Karin Ugowski - Karin Ugowski
Karin Ugowski | |
---|---|
Karin Ugowski během focení před German Film Award (LOLA) v Berlíně v roce 2016. | |
narozený | 11.07.1943 |
Národnost | Němec |
Státní občanství | Německo |
obsazení | Herečka, vypravěčka, producentka, zpěvačka |
Aktivní roky | 1962 – dosud |
Organizace | Německá filmová akademie |
Známý jako | Das unsichtbare Visier, Polizeiruf 110, König Drosselbart |
Hnutí | Neues Forum |
Manžel (y) | Eberhart Ugowski (m. 1962; div. 1967) |
Partneři | Helmut Straßburger (1972-1977) |
Děti | 2, včetně Sebastian Ugovsky ) |
webová stránka | karin-ugowski |
Karin Ugowski rozená Karin Komischke (narozen 11. července 1943) je německá filmová a divadelní herečka, hlasová herečka, vypravěčka, filmová producentka a propagátorka umění a kultury v Německu s různými pracovišti ve Velké Británii, Francii, Itálii, Izraeli, Rusku, Maďarsku , Polsko, Španělsko, USA a Německo.[1]
Časný život
Karin Ugowski se narodila v Berlin Johannisthal, Německo během poslední etapy Bitva o Berlín uprostřed Berlínské bombardování, 2 roky před koncem roku Druhá světová válka. Vyrostla v poválečné Německo za Železná opona a její rodiče byli váleční traumatizováni. Po ukončení Gymnasiale Oberstufe (srovnatelné s Highschool v USA) měla studovat medicínu. Navzdory vůli rodičů navštěvovala v roce 1962 filmovou univerzitu v Babelsbergu a získala titul B.A. v dramatu z Filmové univerzity v Babelsbergu v Německu v roce 1965.[2] Má mladšího bratra.
Kariéra
Během studií herectví si již získala pozornost a získala široké uznání za své okouzlující, ale sebevědomé zosobnění rolí princezny v německých klasických divadelních filmech na počátku 60. let na základě historických pohádky,[3][4] jako Matka Holly (1963), Zlatá husa (1964) a King Thrushbeard (1965) si zahrála po boku německého kultovního herce Manfred Krug.[5] Její první vystoupení v kině silně souvisela s ideálem ženské mládí a krásy v 60. letech poválečného Německa. V této době se již stala nastupující filmovou hvězdou budující fanouškovskou základnu, která pro tyto staré stále zůstává filmová klasika, které se v německé televizi stále vysílají.[6]
V brzkých Sci-fi filmy jako Signale - Ein Weltraumabenteuer (1970) (anglicky: „Signals“) a v historických celovečerních filmech, jako je špionážní thriller The Invisible Visor (1973), která již dosáhla kultovního statusu, si zahrála po boku mladých Armin Mueller-Stahl, nebo jako škodlivá dcera bílých farmářů v německé filmové verzi americký indián příběh legendy Osceola (1971) nebo dokonce v prvních epizodách německé televizní klasické kriminální série Policie volá 110, kde se v německé televizi objevuje jako jedna z prvních policejních detektivek a inspektorek kromě herečky Sigrid Göhlerové, je o to více ohromená a podrážděná, že její fanouškovská základna ji znala z rolí princezen tím, že v 70. letech předváděla úplně jiné tváře a vystavovat jako charakterová herečka složitých částí. Mnohokrát překvapila svou všestranností, která se opět ukázala v posledních letech, jako v kině krátký film Otevřeno (2005) režisérky Charlotte Siebenrockové, když se ze staré frustrované kuchyňské vrátnice stala během několika minut atraktivní vznášející se a krásně vypadající žena, což vedlo k uvedení krátkého filmu na různých festivalech krátkých filmů[7] nebo ve filmu Ve všech barvách duhy (2007) v roli starší ženy, která se zamilovala do mnohem mladšího muže bojujícího proti sociální nelibosti, v režii jejího syna, Sebastian Ugovsky.
Již během svého prvního filmového díla si zamilovala divadlo, zejména divadlo experimentální a politické divadlo, který dokázal v době převratu v Německu něco změnit. Jako trvalý společnost člen Volksbuehne Berlin divadlo,[8] pracovala brzy s velkými osobnostmi, jako je Benno Besson, Heiner Müller a později Frank Castorf, Johann Kresnik, Leander Haußmann, Christoph Schlingensief a další velcí berlínští divadelníci s hostujícími představeními po celém světě.[9] Takto se stala členkou politického hnutí Neues Forum na konci 80. let podpora politické demonstrace v listopadu 1989 na berlínském náměstí Alexanderplatz, které bylo součástí Pád berlínské zdi a zvedání Železná opona vedoucí ke konci Studená válka.
Herečka, která často vede kampaň umění a kultura podpora a rozvoj v Německo v posledních desetiletích a provádí ročně výstava festival s manželem na podporu umělců v této oblasti, se v poslední době opět stal tématem rozhovoru účastí v a podpůrná role jako matka Vést v Samuela Maoza nejnovější mezinárodní film Foxtrot (Izrael, 2017), pokračování jeho oceňovaného filmu Libanon (2009), který se bude pravděpodobně promítat v Cannes a vyhrál Stříbrného lva (Grand Prix de Jury) na Bienále 2017/18.[1][2]
Celkově se herečka podílela na více než 80 divadelních produkcích a více než 150 filmových a televizních produkcích. Politicky lze Karin Ugowski považovat za kritickou vůči jakémukoli systému, odůvodněnému vlastní historií a který se odráží v jejím závazku k politickému divadlu a různým interpretační čtení až do součané doby. Od roku 2006 je Karin Ugowski aktivní členkou Německá filmová akademie a člen poroty pro Německá filmová cena (LOLA).[10]
Osobní život
Během studií herectví v době, kdy se stala známou pro své první filmové vystoupení v 60. letech, potkala svého prvního manžela Eberharta Ugowského a velmi rychle se provdala.[11] V této době se narodil její první syn. I když manželství trvalo jen několik let, z tohoto manželství zůstává její příjmení, pod kterým je známá (Ugowski). Od té doby si jméno uchovala i po rozvodu v roce 1967 kvůli známému jménu.
V roce 1970 byla v dlouhodobém vztahu s hercem a dobře známý divadelní režisér Helmut Straßburger potkala, když s ním pracovala v divadle inscenace, přivedla na svět svého druhého syna: autorku, hrát wright, nezávislý režisér a filmař, hudební skladatel a hudební producent Sebastian Ugovsky[12] (někdy připočítán jako Gilmano pro hudební díla[13]), zakladatel hudební nahrávací společnosti REQQORD (dříve Slo 'Jam) v Berlíně, Německo,[14] který přispěl hudebními tituly k filmovým skóre filmů jako Ekvalizér (2014, Denzel Washington).[15]
Karin Ugowski si vybudovala dlouhodobé přátelství s autor a hrát si wright Peter Brasch, bratr také známého autora, básníka a hrát psát Thomas Brasch a herec Klaus Brasch. Rodiče bratří Braschových byli židovští přistěhovalci do Velké Británie koncem 30. let 20. století pogrom v Německu a po skončení druhé světové války se přestěhovali zpět do Německa, což způsobilo, že oba autory, Thomase a Petera, ve své práci silně poháněl sen o věčném míru a svobodě myšlení, společná půda mezi Braschovými a Karin Ugowski . Peter Brasch havaroval na Karin Ugowski a věnoval jí knihu poezie (nápis) a napsal další rozhlasovou hru s názvem Zlatá husa - adaptace zvukových dramat v roce 1989[16] inspirovaná její rolí princezny Roswithy v klasickém filmu.[17] Zemřel v roce 2001.[18] Byl jedním z prvních, kdo získal vhled do prvních spisů syna Karin Ugowski Sebastian Ugovsky.[19]
Od roku 1993 je vdaná za malíř a scénograf Günter Horn, poslední žijící rada slavného malíře Otto Nagel.[20]
Filmografie
Výběr filmů z kina a televize.[17][21]
Originální název | Rok | Anglický název | Ředitel |
---|---|---|---|
Foxtrot | 2017 | Foxtrot | Samuel Maoz |
Auf dem Weg ins Leben | 2014 | Na cestě | Sebastian Ugovsky |
Die Farben des Regenbogen | 2007 | Ve všech barvách duhy | Sebastian Ugovsky |
Tornádo | 2006 | Tornádo | Andreas Linke |
Otevřeno | 2005 | Otevřeno | Charlotte Siebenrock |
Der Mörder meines Vaters | 2005 | Vrah mého otce | Urs Egger |
Soko Lipsko | 2005 | Lipské zabití | Michel Bielawa |
Sehnsucht | 2004 | Touha | Ciro Cappellari |
Polizeiruf 110 | 2001 | Policie volá 110 | Marco Serafini |
Polizeiruf 110 | 1999 | Policie volá 110 | Marijan David Vajda |
Die Männer vom K3 | 1993 | K3 | Sigi Rothemund |
Ein kleiner Knall am Nachmittag | 1991 | Malý třesk na PM | Christine Krüger |
Der Staatsanwalt hat das Wort | 1990 | Státní zástupce drží slovo | Manfred Mosblech |
Der Staatsanwalt hat das Wort | 1990 | Státní zástupce drží slovo | Gunter Friedrich |
Ein brauchbarer Mann | 1989 | Užitečný muž | Hans-Werner Honert |
Polizeiruf 110 | 1989 | Policie volá 110 | Thomas Jacob |
Die Beteiligten | 1989 | Zapojeni | Horst E. Brandt |
Der Staatsanwalt hat das Wort | 1987 | Státní zástupce drží slovo | Thomas Jacob |
Der Staatsanwalt hat das Wort | 1986 | Státní zástupce drží slovo | Georgi Kissimov |
Der Doppelgänger | 1985 | Čtyřhra | Werner W. Wallroth |
Polizeiruf 110 | 1984 | Policie volá 110 | Klaus Grabowsky |
Ach du meine Liebe | 1984 | Ach, drahoušku! | Georgi Kissimov |
Das Puppenheim v Pinnowu | 1984 | Dům panenek v Pinnowu | Christian Steinke |
Meine hoffnungsvollen Kinder | 1983 | Potomci naděje | Georgi Kissimov |
Der Staatsanwalt hat das Wort | 1983 | Státní zástupce drží slovo | Hans Knötzsch |
Der Staatsanwalt hat das Wort | 1983 | Státní zástupce drží slovo | Hans Werner |
Jsem Spiegel | 1983 | V zrcadle | Helmut Krätzig |
Der Staatsanwalt hat das Wort | 1981 | Státní zástupce drží slovo | Achim Hübner |
Ernste Spiele | 1980 | Vážné hry | Tamás Fejér |
Das Ding im Schloß | 1979 | Věc na zámku | Gottfried Kolditz |
Der Staatsanwalt hat das Wort | 1978 | Státní zástupce drží slovo | Hans-Werner Honert |
Ehe muž Ehefrau bleibt | 1977 | Ere zůstává jeho manželkou | Jens-Peter Proll |
Das unsichtbare Visier - Afrikaanse Broederbond 3 | 1977 | The Invisible Visor | Peter Hagen |
Das unsichtbare Visier - Afrikaanse Broederbond 2 | 1977 | The Invisible Visor | Peter Hagen |
Das unsichtbare Visier - Afrikaanse Broederbond 1 | 1977 | The Invisible Visor | Peter Hagen |
Der Staatsanwalt hat das Wort | 1976 | Státní zástupce drží slovo | Horst Zaeske |
Polizeiruf 110 | 1973 | Policie volá 110 | Jerzy Bednarczyk, Jan Laskowski |
Die Nacht der Barrikaden | 1973 | Noci barikád | Hubert Kreuz |
Polizeiruf 110 | 1972 | Policie volá 110 | Bernhard Stephan |
Osceola | 1971 | Osceola | Konrad Petzold, James Winburn |
Der Staatsanwalt hat das Wort | 1971 | Státní zástupce drží slovo | Horst Zaeske |
Caesar a Kleopatra | 1970 | Caesar a Kleopatra | Ottofritz Gaillard |
Signale - Ein Weltraumabenteuer | 1970 | Signály | Gottfried Kolditz |
Der Staatsanwalt hat das Wort | 1969 | Státní zástupce drží slovo | Ursula Reinhold |
Tolle Tage | 1969 | Šťastné dny | Wolfgang Luderer |
Geheime Spuren (1-3) | 1969 | Tajné stezky | Helmut Krätzig |
Geheimkommando Spree (1 a 2) | 1968 | Jednotka tajné operace „Spréva“ | Helmut Krätzig |
Der erste Sommer | 1968 | První léto | Ursula Schmenger |
Die Erben des Manifests: Unterm Wind der Jahre (1-3) | 1967 | Dědici Manifestu: Wind of Change | Peter Hagen |
Zielansprache | 1967 | Cílová řeč | Ursula Reinhold |
Klobouk Adam Riese sich verrechnet? | 1966 | Mýlil se Adam Riese? | Hans Joachim Preil |
Columbus 64 | 1966 | Columbus 64 | Ulrich Thein |
Trik 17b | 1966 | Trick 17b - The Ploy | Hans-Erich Korbschmitt |
Der Nachfolger | 1965 | Nástupce | Ingrid Sanderová |
König Drosselbart | 1965 | King Thrushbeard | Walter Beck |
Julika | 1965 | Julika | Martin Eckermann |
Ehering in der Westentasche | 1965 | Snubní prsten v kapse vesty | Hubert Hoelzke |
Die goldene Gans | 1964 | Zlatá husa | Siegfried Hartmann |
Frau Holle | 1963 | Matka Holly | Gottfried Kolditz |
Teatrografie
Německý titul | Anglický název | Napsáno | Rok | Poz | Role | Ředitel |
---|---|---|---|---|---|---|
Königsberg | Andrei Nekrasov | 2002 | SR | Matka Vlada | Andrei Nekrasov | |
Baal | Baal | Berthold Brecht | 2001 | SR | 4. dáma a Luise a Neger John | Thomas Bischoff |
Paul + Paula. Die Legende vom Glück ohne Ende | The Legend of Paul and Paula | Ulrich Plenzdorf | 2000 | LR | Paulova manželka, Ines | Leander Haußmann |
Engel der Tankstelle | Edward Thomas | 2000 | LR | Mati (matka) | Lydia Bunk | |
Traumspiel | Hra snů | August Strindberg | 2000 | ELR | Sebastian Hartmann | |
Heinrich IV., 1 - Die Lohnarbeiter | Henry IV, část 1 | William Skakespeare | 1999 | SR | Královna | Gabriele Gysi |
Richard III. - Der Fortschritt | Richard III | William Shakespeare | 1999 | SR | Královna Alžběta | Johann Kresnik |
Die Toten Seelen | Mrtvé duše | Nikolaj W. Gogol | 1998 | LR | Dáma panství | Andrej Woron |
Zement | Heiner Müller (na základě Gladkow) | 1996 | SR | Andreas Kriegenburg | ||
Golden Fliesst der Stahl - Wolokolamsker Chaussee | Karl Grünberg, Heiner Müller | 1996 | SR | Matka Schreivögel | Frank Castorf | |
Hinkemann | Ernst Toller | 1995 | SR | Andreas Kriegenburg | ||
Dr. Jekyll & Mr. Hyde | Zvláštní případ Dr. Jekylla a pana Hyda | na základě Robert Louis Stevenson | 1995 | SR | Michael Simon | |
Angeklagt. Prozess gegen eine Videokamera | Michael Zeyfang | 1994 | LR | Michael Zeyfang | ||
100 Jahre CDU - Spiel ohne Grenzen | Christoph Schlingensief | 1993 | LR | Jedna ze sester Swinten | Christoph Schlingensief | |
Die Rausfallenden alten Weiber | Padající staré dívky | Daniil Charms | 1993 | ER | Jedna ze starých dívek | Herbert Fritsch |
Stadt der Gerechtigkeit | Město spravedlnosti | Lew Lunz | 1992 | SR | Andreas Kriegenburg | |
Die Komödie der Irrungen | Komedie omylů | William Shakespeare | 1991 | LR | Adriana | Werner Tietze |
Wann Haben Sie Zuletzt ... Ihre Hosen Gesehn? | Ray Galton, John Antrobus | 1991 | SR | B. K. Tragelehn | ||
Woyzek | Woyzeck | Georg Büchner | 1991 | SR | Soused | Andreas Kriegenburg |
Clavigo | Clavigo | na základě Johann Wolfgang Goethe | 1990 | LR | Clavigo | Henry Hübchen |
Räuber von Schiller | Zloději | Friedrich Schiller (editoval Frank Castorf) | 1990 | SR | Jedna z Trudes | Frank Castorf |
Hundeherz | Srdce psa | Alexander Tscherwinski (na základě Michail Bulgakow ) | 1989 | SR | Horst Hawemann | |
Der Letzte der Feurigen Liebhaber | Poslední z Red Hot Lovers | Neil Simon | 1988 | LR | Elaine | Klaus Mertens |
Kaspar der Mensch | Adolf Glasbrenner | 1987 | LR | Harald Warmbrunn | ||
Garáž | Emil Braginskij, Edgar Rjasanow | 1985 | LR | Paní Kuschakowa | Harald Warmbrunn | |
Die kleine Hexe, die nicht böse sein konnte | Maria Clara Machado | 1985 | SR | Jeden ze 3 antagonistů | Werner Tietze | |
Mein Dicker Mantel a Prinzessin Zartfuss und die 7 Elefanten | Albert Wendt | 1984 | LR | Princezna Zartfuß | Werner Tietze | |
Das Sogenannte Privatleben (Aus den Notizen Lopatiny ) | Konstantin Simonov | 1982 | LR | Werner Tietze | ||
Der Geizige | Lakomec | Jean Baptiste Molière | 1981 | LR | Elise | Werner Tietze |
Die Verbrecher | Ferdinand Bruckner | 1981 | LR | Ernestine Puschek | Werner Tietze | |
Vor aller Augen | Rudi Strahl | 1980 | LR | Weibl Hauptrolle | Helmut Straßburger | |
Heimat | Hermann Sudermann | 1980 | LR | Magda | Werner Tietze | |
Ende Gut, Alles Gut | Všechno je v pořádku, to končí dobře | William Shakespeare | 1979 | SR | Diana | Helmut Straßburger |
Das Gewissen | podle románu Jòzef Lenart | 1979 | LR | Manželka mužské hlavní role | Werner Tietze | |
Aufzeichnungen Eines Toten (Theaterroman) | Divadelní román | Michail Bulgakow (editoval Armin Stolper) | 1977 | SR | různorodý | Helmut Straßburger |
Handbetrieb | Paul Gratzik | 1976 | SR | Jedna z přítelkyň | Helmut Straßburger | |
Die Deutschen Kleinstädter | August von Kotzebue | 1976 | ER | Helmut Straßburger | ||
Das schöne grüne Vögelchen | Carlo Gozzi (editoval Birgit Meißel, Ezio Toffolutti & company) | 1975 | SR | Královna v žaláři | Helmut Straßburger | |
Familie TÓT | István Örkeny | 1974 | SR | Kati (dcera) | Lutz Günzel, Helmut Straßburger, Thomas Vallentin und Klaus Waack | |
Rameaus Neffe | Rameauův synovec | Denis Diderot | 1973 | SR | Jedna ze šansonet | Helmut Straßburger |
Pfeile des Eros. Ein Sittenbild der Antike | Günther Cwojdrak | 1971 | LR | Jedna ze 3 žen | Fritz Decho | |
Der Arzt Širší Willen | Doktor bez ohledu na sebe | Jean Baptiste Molière (editoval Benno Besson, Heiner Müller) | 1970 | LR | Mladý milenec | Benno Besson |
O, Hamleto, vítej euf Aufstiegu! | Poznámky k Hermann Kant | 1968 | LR | Ženská hlavní role | Fritz Decho | |
Vie Vietnam | V jako Vietnam | Armand Gatti | 1968 | SR | Televizní korespondent | Hans-Joachim Martens, Wolfgang Pintzka |
Kabale und Liebe | Intriky a láska | Friedrich Schiller | 1967 | SR | Služebník | Hans-Joachim Martens |
Siebentens: Stiehl Ein Bischen Weniger | Dario Fo | 1967 | SR | Tančící prostitutka | Wolfgang Pintzka | |
Jeanne Oder Die Lerche | Skřivan | Jean Anouilh | 1966 | SR | Malá královna | Hans-Joachim Martens |
Der züchtige Klapperstorch. Ein Abend mit Chansons und Gedichten. | Kurt Tucholsky, Erich Kästner | 1964 | LR |
Reference
- ^ „Katalog der Deutschen Nationalbibliothek“. portál.dnb.de (v němčině). Citováno 2017-07-19.
- ^ "Leben". karin-ugowski.com (v němčině). Citováno 16. července 2017.
- ^ „Katalog der Deutschen Nationalbibliothek“. portál.dnb.de (v němčině). Citováno 2017-07-19.
- ^ Shen, Qinna (2015-06-15). The Politics of Magic: DEFA Fairy-Tale Films. Wayne State University Press. ISBN 9780814339046.
- ^ „Pohádkové princezny - tehdy a dnes“. mdr.de (v němčině). Citováno 16. července 2017.
- ^ „Karin Ugowski opět na všech televizních kanálech“. Nordkurier (v němčině). Citováno 16. července 2017.
- ^ "Buch | Regie - Charlotte Siebenrock". Charlotte Siebenrock (v němčině). Citováno 2017-07-17.
- ^ Mann, Dieter (2016-04-18). Schöne Vorstellung: Eine Autobiographie in Gesprächen mit Hans-Dieter Schütt (v němčině). Aufbau Digital. ISBN 9783841210661.
- ^ "Životopis". karin-ugowski.com. Citováno 16. července 2017.
- ^ „Členové filmové akademie“. deutsche-filmakademie.de (v němčině). Archivovány od originál 29. ledna 2016. Citováno 16. července 2017.
- ^ „Karin Ugowski“. filmule.de (v němčině). Citováno 16. července 2017.
- ^ „Helmut Straßburger“. steffi-line.de (archiv, divadlo) (v němčině). Citováno 16. července 2017.
- ^ „Gilmano (informace o interpretovi Discogs)“. discogs.com. Citováno 16. července 2017.
- ^ „Slo'Jam (informace o hudební nahrávací společnosti Discogs)“. discogs.com. Citováno 16. července 2017.
- ^ The Equalizer (2014), vyvoláno 2017-07-19
- ^ „Peter Brasch (Henscher Verlag)“. henschel-schauspiel.de. Archivovány od originál 3. dubna 2018. Citováno 16. července 2017.
- ^ A b „Biografie na IMDb (Karin Ugowski)“. imdb.com. Citováno 16. července 2017.
- ^ „Peter Brasch gestorben“. Die Zeit (v němčině). 2001-07-05. ISSN 0044-2070. Citováno 2017-07-16.
- ^ „Biografie na IMDb (Sebastian Ugovsky)“. imdb.com. Citováno 16. července 2017.
- ^ „Může pohádková princezna odejít do důchodu?“. Berliner Kurier (v němčině). Citováno 16. července 2017.
- ^ "Filmografie (Kino & TV Filme, eine Auswahl) | Karin Ugowski". www.karin-ugowski.com. Citováno 2017-07-19.
- ^ "Teatrografie | Karin Ugowski". www.karin-ugowski.com. Citováno 2017-07-19.
- ^ Berlín, Volksbühne. „Spielzeitchronik 1980 bis 1990“. www.volksbuehne-berlin.de (v němčině). Archivovány od originál dne 15. 11. 2016. Citováno 2017-07-19.