Jan Tarnowski - Jan Tarnowski

Hejtman
Jan Amor Tarnowski
Jan Amor Tarnowski.PNG

POL COA Tarnowski hrabia.svg
ErbLeliwa
narozený1488
Tarnów, Polsko
Zemřel16. května 1561 (ve věku 72–73)
Wiewiórka, Polsko
Vznešená rodinaDům Tarnowski
Manžel (y)Barbara Tęczyńska
Žofie Szydłowiecka
Problém
s Barbarou Tęczyńskou
Jan Aleksander Tarnowski
Jan Amor Tarnowski
se Zofií Szydłowieckou
Žofie Tarnowská
Jan Krzysztof Tarnowski
OtecJan Amor Junior Tarnowski
MatkaBarbory ​​Rožnovské

Jan Amor Tarnowski (Latinsky: Joannes Tarnovius; 1488 - 16. května 1561[1]) byl polština šlechtic, rytíř, vojenský velitel, vojenský teoretik a státník Koruna Polského království. Byl to Grand Crown Hejtman z roku 1527 a byl zakladatelem města Tarnopol, kde postavil Hrad Ternopil a Rybník Ternopil.

Dějiny

Tarnowski se narodil v roce 1488, syn Jana Amora Juniora Tarnowského, kastelán z Krakova a jeho druhá manželka Barbara z Rożnów vnučka rytíře Černá Zawisza. Byl potomkem významného rodinného klanu založeného v polovině 14. století Spycimir Leliwita, kastelán z Krakova. Tarnowski měl z prvního manželství svého otce pět nevlastních sourozenců: Jan Amor starší, Jan Aleksander († 1497), Katarzyna, Zofia a Elżbieta.[2] Měl také pět nevlastních sester z prvního manželství své matky.[3] Nejranější roky strávil v Rożnowo a Stare Sioło. Původně se měl stát knězem; ale po smrti jeho otce v roce 1500 jeho mentor Maciej Drzewiecki přesvědčil Barbaru z Rożnowa, aby tento plán opustila. V roce 1501 byl Tarnowski poslán na královský dvůr; ale 17. června 1501, králi Jan I. Albert zemřel a vrátil se do Rożnowa, do panství své matky.[4]

Busta Tarnowského v Krasińském paláci v Ursynów.

V roce 1508 Tarnowski bojoval proti pižmovi v bitva u Orszy; v roce 1509, proti Moldávii v bitvě u Chocim, a na Dněstr jako vlastní velitel chorągiew (banner / společnost).[5] V roce 1512 byl zapojen do bitvy u Łopuszny, ve které Tataři byli poraženi polskými silami.[6]

Udělal pouť do Svatá země V roce 1518 se stal rytířem Řád Božího hrobu v Jeruzalém. Cestoval značně po Evropě a byl povýšen do šlechtického stavu králem Manuel já Portugalska za jeho služby proti Rašeliniště v Africe.

Tarnowski byl vlastníkem Tarnów, Wiewiórka, Rożnów, Przeworsk a Stare Sioło. V roce 1522 se stal kastelánem Wojnicz; v roce 1527, vojvoda z Rusínské vojvodství; v roce 1535, vojvoda z Krakovské vojvodství. V roce 1536 se stal kastelánem Krakova a starosta z Sandomierz, Stryj, Żydaczów, Dolina, Sandecz, Chmielnów, Lubaczów a Horodło.

Tarnowského průvod burgonet přilba morion.
Hejtman Tarnowski

V roce 1521 se účastnil Osmansko-habsburské války. Byl jedním z prvních hejtmanů polské armády po jejích velkých reformách. Vedl polskou armádu k mnoha vítězstvím, mezi nimi i bitvy o Obertyn proti Moldavané v roce 1531 a ze dne Starodub proti Moskvané v roce 1535 během Moskevské války.[7]

Tarnowski vyvinul mimo jiné koňské dělostřelectvo, polní nemocnice financované vládou, službami ústředí a terénními sapery. Po celou dobu své služby hejtmana kázal o flexibilitě.[7]

Básník Jan Kochanowski napsal báseň O śmierci Jana Tarnowskiego (O smrti Jana Tarnowského). Je také jednou z postav zobrazených v Jan Matejko malba Pruská pocta.

Rodina

Asi v roce 1511 se Tarnowski oženil s Barbarou Tęczyńskou, dcerou Mikołaje Tęczyńského, vojvoda Rusínského vojvodství. Byla neteří prvního manžela jeho matky.[6]Po její smrti se Tarnowski v roce 1530 oženil se Zofií Szydłowieckou. Měl čtyři děti, mezi nimi i Žofie Tarnowská a Jan Krzysztof Tarnowski.

Důležitá díla

  • Terminatio ex itinerario, fragmenty ogł. K. Hartleb "Itinerárium J. Tarnowskiego z pobytu ve Ziemi Św. Z r. 1518", Kwartalnik Historyczny 1930; rękopis: Biblioteka Czartoryskich, Teki Naruszewicza nr 33, r. 1518, (dziennik podróży do Ziemi Świętej w roku 1517; cz. 1 po łacinie, cz. 2 po polsku)
  • Pouczenie hetmana podskarbiemu koronnemu dane, prášek 1528, ogł. S. Kutrzeba "Polskie ustawy i artykuły wojskowe od XV do XVIII wieku", Krakov 1939, PAU Archiwum Komisji Historii Wojskowej č. 3, s. 38-39
  • 4 projevy z roku 1537 ve Stanisławovi Orzechowském Annales, Dobromil 1611 a novější vydání
  • 2 projevy (pt. Głos ... miany ... na sejmie piotrkowskim 1548 roku; Mowa ... na sejmie lubelskim 1554 miana), v A. Małecki „Wybór mów staropolskich“, Krakov 1860, Biblioteka Polska, série V, kniha 6-8, s. 33-34
  • Consilium rationis bellicae, Tarnów 1558, tiskárna Łazarze Andrysowic; v M. Malinowski Stanisława Łaskiego, wojewody sieradzkiego, prace naukowe i dyplomatyczne, Wilno 1864, s. 173-249; také v A. Piliński, Poznaň 1879; pt. "Zasady sztuki wojskowej", Lwów 1882, Biblioteka Mrówki č. 147,
  • Artykuły wojenne, v I. Polkowski "Sprawy wojenne króla Stefana Batorego. Dyjaryjusze, relacyje, listy i akta z lat 1576-1586", Kraków 1887, Acta Historica Res Gestas Poloniae Illustrantia, t. 11, s. 240 nn .; tam: Oprawianie zamków albo miast, před 1561; dotisk S. Kutrzeba "Polskie ustawy i artykuły wojskowe od XV do XVIII wieku", Krakov 1939, PAU Archiwum Komisji Historii Wojskowej č. 3, s. 313-319;
  • De bello cum iuratissimis Christianae fidei hostibus Turcis gerendo debatio sapientissima, Würzburg 1595, tiskárna G. Fleichsamnna, (vydání J. G. Schedius s vysvětlením); další tisk: Selectissimarum orationum et consultingum de bello Turcico variorum et diversorum auctorum libri XIV, Frankfurt 1598-1599; také ve 2, svazek 4, část 2, Lipsko (1595), s. 1-17; Conring De bello contra Turcas gerendo, 1664,
  • O obronie koronnej i o sprawie i powinności urzędników wojennych, Krakov 1579, tiskárna Łazarz (publikováno s Ustawy prawa ziemskiego polskiego ... přiděleno Jan Palczowski); dotisk: M. Malinowski Stanisława Łaskiego, wojewody sieradzkiego, prace naukowe i dyplomatyczne, Wilno 1864, s. 173-249; Vydání K. J. Turowski, Krakov 1858, Biblioteka Polska, motebook 133-134,
  • Kronika polska, práce ztracena

Poznámky

  1. ^ Słowo o Hetmanie Janie Tarnowskim
  2. ^ Podhorodecki, Leszek (1994). Sławni hetmani Rzeczypospolitej. Warszawa: Wydawnictwo MADA. p. 17. ISBN  83-86170-06-9.
  3. ^ Dworzaczek, Włodzimierz (1985). Hejtman Jan Tarnowski. Z dziejów możnowładztwa małopolskiego. Warszawa: Instytut Wydawniczy PAX. p. 17. ISBN  83-211-0584-X.
  4. ^ Podhorodecki, Leszek (1994). Sławni hetmani Rzeczypospolitej. Warszawa: Wydawnictwo MADA. p. 18. ISBN  83-86170-06-9.
  5. ^ Podhorodecki, Leszek (1994). Sławni hetmani Rzeczypospolitej. Warszawa: Wydawnictwo MADA. str. 20–21. ISBN  83-86170-06-9.
  6. ^ A b Podhorodecki, Leszek (1994). Sławni hetmani Rzeczypospolitej. Warszawa: Wydawnictwo MADA. p. 21. ISBN  83-86170-06-9.
  7. ^ A b Chisholm, Hugh, ed. (1911). „Tarnowski, Jan“. Encyklopedie Britannica. 26 (11. vydání). Cambridge University Press.

Reference