Jens Otto Krag - Jens Otto Krag
Jens Otto Krag | |
|---|---|
 | |
| 18. den Předseda vlády Dánska | |
| V kanceláři 3. září 1962 - 2. února 1968 | |
| Monarcha | Frederick IX |
| Předcházet | Viggo Kampmann |
| Uspěl | Hilmar Baunsgaard |
| V kanceláři 11. října 1971 - 5. října 1972 | |
| Monarcha | Frederick IX Margrethe II |
| Předcházet | Hilmar Baunsgaard |
| Uspěl | Anker Jørgensen |
| Vůdce Sociální demokraté | |
| V kanceláři 1962–1972 | |
| Předcházet | Viggo Kampmann |
| Uspěl | Anker Jørgensen |
| Ministr obchodu | |
| V kanceláři 13. listopadu 1947 - 16. září 1950 | |
| premiér | Hans Hedtoft |
| Předcházet | Axel Kristensen |
| Uspěl | Hans Christian Hansen |
| ministr zahraničních věcí | |
| V kanceláři 8. října 1958 - 3. září 1962 | |
| premiér | Hans Christian Hansen Viggo Kampmann |
| Předcházet | Hans Christian Hansen |
| Uspěl | Per Hækkerup |
| V kanceláři 28. listopadu 1966 - 1. října 1967 | |
| premiér | Sám |
| Předcházet | Per Hækkerup |
| Uspěl | Hans Tabor |
| Ministr bez portfolia | |
| V kanceláři 30. září 1953 - 31. října 1953 | |
| premiér | Hans Hedtoft |
| Předcházet | Nová kancelář |
| Uspěl | Úřad zrušen |
| Ministr hospodářství a práce | |
| V kanceláři 31. října 1953-28. Května 1957 | |
| premiér | Hans Hedtoft Hans Christian Hansen |
| Předcházet | Nová kancelář |
| Uspěl | Úřad zrušen |
| Ministr zahraničních finančních věcí | |
| V kanceláři 8. října 1958 - 3. září 1962 | |
| premiér | Hans Christian Hansen Viggo Kampmann |
| Předcházet | Nová kancelář |
| Uspěl | Úřad zrušen |
| Předseda Severská rada | |
| V kanceláři 1. ledna 1971 - 31. prosince 1971 | |
| Předcházet | Sigurður Bjarnason |
| Uspěl | V. J. Sukselainen |
| Osobní údaje | |
| narozený | 15. září 1914 Randers, Dánsko |
| Zemřel | 22. června 1978 (ve věku 63) Skiveren, Dánsko |
| Národnost | dánština |
| Politická strana | Sociální demokraté |
| Manžel (y) | Birgit Tengroth (1950–1952) Helle Virkner (1959–1973) |
| Děti | 2 |
| Alma mater | Kodaňská univerzita |
Cand. polit. Jens Otto Krag | |
|---|---|
| Člen parlamentu | |
| V kanceláři 1947–1950 | |
| V kanceláři 1953–1973 |
Jens Otto Krag (Dánská výslovnost:[ˈJens ˈʌtsʰo ˈkʰʁɑˀw]; 15. září 1914-22. Června 1978) byl Dán politik. Byl premiér od roku 1962 do roku 1968 a znovu od roku 1971 do roku 1972. Byl prezidentem Severská rada v roce 1971.
Časný život a politická kariéra
Krag se narodil v Randers, Dánsko. Připojil se k Dánská sociálně demokratická strana organizace mládeže v roce 1930 a prosadila se v řadách strany. Ve 30. letech se přestěhoval do Kodaň a studoval ekonomii na Kodaňská univerzita zatímco ve straně zůstává velmi aktivní.
V průběhu druhá světová válka, byl dánským ředitelem dodávek a poradcem odborových svazů v ekonomických záležitostech. Byl zvolen do parlamentu (Folketinget ) v roce 1947 a stal se Ministr obchodu. Podporoval posílení dánské armády a dánské členství v NATO v roce 1949.
V roce 1950 Krag odstoupil z parlamentu částečně kvůli konfliktu s Vilhelm Buhl a H. C. Hansen a aby se stal plynulejším v anglický jazyk a vidět více světa, požádal o místo na dánském velvyslanectví ve Spojených státech.[1] Získal funkci, a byl v Americe až do roku 1953, kdy byl znovu zvolen do parlamentu a stal se ministr bez portfolia. Byl ministrem nového oddělení zahraničních ekonomických záležitostí od roku 1953 do roku 1958 a Ministr zahraničí od roku 1958 do roku 1962.
Jako předseda vlády
V září 1962 uspěl Viggo Kampmann tak jako premiér a vůdce dánské sociálně demokratické strany. Byl předsedou vlády až do února 1968, kdy Sociální demokraté ztracená síla. Stal se znovu předsedou vlády v roce 1971, kdy se jeho strana vrátila k moci.
Méně než rok po svém prvním funkčním období předsedy vlády, opozice uspořádalo referendum který odmítl soubor pozemkové zákony Kragova vláda již prošla.
Během svého druhého funkčního období předsedy vlády se Krag zasazoval zejména o evropskou spolupráci a jednotu.[1] Sponzoroval a referendum o přistoupení Dánska k Evropskému hospodářskému společenství. V roce 1972 referendum proběhlo, ale národ byl v otázce rozdělen a Krag rezignoval a prohlásil, že ho politika unavila. Jeho poslední rolí ve veřejném životě byl jako zástupce společného evropského trhu ve Spojených státech od roku 1974 do roku 1975.
V sociální politice byla během Kragovy doby předsedy vlády provedena řada progresivních reforem. Podle zákona o nové péči o děti a mladistvé z května 1964 byly místní výbory pro sociální zabezpečení dětí a mladistvých oprávněny poskytovat peněžité dávky určitým rodinám s dětmi, aby se zabránilo umístění dětí do péče obecních úřadů sociální péče. Rovněž byla zavedena nová kritéria pro ústavy denní péče zdůrazňující sociální, vzdělávací a terapeutické aspekty a obce byly povinny poskytovat zařízení denní péče a dalších souvisejících služeb. Podle zákona o službách zaměstnanosti a pojištění pro případ nezaměstnanosti z února 1967 byly dávky v nezaměstnanosti zvýšeny a indexovány do oficiálního mzdového indexu a čekací doby byly zrušeny. Zákon o úrazovém pojištění z prosince 1964 navíc indexoval dávky. Zákon o základním vzdělávání z dubna 1972 prodloužil povinné základní vzdělávání ze 7 na 9 let.[2] zatímco zákon přijatý v červnu 1972 zavedl nový systém pro denní peněžité dávky v případě nemoci a mateřství.[3] V roce 1964 byl zaveden systém penzijního připojištění,[4] společně s univerzálními přídavky na děti v roce 1967.[5]
Soukromý život a dědictví
Krag je široce uznáván jako jeden z největších politiků všech dob v Dánsku.[1] Byl v politické linii 25 let a většinu té doby zastával vysoké ministerské funkce. Podařilo se mu zviditelnit Dánsko na světové scéně a navázat silné vztahy s ostatními evropskými vůdci i americkými prezidenty Kennedym a Johnsonem. Jeho seznam politických úspěchů je také jedním z nejpůsobivějších a dohlíží na jedno z nejdelších období ekonomické expanze v dánské historii. Avšak jeho největším úspěchem a tím, na který byl sám nejvíce hrdý, bylo, že vzal Dánsko do Evropské hospodářské společenství v roce 1973. Když byl tento úkol splněn, cítil, že by mohl odejít do vysokého důchodu.
Krag byl současně jedním z nejcharismatičtějších a nejuzavřenějších dánských politiků vůbec. Nikdy ho nebavila pozornost, které se musel věnovat, a mnoho lidí ho považovalo za arogantního. Podle jeho nejdůkladnějšího (a docela sympatického) životopisce (Bo Lidegaard, Krag I-II, 2001/2002) se nikdy opravdu neusadil do role politika, vždy se zvažoval na cestě „někam jinam“.[6] Vždy snil o tom, že bude zastávat funkci guvernéra Dánská národní banka. Teprve když v roce 1972 definitivně opustil politiku, uvědomil si, že tohoto cíle nebude schopen dosáhnout.
Krag měl těžký soukromý život. Byl dvakrát ženatý a jeho druhé manželce, slavné herečce, byl syn (Jens Christian, 1960) a dcera Astrid Helene „Søsser“ (1962–2014). Helle Virkner, ale také další dítě mimo manželství. Obě jeho manželství skončila rozvodem, hlavně kvůli jeho vlastní nevěře. Během svého působení v politice již bojoval s alkoholismem, závislostí, která se projevila po jeho odchodu do důchodu. Zemřel na srdeční selhání v roce Skiveren, Dánsko ve věku 63 let.
Byl to ateista.[7]
V dánském televizním seriálu Krøniken (2004–2006) ho ztvárnil herec Lars Mikkelsen.[8][9]
Reference
- ^ A b C Skou, Kaare R. (2005). Dansk politik A-Å (v dánštině). Aschehoug, str. 404-405. ISBN 87-11-11652-8.
- ^ Growth to Limits: the Western European Welfare States since World War II, Volume 4 edited by Peter Flora
- ^ Flora, P. (1986). Růst až k hranici: Západoevropské sociální státy od druhé světové války. 3. W. de Gruyter. p. 203. ISBN 9783110111330. Citováno 8. ledna 2017.
- ^ Leibfried, S .; Bonoli, G. (2001). Budoucnost sociálního státu. Cambridge University Press. p. 97. ISBN 9780521005128. Citováno 8. ledna 2017.
- ^ Sainsbury, D. (2012). Sociální státy a práva přistěhovalců: politika začleňování a vyloučení. OUP Oxford. p. 106. ISBN 9780199654789. Citováno 8. ledna 2017.
- ^ Lidegaard, Bo (2001). Jens Otto Krag - 1914–1961 (v dánštině). Gyldendal. ISBN 978-87-02-02203-2.
- ^ Politiken, „Folkekirken har brug for frisind“, 19. srpna 2012. „De socialdemokratiske statsministre Stauning, Hedtoft, H.C. Hansen og J. O. Krag var ateister og ikke medlemmer af folkekirken“. „Dánští premiéři Stauning, Hedtoft, H.C. Hansen a J.O. Krag byli ateisté a nebyli členy dánské církve.“
- ^ Krøniken Archivováno 16. 04. 2013 na Wayback Machine - DR.dk. (v dánštině) Vyvolány 13 February 2012.
- ^ Mette Hjort (1. září 2011). Osamělá Scherfigova italština pro začátečníky. University of Washington Press. p. 14. ISBN 978-0-295-80196-4.
Další čtení
- Wilsford, David, ed. Političtí vůdci současné západní Evropy: biografický slovník (Greenwood, 1995), s. 253–59.
| Politické kanceláře | ||
|---|---|---|
| Předcházet Axel Kristensen | Ministr obchodu Dánska 13. listopadu 1947 - 16. září 1950 | Uspěl H. C. Hansen |
| Předcházet Nová kancelář | Dánský ministr bez portfeje 30. září 1953 - 31. října 1953 | Uspěl Úřad zrušen |
| Předcházet Nová kancelář | Ministr hospodářství a práce Dánska 31. října 1953-28. Května 1957 | Uspěl Úřad zrušen |
| Předcházet Nová kancelář | Ministr zahraničních finančních věcí Dánska 28. května 1957 - 8. října 1958 | Uspěl Úřad zrušen |
| Předcházet Hans Christian Hansen | Ministr zahraničních věcí Dánska 8. října 1958 - 3. září 1962 | Uspěl Per Hækkerup |
| Předcházet Viggo Kampmann | Předseda vlády Dánska 3. září 1962 - 2. února 1968 | Uspěl Hilmar Baunsgaard |
| Předcházet Per Hækkerup | Ministr zahraničních věcí Dánska 28. listopadu 1966 - 1. října 1967 | Uspěl Hans Tabor |
| Předcházet Viggo Kampmann a Hilmar Baunsgaard | Předseda vlády Dánska 3. září 1962 - 2. února 1968 a 11. října 1971 - 5. října 1972 | Uspěl Hilmar Baunsgaard a Anker Jørgensen |
| Stranícké politické kanceláře | ||
| Předcházet Viggo Kampmann | Vůdce dánských sociálních demokratů 1962–1972 | Uspěl Anker Jørgensen |
