazimierz (1458–1484)
- Jan Olbracht (1459–1501) (pozdější král)
- Aleksander (1461–1506) (pozdější král)
- Žofie (1464–1512)
- Elżbieta (1465–1466)
- Zygmunt (1467–1548) (pozdější král)
- Fryderyk (1468–1503)
- Elżbieta (1472–1480/1481)
- Anna (1476–1503)
- Barbara (1478–1534)
- Elżbieta (1482–1517)
- Zygmunt I Stary:
- Zygmunt III Waza (také švédský král):
- Anna Maria (1593-1600)
- Katarzyna (1594)
- Władysław (1595-1648) (pozdější král)
- Katarzyna (1596-1597)
- Krzysztof (1598)
- Jan Kazimierz (1607-1608)
- Jan Kazimierz (1609-1672) (pozdější král)
- Jan Albert (1612-1634)
- Karol Ferdynand (1613-1655) (později vévoda z Opole)
- Aleksander Karol (1614-1634)
- Anna Konstancja (1616)
- Anna Katarzyna Konstancja (1619-1651)
- Władysław IV Waza:[5]
- Zygmunt Kazimierz (1640-1647)
- Maria Anna Izabela (1642)
- Jan II. Kazimierz Waza:
- Maria Anna Teresa (1650-1651)
- Jan Zygmunt (1652)
- Michał Korybut Wiśniowiecki:
- NN (syn) (1670)
- Jan III Sobieski:[6][7]
- Jakub Ludwik (1667-1737)
- Adelajda Ludwika (1672-1677)
- Maria Teresa (1673-1675)
- NN (dcera) (1674)
- Teresa Kunegunda (1676-1730)
- NN (dcera) (1678)
- Aleksander Benedykt (1677-1714)
- Konstanty Władysław (1680-1726)
- Ledna (1683-1685)
- Srpna II Mocny (také kurfiřt Saska):[8]
- Fryderyk srpna (1696-1763) (později zvolený král)
- Stanisław Leszczyński (také Duke of Lorraine and Bar):[9]
- Srpna III Sas (také kurfiřt Saska):[10]
- Fryderyk August (1720-1721)
- Józef August (1721-1728)
- Fryderyk Krystian (1722-1763) (pozdější saský kurfiřt a předek saských králů)
- Maria Amalia (1724-1760)
- Maria Małgorzata (1727-1734)
- Maria Anna (1728-1797)
- Franciszek Ksawery (1730-1806)
- Maria Józefa (1731-1767)
- Karol Krystian (1733-1796) (později vévoda z Kuronska a Semigallie)
- Maria Krystyna (1735-1782) (později abatyše Remiremont)
- Maria Elżbieta (1736-1818)
- Albert Kazimierz (1738-1822) (později vévoda těšínský)
- Klemens Wacław (1739-1812) (později arcibiskup kurfiřtský)
- Maria Kunegunda (1740-1826) (později abatyše Thorn a abatyše Essen)
Viz také
- korunní princ
- Prince du zpíval
- Princezna Maria Augusta Saská - stylizovaný jako Polská infanta
Reference
- ^ https://www.royalcollection.org.uk/collection/617268/maria-poloniae-princeps-regina-franciae-et-navarrae
- ^ Baliński, Michal (1843). Pisma historyczne: 4. Sennewald. str.75.
Maria Anna princeps Poloniae.
- ^ http://www.ipsb.nina.gov.pl/a/foto/carolus-ferdinandus-princeps-poloniae-sueciae
- ^ https://polona.pl/item/xaverius-dei-gratia-regius-princeps-poloniae-et-lithuaniae-dux-saxoniae-c-electoratus,NTA3NDUyMTk/0/#info:metadata
- ^ Władysław IV měl také mimomanželského syna, Władysław Konstanty Vasa
- ^ D. Żołądź-Strzelczyk, Dziecko w dawnej Polsce, str. 35, čj. 31.
- ^ A. Skrzypietz, Rozkwit i upadek rodu Sobieskich, s. 69–72, 75–76, 88, 93–97.
- ^ August II měl také mnoho mimomanželských dětí, které nemohly nést žádné styly a tituly.
- ^ J. Feldman: Stanisław Leszczyński, Wrocław 1948; przedr. fotooffsetowy Warszawa 1959.
- ^ Jacek Staszewski, Srpna III Sas, Vratislav 2010