Józef Potocki - Józef Potocki - Wikipedia
Józef Potocki | |
---|---|
Erb | Piława |
narozený | 1673 Stanisławów |
Zemřel | Założce | 19. května 1751
Rodina | Potocki |
Choť | Wiktoria Leszczyńska Ludwika Mniszek |
Problém | |
Otec | Andrzej Potocki |
Matka | Anna Rysińska |
Józef Potocki (Polská výslovnost:[ˈJuzɛf pɔˈtɔt͡skʲi]; 1673–1751) byl a polština šlechtic (szlachcic ), magnát, Velký hejtman koruny.
Józef byl v té době považován za nejbohatšího magnáta v Polsku. Byl Vojvoda z Kijovské vojvodství (Kyjev, také Kyjev) od 1702 do 1744, Regimentarz generalny korunní armády od roku 1733, Velká koruna Hejtman od roku 1735, vojvoda z Poznaňské vojvodství od roku 1743, kastelán z Krakov od roku 1748 a starosta z Halicz, Varšava, Leżajsk, Kołomyja, Czerwonogród, Śniatyn a Bolemów.
V roce 1703 potlačil rolnickou vzpouru vedenou Semen Paliy v Ukrajina. Původně byl zastáncem krále II. Srpna Polska ale v roce 1705 změnil stranu a stal se příznivcem krále Stanisław I Leszczyński.
Józef byl poražen v bitvách o Kalisz 1706 a Koniecpol v roce 1708 a od roku 1709 po Bitva u Poltavy žil v exilu v Maďarsku a Turecku. V roce 1714 se vrátil do Polska a stal se spolu s Teodor Potocki, vůdce opozice vůči „Familia „a královský dvůr. V rámci této opozice přispěl k rozbití 9 sejmů a zabránil nárůstu armády.
V roce 1733 během Válka o polské dědictví opět podporoval Stanisława I. Leszczyńského.[1] Stal se regimentarz z Konfederace Dzików a vedl polskou armádu proti ruským a saským silám v několika bitvách. 28. února 1735 [2] poznal Srpna III jako polský král, stal se velmistrem koruny, ale spikl se proti němu a královskému dvoru s Tureckem, Švédskem a Prusko.
V roce 1719 mu byl udělen Řád bílého orla, nejvyšší vyznamenání v Polsku, a v roce 1742 se stal chevalierem ruských řádů St. Andrew a St. Alexander Nevsky.[3]