Iodhadh - Iodhadh
Ogham písmena | |||||
Aicme Beithe | Aicme Muine | ||||
ᚁ | [b] | Beith | ᚋ | [m] | Muin |
ᚂ | [l] | Luisi | ᚌ | [ɡ] | Gort |
ᚃ | [w] | Fearn | ᚍ | [ɡʷ] | nGéadal |
ᚄ | [s] | Plachta | ᚎ | [st], [ts], [sw] | Straif |
ᚅ | [n] | Nion | ᚏ | [r] | Ruis |
Aicme hÚatha | Aicme Ailme | ||||
ᚆ | [j] | Uath | ᚐ | [A] | Ailm |
ᚇ | [d] | Dair | ᚑ | [Ó] | Onn |
ᚈ | [t] | Tinne | ᚒ | [u] | Úr |
ᚉ | [k] | Sb | ᚓ | [E] | Eadhadh |
ᚊ | [kʷ] | Ceirt | ᚔ | [i] | Iodhadh |
Forfeda (vzácné, zvuky nejisté) | |||||
ᚕ | [k], [x], [eo] | Éabhadh | |||
ᚖ | [oi] | Nebo | |||
ᚗ | [ui] | Uilleann | |||
ᚘ | [p], [io] | Ifín | ᚚ | [p] | Peith |
ᚙ | [x], [ai] | Eamhancholl |
Iodhadh je irština název dvacátého písmene Ogham abeceda, ᚔ. v Starý irský, bylo písmeno idad. Jeho fonetická hodnota je [i]. Původní význam názvu písmene je nejistý, ale pravděpodobně jde o uměle pozměněný pár s edad, hodně jako gotický pairþra, qairþra, a může odkazovat na „tis ".
Výklad
Všichni středověcí glosátoři přiřazují "tis "jako význam názvu písmene, na který odkazují Kennings." Idad není slovo doložené samo o sobě. Idad jako „tis“ je těmito pozdějšími komentátory glosován jako odvozený z upravené podoby ibar původně. To však pravděpodobně nebude Starý irský slovo, které dalo písmenu jeho hodnotu „tisu“ jako příbuzného velština snaha a Gallo-Roman eburos přejděte na a Primitivní irština * eburas, a ibar byl použit (s kvalifikací) k označení celé řady vždyzelených keřů.[1]
Je pravděpodobnější, že Starý irský slovo, které dalo dopisu jeho připisovaný význam, bylo éo, z Primitivní irština *byl jsem (srov. velština ywen, Galský ivo-, Protoindoevropský * iwo- "tis"). McManus navrhuje, aby původní názvy písmen pro edad a idad byly pravděpodobné *eburas (nebo *esox) a *byl jsem, proto jejich hodnoty [e], respektive [i], se zmatkem vznikajícím ve středověku, jak se jazyk vyvíjel.[2]
Bríatharogam
Ve středověkých kennings, tzv Bríatharogaim nebo Slovo Ogham verše spojené s idad jsou:
sinem fedo - "nejstarší strom" v Bríatharogam Morann mic Moín
caínem sen - "nejférovější ze starověku" v Bríatharogam Mac ind Óc
lúth lobair (?) - „energie nemocné osoby (?)“ v Bríatharogam Ošidit Culainn.[3][4]
Reference
- ^ Schrijver, Peter (2015). "Význam keltských * eburos". V Oudaer, Guillaume; Hily, Gaël; Le Bihan, Hervé (eds.). Mélanges en l'honneur de Pierre-Yves Lambert. Rennes: TIR. str. 65–76.
- ^ McManus, Damian (1988). "Irská dopisní jména a jejich Kennings". Ériu. 39: 127–168. JSTOR 30024135.
- ^ Auraicept na n-Éces Calder, George, Edinburgh, John Grant (1917), dotisk Four Courts Press (1995), ISBN 1-85182-181-3
- ^ McManus, Damian. (1991). Průvodce po Ogamovi. Maynooth: Sagart. ISBN 1-870684-17-6. OCLC 24181838.